Han-nah komentáře u knih
Do výzvy hledám ne úplně čtené knihy. Fascinuje mě veškeré tajemno a vše nadpřirozené, tzv. něco nevysvětlitelného mezi nebem a zemí. Na naší zeměkouli jsou unikátní starověké stavby a archeologové a vědci pořád a pořád zkoumají.
Tato románová kniha nás příběhem zavádí do mayského města r.1317 a následně r.1982. Tuto velice inteligentní kulturu nám přiblíží dva mladí chlapci Yum a Xixli. Vysvětlí přínos boha Kukulkana a jeho poselství pro mayskou civilizaci a jejich víru. Přiblíží obdivuhodnou učenlivost a vypracovaný mayský číselný systém počítání včetně názorných ukázek. Kniha je doplněna fotografiemi Kukulkanovy pyramidy.
Při čtení jsem opravdu chtěla věřit, že se to tak skutečně stalo.
Oddychové čtení opět ze života kohokoliv. Učitelce Zuzce tikají biologické hodiny, ale přítel je starší a bohužel i ženatý. Ustojí jejich rozchod? A jak se k jejímu novému o dost mladšímu objevu postaví její nejlepší kamarádka z práce Dáša. Ale člověk míní a ...
- Dotkneme se jeden druhého a chvění v nás trvá, ať si to přejeme nebo ne.
Tenká knížečka a tolik krásných myšlenek. Ano, chůze po zemi je zázrak a ne každému je dán. Já moc meditovat neumím, ale velice ráda chodím pěšky, sundám si brýle, které nosím od dětství a pozoruji přírodu, ptáčky, ale i tváře kolemjdoucích. Chůzí se myšlenky oprostí od starostí a tělo se uvolní. Mé kroky často směřují kousek od mého bydliště, kde v lesíku chodím objímat svůj strom, sednu si ke kořenům a poděkuji, že je tady nejen pro mé starosti a radosti. Jeho krásnou korunou se bolest rozplyne a já poslouchám šveholení listí, Potom lehkým krokem kráčím domů vstříc dalším krásným dnům v mém životě.
Jak bylo někde řečeno, Simona Monyová svými příběhy sama volá o pomoc. Tady v tomto hořko úsměvném příběhu muže - psychologa ve středním věku popisuje jeho život až do intimností. Sám v ordinaci dává rady druhým, ale i jemu dává život nástrahy, kterým se těžko odolává.
- Celý život jsem si sliboval, že to nikdy nesmím dopustit a celý život jsem byl přesvědčen, že mně se to nikdy nemůže stát. HAHAHA!!!!
Opravdu " Hahaha", přotože výběr je jen na nás, jak se budeme na život dívat a jak ho budeme žít.
Knihou , která je napsána dle skutečných příběhů, nás provází sociální pracovnice Petra. Sama je z rozvedené rodiny a některé věci z dětství si taky uvědomí až v dospělosti. Samozřejmě nejsou všichni úředníci, jako v této knize, ale o to tu nejde.
Hlavní téma je hlavně boj o děti při rozvodu. Rodiče bojují a chudáci děti se v tom plácají. Neupřednostňuji ženy , ani muže. Je ale pravdivé, že ženy jdou přes mrtvoly, pálí mosty, jsou schopné intrik, jsou impulsivní, vše pro dobro dítěte. Ano, ale je v tom zášť, pokud je v tom jiná žena, hlavně bolest a zklamání. Mě osobně velice vytáčí, když náhodou slyším, s jakou arogancí lidé vyslovují "Moje EX", hlavně, když u toho jsou děti.
Děti se většinou narodí z lásky a v této by měly být vychovávány. Přeji všem dětem, aby i po rozvodu měly vztah s oběma. Jsou pro ně vzor.
Tuto knihu bych zařadila jako povinnou četbu.
- Člověk to někdy myslí dobře a paradoxně páchá škody. S trvalými následky.
U mě běžné, že v knihovně sáhnu po neoznačené knize, která je ze série. Kniha je pro romantiky k oddychovému čtení. Každá postava je svá, nechybí tu tajemství, přátelství, láska, erotika, ale i rodina , jako základ všeho. Kouzlo příběhu bylo i v tom, že se větší část odehrává v Itálii a jsou zde používána italská slova.
Trochu detektivka. Když dostanete vzkaz "Hlídej si svou holčičku", kažý dostane strach o své dítě . Policie trochu laxní, nemá se tzv, od čeho odpíchnout. Zde ale autorka více rozebrala psychologii všech postav , jejich životů , vztahových a rodinných problémů, které následně vedou k zajímavému rozuzlení. Svobodná, trochu sobecká Gita žije se svou dcerou a s maminkou v malém bytě. Ukázka vztahových problémů, protože každá má svého přítele, ale jak to dát vše dohromady.
K této nádherné povídkové knize. Ó, jak ráda bych se vrátila v čase a byla chvíli obyvatelem Levenfordu žila s těmi lidmi. Životy, kdy si každý vidí až do světnice, náročnost práce lékaře.
Krásný komentřář přede mnou - Josh
Mě úplně dostala poslední povídka "Konec asistenta"
Mám ráda knihy, kdy námětem je skutečná událost a proto při výběru knihy jsem myslela, že se dovím více z dějin konce 2. sv. války obyvatel severního Finska, to mě trochu zklamalo. Nenadchla mě i forma stylu psaní, dost vulgarit, na druhé straně z ní čišela hrůza války a syrovost severské přírody a obyvatel, kteří i tak chtějí svou rodinu a lásku. Láska opravdu nezná hranic , ať barvy pleti, vyznání, vzhledu, věku. "Láska je prostě slepá" a pro tuto lásku obětovala Víločka vše.
Chceš takovýho milovat?
Odpovím, že nechci.
Ale MILUJI.
Kniha ze života muže a ženy - láska, vztahy, rodina, problémy, ale i závist, citové vydírání a ponižování. Snad v každém vztahu zazní věta " Chci se rozvést", pak je důležité si uvědomit, zda je nutné na vztahu zapracovat, ale zároveň si uvědomovat své -já-, ne, to sobecké. ale to své -já-, hodnota mě samé -samého, pod kterou nemůžeme zajít, abychom se sebe jako člověka vážili.
Romantický příběh, kdy ze začátku jsem se ztrácela, ale pak mě rozvíjející se děj vtáhl. Co vše přináší život. Ještě , že to skončilo dobře. Tak nádherné dopisy plné lásky by od svého milého chtěla dostávat každá žena.
Jak již bylo přede mnou napsáno, v knize by mělo být napsáno, např. "Pokračování", v knihovně mě na to tentokrát neupozornili.
Vražda převora skoro zapomenutého řádu Gilbertínů zavede inspektora Gamache a jeho kolegu na izolované místo kláštera. Na této komunitě mnichů, kteří se do podvědomí lidí dostanou díky úžasné nahrávce zpěvu gregoriánských chorálů. Ty když si při čtení knihy pustíte, umocníte celý děj, prostředí kláštera, modlitby, rozdělení práce, zpěv, ale hlavně mniši jsou také jen lidé , patří k nim hlavně pokora k Bohu, ale i přátelství, zášť, snaha vyniknout a všechny další vlastnosti, které jsou v klášteře schovány za hábit a mlčenlivost.
Tuto knihu jsem vybrala na základě výzvy a nelituji. Četla jsem jí jedním dechem. Strhující smutný příběh poloviční polské Židovky dívky Elsi, rumunské holčičky Matildy a německého lékaře Willema, které krutý osud 2. světové války svede dohromady a propojí jejich těžké životy. Ať čtu jakoukoliv knihu z této doby, snažím se aspoň trochu pocitově dostat k ději, ale zabraňuje mi to, že jsem se narodila a žiju ve šťastné době, proti nim v přepychu. Velmi obdivuji Elsi, která se snažila v ghetu, i když to bylo nebezpečné pomáhat druhým. U Willema je to trochu složitější, protože je Němec, syn vysoce postaveného nacistického důstojníka. Ale o kolika nevíme, komu pomohli a zachránili např. Albert Go"ring. Když byl Willem lékařem v ghetu, zachránil Elsi. Tam se mu otevřely oči nad zvěrstvy a zasvětí svůj život k pomoci těm, kteří to potřebují a zažádá o přeložení. Právě nyní byly vysílány dokumentární pořady o Hitlerovi a jeden z nich se zabýval projektem Lebensborn, který svedl dohromady životy Willema s Elsi a společně adoptovanou dívenkou Matildou , která byla odvlečena z Rumunska. Z centra se mu podařily zachránit i další děti i na úkor vlastního života.
!!!! NA OBDOBÍ 2. SV. VÁLKY BY SE NEMĚLO NIKDY ZAPOMENOUT !!!
Od této autorky jsem již četla knihu Zlatý syn, takže o indické kultuře života jsem si toho dost zjistila, I tak při čtení o rozdílných kastách a životě v Indii mě šokovalo. To, jak tam zacházejí s dívkami, těžký a chudobný život na venkově, ale ještě ubožejší v městských slumech. Kavita , Čaklí, jak jí něžně říkal její manžel Džasu taky čekali od života více. První holčička ..., po narození druhé holčičky , které dala maminka něžné jméno Uša, se Kavita vzepřela a zanesla ji do sirotčince, ve víře, že bude mít lepší život.
Uša, přejmenovaná na Aša se ocitne po adopci v Americe a má opravdu krásné dětství. V dospělosti odjede na studijní stáž do Indie, kde žije u rodiny svého otce. Jako každé adoptované dítě začne pátrat po pravých rodičích.
Závěr asi, jak pro kterého čtenáře. Z knihy ale může čerpat každý.
Nesoudit jinou kulturu, nežijeme tam. Je zde hodně víry v lepší život, kdy Kavita a Džasu se upli na vytouženého syna, ale ... život je samá překážka, přes které tu byli vždy pro sebe a rodinu. Opět je zde téma adopce, které je teď v Americe hodně propíráno, protože mnoho dětí tam přivezli jen na turistické nebo lékařské vízum , dodatečně nezažádali o vízum americké a tyto děti jsou nyní ve velkých problémech.
Je dobré, že v knize je slovníček, který mi při čtení hodně pomohl. Představovala jsem si nádherně oblečené ženy v úžasných barvách sárí, při konzumaci velice dobrého, kořeněného indického pokrmu s krásným, něžným oslovením.
- Udělala jsi moc správnou věc , Čaklí.
- Vydrž to holka - "Dnešek nepotrvá navždycky. Je to jen dnešek."
Tímto heslem se musí řídit Hadley a Grace. Obě chtějí začít nový život bez svých manželů. V jeden okamžik se jejich cesty zkříží a ať chtějí nebo ne, začíná jejich společná jízda za záchranou svého vlastního já a i záchranu dětí, přes všechny nástrahy a nebezpečí, v boji o svou záchranu. Každá jiná, ale podvědomě tuší, že musí jedna druhou podpořit. Hlavně, když zjistí, že na útěku je pronásleduje FBI.
Co člověk vysílá, to se mu vrátí. Ale je to vždy pravda?
Grace chce opustit Jimmyho se svým maličkým synkem Milesem. Nepřipadá si jako dobrá matka, ale touží zapomenout na minulost a začít odznovu.
Hadley má za manžela manipulátora Franka, který ovládá ji i dceru Mattie. Společně mají v péči Skippera, syna sestry. Udivilo mě, že jako autista se nenechal Frankem ovládat. Krásně zde autorka vymyslela přezdívky pro své blízké, Modrásek, Chytračka, Šampion a Trenér. Pro Skippera to mělo velký význam, což se projevilo i na útěku, kde s ním Mattie úžasně spolupracovala, aby s klidem přijal tuto nebezpečnou situaci.
Všechny postavy jsou dobře psychologicky vykreslené . Zaujali mě i agenti FBI Fritz a Mark.
Každý člověk potřebuje prostor a důvěru.
Každá adopce je velký zásah do života všech zúčastněných. Otevřená adopce je způsob, jak snížit ztráty dítěte , ale i biologické matky a adoptivních rodičů.
Adoptované děti mají v nejhlubším podvědomí nevyřešené konflikty emoční, ale i psychické. Nenaučí se milovat, tápají ve svém životě a to, ať už o své adopci ví nebo ne. A to nejenom v pubertě, ale většinou je to provází celý život.
A o tom je hezký příběh biologické matky Mii, která dala svou dceru k adopci, ale vychovává své další dcery s manželem Tomem. Na druhé straně adoptivní rodiče Suzanne a Mark, kteří se snaží dát Daisy jen to nejlepší. A někde uprostřed Daisy, která dospívá a chce znát pravdu.
Každá postava zde má svůj prostor. O Suzanne jsem si myslela, že je zkostnatělá, ale návštěvami u své maminky a následnou její zpovědí jsem pochopila i její jednání.
U recenze na tuto knihu jsem si připomenula 100 lidí - 100 chutí. Pro nás 100 čtenářů a každý jiný názor a to ten svůj, který tady v DK nemusíme nikomu obhajovat. Někomu se daná kniha líbí, druhého nezaujme. A to se teď po přečtení Nulté hodiny stalo mě a s recenzí jsem na tom asi stejně, jako recenze "Ctv".
I tak si od autorky ještě něco vyhledám a posoudím.
Hezký , ze života mnohých, napsaný příběh mladé novinářky Martiny. Na svém trochu hektickém životě přiblížila své komplikované vztahy s muži, ale čtenářům i přiblížila novinářský život. Díky za dobré kamarádky.
Patřím ke starší generaci a tuto knihu jsem vyhledala díky výzvě. Četla jsem ji velmi pomalu po kapitolách s následným zamyšlením i zhodnocením svého života a co by se mohlo změnit, kdybych si mohla v mládí toto přečíst. Říká se, že si život utváříme. Vítám ale toto vyjádření odborníka. Změřuje se komplexně vším, co člověka více nebo méně ovlivňuje. Vede čtenáře k zamyšlení se nad sebou, ale i své okolí. Pro někoho prevence, pro jiného kroky, jak může dále postupovat a na sobě sám nebo s odborníky pracovat.
Ale jsme opět u opakovaného: "Pomoci se může jen tomu, kdo o ni požádá". Pro mnoho lidí je těžké, ale nemusí se stydět zajít za odborníkem. Úsměšky z nich si dělají jen lidé povrchní nebo takoví, kteří mají sami neuspořádaný život, ale před okolím se tváří, jako nejspokojenější tvorové na světě.
(SPOILER) Četla jsem už 2. díl, takže vím, do čeho jdu. Autorův styl psaní, krátké kapitoly, označené různým časovým obdobím a citáty mi začaly vyhovovat. Čtení si více vychutnám a vede mě to k zamyšlení, ztraceně jsem se já necítila.
Námět knihy je velice citlivý, zmizení malé Keiry, to je noční můra všeh rodičů. Postavy jsou velice citlivě a sugestivně podány. Při vyšetřování pomáhají všichni, ale policie se nemá čeho chytit.
Knihou nás provází novinářka Miren. Sama zažila osobní tragedii, které jí velice zasáhla do života. Chce vyřešit a zapomenout na minulost. K tomu jí dopomáhá i její úporná snaha , kdy , jako jediná, se úporně žene za svým cílem a to je "najít Kieru". Slib dala sobě i jejím rodičům.
V závěru se z ní stává novinářka-spisovatelka a o tomto, pro všechny zúčastněné této tragedie, napíše knihu.