hanak_v_exilu komentáře u knih

K výbornému prvnímu dílu má tenhle šestý pořádně daleko. Kvalitou je úplně někde jinde a atmosférou taky. Přitom je o čem vyprávět a příběh je stále zajímavý. Občas se mi sice zdálo, že se autor opakuje, nebo vypustil objasňující pasáž, ovšem psát rozhodně nezapomněl. Škoda jen, že série zůstala nedokončená. Respektive jestli to byl plánovaný závěr, tak nechal klíčové otázky neodpovězené.

1 18.06.2018

Je to už docela dávno co jsem přečetl kompletní tetralogii (tehdy). I když její kvalita neustále klesala, první díl byl tak výborný, že ji považuju za jednu z nejlepších sci-fi ság. Cesta na Gateway se četla sama. Povídky jsou svižně napsané, napínavé a díky nim jsem si připomněl, jak pekelně dobrý námět série má.

1 05.05.2018

Knihy o alternativní historii mám rád. A pokud se snaží o vědecký přístup, tak tím lépe. Tenhle sborník mi ovšem moc nesedl. Možná proto, že se neodvažuje příliš odchýlit od reálných událostí. Ať už je kontrafaktuál jakýkoliv, v důsledku dopadají dějiny téměř stejně. Přestože si myslím, že šance malé země ovlivnit politiku velmoci (1968), nebo se ubránit nepřátelskému sousedu (1938) byly omezené, i tak jsem doufal, že autoři zahodí historický determinismus a minimálně navrhnou neprozkoumané alternativy.

1 12.02.2018

A jsme kvalitou zpátky v průměru. Musím říct, že jsem od Petera Davida čekal mnohem více. Nebo přesněji řečeno zajímavý a uvěřitelný příběh. Protože co se týče stupňování hrozeb a protivníků, "více" jsem opravdu dostal. Borg je zlověštnější, nelítostnější a neporazitelnější než kdykoliv jindy. Děj se pravidelně dostával za hranu uvěřitelnosti a párkrát se otřel o okraj fantasmagorie. I zdánlivě všemocná a neuvěřitelně adaptabilní rasa by se měla pohybovat ve svém, už tak dost širokém rámci. J. M. Dillard jsem vyčítal, že neudržela míru a tady je to ještě na kvadrát. Trochu se bojím, kam tenhle přístup sérii zavede.

1 08.12.2017

Na Hvězdné války je tam podezřele málo války. Nabízí se srování s vynikající trilogií Thrawn, ale až na některé postavy spolu knihy moc společného nemají. Přízrak minulosti je méně o bitvách a strategii, a více o manipulování, machinacích a politikaření. Bohužel i přestože je příběh napínavý a čtivý, Timothy Zahn mu nevtiskl onu atmosféru osudovosti, díky níž se jeho knihy téměř přiblížily filmům.

1 20.10.2017

Už dlouho jsem nečetl něco, v čem by byly tak odporné postavy. Sympatický mi nebyl nikdo. A většina sebevrahů mě přímo iritovala. Určitě je to jeden z důvodu, proč mě knížka nevzal zdaleka tolik, jak asi autorská dvojice zamýšlela. A druhý důvod je přílišná překombinovanost děje. Časem jsem z těch hromadících se náhod přestal kroutit hlavou a přemýšlení nad zápletkou jsem vzdal. Je to škoda, protože atmosféra je správně temná a rozuzlení není dopředu odhadnutelné, což je v kriminálkách vždycky plus.

1 19.10.2017

Před přísnější kritikou by kniha nejspíš neobstála. Některé méně důležité události sotva zmiňuje, ty důležité přibližuje jen povrchně. Na žádné hlubší zkoumání není ani prostor. Všechny své nedostatky ovšem vynahrazuje ohromnou čtivostí. Často se mi stalo že jsem náhodně nalistoval stránku, a než jsem se odtrhl, přečetl jsem tři kapitoly. Lidem kteří se orientují v dějinách Druhé světové války asi moc nedá. Těm ostatním bude stačit, nebo jim poslouží jako velice slušný úvod do problematiky.

1 06.10.2017

Zdá se, že se Nové republice stýská po časech povstalecké Aliance, a ochotně sklouzává do beznadějných a zoufalých bojů proti mocnějšímu nepříteli. Třetí díl charakterizují stejné klady a stejné zápory, jako jeho dva předchůdce. Thrawn ještě přidal na genialitě a děj je sice nepochybně epický, ovšem někdy trochu nepřehledný. Napětí a čtivosti to ovšem neublížilo.

Komentář k prvnímu dílu bych mohl zkopírovat i k tomu druhému a nemusel bych na něm měnit ani čárku. Snad bych jen dodal, že ve dvojce už mně Thrawnova brilantnost a neomylnost trochu iritovala. Chvílemi se mi zdálo, že snad věští budoucnost, protože z těch několika drobných náznaků si nemohl vývoj událostí nijak odvodit. Timothy Zahn mu měl sebrat 30 bodů IQ - stále by byl hluboko v oblasti geniality, a pohlídat si popis akčních scén. Občas jsem přesně nevěděl, jak si mám probíhající děj představit.

1 23.09.2017

Jestli je tohle vrcholné dílo cyberpunku, tak mě žánr definitivně minul. A nebo mi jen nesedl styl psaní autora. Při čtení jsem si totiž říkal, že kdyby se tohohle námětu chopil Dan Simmons ve vrcholné formě, tak by to byla bomba. Mytologie z pera Neala Stephensona moc smysl nedává a když už jsem se nechal vtáhnout příběhem, tak mě vyrušila nějaká téměř parodická vsuvka. Ani po dočtení nevím, jestli ty mimózní pasáže byly míněné vážně, nebo šlo o specifický smysl pro humor. A propos, byl jsem sám kdo si Metaverzum představoval v grafice ze starého TRONa?

1 27.08.2017

Kniha je trochu roztahaná a některé vypravěčské linie směřují do nikam. Ale to by mi až tak nevadilo. Větším problém vidím v tom, že se postavy nechovají jako jejich seriálové (filmové) předlohy. Některé jsou přehnaně žoviální, jiné zase prostořeké, nebo zbytečně ztrácí dekorum. A to by se Picardovi jen tak nestalo. Posádka Enterprise proslula uměřeností (i Worf) a praktičností. Tohle jsem z nich v knize necítil. Přesto je příběh dostatečně zajímavý, i když vcelku předvídatelný, aby zabavil.

1 05.08.2017

TOS mám ze všech Star Trekovských seriálů asi nejradši. Chápu ovšem, že pro mladší diváky může být obtížně přístupný. Efekty jsou úsměvné i v těch nejšpičkovějších epizodách. A to se ani nezmiňuji o poslední sérii. Na ní je vidět, že nezbyly peníze ani na nákladnou výpravu, ani na složité scénáře. Povídková sbírka Jamese Blishe je proto ideální okno do světa Kirkovy posádky. V šesti knihách popisuje téměř všechna dobrodružství (tuším že chybí to o Harrym Muddovi a snad ještě jedno). Jsou svižně napsané a i když je autor osekal na drť, zachovaly si kouzlo seriálu.

1 18.07.2017

TOS mám ze všech Star Trekovských seriálů asi nejradši. Chápu ovšem, že pro mladší diváky může být obtížně přístupný. Efekty jsou úsměvné i v těch nejšpičkovějších epizodách. A to se ani nezmiňuji o poslední sérii. Na ní je vidět, že nezbyly peníze ani na nákladnou výpravu, ani na složité scénáře. Povídková sbírka Jamese Blishe je proto ideální okno do světa Kirkovy posádky. V šesti knihách popisuje téměř všechna dobrodružství (tuším že chybí to o Harrym Muddovi a snad ještě jedno). Jsou svižně napsané a i když je autor osekal na drť, zachovaly si kouzlo seriálu.

1 18.07.2017

Co se týče schopností autora a předávaných informací, tak jde bohužel o stěží průměrnou biografii. Petr Uličný je natolik zajímavý člověk, že za přečtení i tak stojí. Skvělé jsou především komentáře okolních pamětníků. Možná mi mezi nimi chyběl někdo s kritičtějším pohledem, ale chápu, že takových lidí po světě moc neběhá. Johna má totiž každý rád, mě nevyjímaje. Á propos, pořád má u mě pivo a velkého ruma za to úžasné jaro a za vyhraný pohár.

1 17.07.2017

K Lovecraftovi mám rozporuplný vztah. Obdivuji fantazii s jakou popisuje svou vizi reality a rozvíjí mytologii jím vymyšleného světa. Ovšem jeho tvorba je pro mě špatně přístupná. Problém je v samotném zasazení do USA. V knihách se to hemží slovy jako "starobylé" a "věkovité". Přitom jde o dobu relativně nedávnou. Pokud se tedy román opírá o fluidum domu starého 150 let, téměř není šance aby mě atmosféra vtáhla. Pokud stojí na něčem jiném, prakticky bez výjimky jde o výbornou práci. A to je případ titulní povídky Barva z kosmu. Ostatní jsem bohužel nečetl, ale určitě to plánuji napravit.

1 17.07.2017

Typický gamebook Iana Livingstona - špatně odbočíte a nedohrajete ho. Od Steva Jacksona si pro změnu bere ďábelskou obtížnost. Takže i když jsem měl vytrénovaného supermana, stačilo nesebrat jeden klíčový předmět, nebo se napít ze špatné láhve a Labyrint si vyžádal další oběť. Cesta za vítězstvím je opravdu spletitá a náročná. Bez štěstí se projít nedá a ani s ním, mapou, silnou postavou a kupou zkušeností to není nic lehkého. Osobně mám radši Prokletý hvozd, ale Labyrint smrti je zřejmě nejkvalitnější fantasy kniha téhle ságy.

1 29.06.2017

Zápas s nebem není žádná monumentální military space opera, jak by název napovídal. Boj proti cizí a nepřátelské inteligenci tvoří jen vedlejší motiv. Bohužel je zdaleka nejzajímavější a nejvíce nosný. Autor se ovšem zaměřil na rozvláčný popis putování psychicky labilních hrdinů po světech Sluneční soustavy. A přitom jen tak mimochodem zpitvořil chemii, znásilnil biologii a rozcupoval fyziku. I Neználek na Měsíci měl blíž k hard sci-fi, než tahle pohádka. A to ani nemluvím o závěrečné grotesce na parníku a v Praze. Měl jsem se spokojit jen s výtečnou Nemovou trilogií a na Zápas s nebem mohl klidně v knihovně sedat prach.

1 11.05.2017

1832 - Michael Faraday objevuje totožnost elektřiny různého původu. 1940 - J.M.Troska fantazíruje o marsovské elektřině, venušské elektřině a eroské elektřině. Tímhle dílem autor definitivně opustil sféru sci-fi a přesunul se do království báchorek. První část knihy připomíná Guliverovy cesty. Což by bylo novátorské na začátku 18. století a roztomilé ve století devatenáctém. Ale ve Zlatém věku science fiction je děj už drobátko zastaralý. A tak zatímco v America John Wood Campbell inovoval žánr a pomáhal rozvíjet nová a vzrušující témata, druhý díl trilogie Zápasu s nebem se vrátil proti proudu času. Trosku mám v hluboké úctě za Nemovu říši, ale tohle jsem bohužel přetrpěl.

1 24.04.2017

Výborný námět, nevyužitá zápletka. Nejvíc mě bavil začátek. Čím dál se jsem se v knize dostal, tím méně jsem byl spokojený. Raymond Feist si ukousl obrovské sousto a podle ohlasů zjevně uspěl, jenže já bych ocenil buď komornější příběh, nebo naopak čisté military fantasy. Série Mág není ani to, ani ono. Jedno se ale autorovi nedá upřít. Psaní mu šlo od ruky, takže jestli Vás série pohltí, máte čtvrt roku co dělat.

Nenápadný klenot. A to říkám jako člověk, který je k fantasy knihám hodně kritický. V téhle mě učaroval chytlavě vymyšlený svět a netradiční zápletka. Z příběhu jsou cítit obrovské možnosti a taková hloubka, že by se v něm skoro dalo žít. I po letech mě stále mrzí, že ho Paul Kearney dále nerozvinul.

1 13.02.2017