haki34 komentáře u knih

(SPOILER) z Maryše jsem doposud znala jen mrazivý dialog u kávy. Tak jsem se rozhodla doplnit si mezery. Knižečka útla, barvitý popis scén, vesnické rostředí člověk doslova vidí před sebou. A příběh takový klasický..nejen v naší kultuře, v poslední době jsem četla o mnohých domluvených sňatcích po celém světě.
Sice Maryša miluje Francka, ale co je jí to platno ? tatínka by ještě přesvědčila, ale opět dochází k nepochopitelné tvrdosti matky..cožpak není taky žena ? cožpak nikdy nemilovala ? nebo možná právě ano, a proto je tak tvrdá na dceru...
Maryša odchází do mlýna a tragédie doutná a čeká na správnou chvíli...která přijde..
Musela či nemusela ? Otec nakonec podléhá a volá ji zpět. Ale její hrdost, zaťatost a hněv ji pobézejí jednak jinak...a až přímé ohrožení Francka dovede tragédii do zdárného konce....
Jen by mě zajímalo, jak dopadla - vězení ? trest smrti ? polehčující okolnosti jako třeba domácí násilí ?....
Maryšo, Maryšo...
Doporučuji a děkuji evelýny za nasměřování ke skutečné postavě, Marii Turkové- Horákové, kterou se autor inspiroval...

P.S. ještě jsem projela komenty a hodně čtenářů mělo problém s hanáčtinou...no..jelikož jsem studovala v Olomouci a nějaké hanáky jsem i vyvdala, mně naopak udělalo nářečí radost. A přeci patří k příběhu, lokaci i době...bez něho by to nebylo ono...ale ukázalo mi to jinou věc - když některé čechy (a možná i moraváky z jiné oblasti) takhle limituje hanácké nářeči, už chápu proč mnozí dnes mají problém i se slovenštinou...(poznatek z okolí, potvrzený mými školopovinnými dětmi...)

33 29.01.2022

(SPOILER) autorku a její knihy jsem doposud neznala...k téhle jsem přišla náhodou...no a to čtení teda bylo. Přeskakovala jsem, nudila jsem se a postrádala pointu... CO jsem jako měla zjistit ?? že všichni černoši jsou lemplové k ničemu ? a všechny ty ženy zoufalé blbky ? (aspoň tak teda vyznívaly...pardon) A dokonce ani o ten sex tam vlastně nešlo...pasivní, nemastná neslaná Veronika, která dostala pro sebe snad nejvíc prostoru. Smažka René, totální troska, pak Amy - naivní hodná holka...Vrcholová manažerka byla vrcholová blbka a zoufalec a neco podobného byla i Marcela...
No nudný příběh a nesympatické postavy - co více si můžete přát ? pořád číst, jak se Veronika starala, ale kde brala peníze, nebylo celkem jasné...to jako z dávek ?
A vrcholem byl slovník, použitý v textu...Koko*y se to tam docela hemžilo...Zejména pak ke konci, u Marcely...meditace s tuhým koko*em v ruce..děkuji, nechci...než vzrušující nebo nevím jaké to bylo odpudivé...a i za to ubírám hvězdu z původně plánovaných dvou...
dle mého zbytečná kniha, která chce černocha, stejně si z kníhy poučení nevezme (a podle hlavních hrdinek jsou to stejně ženy, které by v životě nic takového zřejmě nečetly...)
Škoda stromů...

19 29.01.2022

(SPOILER) tak...dočítané..stránky ubiehali rýchlo. Dej sledujeme očami troch žien a tu by som videla kameň úrazu - je roztrieštený..síce sa navzájom doplňuje, ale nejde tak hlboko, ako výpoveď Fredovej. Hrôzy Gileádu napriek popisom Tety Lýdie nevyznievajú tak kruto..Zvátene ale stále áno, hlavne keď sa v Svedectvách dostávame okrajovo i k Služobníčkam...Cystal alias Kyleovej...kus mäsa, žena skoro bezcenná. Podobbne na tom boli ale i Manželky, hlavne v rukách niekoho, ako Veliteľ Judd...

Kto je vlastne kto ? celkom rýchlo som si domyslela kto je Agnes, Daisy a prekvapila Teta Lýdia...taký happy end naznačený už na začiatku ? sudkyňa bola, sudkyňou zostala..niektorých nezlomia. Len prinútia čakať...Je vidieť, že autorka mala 15 rokov na premýšľanie. A asi dostala veľa listov od tých, ktorí túžili po spravodlivosti..snažila sa jej učiniť zadosť.

pobavil ma systém výberu mien - podľa obľúbených vecí z minulosti...(Lýdie, ako tie vložky ?? ako sa volala v origináli ??) a zároveň symbolika - Viktória víťazná, Immortelle nesmrteľná..
Chýbala mi ale väčšia hĺbka...všetko to bolo ukuté na kolene, stálo a padalo na jednej osobe..a nakoniec sa podarilo rozbiť a dievčatá sa naviac stretli so svojou matkou (ktorej osudy a osudy Nicka a Luka by ma teda zaujímali asi viac, ako rozprávanie AGnes..a Agnes bola stále zaujímavejšia ako Daisy/Nicole...) Tiež, ako písalo viac čitateľov predomnou, vlastne nám chýbal mužský pohľad...pohľad Nicka, Veliteľa, nádejného mladého manžela, kohokoľvek..kto bolo Oči ? Anjeli ?? stále je tam toľko otáznikov...myslím, že Svedectvá vyvolali viac otázok, ako sa im podarilo zodpovedať...
FInálny útek sestier bol ako z béčkového akčňáku včetne likvidácie tety Vidaly...je tiež úžasné, ako sa im potme podarilo naslepo doveslovať k správnej časti pobrežia, kde čakala pomoc...
K zhodnoteniu liniek deja - najviac ma bavila Teta Lýdia, potom Agnes a chudák Nikolka berie tretie miesto...tradičný dovetok z konferencie, skúmajúcej Gileádsku históriu, by som tiež oželela..

No, nechám si dojmy ešte poriadne rozležať...zatiaľ vidím navzdory výhradám ako veľmi dobré...čtivé...potešil návrat k starým známym...myslím že ku komplexnému hodnoteniu treba čítať obe knihy. A dôležitá je pointa..aby sa Gileád nestal skutočnosťou...

"prečo som si myslela, že sa to napriek tomu nejako vyrieši tak ako vždy ? Asi preto, lebo sme podobné veci počúvali už pridlho. Človek neverí, že naňho padá obloha, kým ho kúsok z nej nezasiahne do hlavy."

26 28.01.2022

asi po 6rokoch prehodnocujem (dávam o hviezdu viac i za ten pretrvávajúci dojem po rokoch...) a píšem ďalší komentár..
prečo ? pod stromčekom som našla Svedectvá a rozhodla som sa poriadne si osviežiť dej...Príbeh služobnice som kedysi dávno na gymnáziu ? výške ? našla tiež pod stromčekom...a vyrazil mi dych. V dobe, keď o nejakom seriáli nebolo ani chyrovať...striedavo som sa desila a držala palce Fredovej...a potom si príbeh prečítala ešte minimálne raz a včera som sa pomaly po 20 rokoch vrátila do Gileádu..ako by som ani nikdy neodišla..a návrat bol možno o to viac desivý, keď si v aktuálnom kontexte svetového diania uvedomíme, že nič nie je nemožné...
Akurát mi nie je jasné, ako mohla Fredova za 3 roky veľa vecí zabudnúť..nechať si vziať...veľa vydržala a udržala, ale predsa..systém vymývania postavený na pilieroch diktatúry a "náboženstva" potiahol vpred presne tých, ktorí tam nikdy nemali byť. Je vôbec táto nová spoločnosť udržateľná ? a ako dlho ?
Nolite te bastardes carborundorum...
Čo sa stalo s Fredovej dcérkou ? a s Lukom ? a kam zmizla Moira ? otvorený koniec dal možnosť vlastnej tvorby...a dnes sa teším, že sa snáď dozviem viac. Knihu som si vychutnávala, riadok po riadku.. a uvedomovala si čím ďalej viac, ako ľahko je strhnúť masy. Ako ľahko je nájsť ten správny nátlakový systém na spoločnosť i jednotlivcov. Násilie a strach fungujú zaručene...zobrať možnosť komunikácie a zobrať ľudskosť...
Ale niektorí stále držia hlavy hore...Fredova, počuješ ?

Strašné a zároveň strhujúce...i po rokoch nestratila nič zo svojho kúzla. Seriál som do dneška nevidela ani nechcem. A vrhám sa na Svedectvá...

P.s. sú to maličkosti, ale dodnes si na Fredovu spomeniem, keď napríklad pečiem a ruky mám celé do masla...ako pleťový krém nič moc ted...

34 28.01.2022

ani nevím, co mě motivovalo knihu koupit - asi jsem byla zvědavá na nějaké dobré tipy pro sebe a nejen pro sebe...četla se dobře. Velká písmenka, hrubý papír, některé věci opakovány dookola, nechyběla taková ta omáčka v angloamerickém stylu zlatíčko sem, zlatíčko tam. Jistě by šlo knihu zkrátit ;)
Nic to ale nemění na tom, že celkově je to fajn knížka a jistě může někomu dobrými radami nepolíbenému pomoct. A možná i tomu políbenému - opakování matkou moudrosti - není na škodu si připomenout naši jedinečnost, hodnotu, nutnost sebepéče, odpočinku. Netlačit na sebe a mít se rád. Zredukovat sociální sítě. Omezit prokrastinaci ;)
Dobré tipy na břišní zklidňující dýchání, relaxace i meditace. Sport v příjemné formě. Autorka sice preferuje jógu, ale taiči, čchi-kung a podobně můžou posloužit rovnako dobře. Rovněž zabředne i do denního režimu, afirmací, stravování.
Jak píše bagel - nic převratného, ale pěkně přehledně po lopatě sepsané.
Doporučuji.

P.S. ještě mě s odstupem napadá jedna věc - -kniha byla psaná pro ženu..všechny rozmluvy, pobídky, nápady..proč ? i chlapi přeci trpí úzkostmi ;)

18 27.01.2022

Taký malý komorný koncert. Život v najvýchodnejšej dedine Slovenska. V Novej Sedlici som kedysi dávno bola v rámci výletu na hraničný Kremenec, pod ktorým sa dedinka rozkladá. A neďaleko odtiaľ mám po otcovi svoje korene aj ja, takže mi pripomenula moju rodinu...Život tvrdý, svojský, a predsa má v sebe ukryté čaro. Zachytil udalosti radostné ako svatba, ale i smutné - poslednú cestu pani Zákopčanovej. Venoval sa deťom, dospelým i zveratám. Niektoré - zabíjačka či utratenie starého koníka môžu pôsobiť surovo...ale taký je život bez príkras. V miestach, kde ľudia drú na políčkach spolu so zvieracími druhmi.
Ďakujem autorovi za tento počin. Čestné miesto v knižnici je jasné...

19 27.01.2022

parádní počin pana Saudka a sportovců...snad jen, že ani to malinko textu nebyla potřeba...důležitý mi přišel jediný z asi 10 komentářů - u juniorského mistra světa ve střelbě na běžící terč - Tomáše Caknakise,
co se fotek týká, některé úplně famózní, na některých jsou "modelové" trochu zaraženi a možná i v křeči.
Nejvíc se mi líbila fotka Davida Kosteleckého mezi holuby a pak velmi překvapila Štěpánka Hilgertová - éterická víla a prvorepubliková dáma. Té to na fotkách slušelo snad nejvíc. Samozřejmě nemůžu opomenout paní Zátopkovou - jako součást trojice, která se dostala i na obálku. Nejpestřejší květ mezi černobílou a sépiovou paletou fotek, jako pocta paní Daně.
Bavila mě i stylizace - mafiáni, letušky a pilot, vojenští letci i pozemní síly. doplňky jako motorová pila, děsivé panenky, kytky, a samozřejmě sportovní náčiní.
EsterLedecká se švihadlem a široký úsměv Evy Samkové, který mi vždy dokáže rozjasnit den. Vtípkem je snímek sportovního lezce Tomáše Mrázka. Došlo i na romantiku na náplavce či na letní louce. A někteří se nebáli ukázat děti či celé rodiny.

Jediná výtka k fotce , či spíše provedení a finálnímu tisku fotky Nikoly Mazurové aka Dámy s hranostajem (či liškou ?) - nevím, jestli jde o chybu tisku, ale dvoustrana byla poměrně tmavá, detaily tváře a fotky zanikaly a spodní okraj stránky byl začerněn, jako když vám špatně tiskne tiskárna. Pokud to bylo úmyslem budiž, ale v této černi okraje zanikl popisek, Nikolino jméno jsem musela luštit, rovněž popisek k předchozí stránce - fotce Davida Kosteleckého. (str. 136-138)

Svérázná poetika Jana Saudka. Kdo má mistra rád, neprohloupí.
Kromě uměleckého zážitku jsem taky spoznala i další sportovce z oborů, které až tak nesleduji a v mainstreamu nedostávají tolik prostoru jako třeba atleti.

21 27.01.2022

posloucháno jako audiokniha. a neposlouchala jsem naposled...Vyprávění Chromého Jelena má v sobě hloubku, moudrost, ale i hněv, nadhled, sílu a hlavně velkou dávku humoru...od dětských let až do let kmetství.....
Jak přežít s tradicemi a konfliktem světa bílých a rudých...všechy ty ztráty ? jak zachránit svůj mizející národ ? Chromý Jelen nehledá odpovědi, ale nabízí nám pohled svýma očima, svůj život. A odkaz...
Co je v životě důležité ? žabí kůžičky to nebudou....

"Dědečku Duchu, slituj se nademnou, ať můj lid může žít...."

Doporučuji !!!

asi už vše řekl ZÓNA...já jen tiše souhlasím. A těším se na opakované čtení. Kolik je toho v básních Pavla Šruta ukryto !

Ti dva

Co je k sobě poutá ?

Právě že jen pouta
pasti slasti
tenata

Nevědí to
Ten a Ta

A Bůh ?

píše errata

a ještě jedna, kterou musím..protože mi silně připoměla mě. A mé propsané mládí, starostlivě ukryté vzpomínky v několika sešitech...

Venuše, 5. Po létech

Není nic odpornějšího
než letmý polibek na rozlučenou
odhozený v posledním dešti
na poslední stanici
posledního autobusu
v posledním městě
poslední láskou
Není nic hloupějšího
než o tom napsat báseň (uvědomil jsem si po létech)

21 27.01.2022

(SPOILER) takové...cože to vlastně chtělo být ? detektivka, nebo psychologický román ? autor zřejmě i schválně zvolil trochu podivné hlavní hrdiny, aby nás zmátl..a nebo, který umělec je vlastně normální ? Styl psaní - sáhodlouhé přemýšlení...nastavování vět. Pohledy a myšlenky inspektora. Jeho odhadování lidí i podle vůně...Radostné snídaně s kolegou.
Spousta nenávisti, odříkání, závisti a sexu. Jako prostředku moci, jako zdroje traumat. A pak se divte, že poteče krev...co ale nemůžu překladu a korekci odpustit, jsou rány do srdce na PRAVÉ straně hrudníku..jako fakt ???

knížka se četla dobře - obsahově, ale font, a hlavně velikost písmen-- takové blechy jsem teda už dluho neviděla, natož nečetla.
Není však vysloveně špatná. Kdo chce zkusit něco jiného než klasiku, pojďte do opery...

"to Karolině ušetřilo část bolesti. Kdyby čepel narazila na žebro, byla by se mohla zlomit. Mohla se roztříštit. Rozlomené žebro by se mohlo zarýt do plíce. Takové zranění by bylo velké. Smrtelný zápas by se dlouho protahoval. Takhle to ale šlo rychle. Překvapivě rychle. KOmisař uchopil jednu Karolininu ruku a prohlédl si její nehty. Byly světle růžově namalované. Nedolámané. Ne natržené. Žádná kůže. Žádná krev. Nebylo vidět žádný vlas. Nebránila se.
Někdo, kdo ji znal, ji vzal život. Překvapivě. Jako blesk z čistého nebe. Náhle. Vítr se zvedá. Černé hory mraků stoupají prudce vzhůru. Větve se v prudké bouři ohýbají. Lámou se a zmítají. Listy se trhají a jsou odnášeny větrem. spouští se krupobití. A přitom ještě svítí slunce.."

Asi tak.

18 27.01.2022

adorace Báry..no, asi se to dá čekat, když je to životopis, ale já bych očekávala více nestranný styl. A jak píše motokatty i více těch informací. Některé věty se stále opakovaly dokola. Místy se autor snažil o vzletnost a poetičnost, což mi tam taky nesedělo, hlavně při tom, jak neustále zdůrazňoval, že Bára je punkerka. Fakt ? to, že mám ráda punk, ještě ze mně punkera nedělá...a 3 sesry jsou přeci jen už někde trochu jinde než ve svých punkových začátcích..
Nechci Báře ubírat nic z jejich úspěchů a pravděpodobně to bude i milá holka, ale životopis/knížku o sobě by si zasloužila lepší. I podání soupeřek - zlé mrchy, a na konci najednou i kamarádky...
Také překlepy - ortoped Horel - Holer...opakovaně..

a celkově, když už jsme u těch zranění - vyzdvihnout do nebes někoho, kdo nehledí na bolest a závodí se zlomenou nohou - opravdu je to příklad hodný následování ? co takhle zamyslet se, k čemu vlastně je ten vrcholový sport a kam vede ? nestranným okem - vždyť je to neustálý boj s egem, nálady a emoce lítají nahoru a dolů...pro pár let slávy, možná vítězství...a možná do toho dotyčný vrazí vše zmíněné a dorazí se už na lokální úrovni. Sport už dávno není sportem pro radost a zlepšení zdraví či kondice, ale pro výkony, které odvádí dobře namazané stroje...Ale to je jen můj názor..

19 27.01.2022

na knižku som bola veľmi zvedavá..až tak veľmi, že sa mi podarilo objednať si ju nezávisle na sebe v oboch jazykových mutáciách - česky i slovensky :D K slovenčine sa dostanem málokedy, tak som k prečítaniu zvolila knihu v rodnom jazyku. Zároveň som ale pre porovnanie prelistovala i to české, kde musím pochváliť grafickú úpravu. Drobné kresby maľovaného vejára, každý s iným motívom, v úvode kapitoly sa mi veľmi páčili a sedeli k téme. Aj poézia bola doslova prebásnená do rýmov...Možno skúsim aj viac textu a potom zvážim, ktoré pošlem ďalej...
Sám príbeh bol síce miestami desivý - áno, čínske, pre nás tak nepochopiteľné tradície. AKo len môže niekto obdivovať dolámané kopyto ? a ešte ho to vzrušuje ?? to bola len perla na celej hromade...horší mi prišiel uzavretý svet, obmedzený na jednu izbu a službu...prežijete v lepšom prípade lámanie nohy a dostávate sa do ďalšieho levelu
doživotného väzenia.....dobre, tradície - prečo to však bránilo ženám prejavovať dcéram viac citu ? chovať sa k vlastným deťom ako k onuciam...ba i horšie...a potom dcéra vypadne z drsného domova ku svokre, kde sa často dočká ďalšieho teroru (dobre ukázané na Snežnej Ruži i na rodine Tretieho syna v Ľaliinej novej domácnosti). Ako len táto výchova dokáže formovať srdcia a názory zas predviedla Ľalia...túžiaca po láske, hľadiaca iba sama na seba. Stačilo by trocha materinského tepla v dievčenských rokoch a aj vzťah s Ružou nemusel dopadnúť, ako dopadol. Veľmi zaujímavé aj boli obmedzené možnosti priateľstiev - len so sestrami v sesterstve, alebo iba jedna lao-tchung. Systém písania na vejáre sa mi zas naopak páčil veľmi - dochované vejáre musia byť umeleckým skvostom.
Samotný dej knihy ale prebiehal tak nejak neosobne, nedokázala som sa do hlavných postáv viac vcítiť. Ani útek do hôr, kde trpeli mrazom a hladom som nedokázala prežiť s nimi...s odstupom som čítala a čakala, ako to dopadne a aký prínos pre dej bude mať. Neobľúbila som si ani jednu. Až koniec Snežnej Ruže ma dojal - i keď vlastne pointu sme sa dozvedeli hneď na začiatku knihy pri zmienke o nü-šu - znaky treba čítať veľmi pozorne a dávať do kontextu, pretože význam môže byť rôzny. A toto mi vlastne vadilo aj v priebehu čítania - autorka prezrádzala a naznačovala dej - väčšinou katastroficky - "a keby som nebola šla tam, nebolo by sa to stalo..." a čitateľka už iba čaká, čo za katastrofu zas Ľaliu či koho postretne...
Nuž nahliadli sme do etáp života dievčat a žien v dvoch dedinách v určitej provincii..drobné odlišnosti iste boli, ale pravdpodobne to mali v Číne nastavené všade skoro tak isto..kniha skôr môže čitateľa navnadiť k ďalšiemu hľadaniu témy a zdrojov.
Opäť mi chýba možnosť polhviezdy, ale pre chýbajúce nadšenie a vcítenie sa do príbehu a plochosť postáv sa kloním k nižšiemu hodnoteniu...
Doporučujem komentár soukroma.

16 26.01.2022

koupená ve slevě tuším v Dobrovském. Asijskou literaturu mám obecně ráda a tato satira mi umožnila nahlédnout zas do jiného soudka ....ze začátku jsem uvažovala, jestli mě vůbec bude bavit..navzdory přehršli jmen a postav a mé evropské neorientaci se v čínském systému byrokracie a soudnictví jsem si příběh užila. A bavila jsem se. I když místy mi Lotos bylo docela líto - takhle promarnit 20let..Dokonce se více nedozvíme ani o její rodině, obzvláště dceři, ani o tom, jak to dopadlo s Hlavounem..-- ale tím, že autorova hlavní myšlenka byla ukrytá jinde, není to vlastně ani podstatné. Třeba si můžeme spoustu věcí domyslet - konec je také otevřený....

Ano, knížka není pro každého. Ale pokud se odhodláte, myslím že to může být fajn změna. A jak více čtenářů předemnou rovněž oceňuji doslov Zuzany Li, a děsí mě něco jako politika jednoho dítěte..která vlastně celou lavinu spustila...

17 26.01.2022

inspiraci autora Charlesem Bukowskim nemožno přehlédnout. A taky mi připoměl Jana Pelce a A bude hůř. Kdo má rád máničky, rock, rybízák a poblité vzpomínky na čas mládí a volnosti, holky, zábavy, pivo, cigára, muchlovačky v kině a v parku....neváhejte ;) U některých jsem se docela hodně posmála - třeba Kolotoče připoměli podobnou historku z našeho jarmarku, kdy my byli škodolibí přihlížející (scéna s Tomem na kolotoči..)
víc nebudu prozrazovat, snad jen že pro děti fakt není k předčítání vhodná a doporučuji !

a ještě ukázka na závěr :

"...deme do kuchyně hledat další chlast. Najdeme ale už jen pár lahváčů zašitých vzadu v ledničce, tak je všechny otevřeme a střídavě z nich pijeme, a než nás Kůň vymákne, stačíme rozmlátit žehlícím prknem lustr v obýváku, což je, ty vole, průser, protože Koňův fotr je násilnický magor a až se zítra vrátí domů, tak ho asi přizabije, protože bude muset taky vymalovat kuchyň, kde jsme na stěnách vytvořili magický oči (hořčice - kolečko okurky - hořčice - kolečko mrkve), který všechno sledujou a nic jim neujde."

"Ta lítost, že dneska už bude brzo včera, se dostaví až zítra."

17 25.01.2022

Po Pačinku jsem pokukovala delší dobu. Zranění stehenního svalu umožnilo přečíst prakticky na jeden zátah. Zajímavé téma, několik generací rodiny. Jak ale píše tereza1198, spousta zlých věcí, včetně války, se dotkne hlavních postav jen okrajově. Opět jsem měla pocit, jak ve vícero nedávno čtených knihách, že hrdinové mohli být lépe vymakané. Ale bylo jich hodně. Kombinace historie a románu nutí někde ubrat. Otravné bylo listování a hledání výrazů v slovníčku na konci knihy. Také některé tam uvedené nebyly, a lehce matoucí bylo i rozdělení na korejský ajaponský, protože naši hlavní hrdinové - Korejci, vesele míchali oba jazyky.
Jak oznamenalo více čtenářů - trochu mě zarazily sexuální scény a fronty v parku...to jako fakt ?
Co se týče pracovitých žen a obětování pro rodinu - napadá mě i jiný skvělý korejský román, který mě dostal před asi 2 lety - Modlitba za matku. Nápad s křesťanstvím - důležitou roli sehrál v krátkém časovém úseku kolem Isaaca Päka, následně bylo celkem upozaděno a nejvíc se projevilo ve jménech hlavních hrdinů...Pačinko bylo taky tak trochu vycucané z prstu.
Navzdory výhradám se mi román četl velmi dobře. Asijskou literaturu mám ráda a vztahy medzi jednotlivými národy jsou pěkně vyhraněné, jak by možná našinec ani nečekal.

20 24.01.2022

(SPOILER) pozůstatek podivného dědictví. Souhlasím s předchozím komentářem, že kniha je psaná velmi archaicky. To by až tak nevadilo. Ale jak jsem před chvílí u Taika psala o nedostatku citu, tu se zas autor doslova vyzuřil - postavy se neustále zmítají v nějakém citovém pohnutí. Rozervaní omdlévají...Bílá Růže vyrostla mezi indiány a přeci byla taková "marná". Všichni "bílí" hrdinové se taky chovali dost neuvěřitelně - stále se jen smáli, vtipkovali, nejlépe v ohrožení života. Kniha navíc končí stranou 140, a chybí předpokládám poslední stránka. Končí momentem, kdy El Sol odváží mrtvého Tokeaha k pohřbení na území Komančů, v půlce věty, přerušen čárkou...(mladý náčelník Komančů opakovaně označován za mladého Mexičana...)
Četlo se nedobře, i styl byl takový nějaký kostrbatý. Pointou je boj indiánů za svá práva a území, "dobrotivost" bílého muže s ohnivou vodu a falešnými sliby, a zánik jedné civilizace.
Jedna hvězda navíc za krásné ilustrace.

17 24.01.2022

Milý slepenec příběhu malého Yakariho, kde ústředním motivem je přátelství orla a snaha Yakariho zasloužit si jeho pero. Kresba táhne víc než text. I z dětské nostalgie za 4*

18 24.01.2022

(SPOILER) Dočteno. A byla to bitva. Dlouhá, náročná. Přiznávám, Clavell se mi četl lépe. Taika se mi povedlo sehnat po doporučení zde na DK - a to byl první boj. Rozhodující fází ale bylo čtení. Jak pročítám komentáře ostatních, nebyla jsem sama. Mé pocity celkem vystihla Rihatama.
Autor stvořil významný epos. DO detailů popsal jednotlivé boje, mocenské tahy, pletichy. Smysl pro čest se vine příběhem jako červená nit. Pro čest se bojuje, žije, umírá. A protože těch účastníků bylo tolik, ztrácela jsem se.. Poměrně rychle jsem zvolila vlastní strategii, fixovat asi 5 nejdůležitějších.
A chyběla mi tam osobní rovina. Nejen u Hidejošiho, kde občas byla zvýrazněna láska a úcta k matce, ale už ne vztah k Nene. Nene byla dokonalou ženou v pozadí, která většinu času opečovávala Hidejošiho matku. A dle asi jednoho zmíněného náznaku žárlivosti můžeme usuzovat i na city k manželovi. Kterého ale moc často neviděla. Byl i to důvod, proč Hidejoši neměl potomka ? tady mě zaujalo, jak často v té době probíhaly různé adopce, pěstounství, v rámci zachování rodu..
Ano, japonský autor se držel japonského - city na veřejnost ne. Nebo ano - ale jen co se týče svého pána, velitele. (zmíněné koulející se slzy po tvářích) Ne rodiny. Oddanost, slepá důvěra, ve většině případů největší projev lásky byla seppuka. Bojovníci, vůdci, manželé , manželky...uf. Jak na běžícím pásu. Není jiné východisko, slavnostně se zabiju. Pro Evropany s naší tradicí něco nepředstavitelného...

Náročná kniha, obsahově bohatá. Ale myslím, že v mém případě stačí přečíst jednou za život. Pro všechny, co je zajímá japonská historie, povinným čtením.

20 24.01.2022

(SPOILER) dočteno. Vikingové mě celkem zajímají a tak jsem po Hákonovi sáhla.. Motivace autora, jak sám píše v doslovu, byla celkem jasná. Nechtěl mít za hrdinu dalšího svalovce drsoňě, který jen bojuje a vítězí. Tak zvolil Hákona Haraldssona, krále, který není pohanem. Věří v Bílého Krista a je poměrně dost citlivý. Na vikinga i na středověkého muže bych řekla .A tady byl možná kámen úrazu - těžko si vytvořit sympatie k někomu, kdo pořád trpí, trápí se, je nejistý, zvrací. O sevření útrob jsem četla nespočetně krát. Nevím, nešlo by ono slovo nahradit i jiným ? prostřídat v průběhu dějě ?
Celkově postavy byly takové jakési nemastné neslané...Ethelstan mi od začátku rovněž neseděl, pořád jsem z něj neměla ten správný kladný pocit. Pořád jsem čekala nějaký podraz..ale nepřišel. Hákonovo obrácení na křesťana a pokřtění - tam jsem taky tak nějak postrádala uvěřitelnost změny, Hákon byl pro mne jako čtenáře v duchu stále pohanem. Ale možná to bylo tím, že Hákon byl v podstatě pohanem mezi angly a křesťanem u vikingů....a sám se zmítal v nejistotě, která cesta je správná.

Autor neopoměl zmínit severskou krutost, nájezdy Erika Krvavé sekery, pohanské oběty živých tvorů včetně lidí...a Hákonovo zděšení tím vším. Což mu ale nebrání, aby nakonec byl slušným bojovníkem, navíc chytrým, takže jako nový král si lidi postupně získává. Obstojí ale jeho víra ? uvidí se v budoucnu...A co se vražd týče, morální blok má jen vůči jednomu - Erikovi...
Romance s Aelfwyn snad nejlépe ukázala postavení otroků na severu a křesťanskou laskavost té doby ke svým bližním.
Nečetlo se to vysloveně špatně. Ale kniha postrádala náboj, který by mě motivoval. Který by mi nedovolil jít už spát ;) bylo mi celkem jedno, co se s postavami i Hákonem stane. A motivace k dalším dílům je poslabší.

17 24.01.2022

celé hodnocení v rámci dvojknížky "Co neodvál ani čas"..ve zkratce jen, že po prvním díle zklamání...čtivé to ale bylo. Konkrétně viz "Co neodvál ani čas.."

14 21.01.2022