Hakl54 komentáře u knih

Při čtení knih od pana Šimánka mám chuť vydat se také na dalekou, dobrodružnou cestu. Z pohodlí domova se to plánuje :).

2 17.10.2018

Na další knihu paní Soukupové jsem se těšila a opět mě nezklamala. Na jejich příbězích se mi hlavně líbí, že jsou ze života a obdivuji, jak umí vykreslit postavy všech věkových kategorií. Obzvlášť oceňuji, jako starší čtenářka, jak popisuje pocity a příběhy starých lidí. Přes její mládí je to velice obdivuhodné.

14 27.08.2018

Pokud čtu knihu z války o vojácích je mi jich líto, ale bohužel tak již to ve válkách bývá. Avšak tato kniha mnou úplně otřásla co se dělo v naší republice těsně po válce. Jak bylo možné dopustit, aby naše občany odvlekli do Ruska? Kdo jejich osobní údaje vymazal z matrik a záznamů porodnic ( nebo si to autor neověřil). A co sousedé? Nikdo je nehledal, nikdo se nesnažil pomoc. A co naši politikové ? To co se dělo v Rusku snad již ani komentovat nelze. Občas se za lidskou rasu stydím. Pokud má být člověk na vrcholu živočišné říše, tak se přírodě zcela nepovedl.

21 01.08.2018

Pár hvězdiček za nápad knihy z obou stran a rozdělení hlavních postav na 2 samostatné příběhy. Další hvězdička za pohodové čtení. A pak již nic. Děj by postačil na několik ztřeštěných životů.

5 30.07.2018

Nádherně popsané jak ženy sní o dokonalém milenci. Pro lásku jsou schopné zničit a zahodit vše ostatní.

4 20.07.2018

Stále jsem něco očekávala, ale příběh se zamotával a nic nepřišlo. Co nám vlastně chtěl autor sdělit ?

16.07.2018

Když jsem chodila za hluboké totality do první třídy, ukázali nám kryt civilní obrany s výlezem. Paní učitelka nás poučila, že až bude válka, budeme schovaní v krytu a výlezem se dostaneme ven. Pohltila mě obrovská tíseň a strach z války a panika, že budu někdy v krytu bez maminky. Při čtení knihy se mi toto trauma z dětství připomnělo a plně jsem cítila s malým chlapcem. Knížka je smutná, ale musím ocenit jakým způsobem autor téma války z pohledu malých dětí zpracoval.

8 14.06.2018

Tímto dílem jsem zakončila Přemyslovskou epopej. Přestože mám ráda styl pana Vondrušky, musela jsem si vždy na chvíli od knih odpočinout. Nelze vstřebat všechny události, spojitosti, osoby, ale pro nás laiky je to bezvadné nenásilné a poučné seznámení s naší historii, na kterou můžeme být jako Češi hrdí.

5 12.06.2018

Silný smutný příběh. Co mi na knížce nesedlo byly názory a myšlenky těch " dětí". K jejich věku mi to připadalo nepřirozené.

9 17.04.2018

Zpočátku se mi opakující se narození Ursuly a věčné pokračovaní jejího života velice líbilo. Jak ale stránky přibývaly a děj se stále točil v kruzích zpět, začalo mě to stále víc nudit. Ke konci jsem se již těšila, až dočtu knihu dokonce.
Celkově, ale velice zajímavý námět.

1 05.03.2018

Bezvadné čtení o přírodě a nekonečných hranicích lidských možností.

2 31.01.2018

Pro vnoučka, který miluje vlaky, to bylo krásné čtení a vlastně i pro babičku. Několikrát jsme museli číst o mašince v Brně, protože ho okouzlil brněnský dialekt.

2 03.01.2018

Na knížce mě vadilo zejména přebíhání z minulosti do současnosti a naopak. Vykreslení postav bylo hodně povrchní a závěr mě zklamal nejvíc. Zmizení dítěte musí být obrovské trauma a shledání po tolika letech musí být psychicky náročné pro všechny zúčastněné a ne taková pohádka, kterou nám spisovatelka nabídla.

2 22.12.2017

Kniha mě tak zaujala, že i přes její objem jsem ji vláčela všude s sebou- tramvají, metrem, busem i vlakem a celou dobu jsem se těšila na každou volnou chvilku až budu moc číst. Je bezvadné, že si člověk poutavou formou osvěží naši historii. Už se těším na další díl.

7 14.11.2017

Nedočteno. Kniha mě vůbec neoslovila.

20.09.2017

Vondruška se jako vždy dobře čte. Jak však přibývaly přečtené stránky, už mě dokonalost pana Martina začínala nudit. Hlavně jeho milostné avantýry se již nadbytečně opakovaly na úkor popisu běžného života.

2 13.09.2017

Povídky s nádechem tajemna, života po smrti nebo obyčejné životní příběhy. Velice dobře se čtou a nechybí tomu humor. Doporučuji přečíst.

31.08.2017

Autorku si občas vyberu jako oddychové čtení ( tentokrát na dovolenou), kdy si chci hlavně odpočinout a nic moc neočekávám. Životní příběh byl zajímavý, ale celý román na mě působil jako by ho paní Vasilková šila horkou jehlou. Postavy si občas protiřečily a jejich povahové rysy se rychle měnily. Např. Luboš před rozvodem pil a přestože se dál trápil o jeho pití tam již není ani zmínka. Nora předtím výborná matka (podle svého hodnocení se 10 let obětovala), se dále věnuje svým děvčatům a přitom stačí randit s Pavlem, chodí za maminkou, za kamarádkami, zvládá práci. Kde na to bere čas je s podivem. Holky byly tedy většinou sami doma ? Každý Noru chválí jak je tvrdá , odolná, přitom se stále sesypává. Nakonec ještě na okraj: autorka stále dokola opakuje, že si Nora zapálila cigaretu. V knize Lži jsem zapálené cigarety již chtěla počítat :).

2 03.08.2017

Zatím z přečtených knih od Liane Moriarty pro mne nejslabší kniha. Jediné co mě zaujalo trochu víc byla postava Grace . Poporodní depresí trpí pravděpodobně spousta žen, aniž by si to jejich okolí připouštělo a mělo představu co se odehrává v jejich mozku. Přesto se těším na další knihy od této autorky ( Tři přání).

8 19.07.2017

Je to teprve druhá kniha od Nesbo, kterou jsem přečetla. První kniha Sněhulák byla na mě až moc drastická, samá krev. Syn mě nadchl. Výborně napsané a inteligentní děj a až do konce napínavé a hlavně dobro vítězí nad zlem :).

9 08.06.2017