Gustik5 komentáře u knih

Díla pana Pratchetta patří k mým nejoblíbenějším, no, a tuto knihu mám ze všech zdaleka nejradši. Z celé Úžasné Zeměplochy totiž zdaleka nejraději čtu knihy o městské hlídce, zvláště o Samuelu Elániovi. Navíc mám pocit, že sem autor vložil nejvíce pravd a zkušeností, které dle mého pocházejí přímo z jeho vlastního života...

4 10.11.2017

Tak se mi podařilo v antikvariátu ukořistit starší, ale zachovalý výtisk Žízně po životě. Překvapilo mě, jak málo je nové vydání k dostání, respektive prakticky není. Nakonec jsem za to ale rád, neb staré knihy mají zvláštní kouzlo. Kniha se mi nesmírně líbila už jen pro mou fascinaci Van Goghem a jeho pohnutým životem.

4 10.11.2017

Rozvláčná kniha, jež je paradoxně moc krátká. Tak bych shrnul Hlad. Na rozdíl od Simmonsova Terroru, který jakousi uspokojující tečku nabídl, v Hladu jde spisovatelka možná ještě mnohem víc proti čtenářově očekávání a kýžená katarze nepřichází. Vše tak nějak skončí, a i když vím, že to byl záměr, nějaké finále a více zodpovězených otazníků mi tu chybělo. Stejně tak Donnerova výprava je opředena mnohem méně otazníky a je tak více příběhem, odrážejícím špatná rozhodnutí a drsnou realitu divočiny než mrazivým hororem s nadpřirozenými prvky. Nad celým dějem se celou dobu vznáší vědomí jaksi předurčeného špatného konce. Přesto, jak rozvláčný příběh je, a kolika postavám autorka věnuje pozornost, se Hlad čte opravdu svižně.

Trochu mě mrzelo, že kniha není delší. Vůbec by mi nevadilo, kdyby se dostalo ještě více prostoru jednotlivým postavám a jejich motivacím. V poslední třetině jsem měl pocit, že se vše uzavřelo možná až moc rychle. Vůbec bych se nezlobil, kdyby autorka trochu přitlačila s děsem, a také více rozvedla samotnou záchrannou výpravu. Ale možná je celé dílo díky nejednoznačnosti konce a palčivě otevřeným otázkám daleko působivější. Po pravdě nevím a zůstávám v tomto rozpolcený. Ne však v tom, že Hlad je určitě dobrá kniha, která si rozhodně zaslouží vaši pozornost, pokud máte rádi mix skutečných událostí, fikce a lehounkého závanu nadpřirozena. Ostatně, o tom, jak to bylo doopravdy je materiálu rovněž dost…

3 06.05.2024

Devatenáct pařátů a jeden temný pták je nevšední povídkovou sbírkou, která je nesmírně čtivým a poměrně nezvyklým zážitkem. Nevodí čtenáře za ručičku a mnohdy nás rovnou vrhne do situace nebo děje, který působí jako malá část, fragment většího díla. Nutno dodat, že čtení mezi řádky nikdy nebylo zábavnější. Nejen díky unikátnímu psaní, ale i díky nápaditosti a specifické atmosféře, pro kterou se obtížně hledá srovnání. I přes velkou rozmanitost jednotlivých částí se nedá říci, že by kniha trpěla častým neduhem sborníků v podobě nějaké nevyrovnanosti. Díla rámuje zvláštní atmosféra, jdoucí ruku v ruce s autorčiným nezaměnitelným stylem, které do povídek vnáší punc ucelenosti. Jelikož jde o soubor prací, napsaných v průběhu let, dostává se k nám pozoruhodný mix žánrů a příběhových prvků. Některé jednotlivé povídky mají příběh a pointu, zatímco jiné jsou spíše takřka poetickými obrazy, výjevy, jež zaznamenávají určitou situaci nebo představu.

Stírá se zde hranice mezi realitou a totálním absurdnem, a zatímco místy se budete nahlas smát, o stránku dvě později vás zase přepadne mrazení v zádech. Ačkoli zde chybí myšlenkový přesah a hloubka, jaké byly jasně patrné ve Znamenité mrtvole, dokládá i tento sborník, že Agustina Bazterrica je nesmírně osobitá a originální autorka, jaká si obtížně hledá srovnání. Úspornost zde kráčí ruku v ruce s úderností a nesmírným citem pro detail. To pak jen podtrhuje luxusní české vydání s linoryty Adély Korbelářové, které výtečně podtrhují celkovou náladu jednotlivých povídek a místy čtení povyšují na takřka umělecký zážitek.

3 28.03.2024

Je to sympatická jednohubka, která si ovšem ponechává prostor na zodpovězení řady otázek do chystaných pokračování. Pro mé finální hodnocení je problémem, že krátce předtím, než jsem se pustil do novinky od Darcy, jsem četl žánrovou legendu Nekroskop od Briana Lumleyho . V ní je rovněž protagonista, jehož příběh se točí okolo komunikace s mrtvými a posmrtným světem. A bylo to načasování vpravdě nešťastné, protože Šeptající mrtví se zmíněnou klasikou co do propracovanosti a spádu opravdu nesnesou srovnání. Proto možná můj příspěvek berte maličko s rezervou. Pokud jste fanoušky knih od mladé spisovatelky, rozhodně vás tato nezklame.

Naopak. Budete se cítit jako doma. Jedná se o svižnou a rychle odsýpající jednohubku s docela sympaticky vykreslenými hrdiny. Hlavně praštěnou prodavačku Zoe, která neustále hýří konspiračními teoriemi, si zamiluje snad každý. Darcy Coates se nedá upřít to, že píše čtivě a úsporně, díky čemuž útlou knížku přečtete velmi rychle a rozhodně se nedá říci, že by nudila. Maličko ji ovšem sráží často nenápaditá klišé, která jsem už viděl v bezpočtu hororových děl. I tak mne ale detektivní zápletka s nádechem hororu a mysteriózna bavila. Nechybělo tu patřičné napětí i výborně popsané vnitřní pochody hrdinky, která díky specifické ztrátě paměti poznává samu sebe, i své nadpřirozené schopnosti spolu se čtenářem.

3 11.03.2024

Nejdříve jsem si říkal jak to vlastně hodnotit. Přeci jen je to zpěvník a na kytaru hrát neumím. Ale slovy klasika: "Záviš, to není jen tak ledajakej písníčkář. To je opravdovej MISTR!"
Kniha má explixitní ilustrace od Kristiny Šilerové, které mi evokovaly Martyho frky, velký formát a je moc hezky zpracovaná. Texty písní jsou pak zkrátka srdcovka. Závišovy koncerty jsou vždy specifickým a odlehčeným zážitkem. Tato kniha by neměla chybět v knihovně žádného jeho příznivce. Snad stihnu i LP desku. :-)

3 23.08.2023

(SPOILER) Za ten krátký čas co chodím po tomhle světě jsem se už dokázal smířit s tím, že humor stejně jako Sovětský svaz nezná hranic. Proto tedy chápu že asi nebudu cílovka této knihy. Přesto jsem si řekl že tomu dám šanci a třeba se zasměju u něčeho nenáročně vtipného. To byla chyba.

Deníček Camille G: Spešl je kniha, která se krom mixu nářečí a obecné češtiny (což mi tedy moc neštymuje - buď mluvím a píšu v hantecu, nebo "normálně," neb v kombu to působí strašně na sílu) vyznačuje třeskutým humorem na levelu Zdeňka Trošky. Jeho Kameňák a Babovřesky se ostatně řadí mezi divácky nejúspěšnější filmy. Stejnou optikou pak (ne)chápu vysoké hodnocení této knihy.

Považte: dočtete se zde namátkou třeba třeskutě vtipnou příhodu o tom, jak se bystrá dáma domáhala v lékárně hystericky prášků na odčervení v domnění, že má parazita. Následně vlastní exkrement pitvala aby našla cosi, co dle ní bylo hlavou tasemnice, a aby poté ve velkolepém rozuzlení onen nález ukázala svému partnerovi (pán musí mít pevné nervy) a švagrovi, který jí oznámil že to je burák. To je vše.

Kde jsem se měl smát jako tupé Středočech netuším, namísto nálady se mi lehce zvedl kufr a raději jsem toto veledílo po dočtení dvou dalších obdobně "vtipných" příběhů odložil.

Problém je v tom, že tyhle historky mohou být opravdu úsměvné mezi kamarády v hospodě u piva (pardon - ve sklípku u vína), ale v textové podobě vyniká že paní autorka moc psát neumí. Psát opravdu vtipně dá ostatně docela fušku. A ani stand-up není úplně snadná disciplína. Tady se to zkrátka hrubě nepovedlo...

Edit: Tak koukám, že paní autorka (nebo někdo z jejích přátel) tu zakládá "velmi věrohodné a aktivní" profily (Horatio, Nicky19, Kleopatra164), které jejím knihám rozdávají kladná hodnocení. Trochu smutné...

Píseň přežití je asi tím nejlepším zombie hororem, ve kterém nejsou zombie. Jakkoli ta věta zní podivně, lépe se to asi vyjádřit nedá. A není ani tolik hororem. Je mnohem víc nesmírně komorním, katastrofickým příběhem o naději, v němž dvě kamarádky čelí brutálnímu viru a neúprosně tikajícímu času. To vše v detailně popsaném prostředí, což vás místy téměř až přiměje otevřít prohlížeč a googlit si dané lokace. Na celém díle je vlastně nejděsivější, jak uvěřitelně vše působí, což může mít kořeny v tom, že autor se očividně značně inspiroval událostmi poslední doby (kniha vyšla v originále roku 2020)...

3 12.04.2022

Rudá zem nejen, že svou celistvostí a vyrovnaností překonává předešlý Rituál, ale je skutečnou hororovou lahůdkou s krásnou obálkou, která naprosto přesně odráží knižní děsy a dokonce by v její chvále šlo zajít tak daleko, že je tato česká varianta dost možná hezčí než ta originální. Obsahem se pak dojmy z přebalu dvojitě podtrhávají a autor nám servíruje velmi dobře vystavěný horor, který umně kombinuje lidskou brutalitu s nadpřirozenem.

Drogy, rituální vraždy, (ne)lidství, vyrovnání se s traumaty, láska k rodině a schopnost udělat pro vlastní přežití i zprvu nemyslitelné jsou jedněmi z nejvýraznějších ingrediencí díla, které vám uhrane zejména silnou atmosférou a skvěle napsanými postavami. Postavami, s nimiž budete hrůzy skutečně prožívat. Bez dechu zůstanete zejména v samém závěru, který servíruje doslova drásavé finále, při kterém jsem měl pocit, že vše zapadlo do sebe a svou děsivou definitivností jakési podivné předurčenosti mi připomnělo výborný Řbitov zviřátek.

Skoro jsem cítil, jak ona pomyslná kolečka pečlivě promazaného soukolí klapla o sebe a kruh se uzavřel. Tohle měl Adam Nevill od počátku detailně promyšlené a já mu za to smekám, protože tak nepříjemně mrazivý konec i do té chvíle výborné knihy jsem dlouho nečetl. Budu se opravdu těšit na cokoli dalšího, co si od autora příště přečtu...

3 17.12.2021

V Neotvírat!!! Magické! se setkáváme s nakonec pravděpodobně nejvíce nesympatickou hračkou, která má zároveň ale i nejpropracovanější osobnost a její vliv na události v Suchopáru je mnohem více znát, než změna počasí, jež je tady minimální. Jak se série blíží ke konci, pomalu se připravuje finální střet se záporákem, jehož odhalení jsou nyní hlavní hrdinové blíž než kdy jindy. Snad se už brzy dočkáme.

Přestože je hlavní dějová kostra stále stejná, daří se autorce nadále držet vysoko nastavenou laťku a bavit, což z knih Neotvírat! dělá jednoznačně jednu z nejlepších sérií pro začínající čtenáře, pro které je ostatně celá krásně ilustrovaná pohádka o ožívajících hračkách určena. A pokud dílo nejvíce potěší svou cílovku, je úspěch zaručen. A jak se blíží finále, nezbývá než dodat, že se opravdu těším na další díl, kde se už snad konečně dozvíme, jak to všechno je a kdo za vším stojí...

3 12.12.2021

Arcižár od Eoina Colfera je vpravdě nestandardní fantasy, která překvapivě funkčně kombinuje prvky klasické gangsterky s faktem, že ústřední postavou celého díla je drak. Kniha obsahuje značné množství jednak popkulturních odkazů, narážek a klukovského dobrodružství, jednak ale i vybroušených dialogů, suchého černého humoru a překvapivé brutality, kdy vás autor rozhodně nenechá na pochybách, že tentokrát nenapsal knihu pro děti.

Zejména drsné a krvavé střety zhruba v polovině knihy (nemluvě o akčním finálním zúčtování) dávají ruku v ruce s velmi úzkým okruhem postav a stylem narace na vědomí, že srovnání s filmy Quentina Tarantina není liché.

Co překvapí ještě víc je fakt, že celý příběh vlastně i díky své komornosti působí uvěřitelně, je dynamický a drží pohromadě. Fantasy je skutečně všestranným žánrem, který v kombinaci s krimi funguje skvěle. Nejen dvoumetrový plaz dštící oheň, ale i kulisy louisianských močálů plných aligátorů jsou výborně zvoleným prostředím. Tohle se povedlo a Vern se skoro určitě zařadí i mezi vaše oblíbené draky. Mně tento milovník vodky na seznam vlétl s přehledem…

3 22.11.2021

Milé dítě je výborný psychologický thriller, který vás chytí a nepustí, dokud se neprokoušete ke konci. Pokud si při čtení budete chvíli myslet, že víte, jak se vše odehrálo, vyvede vás autorka velice rychle z omylu. Slabší druhou polovinu knihy skvěle vyvažuje perfektně vygradované finále s neuspokojivým, v poslední větě dokonce až mrazivě znepokojivým koncem, ukazujícím, že Milé dítě vlastně nemá kladných hrdinů. Což bylo pro mě vlastně maličko nepříjemným zjištěním, protože přece jen jsem v poslední době četl takovýchto nejednoznačných závěrů více. Pro kohokoli jiného to ale samozřejmě nemusí být na škodu, naopak. Jedna z mála výtek, které ode mne směrem k dílu budou směřovat, je délka – dle mého si postavy přece jen zasloužily trochu více prostoru.

3 15.07.2020

Oživen seriálem se taky musím přidat ke komentování nyní už docela mainstreamové "legendy," kterou u nás ještě před vydáním hry znalo jen pár "vyvolených" fantazáků (vybavuje se mi Kulhánkův druhý Noční klub a jeho šibalský easteregg právě na bělovlasého zaklínače).

Povídky jsou takřka geniální, vtipné, skvěle vypointované. Bezesporu to nejlepší, co jsem od Sapkowského četl. Z románové ságy o Geraltovi a Ciri jsem pak přelouskal tuším první dva romány (už je to déle) a musel jsem přestat, netuše co že je na tom tak skvělé a převratné.

Zkrátka povídky jsou super, romány za mne slabota. Nebýt her, tak mimo Evropu po sérii ani pes neštěkne. Za tím si stojím...

3 06.07.2020

Není to vtipný Deadpool, není to ani depresivní Deadpool. Je to tak trochu Deadpool bez charakteru – tak by se začátek tohoto runu dal shrnout. Deadpool – Miláček publika je velmi průměrným počátkem nové řady, která ale vyžaduje čtenářovu pozornost, a hlavně znalost předešlých událostí. Nedá se tak doporučit začínajícím komiksovým fandům postavy (na to má příliš vážný tón) a rozhodně není tím nejlepším, co eskapády užvaněného žoldáka nabízí. Víc než uzavřený příběh nám nabízí epizodku, střípek, který se bude dále rozvíjet v navazujícím ději. Jde o hezky (byť silně mainstreamově) kreslenou záležitost, u které si jeden říká, jak si Duggan povede sám, a zda není tou slabší polovinou úderného dua, které na konci svého runu ztrácelo dech. Jestli ho tento Deadpool chytí, se musíme ještě nechat překvapit. Jako fanoušek užvaněného žoldáka však mohu říci, že budu u toho, protože kdyby nic jiného, je tu spousta vedlejších linek a postav (v čele s Madcapem), jejichž další vývoj a osudy mě prostě zajímají. A Deadpool v čele Avengers určitě taky neřekl poslední slovo. Vzato kolem a kolem tak Miláčka publika doporučuji, ale jen zarytým fanouškům, který „mají načtenou“ předchozí řadu. Rozhodně jde o lepší čtení, než třeba takový fanservis v podobě série plochých crossoverů Poola se Spider-Manem…

3 05.05.2020

Přes komplikovanost děje a množství postav bylo řešení celého případu geniálně prosté, a indicie k němu byly navíc v ději přítomny skoro od počátku (inu, Hercule Poirot s Sherlockem Holmesem by byli hrdí). Podtrženo sečteno, se Mstitelem se k nám dostává výborná detektivka, která si s jinými, na první dobrou zvučnějšími konkurenty rozhodně nezadá. Nechybí jí ani osudovost a dramaticky smutný okamžik v samém závěru, který je ještě k tomu všemu okořeněn cliffhangerem, díky němuž budete nutně potřebovat pokračování. Nejnovější případ Antona Brekkeho tak nelze jinak, než doporučit všemi deseti…

3 26.04.2020

Autor Kůstka, kterého si po tomhle někdy určitě přečtu, se prostě nezapře. Je to stejně hravé, jako příjemná kresba. A strašně super na tom je, že to docení i starší čtenáři. Přesně jak se rozepisuje v úvodníku Alex Ross - úplně tam na mě dýchala ta patina klasiky, přitom v nových (a jak dětem, tak dospělým) přístupných kulisách. Tenhle Shazam! je super. Pokud jste s tímto klasickým hrdinou, před sporem s Marvelem též známým pod jménem Captain Marvel viděli dosud jen nový film a chtěli si s ním něco přečíst, je tento komiks naprosto ideální volbou. :-)

3 15.01.2020

Celkově se jedná o další povedenou jednohubku z Batmanova světa, jež přináší svěží vítr v podobě příběhu Alfredovy minulosti a akcí, která z ní vyplývá. Hezky se soustředí na vazby a vztah těch dvou a je příjemné si jednou přečíst komiks, kde je jednou Temný rytíř v pozadí a vše na něm nezávisí. Jde o komornější komiks, který se rozhodně příjemně čte a Scott Snyder se v něm zase jednou ukazuje jako scénárista, jenž má postavu v malíku a moc dobře ví, co si v rámci fikčního světa může dovolit a co ne. Dost možná se jedná o nejzásadnější komiks v rámci celé All-Star řady proto, že nám ukazuje “origin” Batmanova sluhy a přidává další dílek historie. Jelikož se chystá i filmové zpracování Alfredovy minulosti, byl bych docela rád, kdyby se třeba vycházelo z tohoto komiksu…

3 08.08.2019

Kvituji otevřené otázky a celkovou atmosféru malých vítězství za velké ceny, kterými je příběh prošpikován, a jakým i končí. Přestože je jedna dějová linka uzavřena, vyvstává další, umožňující sérii a hlavně i postavám se dále rozvíjet. Scénárista a kreslíř v hlavním příběhu skvěle souzní (ta šílená monstra z jiných rozměrů, ale i chladný design Empirikulu je prostě dokonalý, jakož i kontrast mezi živostí a barvitostí magie a účelnou střízlivostí jejích protivníků), zatímco ty vedlejší se na něj výborně nabalují a rozvíjejí celý “mini event” a Strangeovo mini universum. Jason Aaron rozhodně umí psát a tuhle sérii začínám mít docela hodně rád. Jsem opravdu zvědav, s čím se vytasí příště. Tohle mne baví a jednoznačně se v tuto chvíli jedná o nejlepší sérii od Marvelu, která u nás vychází. No dobře, ono jich zase moc není, ale to nic nemění na tom, že tohohle Strange byste si měli přečíst. Ať už jste komiksový nováček, nebo matador. Je totiž super a vyvíjí se…

3 07.06.2019

Podle mého je tento komiks naprostá bomba. Ač Wolverine je velmi sympatická postava, týmové příběhy X-menů moc nemusím. Jeho sólovky mě pak ale velice baví a tady tomu není jinak. Potěšil i text o tom, jak vlastně tento mutant navštívil svět komiksu.

3 27.05.2019

Temný Daredevil, ninjové, Kingpin a spousta dalších. Je to vcelku zábavné a čtivé, ale... Jako u spousty UKK zamrzí, že se nedočteme, jak to pokračovalo. A pak ten konec, kdy se dozvíme co tak změnilo Murdocka, to je prosím klišé na druhou...

3 27.05.2019