hanak_v_exilu komentáře u knih

Severní Korea se nepodobá žádné jiné zemi na planetě, ale překvapivě se v jedné věci podobá USA. Téměř každý člověk o ní má nějakou představu, a je přesvědčený, že tato představa je velice blízká pravdě. Jenže stejně jako USA, i Severní Korea je od svého mediálního obrazu v mnohém odlišná. Nina Špitálníková nabídla jiný obrázek než v jakém se vyžívají reportáže "objevující" stalinistický skanzen. Její pohled není tak bulvární, ale je o to cennější.

16 07.03.2022

Trochu mě zamrzelo že si autoři dali práci s trefným rozdělením do subžánrů, a pak ho vesměs ignorovali a vyzobávali si filmy podle svého. I tak mi poskytli asi nejvíc inspirace ze všech zatím vyšlých knih volné edice encyklopedií.

4 10.02.2022

Druhý nejskandálnější případ klamavé reklamy, hned po Nekonečném příběhu. A teď vážně. Věčná válka je fantasticky vymyšlené a zručně napsané (anti)military sci-fi s přesahem, jehož od těch úplně nejlepších dělí jedna podstatná vada. V 70. letech byli lidé posedlí přelidněním a nevyhnutelným kolapsem společnosti. Natočili na toto téma několik filmů, nespočet dokumentů a napsali stovky studií. Ani Joe Haldeman neodolal a vepsal ho do své nejslavnější knihy. Kvůli tomu jsou popisy budoucí společnosti částečně úsměvné a částečně hloupé. Ten zbytek se ovšem dotýká hvězd. Knížka je útlá, takže pro vylepšení zážitku ještě doporučím povídku Rozdělená válka, popisující osudy druhé poloviny zamilovaného páru.

3 10.02.2022

Změna autora sérii prospěla. Čtvrtý díl je pomalejší, výpravnější a slibuje napínavé dobrodružství. Trochu mi vadilo že mi vše docházelo rychleji než postavám, ale to se dá brakové literatuře lehce prominout. Ani tak jsem si totiž nedokázal představit, jak bude do děje naroubován náhle erudovaný Boris Corman.

2 27.01.2022

Ben Shapiro je člověk proti kterému se protestuje s transparenty hlásajícími že "svoboda projevu je násilí", a některým mrazí, že ještě nebyl definitivně umlčen. Jeho kniha se skládá z náhledu do dějin filosofie, lehce okořeněného politologií a etikou. Značná část obsahu je věnována vysvětlení, proč se Amerika ocitla ve stavu hluboké rozpolcenosti. Zvláštní pozornost je věnována staleté snaze vymezit se proti individualismu a křesťanství, a přijít s životaschopnými alternativami. Závěr poté nabízí čtyři jednoduché body, které - očištěné o náboženský rozměr, působí dostatečně univerzálně a nekonfliktně, aby je mohl přijmout téměř každý. Život má účel, Můžeš si vybrat svůj osud, Buď hrdým členem svého společenství, Nejsme nepřátelé. Kniha je argumentačně ucelená, ale obávám se, že je vhodná toliko pro Američany. Evropská zkušenost je jiná a východoevropská ještě o kus vzdálenější.

6 30.12.2021

Uvedení do situace máme za sebou, takže je čas vypořádat se s problémem. Plán je přímočarý a neprůstřelný. Nechat se teleportovat do minulosti, vypnout rebelující přístroj a zastavit tím rozpínání časové anomálie. Jenže tohle je třetí díl z celkových patnácti, takže bystřejší čtenáři již tuší, že takhle jednoduché to nebude.

2 26.12.2021

Nejsou to Bordwellovy Dějiny filmu, nejsou to Biskindovi Bezstarostní jezdci a zuřící býci, není to Epsteinova Ekonomika Hollywoodu - je to něco mezi. Kniha o filmu plná zákulisních informací, historek, zaručeně pravdivých drbů a odkrývaných tajemství na trhu chyběla. Takhle koncipovanou, napsanou stylem kluků z moviezone, si ji dám líbit.

5 25.12.2021

Hyperion a Terror čtu div ne v kleče, ale jinak u mě knihy Dana Simmonse oscilují mezi zklamáním a mírným optimismem. Po prvních pár stránkách jsem si v duchu připravil dvouhvězdičkové hodnocení a smířlivou recenzi začínající slovy "Je to dobře napsané, ale nic pro mě". Jenže Simmonse je neradno podceňovat. Fáze gravitace je poklidný příběh o jednom chlápkovi co byl kdysi dávno chvíli slavný, ale teď najednou neví co se životem. Na idylku to není, na sebevraždu také ne - prostě jen taková klasická krize středního věku. V průběhu knihy se toho ani moc nestane. Baedeckerův život plyne bez konfliktů, téměř meditativně. Přesto má zvláštní vztahující kouzlo, až mi bylo těch 264 stránek málo. Kdyby bylo vyprávnění jen trošku vyhrocenější a konec trošku přízemnější, bylo by to na pět hvězdičkek.

6 07.12.2021

Líbí se mi, že si i na tomhle krátkém prostoru a u takhle brakové literatury našel autor čas na poetické momenty. Vize mnohaleté hořké války osamělého pumpaře s mravenčí invazí by stála za samostatný sešit. Ale nejen tímhle oplývá druhý díl Dinolandu. Krajina minulosti se zvolna blíží k Las Vegas. Zasvěcení tuší katastrofu, těm zbylým přinese vývoj událostí pořádný šok.

5 07.12.2021

Řazení A. E. van Vogta na úroveň Issaca Asimova a Arthura C. Clarka jsem nikdy nechápal. Doplnění zmíněné dvojice na triumvirát není potřeba, a když, tak jsou na to vhodnější kadidáti. Pádný argument nabízí i novela Okřídlený muž. Navzdory roku vydání je prodknuta duchem pulpové sci-fi, takže působí ploše a trochu primitivně. Postavy postrádají určité obecné charakterové rysy a ignorují kvalitativní změnu situace. Lidsky řečeno, chovají se nepřirozeně a hloupě. Pochopitelně jim to neuškodí, protože příběhy z té doby nekončí špatně. Okřídlený muž je čtivý a krátký, takže většina jeho chyb příliš nevadí. Ale jak říkám, od velmistra žánru jsem čekal něco rafinovanějšího a inovativnějšího. Tohle je totiž spotřební čtení, kterého byly svého času napsány stohy.

3 30.11.2021

Fantazie autora je neuvěřitelně bohatá, a jím vytvořené světy doslova fascinující, ovšem jeho literární talent pokulhává. Úvod do děje je zbytečně rychlý, dialogy jsou zbytečně žoviální, děj neplyne přirozeným tempem, ale skáče v křečovitých záškubech. Povídky proto občas připomínají myšlenková cvičení, jen pro efekt obalené dějem. Kdyby byly méně nápadité, nebo triviálnější, byl bych téměř zklamaný. Jenže vize Bublinového světa, společnosti Posledního kapitalisty, nebo například civilizace Požírače jsou natolik omamné, že nejde jít pod pět hvězdiček. Tohle jsou nápady na úrovni Stanislawa Lema, Franka Herberta nebo Jacka Vanceho. Titulní povídka byla zfilmovaná a když už pro nic, tak pro rozmáchlou výpravu stojí alespoň za zkoušku.

10 15.11.2021

Nic pro mě, protože stylem humoru mě to úplně minulo. Autor se pokusil naroubovat biblické příběhy do "moderní doby", což vzhledem k době vydání znamená zasazení mezi dvě světové války. Část vtipů je absurdních, část se otírá o černošské stereotypy, část stojí na vytváření charakterů se sklonem k hysterii. Biblické poselství se v tom pochopitelně úplně utopilo. Kniha je sice paradoxně přijímaná ateisty, ale aby si ji čtenář mohl vychutnat, musi Bibli alespoň povrchně znát. V opačném případě si z ní moc nevezme. Jediný prvek který jsem na knize opravdu ocenil, byly ilustrace Heleny Zmatlíkové.

7 15.11.2021

S touhle sérií je to jednoduché. Čím vyšší číslovka, tím vyšší kvalita. Zároveň platí, že každý díl je delší než ten předchozí. Autor postupně vypiloval svůj literární styl a některé slovní obraty mě vyloženě fascinovaly. Neméně jsem žasl nad vynalézavostí lidí. Infekční štafeta je šílený vynález, ovšem asi nezbytný.

6 11.11.2021

Podle názvu jsem čekal esej o národních státech, ale ony jsou to stručné dějiny Evropy. Autor probral politiku, umění i vědu. Aby toho nebylo málo, nesměle do nich narouboval ideu o postupně sjednodujícím se kontinentu, a to ve všech třech těchto oblastech. Knížka je ovšem útlá, takže mnoho událostí zůstalo opomenuto, nebo bylo brutálně zkráceno. Na vyjádření myšlenky to stačí. Kdyby se lidé v dějinách orientovali alespoň do takové hloubky, byla by to paráda.

2 11.11.2021

Kniha pojednává o dobrodružství původní posádky, ale byla napsaná až v roce 2004, a na ději to je poznat. Prosáklo do něj několik moderních trendů, které pozohýbaly charaktery starých známých postav a vytvořily nové postavy, sloužící k morálním apelům. Christopher Bennett mi tím radost neudělal. Jenže psát umí, takže příběh navazující na první star trekovský film a naroubovaný na jednu z lepších epizod TOSky se četl velice dobře. Oceňuju snahu o nové postřehy ohledně myslících strojů. Ani jsem si neuvědomil, že jich Kirk potkal tolik.

3 02.11.2021

Není divu že se děj filmu a knihy liší. Rambo je v předloze téměř záporná postava a šerif naopak téměř kladná. Sylvester Stallone se nechtěl zaškatulkovat jako bezcitný vraždící stroj, a nechal si scénář přepracovat do komornější, psychologičtější a méně krvavé verze příběhu. Kdybych je měl porovnat, vyzdvihl bych oba. Knihu pro nekompromisní děj, film pro určitý přesah, v předloze sotva naznačený.

6 02.11.2021

MOBA moudře naskočila do dinosauří mánie rozjeté Spielbergovým Jurským parkem. Tehdy ty pravěké potvory zbožňoval snad každý a lidé hltali cokoliv co o nich vycházelo. První díl je seznamovací, ale dostatečně svižný aby nenudil. Puristy by možná mohlo rozladit, že obyvatelé období křídy neodpovídají moderním předpokladům vědců a autor si je dokonce přizpůsobil potřebám příběhu. Snad jako malou omluvu zmínil i exotičtější druhy. Jestli se tedy dá o 65 miliónů let mrtvých tvorech říct, že jsou i nějaké obyčejné druhy.

3 07.10.2021

Na to kolik toho Siegfried Knappe prožil, tak jsou jeho memoáry docela fádní. Pochopitelně jim nepomohlo, že je překládal idiot. Vlastislav Kotouček s naivitou srny zaměňoval města a komolil jména bitev, a ještě ke všemu dal textu ráz školního referátu na téma "Co jsem dělal o prázdninách". Tomuto dojmu pomáhá jak nemístně optimistické vyjadřování autora - všechno bylo krásné, všichni si všechno moc užili a okupované obyvatelstvo bylo ze všeho nadšené, tak cudné vynechávání válečných zločinů. V Knappeho podání se operace Barbarossa podobala výletu, při němž se vydařilo vše, kromě počasí. Kupodivu se i přes všechny uvedené neduhy kniha četla vcelku dobře. Ovšem spíše než studentům historie bych ji doporučil odrostlejším dětem.

2 06.10.2021

Moc nechápu proč autor zavedl děj tam kam ho zavedl, protože by se bez této rozsáhlé vsuvky úplně obešel. Možná chtěl do své trilogie obsáhnout další část nevysvětlitelných záhad, možná chtěl zdůraznit epičnost celého dobrodružství. Povedlo se mu to tak napůl. Kdyby totiž pralesní část vyškrtal a zůstal na studeném Islandu, příběh by tím neutrpěl. Naštěstí je kniha svižně napsaná a děj se nezadrhává, takže jsem mu onen výlet rád odpustil.

3 30.09.2021

Velebený talent Franka Herberta na koncipování exotických společností se tady projevil naplno, přesto se přiznám, že mě víc potěšily civilnější kusy. Sbírka je nevyrovnaná, jak už to bývá. Ovšem ne do kvality, ale co do zaměření. Kombinuje příběhy z velice komplikovaných realit s těmi ze světů téměř neodlišitelných od toho našeho. Povídky Zasedání výboru a Neobyčejný starý dům působí jako něco od Roberta Heinleina. Velký zpěv - volání rodu pak jako kdyby ji napsal Brian Aldiss.

1 30.09.2021