Hanka44
komentáře u knih
Na hraně noci
Olivia Hawker
(SPOILER) Inu, nebylo by to špatné, ale i historická fikce by neměla historii totálně plést, jako je to v případě odsunu chebských sudetských Němců v knize. Vysvětlující doslov to celý zašmodrchal ještě víc, je tam tolik nelogičností, že buď kecá autorka, nebo nepoznala, že jí kecá příbuzenstvo
Poslední Mohykán
James Fenimore Cooper
(SPOILER) Příběh je dobrý, styl psaní je takový zastaralý, ale přece jen už to dílo něco pamatuje. Chvílema jsou tam ale takové podivné skoky, kterým nerozumím (jako třeba kde se najednou Duncan vzal v té indiánské vesnici?), zmatek jsem měla i ve jménech kmenů. Za co autor nemůže, je, že jsem měla nějaký špatný překlad a redigování bylo odfláknuté.
Vůle
Jeroen Olyslaegers
Dost mi trvalo se do toho začíst, vypravěčský styl mi úplně nevyhovoval, ale tak od půlky jsem si zvykla a má to něco do sebe. Vede to k otázkám typu "kdo jsem, abych soudil" nebo "mohu tvrdit, že bych se choval správně?", zejména když co je správně určuje vítěz války. Pokud hlavní hrdina nekecá, tak se jen snažil si hledět svého, čímž se stal hajzlem pro všechny strany.
Krvavý leden
Alan Parks
Atmosféra je vykreslena hezky, myslím, že cílem nebylo vzbuzovat napětí, ale vtáhnout čtenáře do prostředí. Není to detektivka s geniálními dedukcemi vyšetřovatelů, ale příběh plný špíny, která má někde základ (třeba skotská zařízení pro opuštěné děti 50. let). Jen ten konec mi přišel takový nějaký zbrklý.
Vykrvácet
Michael Robotham
Prostě skvělé. Ostatní díly neznám, ale myslím že si je najdu :)
Muž, který se směje
Victor Hugo
Příběh je to výborný, oproti jiným Hugovým knihám je to ale docela rozkecané, např. uvedení Josiany a Davida do děje na 100 stranách je opravdu dlouhé. Ale koneckonců, právě proto jsem to začala číst, po všem tom polykání knížek jsem si řekla, že to na zvolnění chce tlustého (jakože kniha) Francouze :).
Vážka
Leila Meacham
Všechny zde napsané kritiky jsou pravda, příběh je těžko uvěřitelný, agenti jsou vlastně dost nešikovný, ale mají obří kliku, na začátku je těžké se začíst a postavy se jednomu tak trochu pletou. Ovšem rozhodně to není nuda, je to napínavé a velmi čtivé.
Nemesis
Wilbur Smith
Příběh je dobrý, ale už minimálně podruhé mně štve překlad, přesněji nesmysly v něm. Zde už na začátku ve stromu jsou nesmyslná data narození některých lidí, leda by byl Mansur o vic jak 80 let mladší než jeho žena. Což může být prostě překlep, ale že na několika místech v knize jsou přehozena jména hlavních hrdinů, to mi přijde opravdu trapné.
Beznadějný osud
Susanna Kearsley
Zpočátku mi moc nešlo se začíst, ale nakonec mne oba příběhy pohltily
Můj bratr albatros a jiná rodinná zvěrstva
Zuzana Hubeňáková
Je to sice krátké, ale fakt vtipné. Celkem obecné humorné fráze jsou tu použit tak trefně, že jsem se smála, párkrát až smíchy slzela
Démoni apokalypsy
Michael Weber
Trvalo mi se začíst, na můj vkus tam bylo příliš mnoho historických detailů, což zas jiným může připadat dobré. Ale nakonec mě to chytlo
Parte
Čou Chao-chuej (p)
Ta čínská jména jsou pro našince opravdu krapet problém, pořád jsem listovala zpátky, který že to zas je. A trochu mě mrz, že jsem netušila, že je to první díl z nevím kolika, tak snad vyjde další, ráda bych se dozvěděla jak to dopadne.
A pak už jen tma
Petra Batók
Narazila jsem na ni náhodou a přišla mi pěkně a zajímavě napsaná. Konec takovy zničehožnic, ale ono jak to vlastně asi ukončit...
Merde po evropsku
Stephen Clarke
Zábavné lehké čtení, hlavní zápletku jsem sice úplně nepochopila, ale to nevadí, hlavně že se člověk zasměje
Jeho poslední slova
Laura Dave
(SPOILER) Taková rychlovka na jeden den. Příběh není špatný, ale nějak s enemůžu zbavit dojmu, že kdyby hlavní hrdinka zůstala doma na zadku, mohlo to pro všechny dopadnout lépe
Invaze
Luke Rhinehart (p)
První půlka byla fakt zábavná, jenže když to začalo moc fušovat do politiky, tak to na mně bylo moc levičácký (což by nejspíš autora potěšilo).
Stáčení temného piva
Tim Powers
Četlo se to pěkně, jen hlavní hrdina mě občas rozčiloval svým vztekáním a netrpělivostí, ale na druhou stranu, kdo by se mu v jeho situaci divil
Poslední poutník
Gard Sveen
Je to dobré, včetně rozuzlení na konci. Ten konec je tedy takový krapet uspěchaný, což je v dnešní době dost častý nešvar u všech knih (skoro i přijde, že autor píše a píše a najednou kouká, že je blízko nasmlouvanému počtu stránek...) a některé otázky zůstávají nezodpovězeny, ale naštěstí ne ty zásadní