Hanulka25 komentáře u knih
Slátanina o ničem, neustálé přeskakování mezi obrovským množstvím postav.
Moje první setkání s touto dvojicí autorů a agentem Pendergastem. Knížka mě vyloženě nadchla a následně jsem přečetla všechny další díly, ve kterých je hlavní postavou Pendergast.
Další kniha, kterou se mi nepodařilo dočíst. Rozhodně jí úplně nezatracuji, téma dost zajímavé, ale nějak se to vleklo.
Gabrielu jsem jako sportovkyni měla moc ráda. Kniha ve mě zanechala dost podivný pocit. Říkala jsem si, jak takový uzlíček nervů, může něco vyhrát.
Četla jsem z velkým odstupem od prvního dílu, který mě moc nenadchl. Rychlé, oddechové čtení.......no a to je tak všechno. Rozhodně nic, co by mi přišlo k smíchu a neustálé vysvětlivky v závorkách už mě dost štvaly.
Pohádka jako dělaná na dovolenou. Na můj vkus trochu moc kouzel, šlo by to i bez nich.
Knížku jsem přečetla, ale bez velkého nadšení. Všechno bylo předvídatelné, žádný nečekaný zvrat se nekonal.
Tuhle knížku jsem zkoušela číst 2krát, ani jednou to nevyšlo. Obsah mě sice zaujal, ale styl slohové práce žáka základnì školy.....to opravdu nedám.
Přečetla jsem první tři kapitoly, dál už to nešlo - slátanina tolika podivností, že už to na mě bylo moc.
Upřímně nevím, co na tom má být k smíchu, nebylo to ani k usmívání. Dočetla jsem jen z principu.
Souhlasím se všemi, kteří knihu chválí. Přečetla jsem za jeden víkend.
Mě se to líbilo. S ohledem na hodnocení jsem čekala že to nebude nic moc, ale docela milé překvapení.
Ze začátku to vypadalo dost dobře, ale nakonec jsem nedočetla. Nějak mě přestalo zajímat, jak to dopadne.
Po dlouhé době knížka, u které mě opravdu zaujal začátek. To bylo ale bohužel všechno. Po asi 150 stranách jsem odložila. Přehrabování v archivu asi není můj šálek kávy.
Dočetla jsem do konce, protože jsem pořád čekala, kdy se dostaví to napětí, mrazení....kdy to zkrátka začne být strašidelné. Nic z toho se nedostavilo.