hanak_v_exilu komentáře u knih

Změna autora sérii prospěla. Čtvrtý díl je pomalejší, výpravnější a slibuje napínavé dobrodružství. Trochu mi vadilo že mi vše docházelo rychleji než postavám, ale to se dá brakové literatuře lehce prominout. Ani tak jsem si totiž nedokázal představit, jak bude do děje naroubován náhle erudovaný Boris Corman.

2 27.01.2022

Uvedení do situace máme za sebou, takže je čas vypořádat se s problémem. Plán je přímočarý a neprůstřelný. Nechat se teleportovat do minulosti, vypnout rebelující přístroj a zastavit tím rozpínání časové anomálie. Jenže tohle je třetí díl z celkových patnácti, takže bystřejší čtenáři již tuší, že takhle jednoduché to nebude.

2 26.12.2021

Podle názvu jsem čekal esej o národních státech, ale ony jsou to stručné dějiny Evropy. Autor probral politiku, umění i vědu. Aby toho nebylo málo, nesměle do nich narouboval ideu o postupně sjednodujícím se kontinentu, a to ve všech třech těchto oblastech. Knížka je ovšem útlá, takže mnoho událostí zůstalo opomenuto, nebo bylo brutálně zkráceno. Na vyjádření myšlenky to stačí. Kdyby se lidé v dějinách orientovali alespoň do takové hloubky, byla by to paráda.

2 11.11.2021

Na to kolik toho Siegfried Knappe prožil, tak jsou jeho memoáry docela fádní. Pochopitelně jim nepomohlo, že je překládal idiot. Vlastislav Kotouček s naivitou srny zaměňoval města a komolil jména bitev, a ještě ke všemu dal textu ráz školního referátu na téma "Co jsem dělal o prázdninách". Tomuto dojmu pomáhá jak nemístně optimistické vyjadřování autora - všechno bylo krásné, všichni si všechno moc užili a okupované obyvatelstvo bylo ze všeho nadšené, tak cudné vynechávání válečných zločinů. V Knappeho podání se operace Barbarossa podobala výletu, při němž se vydařilo vše, kromě počasí. Kupodivu se i přes všechny uvedené neduhy kniha četla vcelku dobře. Ovšem spíše než studentům historie bych ji doporučil odrostlejším dětem.

2 06.10.2021

Špionážní román přibližující tajemnou a dosud trestuhodně opomíjenou rasu Breenů. Příběh trpí klasickými neduhy Star Trekovských knihy. Postavy jsou trochu žoviálnější než byly na obrazovce, děje je trochu brakovější než je na univerzum zdrávo, a autor neodolal touze obohatit reálie svými představami. To po něm jednak nikdo nechce a také tím škodí uvěřitelnosti.

2 06.05.2021

Stýská se mi po dospělém Star Treku kde měli lidé zodpovědnost a činy následky. Nejde jen o doktorovu dějovou odbočku. I zásahy do životního prostředí na Kapce se přešly podezřele shovívavě a Riker, v minulém díle zmítaný pochybnostmi ohledně porušení Základní směrnice, si z ní najednou nedělá těžkou hlavu. Slabší příběh se zajímavého světa.

2 15.04.2021

Sedmá kniha ze série Voyager relaunch. Příběh přímo navazuje na předchozí díl a k pochopení reálií je dobré ho znát. Děti bouře jsou ucelenější, nepomáhají si tolik flashbacky a nabízí několik slibných zápletek. Přesto mi nesedly tolik jako předchozí díl. Výhrady jsem měl zejména k postavám a jejich prapodivným volbám. Zvlášť ublíženecký kapitán USS Demeter je příklad toho, jak by důstojník reagovat neměl.

2 01.03.2021

Šestá kniha ze série Voyager relaunch. Příběh se odkazuje na předchozí díly a na tetralogii Volání osudu. Jejich znalost není přímo nutná, protože autorka minulé události neustále připomíná a rozpitvává. Nepůsobí to příliš dobře a plynulosti děje to rozhodně nepomáhá. Naštěstí je zápletka dobře vymyšlená, napínavá a nezbytný twist je docela překvapivý. Zvykl jsem si posuzovat Star Treky i podle toho, jestli jejich postavy odpovídají svým seriálovým předlohám. Autoři často podléhají snaze je více zlidštit a posunout blíže ke své době. Kirsten Beyer k tomu taky inklinovala, ale většinou nepřekročila rozumnou míru. Drobné odlišnosti se dají přičíst novým zážitkům a v případě Sedmé i postupnému vývoji.

2 22.02.2021

"Vítejte ve Spojených státech amerických a evropských. Po třetí světové válce se USA spojily s Německem, aby čelily třem dalším velmocem: Francouzské říši, Lidové čínské republice a Černé Africe." Tyhle dvě věty z anotace se ukázaly jako past. Kvůli nim jsem čekal složité zahraničně politické drama, ale dostal jsem zmatený a neuvěřitelně překombinovaný příběh z ujetého světa. Philip K. Dick rozházel slibné vějičky a pak je nechal trestuhodně vyšumět. Jestli od něj chcete napínavý politický thriller, přečtětě si raději Sluneční loterii.

2 01.02.2021

Co si budeme nalhávat, některé z konců linií jsou až příliš vyumělkované a tlačené na sílu. Za pronásledování konvoje, za epickou vesmírnou bitvu, za všechny ty sympatické postavy a za barvitý popis světa Vzdálené, jsem to ovšem autorovi rád odpustil. Tohle by měl někdo minimálně ilustrovat, když už ne zfilmovat. Těším se na slíbené pokračování. Jen se obávám, že si na něho budu muset přikoupit novou knihovnu.

2 05.12.2020

Nejsem si jistý, jestli by nebylo vhodnější přeložit jinou knihu autora. Napsal jich téměř čtyři desítky a řada z nich je tématicky zajímavější a originálnější, než toto sice ucelené a nápaditě napsané, ale přesto trochu zbytečné shrnutí známých faktů.

2 14.09.2020

Autor píše čtivě a sugestivně, to se mu nedá upřít. Jako historická studie, nebo analýza situace ale jeho kniha neobstojí. Ve své práci zcela opomíjí fakta která se mu nehodí a naopak do omrzení opakuje ta, která jeho verzi podporují. Rudá armáda byla oslabená, ekonomika probíhala náročnou transformací a Stalin už odpočátku své vlády prosazoval budování socialismu v jedné zemi. Jakkoliv nemám iluze o jeho mírumilovnosti, fakt že po Druhé světové válce vypukla Studená a ne Třetí je tuším dost výmluvný. Den M nepostrádá vnitřní logiku, ovšem přesvědčivý není. Dovedně balancuje na hraně mezi dějepisnou knihou, konspirační teorií a alternativní historií. Její síla spočívá v maskování se za první žánr, přičemž má blíže k těm dalším dvěma.

2 12.08.2020

Svižný, atmosférický survival se silnými charaktery a působivým prostředím. Autor příběh narouboval mezi první a druhý díl vetřelčí ságy. Celou dobu se piplal s věrohodným vysvětlením, ale i když tomu obětoval hodně tempa, nakonec se mu to nepovedlo. Vetřelce mám rád a nedělá mi problém přiznat, že knížky z tohoto universa jsou většinou plytký brak. Tahle je z těch co jsem četl asi nejkvalitnější.

2 02.06.2020

Všechny příběhy jsem znal, takže z mého pohledu zapomenuté opravdu nebyly. I tak autorovi děkuji, protože je převyprávěl svým typickým čtivým způsobem. Komu se líbil první díl, z toho druhého zklamaný nebude.

2 29.05.2020

Nenechte se zmást bulvární podtitulem. Michael Pillsbury není žádná rychlokvaška, která se chce přiživit na atraktivním tématu. Čínou se zabývá desítky let, radil několika americkým prezidentům a do problematiky vidí opravdu hluboko. Kniha tomu odpovídá. Nesnaží se v ní přesvědčit čtenáře, že Říše středu plánuje vystřídat USA na pozici jediné světové supervelmoci. Vysvětluje, jak to hodlá Čína provést a jak se jí tento plán podařilo před washingtonskými stratégy utajit.

2 13.02.2020

Zelenou, rudou, bílou a černou rasu už známe z předchozích dílů a tady autor přidal žlutou, o níž se zatím jen letmo zmínil. Na Marsu je stále co objevovat a Edgar Rice Burroughs to dokáže poutavě popisovat, takže vůbec nevadí, že se neustále opakuje stejné dějové schéma, jen zasazené do nových kulis.

2 15.08.2019

Neříkám že se toho ve druhém díle stalo málo, ovšem v polovině tetralogie měl být vývoj událostí mnohem dál. Hamilton si libuje ve vedlejších podzápletkách, do nichž rekrutuje přebytečné charaktery. Ty většinu času zpomalují děj, aby pak zazářily v jedné silné scéně. Bohužel žádná plastická mozaika života Společenství nevzniká. Příběh se jen neskutečně táhne a podle mého i mrhá potenciálem. Kdo četl rozvleklou ságu Světoválka od Harryho Turtledova, ví o čem mluvím. Námět je ovšem tak chytlavý a dobře napsaný, že jsem mu to s lehkým srdcem odpustil.

2 08.08.2019

Na knize mě zaujaly dvě věci. Jak elegantně, přístupně a přitom dostatečně odborně popisuje rezignaci Západního světa na ekonomickou dominanci, a také s jakou samozřejmostí autorka odepsala Evropu. Západ zbloudil, to je téměř jisté. Všeobecný ústup od technických oborů a průmyslu není záležitost posledních několika let. Česko bylo od tohoto vývoje do jisté míry chráněno železnou oponou, potažmo důrazem Východního bloku na průmysl. Západ se ho ovšem bezstarostně vzdal a teď trpce zjišťuje, že z jeho inovací bohatnou jiní. Evropa napnula svou energii do přeformátovávání společnosti, projektování nových paradigmat a neúspěch svých dětí ve vzdělávacím procesu řeší postupným snižováním nároků. O prioritě výzkumu a vývoje se jen mluví. Snaha o vysoce vzdělanou, konkurenceschopnou populaci? Ne, my jsme si vybrali inkluzi.

2 04.12.2018

Přečetl jsem jen pentateuch, evangelia, Joba a sem tam něco z dalších knih, což je žalostně málo, protože Bible je souhrn 73 různých svazků. "Kvalita" je kolísavá. Nejvíc mě zaujaly mytologické a dějepisné knihy, mudroslovné a prorocké tolik ne. Myslel jsem si, že nejzajímavější bude pozorovat, jak se měnil vztah lidí k Bohu. Ale mnohem víc fascinují je sledovat vývoj vztahu Boha k člověku. Od vyhnání z ráje, skrz několikero smluv lidstvo postupně získalo morální autonomii. Bůh přiznal svým stvořením právo na tvorbu zákonů a kodifikaci morálky. Nikde jinde jsem neviděl tak krystalicky čistě vyjádřený princip svobodné vůle a odpovědnosti za svůj osud. Bible se dá číst několika různými způsoby. Pro nevěřícího člověka je asi nejschůdnější vnímat text z antropologického a historického hlediska. Pro takové případy doporučuji sáhnout po Jeruzalémské Bibli. Její poznámkový aparát vysvětluje a přibližuje myšlenky, které by mi jinak určitě unikly. Některé příběhy teď vnímám úplně jinak a nadčasově, naopak u jiných jsem si plně uvědomil propast věků. Velké zklamání je nedostatek mytologie. Mimo Genezi je toho o fungování světa napsáno jen velmi málo. Těšil jsem se na vyprávění o pádu Lucifera, hledal jsem příběhy o poměrech v nebi a chtěl jsem si přečíst něco o peklu. Bible mi ale nabídla jen roztroušené náznaky. Dokonce i známé příběhy jako stavba Babylónské věže nebo potopa světa mají do epického vyprávění velmi daleko. Často jde jen o krátké kapitoly, doslova pár veršů bez podrobností. Pro ty co touží po obecném přehledu, doporučím některou z knih přepsaných biblických příběhů. Smysl událostí se v nich nezmění, ponaučení zůstává zachováno a jako bonus jsou mnohem stravitelnější a přístupnější. Bible rozhodně stojí za přečtení. Stovky let sloužila jako návod na vytvoření harmonické společnosti a jako excelentní etický kodex. I když v obou rolích zdánlivě funkčně zastarala, v určitých ohledech je stále aktuální. Většině problémů které člověka mohou potkat, už totiž někdo čelil a z jejich řešení se dá čerpat inspirace. Patnáct set let zkušeností lidstva by nemělo být jen tak ignorováno.

2 27.11.2018

I když vím, že se Star Trekovské knížky nepočítají do kánonu, stejně si rád představuji, že se jejich příběh odehrává v mezéře mezi epizodami seriálů a nebo díly filmů. Aby tomu tak mohlo být, musí být splněny dvě věci. Za prvé, situace na lodi případně v okolí děje nesmí být výrazně odlišná od oficiální. A za druhé, příběh nesmí realitu nevratně a nebo alespoň zásadně změnit. První dva díly oba předpoklady porušily, ten třetí se mu rovnou vysmál. Autor napsal epické a megalomanské dobrodružství zakončené drtivou pointou, ale pokud by někdy Paramount navázal na ST TNG, tak by mu ho klidně shodil ze stolu v jediné větě. Upřímně, škoda by to nebyla. Někdy totiž platí, že méně je více.

2 25.07.2018