Gustik5 komentáře u knih

Což o to, je to překrásně napsané, protkané velkým lyričnem, a... Nu, nějak mě to nenadchlo. Navíc mi oba milenci přišli až moc účelově čistí a tak dokonalí, tak nevinní, až byli příliš jako z jiného světa. Vím že to bylo záměrné, ale mám raději realističtější díla.

9 10.11.2017

Spolu s Tichými výkřiky důkaz, že Hulk má sakra dobré příběhy a když je ta postava správně uchopena, dokáže předvést mnohem víc, než jen brečet že ho nikdo nemá rád a následně, no... "Hulk smash!" Tahle kniha mě hodně překvapila a bavila, jen škoda takového nijakého konce, kterým ale trpí celá řada komiksů (ehm Word War Hulk ehm). Za mě zatím spolu s X-Meny vrchol "červeného UKK" (NHM mi prostě přes pusu ani klávesnici nejdou). Navíc je to slušný špalek, což vždycky potěší. A navíc mám rád tu diverzitu, když je přítomen víc, než jen jeden Hulk.

4 10.11.2017

První sešit s Tonym potěší, byť už jsem ho četl jinde. No a hlavní náplň knihy je taková fajn jednohubka, která neurazí a na jedno přečtení i celkem zabaví. Nemít ale hodně rád Iron Mana, půjdu asi níž. Příběh je taková okoukaná tuctovka. Ale vzhledem k tomu, že tohle byl rozjezd série, tak se asi nic jiného čekat nedalo... Kresba mě nějak nenadchla.

1 10.11.2017

Historicky první sešit s Deadpoolem je přesně ta devadesátková šílenost, pro jakou je Liefeld (ne)chvalně proslulý. I přes to, jak šíleně to vypadá, to prostě má něco do sebe a jsem moc rád, že se to ke mně dostalo. Suicide Kings jsou pak lehce nadprůměrným příběhem, jednohubkou, která zabaví, neurazí, ale ani nějak extra nenadchne. Pár Deadpoolových hlodů a narážek bylo docela trefných, a hláškovací přestřelka se Spideym pobavila. Naopak jsem si ale trochu ťukal na čelo při tom, co tu autoři vyváděli s chudákem Punisherem... No, podtrženo sečteno, je to takový kvalitativní zlatý střed mezi Wayem a duem Posehn/Duggan. Jako samostatná ochutnávka uzavřenýho příběhu? Proč ne...

1 10.11.2017

Pro mě srdcovka... Krásná vzpomínka na dětství a listování ábíčkem. Mourrison byl pro mě osobně jedním z důvodů, proč jsem měl časopis tak rád. Takže nostalgicky plný počet bodů tuto perfektní knížku nemine.

10.11.2017

Je to kultovní, je to prošpikované hutnou atmosférou a... Je to úžasné... Kultovní status si to zaslouží nejen díky "prokletosti," a samotném pozadí tvorby tohoto díla, které vznikalo jako terapie, jež se překlenula v něco většího. Přes nápad, jedinečnou temnou kresbu a všechny významné klady, které dílo má ale není dokonalé. Osobně mám rád příběhy, ve kterých máte pocit že hlavní hrdina není nedotknutelný. V tom smyslu, že může zemřít. Ačkoli Erik nemá co ztratit, nejde ho ani zabít. Protože on už je mrtvý. Je to prostě Terminátor, který jde a mstí se. A nic ho nezastaví... V tomhle směru se mi možná líbil film (který je i rouškou prokletí a záhadnosti zahalený citelněji než komiks) víc, kde /SPOILER/ o svou moc Erik v závěrečném souboji přišel./SPOILER/ Fakt ale je, že na tom zde příběh stojí. Podle mě je to bezesporu jeden z těch komiksů, které je tak trochu povinnost si přečíst a udělat si o něm vlastní názor. Stojí to za to... Na pozadí vší brutality krutého života a smrti se odehrává krásná a něžně procítěná romance se smutným koncem...

6 10.11.2017

Tohle bylo tak... Roztomilý. A brutální... Že to nejde dohromady? Ale kde že! Perfektně odsýpající záležitost. Díky dynamice kresby a vyprávění, přímočaré zápletce (v jejíž jednoduchosti je právě ta genialita) a tomu, že to není příliš ukecané (přece jen jsou hl. hrdinové zvířata), jsem měl při čtení pocit jako bych sledoval akční film. A jelikož mám dost možná psy a zvířata obecně mnohdy radši než lidi, mělo to na mě i jistý emotivní dopad. Jako akční jednohubka to funguje perfektně. Škoda jen že je to tak krátké, i když možná i díky tomu je to tak úderné. Za mě naprostá spokojenost. Jak s tématem tak i s provedením.

2 10.11.2017

Já si tento komiks zamiloval. Co se týče postav, tak nejvíce mne zaujala ta z vedlejších, a přesto nejzásadnějších... Ďábel/Harry/Čas/Smrt byl podle mě krásně napsaným i podaným charakterem. Celé je to příběh o naplnění života, o lásce, o smrti... Postavy nejsou vůbec tak ploché a černobílé jak by se mohlo zdát a nejen díky kresbě, ale i stylu vyprávění to má zvláštní, jímavou atmosféru díky které jsem to přečetl s až podivným zaujetím. Ta osudovost a touha po uznání a naplnění potenciálu mě pohltily tak, až jsem relativně tlustý grafický román zhltl takřka na posezení. Pro mě naprosto nádherná záležitost, odrážející pomíjivost všeho a všech... Ach, ten konec... Krása... 100%

3 10.11.2017

Kniha, tak jako filmová adaptace jsou zvláštní, barvité, atmosférické a tak i nesmírně poutavé. S Jean Baptiste Grenouillem je místy snadné soucítit, právě tak jako ho pro jeho bezcitnost nenávidět. Konec samotný mne překvapil a v kontrastu předcházejících událostí se nedá říct, že by mě nějak znechutil. Možná mám silný žaludek, těžko říct...

2 10.11.2017

Spolu s filmem k nám dorazila i komiksová premiéra tohohle ukecaného žoldáka. Nutno dodat, že na obojí jsem se dlouho těšil jak malý Jarda na Vánoce. Drákulova výzva je fajn, vtipná a zábavná oddychovka. Překlad je kvalitní, někomu možná mohou vadit překlady některých vtipů a narážek, se snahou zasadit je do nám, Čechům bližšího kontextu. Mně to ale nevadilo. Já se bavil a napjatě čekám a doufám v další komiksy s tímhle šílencem v češtině. Protože přečíst si to v rodném jazyce je pro mě příjemnější. :) Mé hodnocení je možná o hvězdičku vyšší, než by bylo záhodno, ale Deadpoola žeru a jsem strašně rád, že se na něj u nás dostalo, takže tak.

2 10.11.2017

Za mě jeden z nejlepších počinů od P. Kopla. Škoda že je to tak krátké. Černobílá kresba mi překvapivě sedla, zrovna tak stylizace a celkové pojetí... Příšery jsou opravdu děsivé, no a příběh... Je velmi zajímavý a, jak už to u tohoto autora bývá, velmi chytlavý. Je škoda že celé dílko končí vlastně v momentě, kdy všechno začíná. :)

3 10.11.2017

Za mě dobrý. Je místy dost vidět, že je to rozjezd. Ale rozjezd velmi povedený a autorům se na rozdíl od Daniela Waye povedlo dodat Deadpoolovi i určitou hloubku a nejde tak o plochý a šílený, schizofrenní charakter. Což je super zejména díky tomu, že se tak může nejen příběh, ale i postava samotná někam posunout a vyvíjet. A ne se nesmyslně plácat sem a tam jako za éry WayPoola, z níž jsem si něco málo přečetl a po chvíli mě to přestalo bavit, protože se jeden onou ubíjející repetitivností hrozně rychle přejedl... Podtrženo sečteno jsem rád že tu máme zaděláno na novou, pravidelně vycházející komiksovou řadu a že jde zrovna o Deadpoola. A samozřejmě doufám, že se bude prodávat dobře (a nedopadne to s Poolem jako s Ultimate Spideym), což by se ale snad po úspěchu Drákulovy výzvy mělo, protože tohle prostě musím mít kompletní.

2 10.11.2017

Nu, tak mám tu dvanáct set stránkovou bichli za sebou... :) Kniha je rozhodně méně "nudná," nežli předchozí díl. Co se týče rozdělení postav a děje, myslím že lépe to udělat nešlo. Takhle to bylo celkem elegantně vyřešeno, jen ze začátku jsem měl trochu problém si zařadit do hledáčku, v kterém časovém rozmezí to vlastně jsem, ale pak to bylo OK. Chvílemi je to zdlouhavé, ale díky propracovanosti jsem se prostě nudit nedokázal. Nejvíce mne asi zaujala Tyrionova dějová linie, přesto, každá má něco do sebe. U Jona jsem velmi zvědavý na rozuzlení, a u Cersei jsem pocítil notné zadostiučinění. Těším se, až v knihkupectvích zadují Vichry zimy!

2 10.11.2017

Bohužel díky roztažení příběhu, jak se Martin zmiňuje, bylo nutné některé z postav nechat až na další díl a zaměřit se na dění jen v určité části světa. A jak sám napsal, tahle kniha byla mrcha... Zatím ji shledávám nejnudnější z celé série, uvidíme, co přinese pátý díl. Kdyby tu nebyly kapitoly s Jaimem, na které jsem se na rozdíl od zbytku těšil, možná by mne i kniha nudila. Je pro mne těžké dojmy z knihy vyjádřit, u každé z postav se dalo něco najít, ale nebylo to jaksi ono. Stále se však jedná o poutavé čtení a proto nechávám čtyřhvězdu a natěšeně otevírám další díl.

1 10.11.2017

Dle mého o setinku horší než první díl, přesto však neskutečně čtivé a zábavné. Ze všech postav pro mne v této knize jednoznačně vedl Tyrion, přičemž v Bouři mečů jsem si oblíbil až na výjimky téměř všechny. Postavy jsou totiž nečernobílé, a dokonale propracované, jednají na základě vlastních, mnohdy ne nepochopitelných pohnutek. U Martina se mi líbí to, že místy se nezatěžuje popisy událostí (např. bitev), a dává tak prostor čtenářově fantazii...

1 10.11.2017

Jak už někde někdo psal, je otázkou, zda milovat pana Martina za krutý, a až na malá zakolísání (Dany a otroci; přeci jen je ta proměna příliš uspěchaná) realistický a uvěřitelný středověký svět s bohatou fiktivní historií, či jej nenávidět za to, že jej tak rychle vylidňuje. U příležitosti svatby Edmura Tullyho málem kniha prolétla sklem, avšak potom, co jsem si uvědomil, že při její tloušťce (mám vázanou :)) by jím nejspíš prošla, jsem si to rychle rozmyslel. Mé nejoblíbenější postavy zatím zůstávají, a to je dobře. Chvíli jsem byl na rozpacích, zda nesrazit hvězdičku, ale nepamatuji si, kdy naposledy se mi četlo téměř 1200 stran tak rychle (bohužel), a tak příjemně. A to je dle mého při čtení nejpodstatnější, takže plná palba pěti, a těším se na další knihu s napětím, kam se děj vrtne, právě tak jako na třetí sérii výborného seriálu...

8 10.11.2017

Dle mého názoru jeden z nejlepších příběhů se Spideym. Je to mrazivé a temné. Chvílemi i děsivé a nechutné. A hlavně je to jiné. Kraven je tu vykreslen jako naprostý šílenec schopný čehokoli, jehož jediným cílem je pokořit pavouka. Plný počet nedávám kvůli mírnému znechucení. Tady nečekejte humorně hláškujícího pavoučího muže. Tohle je depresivní a, ano opakuji se, temné.

1 10.11.2017

Tohle je počátek. Tohle je perla a pýcha knihovny každého, kdo má rád superhrdinské komiksy. Něco, o čem jsem dlouho snil. Přečíst si, jak to začalo... Protože bez tohohle by nebylo nic z velkolepé plejády, která následovala. Kvalitu oněch příběhů nedokazuje jen, že všechny postavy stále dále existují v nových a nových příbězích (filmy nevyjímaje), ale i fakt že i po neskutečných desítkách let, je to stále čtivé a zábavné. Díky, pánové Lee, Kirby, Ditko a všichni ostatní. Díky...

2 10.11.2017

S těmi co si tu stěžují na Louisovu ukňouranost si dovolím nesouhlasit. Trochu mi tvůrci oněch komentářů připomínají onoho mladého reportéra. Přečetli příběh, ale tak úplně nepochopili jeho poselství, nebo jej odmítají pochopit. Zvláště pak nesouhlasím s tím, že nedělá nic, aby svůj osud změnil. On ho právě změnit nemůže, o to jde. Věčný život bez naděje není nic příjemného... Jak román, tak film se mi líbily a zaujaly mne. Oproti filmu se mi však více líbilo podrobnější vykreslení nejen postav, ale i vztahů mezi nimi. Takhle má vypadat román o upírech...

4 10.11.2017

Nejprve jsem viděl Formanův film a ač chápu výtky jak autora této knihy, tak některých zdejších čtenářů, týkající se právě "chyb" či nesrovnalostí filmu oproti předloze, myslím že jinak, natož lépe by to natočit nešlo. Hlavně co se pozice vypravěče týká. Ono právě hlavní postava vypravěče, kterému na oddělení říkají Náčelník, by nemohla být ústřední postavou filmu už jen pro to, jakým stylem je knižní příběh podán. A McMurphy si stejně strhává nejvíc pozornosti na sebe v obou dílech.

Krom ohromné lidskosti s jakou indián příběh vypráví, a kterou si film zachoval, jsou v předloze taky mírně za vlasy přitažené jeho vlastní představy a halucinace, které v knize svůj nepopiratelný smysl a myšlenku mají, kdežto na plátně by vůbec nemusely mít takovou hloubku jako v psané podobě. Naopak dopad na mé myšlení měly jak kniha pana Keseyho, tak snímek pana Formana obdobný. Ačkoli kniha se mi ve výsledném porovnání líbila o něco více, protože je zde více místa pro vykreslení jednotlivých charakterů, z nichž některé v Přeletu dostaly méně prostoru, než by si byli oni "pacienti" zasloužili.

8 10.11.2017