hanka_reading
komentáře u knih
Princ z Lumbini
Zuzana Rabasová
Myslím, že tento příběh není jen pro děti, ale i pro dospělé. Téma je pěkně zpracované a doplněné o krásné ilustrace.
Na skok do Afriky
Zuzana Rabasová
Hezký dobrodružný příběh doplněnými krásnými ilustracemi.
Život s diagnózou
Jana Ryšánková
“Na každou slzu je tady totiž dvakrát tolik smíchu.
“Mám za to, že i člověk se špatnou diagnózou se může prostě usmívat.
Janu Ryšánkovou Faltynkovou můžete znát díky jejímu blogu Kdo bojuje - vyhrává, ke kterému u vydala i knihu.
Ke mě se ale teď dostala její druhá kniha Život s diagnózou.
Podle názvu knihy si dokážeme představit, co nás čeká. Skutečnost je ale mnohem horší, nebo aspoň pro mě byla. Jana bez příkras popisuje, jak se jí opět zmocnila nemoc (a né jednou), jak trpěla při léčbě a to nejen fyzicky, ale i psychicky. Naštěstí má skvělou rodinu a skvělé kamarádky, kteří ji vždy podporovali a podrželi.
Pro mě to bylo dost náročné čtení, při kterém mi běhal mráz po zádech. Jana dokázala tak skvěle popsat svoji pocity a stavy, že mi bylo dost často těžko. Knihu jsem si musela dávkovat postupně podle toho, jak jsem její obsah vstřebávala. Ale rozhodně stojí za přečtení.
Obdivuji Janu za její vesměs pozitivní přístup a za to, jak to všechno zvládala. Přeji jí, ať se jí daří tak, jak si přeje a ať má pořád úsměv na tváři.
Cesta za štěstím vedla peklem
Michal Svatopluk
Tohle je velmi zajímavá podívaná na život člověka, který projde závislostí na alkoholu, lécích i drogách. Má ale štěstí a tak se z toho dostane. Jen škoda, ze v knize není víc o tom, jak to funguje v léčebnách.
Praha zkouřená - Deník dealera
Jindřich Krása
Kniha mi úplně nesedla - asi proto, že mi nepřinesla nic nového a neočekávaného. Že se hlavní postava dostala tam, kam se dostala, se dalo čekat. Ale zase bylo pěkně vidět, jak roste chuť po lehce vydělaných penězích.
Rapovej deník Lukáše Kouřila
Lukáš Kouřil
Lukáš už ve 14 letech zorganizoval soutěž Prosaď svůj rap, včetně finále naživo. Ničeho se nebál a organizoval postupně další a další akce. Moc mu neříkala finanční gramotnost, takže jeho akce byly spíš prodělečné, to ho ale neodradilo a jel dál.
Autor bez příkras a na rovinu říká a píše to, co se dělo a jak žil. Je to upřímná autorova zpověď, na nic se nehrál a o to víc mě to bavilo. Pobavilo mě, že vzhledem ke svému stylu života šel na policejní školu.
Vulgarismy se nešetří, ale při čtení to nevadí - naopak to k tomu patří a dělá deník víc autentickým a opravdovějším. Oceňuji Lukášovu upřímnost a obdivuji Lukášův přístup k životu - nic řešil, z ničeho se nestresoval, prostě si užíval života. Je fakt, že s jiným přístupem by to nedával. Jak sám říká - baví ho věci přehlížet než řešit.
Mě osobně tenhle styl hudby moc neříká, ale bavilo mě o tom číst. Lukáš taky používá dost anglických slov pro vyjádření různých emocí, činností a stavů - no musela jsem si na to zvyknout a občas jsem chvíli váhala, jestli správně rozumím významu - ale prostě to k tomu taky patří. Poslední část deníku je věnována cestování - to jsem Lukášovi záviděla.
Když to shrnu - číst tuto knihu byl fain zážitek. Děkuji Lukášovi za zaslání recenzního výtisku.
Pokud si chcete přečíst něco jiného, pusťte se do této knihy - stojí za to.
Muž, který sází borovici blatku
Aleš Palán
Také v této knize nás autor seznámí se zajímavými lidmi - tentokrát s těmi, kteří rádi malují - někdo tramvaje, někdo vytváří koláže, jiný je ochrnutý, nemůže hýbat prsty a přesto dokáže rameny namalovat obraz. Vždy jsou to lidé, kteří to neměli a nemají v životě jednoduché a kreslení a malování je pro útěk od reality a zábava. Podle mnohých to není žádné umění, ale jim tento názor nevsdi.
Předchozí knihy s rozhovory mě bavili víc, ale i tak stojí tato za přečtení. U některých bych čekala, že bude věnováno více času jejich tvorbě.
Náhradník
Princ Harry (p)
Kniha je to zajímavá a určitě žádnému členovi královské rodiny nezávidím mediální šílenství kolem nich. Působilo to ale na mě spíš jako nekonečné stěžování Harryho, jak to má těžké - možná to chtělo i víc radostnějších okamžiků. Na druhou stranu ale chápu, že raději vystoupili z tohoto kolotoče.
Ekstase
Jakub Šponer
Hlavní postavou je mladý muž a Ona, se kterou vede neustálý rozhovor. Je pro něj všechno, miluje ji a přesto ji nemůže mít navždy. A to ho dost trápí. Je na ní závislý udělal by pro ní všechno. Má spoustu myšlenek, které ho tíží, propadá se do depresí. Sám se pohybuje mezi spánkem a bděním a těžko rozeznává, co je sen a co je realita. Každý den je pro něj těžký.
Ve vyprávění je zmínka o rodičích, evidentně vztah s nimi nefunguje. Moc se toho o nich ale nedozvíme.
Je to ponuré a těžké čtení hned od začátku a rozhodně to není čtení pro každého. Určitě to chce po přečtení nějaký čas na vstřebání. A myslím, že při dalším čtení pochopím další souvislosti.
Celkově je to ale svým způsobem zajímavá novela, pro mě něco neobvyklého. Autor detailně popisuje pocity a stavy hlavní postavy.Pokud chcete něco netradičního a neokoukaného, zkuste tuto knihu.
Musím ocenit obálku - ta se mi moc líbí.
Molly
Agnieszka Lingas-Łoniewska
“Já žiju jen tím, co je dneska. Zítřek ještě není a možná ani nebude.
Molly přišla v dětství o rodiče, její kamarád Robert taky. Potkají se v dětském domově a vytvoří si mezi sebou sourozenecký vztah, který přechází v něco víc. Vyrostou a nakonec spolu i bydlí. Ve 20 letech potká Molly Viktora, kamaráda z dětství - jejich otcové spolu kdysi podnikali - jeden zbohatl a druhý šel za podvod s penězi do vězení. Můžete hádat, který z nich je ten Mollyin. Mezi Viktorem a Molly vzniká silné pouto, které si Molly ze začátku nechce připustit.
Celkově je Molly dost svérázná, drzá, zdá se sebevědomá, ale je to jen jeji póza. Molly dělá bláznivé věci a všemu se směje, než aby přemýšlela nad tím, co je pro ni důležité. Je pro ni těžké někomu důvěřovat. Viktor se ale nechce Molly vzdát.
Naopak Viktor je mladý, krásný, bohatý a sebevědomý mladý muž. Takže přesný opak.
Tato kniha byla pro mě hezká oddechovka. Jen tedy ten konec nabral na obrátkách a jen jsem valila oči, co že se to děje. Líbilo se mi střídání vyprávění z pohledu Molly a Viktora. Pěkně na tom autorka ukázala, jak každý vnímáme danou situaci jinak.
Cesta za svobodou: Harry a Meghan a vznik moderní královské rodiny
Omid Scobie
Autoři nás seznamují s Megan a Harrym od prvního okamžiku, kdy se potkali, přes jejich zasnoubení a svatbu až po jejich odchod z Firmy, jak nazývali královskou rodinu. Oba byli často terčem médií, takže chápu, proč udělali tento krok. Harry nikdy neměl rád takový ruch.
Bylo celkem hrozné sledovat, jak se nemohli bránit útoku novinářů, protože všechno se muselo řešit přes královské PR. Moc jsem nechápala jejich “práci, která spočívala v účasti na veřejných akcích a činnost v různých projektech - pro nás je spíš zábava. A vůbec nechápu, z čeho jsou teď živo, když už jim nejde plat z královské pokladny.
Celkově to ale byla kniha zajímavá a jsem ráda, že jsem si ji přečetla.
Citlivá zpověď jednoho blázna
David Svoboda
David nám bez příkras popisuje svůj životní příběh, ve kterém se pere s psychickou nemocí. V jednotlivých kapitolách se střídá přítomnost a minulost, což byl v tomto případě zajímavý styl. Prožíváme s ním hezké okamžiky, ale i propady na dno.
David si dokázal coby puberťák užívat života, byl společenský, nic neřešil. O to víc protichůdně pak působila jeho období, kdy nechtěl komunikovat a vlastně ani nic dělat.
Kvůli nemoci byl několikrát hospitalizovaný v psychiatrické léčebně a neustále byl pod vlivem léků - tedy pokud se nerozhodl je vysadit. Pro mě bylo děsivé zjištění, jaké mají antidepresiva a léky na psychická onemocnění vedlejší účinky a co mohou s lidmi udělat.
Oceňuji, že David šel se svým příběhem takhle na veřejnost. Ale svým způsobem je to dobře pro nás, kteří si neumíme představit, jaké stavy takto nemocní lidé zažívají.
Vyprávění mě maximálně vtáhlo do děje. Po přečtení poslední kapitoly ze současnosti jsem si říkala, jak to pokračuje dál? Jak se teď Davidovi daří?
A po přečtení poslední kapitoly z minulosti přišel šok! Nic prozrazovat nebudu, to si musíte přečíst sami.
Děkuji moc autorovi za zaslání recenzního výtisku. Kniha mě moc bavila, obzvlášť když se jedná o skutečný příběh. Za mě rozhodně palec nahoru!
Věčně věrný nepřítel - anorexie
Michaela Hošková
Další zajímavá kniha o věčně věrném nepříteli anorexii, kterého se nikdy úplně nedá zbavit a který číhá na každou příležitost, kdy může zaútočit. Nemoc nastupuje dost nenápadně a obzvlášť dřív ani nebyla definovaná tak jasně jako dneska, takže lékaři si neviděli rady, co s takovým člověkem dělat. Autorka nám bez příkras popisuje svůj život a svůj boj nejen s touto nemocí, ale i s dalšími těžkostmi života a že jich nebylo málo. Je neskutečné, jak po každé ráně dokázala vstát a jít dál. Je dobře, že kniha vznikla a že si můžeme přečíst skutečnou realitu, jak se s anorexií žije. Obsahově je kniha dost obsáhlá, přesto by mi nevadilo, kdyby některé situace autorka rozepsala víc. Každopádně autorce přeji, ať si užívá života a daří se jí.
Ta z katovny
Diana Štelová
Propojení příběhů Lucky a Celestýny bylo zajímavé. Víc mě ale bavila Celestýna a Lucku jsem občas nechápala, moc mi nesedl ani Petr.
Kráva a kretén
Jana Slaninová
Musím říct, že ze začátku (teda spíš tak do poloviny) to bylo na mě trochu moc ujetý a rychlý. Až druhá půlka byla klidnější a konec byl hodně silný zážitek. Zprvu jsem si taky nebyla jistá, jestli mě vůbec ti tři baví a jestli mi jsou sympatičtí. Nakonec jsem ale jejich chování pochopila. Na mě tedy bylo moc překreténováno a přetrdlováno, nicméně ve finále to byla celkem fain knížka. A ten název je prostě originální.
Mami, miluju
Aleš Palán
Další série rozhovorů, tentokrat s mladými holkami nejen o vztahu se svou matkou a jejich hrozném dětství, které se odrazilo i v jejich další části života. Je to upřímná zpověď, při jejíž čtení mě tedy dost často mrazilo. Pro mě to nebylo jednoduché čtení. Zároveň jsou rozhovory plné síly, naděje a odhodlání jít dál. Za mě opět povedené rozhovory.
Život za život
Maylis de Kerangal
Moc mi nesedl styl psaní, především dlouhé věty, během jejichž čtení jsem často ztrácela souvislost. Naopak pro mě byla velmi zajímavá myšlenka a popis celé situace z několika pohledů zúčastněných.
Cenové války: Jak zdánlivě bezvýznamné změny na světových trzích způsobují rozsáhlé krize, chaos a ozbrojené konflikty
Rupert Russell
"Spouštěcí události mohou být úplně nepatrné, jako mávnutí motýlích křídel."
Autor se ve své knize snaží přijít na to, co bylo spouštěčem válek, chaosu a krizí. Vydává se napříč světem - navštívil např. Irák, Ukrajinu, Venezuelu, Keni, Somálsko, později New york a Londýn. Setkal se s bankéři a obchodníky s komoditami, ale i s tamními obyvateli, poznal tak různé společenské skupiny. Každá zastávka byla jiná a vždy překvapivá. Studoval trh s pšenicí, chaos arabského jara, trh s ropou nebo chaos na východní Ukrajině.
"Všichni žijeme ve světě, kterému vládnou ceny."
"Když se ceny náhle změní, řád se rozpadne a vypukne chaos."
R. Russell dochází k závěru, že za všechny krize může změna ceny, ať už jejich snížení nebo naopak zvýšení. Kniha ukazuje, jak síla ceny spojuje různé regiony světa a jak malý zádrhel v jedné části světa může vyvolat chaos v jiné.
Je vidět, že autor věnoval spoustu času rešerším - na konci knihy najdete seznam takřka 400 zdrojů.
Původně jsem nevěděla, jestli se do knihy pustit, ale v finále jsem ráda, že jsem si ji přečetla. Není tak odborná, jak se může na první pohled zdát. Naopak je čtivá, srozumitelná a pro mě to byla příjemná změna při čtení beletrie. Autor hezky rozebírá několik světových krizí a komunikuje s odborníky, vše si nechává dopodrobna vysvětlit. V knize najdete spoustu zajímavých úvah a myšlenek. Za mě tedy doporučuji.
V lásce a válce
Maggie Brookes
V knize zažíváme krutost války a bojů, na druhé straně také lásku, city, pomoc a porozumění. Tom i Jamie jsou oba pro Lucy hodně důležití, má o oba strach a oba miluje. Stejné city k Lucy zažívají oba chlapci. Víra v to, že Lucy přemluví oba chlapce k návratu, ji drží nad vodou během válečných dní. Osud se vším ale zamíchá a nic není tak, jak si Lucy představuje. V lásce a válce je další z válečných románu, který je prodchnut mezilidskými vztahy i válečnými boji. Je čtivá, i když občas se na mě trochu táhla.
