hanpari komentáře u knih

Čím jsem starší, tím méně chápu, proč herce nebo herečky zbožňovat či stavět na piedestal.

Alan Rickman mi ovšem nevadí. V době, kdy jsem se ještě dokázal dívat na západní filmy, jsem ho viděl ve dvou (Past a Hood) a v obou mi byl jeho výkon sympatický.

A ne, i když mám rád (jako všichni - ani si neumíte představit, kolik fanfikce inspiroval) postavu slovutného Severuse Snapea, nejsem masochista natolik, abych ho viděl ve filmech.

Rickmanovy Deníky dokazují, že kromě toho, že byl slavný, mohl to být i slušný nebo alespoň výjimečný člověk.

Co se týče literárních kvalit, pak tuším, že Rickman musel znát vynikající Wittlinovo Vádemékum pro...**

Jerzy Wittlin zde radí, aby slavní lidé psali zkratkovitě, protože někdo vždycky vysvětlí, o co jim šlo. A to se díky poznámkám pod čarou podařilo.

Závěrem?

Když je autor slavný, lidé koupí i jeho nákupní seznamy, vydal-li by je někdo.*

Větší čtenářský zážitek ovšem nečekejte.

Poznámky pod čarou:

* Abych své nové plivnutí do tváře čtenářské obce ospravedlnil, chci upozornit, že Wittlinovo Vádemékum, které vyšlo v roce 1975 má třináct hodnocení, kdežto Rickmanovy Deníky nasbíraly přes sto hodnocení, a to ještě neskončil rok jejich vydání. Ergo rada pro začínající autory: Nemusíte psát dobře, ale musíte být slavní.

** Jde o volnou asociaci. Vádemékum se mi vybavilo, když jsem četl Rickmanovo lakonické zhodnocení dne.

Unylá čtenářská obec, zblblá zámořskou "literaturou", dostane výjimečný počin, podívá se na něj a znuděně zívá. Kdyby ovšem šlo o dílko někoho spolehlivě mrtvého, tak by řičela nadšením.

Při čtení zdejších komentářů jsem si vzpomněl na toho zbožného vojína, po kterém chtěli, aby našel vhodný citát z bible, když jim do kasáren vběhl osel.

A vojín pravil: "I přišel on ke svým, a oni ho nepoznali."

Netvrdím, že Smrt múz se musí líbit každému. Ale když už si člověk hraje na fajnšmekra, pak nepoznat zjevný talent je (jak jen to napsat francouzsky?) faux pax.

5 15.01.2022

Nebudu lhát, když napíšu, že jen tři detektivové tvoří základ mé opakované detektivní četby. Jsou to Sherlock Holmes, Soudce Ti a Agaton Sax.

Rafinovaný tlouštík s hodinkami zabezpečenými proti průstřelu. Kolik času jsem jen strávil přemítáním nad tím, k čemu to vlastně má být dobré.

Místo nových knih, které nemají co nabídnout, obražte antikvariáty a krmte své potomky prověřenou kvalitou.

Toto je sázka na jistotu.

5 03.01.2021

Protože se mi nechce probírat jednotlivé knihy, dovolím si komentovat celou sérii, alespoň až tam, kam jsem vydržel číst.
Nebudu myslím vyzrazovat žádná tajemství, když povím, že Anita Blakeová, hlavní hrdinka, se stává časem silnější a silnější, zatímco její série slabší a slabší.
Stačí se ostatně podívat na hodnocení jednotlivých knih. Kde první díly popisují akční řežbu s nekompromisní Anitou a jejím lehkým prstem na spoušti, tam další postupně nabízejí tu samou Anitu s naprosto uvolněnou sexuální morálkou. Z noir fantasy detektivky se časem stane nadpřirozená pornografie, a ke všemu ještě špatná.
Opravdu nechci nic vyzrazovat předem, jen doporučím, abyste ve chvíli, kdy budete mít dojem, že už máte dost, přestali doufat, že se situace zlepší. To se myslím podařilo jen v dílu, který se jmenuje Obsidiánový motýl.

5 19.01.2020

Neocenitelná příručka pro mladé ženy, které chtějí studovat v Londýně. Ovšem pozor, pokud máte těžké dělnické kosti a nadváhu, nezbude vám, než se smířit s tím, že do smrti povedete matčinu oblíbenou hospodu.

Svižně načatý příběh se nakonec utápí v pitomostech, které ocení snad jen čtenářky, které věří, že 50 odstínů šedi patří k vrcholům moderní literatury.

Nezajímavá, leč upracovaná hrdinka, která musí snášet pokusy o sblížení pana Dokonalého. Jak odolá?

Čtěte a plačte.

5 29.05.2018

Ach bože, ten "nejlepší možný svět" se nám trochu zvrhnul. Ostatně, jak se dalo předpokládat. Bujaří čeští politici, když mluví o světlých zítřcích, připomínají ubohé osadníky, kteří zavítali do Austrálie v časech klimatického optima.
Ale bude hůř. Každý, kdo pracuje v soukromé sféře, zná samozřejmě modlu úspory lidských zdrojů. Jakmile nahradíme člověka robotem, budeme vyrábět zboží levně a efektivně. Jedinou otázkou pak zůstane, když vyhodíme všechny zaměstnance až na majitele, kdo bude kupovat vyrobené zboží?

Mimochodem, pochvala za překlad. Výborný - až na sloveso rezultovat. Při pohledu na něj mé obočí rezultovalo do nadzvednutí.

5 03.03.2018

Jedno je jisté. Všichni ti Clavellové a jejich příbuzní, kteří nabízejí své románové sondy do asijských kultur, nemají ani páru, o čem vlastně píší. Tohle je kniha o Číně, kterou psal Číňan. Bez ohledu na to, jak podivná se může zdát, řekl bych, že její přínos bude pro pozorného čtenáře ležet jinde. Začne si protivit ty, kteří předstírají, že rozumí cizím kulturám.

5 11.02.2018

Nechci autorce kazit průměr, ale i kdybyste mne zabili, nevím, co jsem četl.

Nechápejte mne špatně, kniha je nabitá dějem, postavy se míhají, někam cestují, válka na obzoru, drama na každé stránce - ale jaksi mi unikalo, o čem to je.

Podobných fantasy jsem už potkal povícero, i s vynikajícím hodnocením, takže možná je chyba na mém přijímači. S pokročilým věkem ztrácím schopnost pobrat další úžasný svět, o kterém nic nevím a vědět ani nechci.

Jak to říkal Zdeněk Svěrák, než dokonale zblbnul, ve hře Záskok? "Nová hra (či svět), přátelé? To je ale veliká, veliká chyba."

Pokud se ale prokoušete skrz prvních sto stránek, začne děj dávat smysl. To je dle mého skromného názoru mnoho. Navíc se autorka vyžívá v odbočkách. Jak by řekl Petr ze Sioraku, její vyprávění nepádí kupředu jako šíp, ale vrací se, točí se a skáče jako splašený kůň.

Na stranu druhou, autorka má cit pro odstíny šedé, takže nikdo není vysloveně černý nebo bílý, snad až na jistého hrbáče, který oplývá všemi ctnostmi - až na to, že má hrb.

4 24.09.2023

Tahle kniha moc dobře nezestárla. Ne snad proto, že by byla špatná, ale člověk nedokáže číst o aktivistech Joannina ražení, aby si nepředstavoval zvrhlé postavy všech hysterických hnutí, které každou chvíli na západní straně světa vyskočí.

Dnes by Ira Levin možná zpíval jinou písničku. Což mi připomíná. Co si takhle přečíst Muže pod ochranou od R. Merleho? Svým způsobem se tyhle knihy báječně doplňují. A pak si ještě pustit polskou Sexmisi?

4 14.05.2022

Jaroslav Žák byl velikánem české humoristické literatury, spolu s Jirotkou a Jaroslavem Haškem. Z nějakého důvodu se o prvních dvou ve škole zapomněli zmínit. Spousta bezvýznamných, leč vážných autorů dostala v osnovách místo. Proboha proč?

4 10.05.2020

CAUSA FINITA EST.

Poklad pro náročného čtenáře, méně náročného možná trochu odradí - jak ostatně dokazuje předchozí příspěvek.
Osobně mi trochu vadí, že podobný klenot má pár hodnocení, zatímco nesrovnatelně horší počiny, které jsem tady kdy hodnotil, neustále získávají nové a nové komentáře, a tedy i čtenáře.

Svět je nespravedlivé místo.

4 25.01.2020

Kniha připomíná cestu do kopce a z kopce. Čím déle ji čtete, tím víc vás přestává bavit. Na začátku svižné a originální, uprostřed zábavné, a pak už jen utrápené finále.

Osobně bych byl raději, kdyby konec napsala ta madame, co napsala začátek. Možná jí jen došla kuráž. Co já vím?

4 01.12.2019

Nejlepší sci-fi od vydání Duny.

4 08.12.2016

Přecitlivělé blábolení ve vypulírovaném stylu.

Pokud by někdo chtěl, abych pana Goethea omluvil, anžto se na jeho písmu podepsala doba minulá, pak ať se dotyčný nenamáhá.

Jsou autoři mnohem starší (ještě před naším letopočtem) a Goethe je znal, kteří by mohli tohoto pána lecčemu naučit.

Místy jsem si nemohl pomoct a měl jsem dojem, že čtu parodii na díla pánů, kterým R. Cromptonová přezdívala krasoduši.

Tyhle sentimentální výlevy přikryla lavina času, takže se s nimi už nesetkáte - protože jste příliš mladí, abyste navštěvovali literární salónky, kde tihle zažívali svých pár minut slávy ve společnosti exaltovaných dám.

Proč Utrpení mladého čtenáře... pardon, Werthera přežilo do naší doby zůstane záhadou.

A pokud jde o vlnu sebevražd, které Goethe způsobil, to se není co divit - i já toto píšu na střeše výškové budovy, odkud se hodlám vrhnout dolů střemhlav, ježto jsem ztratil veškerou naději ve svět a literaturu zvlášť.

3 16.06.2024

Váhal jsem, jak téma uchopit. Zdá se ovšem, že není od věci začít varováním, aby lidé nevěřili všemu, čemu čtou, zejména předkládá-li jim někdo důkazy tak chabé jako Ed Warren.

Jako všichni úspěšní šarlatání, manželé Warrenovi museli být nesmírně přesvědčiví. Pokud máte rádi Strážní věž, kterou rozdávají milé dámy u nádraží, budete mít rádi i je. Abych citoval: Nevadí, že nevěříte na démony, protože démoni věří na vás. Přeloženo do srozumitelné řeči: My se postaráme, abyste uvěřili.

Zejména fascinující jsou Edovy povzdechy, jak nevěřící Tomášové nejsou přístupní rozumným argumentům. Naštěstí nadpřirozené síly, se kterými se jeden nesetká, co je den dlouhý, nemají nic lepšího na práci, než dokazovat, že existují, ledva je chrabrý Ed opodál.

Abych se odkázal na jistou pasáž...

Já, například, jsem se postavil a křičel dobrých pět minut, že na duchy nevěřím, a přesto, světe div se, se nevznesla žádná krabička, aby mne praštila do nosu. Kdyby ale poblíž stál solidní Ed, vsadím se, že nějaký poslušný démon přiběhne a dá mi co proto! Alespoň Ed takovou historku vysypal z rukávu.

Skoro by se chtělo napsat, že Ed a jeho jasnozřivá manželka jsou původci takových událostí a bylo by záhodno je upálit.

Musíme si ovšem uvědomit, že Ed měl práci snazší, protože působil ve vyspělé zemi, kde více než deset procent dospělé populace je negramotných a kde vás jsou ochotni zastřelit, když přiznáte, že jste ateista. Alespoň tolik tvrdil jistý Brit po návštěvě své milé v Texasu. A tomu Britovi věřím více než Edovi s celou jeho rodinou a hromadnou katolických kněží.

Myslel bych, že náš národ, zkažený čtyřiceti lety neznabožství, bude více skeptický, ale zdá se, že západní hodnoty tu zakořenily, alespoň soudě podle ostatních komentářů.

Znal jsem paní, která věřila, že co je v televizi, musí být pravda pravdoucí. A. C. Doyle se na konci života dal na spiritualismu, nejspíš proto, že narazil na sympaťáky, jejichž triky neuměl odhalit. Proto nezoufejte, pokud jste se ztrapnili v předchozích komentářích. I lepší podlehli a doba po vás nevyžaduje záblesky inteligence. Pryč je osvícení, ať přijde temnota!

Dříve ale než se oddáte nadpřirozenu, buďte prosím tak hodní a vzpomeňte si na slavné kouzelníky a iluzionisty. Buď uvěříte, že za jejich kousky jsou schopnosti, a pak nemáte důvod pochybovat, že báječný Ed Warren je pouťový umělec s nadpřirozenem, a nebo - upřímně nevím, jakou alternativu nabídnout, když vím, že kouzelníky démoni nepodporují ze zákulisí.

I to by bylo mimochodem dobré téma na horor.

A zde se dostávámek přínosu celé té šaškárny. Za prvé, pochopíte, odkud se inspirovali americké hororové filmy. Infestace, oprese, posedlost a smrt? Za druhé, procvičíte si kritické myšlení, pokud nějaké máte - a rozmetáte Edovy chatrné důkazy na prach. Za třetí, místy můžete zažít šimravý pocit hrůzy. To poslední byl asi jediný důvod, proč jsem dal tři hvězdy.

Na závěr, protože se stává mým dobrým zvykem doporučit jiné a hodnotnější literaturu, mi dovolte zavzpomínat na malou černou knížku Příběhy soudce Paoa od Jü-kchun Š´. Svým způsobem jsou si tyto dvě podobné, včetně stylu a duchařiny - ale soudce Pao z vás alespoň nedělá blbce.


Edův průvodce úspěšného podvodníka:

1/ Buď seriózní. Mluv o Bohu, protože lidé, kteří věří v Boha, nedokáží lhát.

2/ Varuj před podvodníky. Když upozorníš na podvodníky, lidé uvěří, že sám nejsi podvodník.

3/ Nelži, když nemusíš. Tvoje historky musí mít pravdivý základ. Když někomu povíš, aby jel opatrně a on pak havaruje, tvař se, že jsi tušila, že po něm jdou temné síly. Viď, Loraine!

4/ Když už lžeš, lži tak, aby nebyla možnost tvé lži ověřit. Jel jsi v noci a málem do tebe vrazilo jiné auto. Proč z druhého řidiče neudělat démonický přízrak? Stejně tě v lesích nikdo neviděl.

5/ Vystupuj jako vědecký pracovník. Použivej slova jako fakta, logický či bez jiného vysvětlení.

6/ Nebuď příliš dychtivý. Buď první, kdo uzná, že existuje celá řada přirozených vysvětlení.

7/ Tvař se, že nemáš žádné zištné cíle. Démonologie je tvůj koníček, tvoje poslání, nebojuješ s temnými sílami kvůli zisku. A doufej, že nikoho nenapadne se zeptat, čím se tedy živíš.

8/ Opři se o autoritu. Taková katolická církev se svou svatou historií tě jistě podrží. Jak se říká, vrána vráně oči nevyklove.

9/ Když se chystáš provést své triky, pošli svědky na dlouhou procházku. Jistě nepotřebuješ, aby hleděli do tvé kouzelnické dílny, že ano?


Pokud se ale mýlím a Edovi démoni existují, pak mi nezbývá než smutně konstatovat, že pekelné síly jsou bandou neschopných břídilů, kteří neumí odkráglovat ani dvojku obyčejných manželů.

Kdybych já byl na místě tatíka Satana, buďte si jistí, že chudák Ed by se nedožil vysokého věku, stejně jako jeho sladká Loraine.

3 03.09.2023

Míval jsem Den Trifidů rád velice rád. Ale když jsem ho četl nedávno, překvapilo mne, jak strašně slabá a béčková ta kniha je.

3 07.05.2022

V dnešní době stačí, aby autorka uměla psát. To zaručí, aby dostala 4 hvězdy, protože konkurence, se kterou se musí potýkat, neumí ani to.
Začátek dobrý, ale pak začíná autorka kulhat na obě nohy.

Není to ani Harry Potter, ani Overlord od Kugane Maruyami.

3 11.12.2021

Upřímně, fandil jsem Becky a konec mne celkem mrzel. Nevím, do jaké míry bude Jarmark stravitelný pro současnou generaci.

3 27.01.2020

Bohužel si stále pamatuji poslední řádky. Nebudu je tu opakovat, brání mi v tom vrozený útlocit. Asi tak stejně hodnotné a přínosné jako tvorba jistého P. Manzoniho, který také prodal produkt svého nitra.

Abych parafrázoval slova Papeže Johna Cleevese: Možná nerozumím umění, ale vím, co se mi hnusí.

Cesta slepých ptáků byla pro mne zážitkem. Doporučuji všem - jen ne snad těm, kteří věří, že na východ od nás leží Mordor, kde se snoubí šero se šerem. Pokud tomu věříte, měli byste raději do Pytlíkova.

3 09.06.2019