hapac komentáře u knih
Kniha mého dětství s krásnými ilustrace p. Zmatlíkové.
První díl byl asi nejlepší - úsměvný, vtipný, oddechový.
Na jednu stranu si říkám, že knih s tématikou holokaustu je v poslední době hodně, ale na druhou stranu není takových knih nikdy dost. Četla jsem knihy pro mne zajímavější, ale i horší, ale při čtení všech mne cosi svírá a jsem ráda, že žiji v jiné době. Pro mne velká úcta, obdiv a taky soucit s těmi, kteří v této kruté době žili a nakonec i velký dík těm, kteří přežili a podali o této době svědectví a vzpomínku na ty, kteří to štěstí neměli.
Krásný román paní Loukotkové s příběhem, který dokáže chytnout a nepustit. Villon to je vše - revolta, láska, pochopení, soucit i zloba či nenávist.
Knížka, kterou jsem dostala už hodně, hodně dávno a pamatuji si, že se mi kdysi moc líbila. Asi rok mi ležela vytažená z knihovny na nočním stolku a čekala, až přijde ten správný čas na opětovné přečtení....no a konečně přišel. Když jsem ji konečně otevřela, tak mne kniha pohltila a můžu ji opravdu doporučit k přečtení.
Vůbec to není červená knihovna a moc pěkné komentáře napsali mnozí už přede mnou.
Škoda, název nalákal a říkala jsem si, to bude takové rýpnutí po česku - vtipné a trochu sarkastické, ale bohužel jsem zjistila po pár stránkách, že se nic takového nekoná. Plno vulgarismu a vtipné to tedy moc není.
Nejhezčí věc, kterou můžete o vesnici Borg říct, je to, že leží u silnice. Ale nenechte se zmást. Kniha je to skvělá, příjemná, laskavá, dojemná a Britt-Marii jsem si zkrátka oblíbila - takový Ove v sukni. Závidím vzorně srovnané příbory, dostatek jedné sody a Faxin mi tedy rozhodně chybí. Obdivuji, co Britt-Marie dokázala - změnit život, udělat hodně dobrého i pro jiné a že se ukázalo, že za maskou nerudné báby je soucit, laskavost, poctivost a dobrota. Jak už tu bylo napsáno - po přečtení mi bylo dobře na duši.
Opravdu hezký příběh dvou sester, kdy každá z nich se v tak těžké době zachovala neskutečně statečně. Zase trošku jiný pohled na válku. Knížka, která je pro mne srovnatelná s Hanou či Zlodějkou knih nebo Zvukem slunečních hodin. Každá z těch knih je jiná, ale čtivá a zajímavá.
Krásná. Opravdu. Příběh Toma a Ráchel plný spousty vzájemné lásky a porozumění, kdy tak nějak tušíte, že to nedopadne dobře, hodně zajímavých informací o Zlíně, Baťovi a jeho podnikání, ještě víc o životě v Indii a pak také o holokaustu. Příběh, který se pomalu rozplétá a kruh se uzavírá. Je to kniha, které ráda udělám místo ve své knihovně. Tam někam nahoru posílám autorce poděkování za krásný čtenářský zážitek.
Moje druhé setkání s paní Mornštajnovou a opět čtenářský zážitek. Hana se mi líbila asi o trošku víc (z Hany běhal často mráz po zádech a osudy postav mi ležely dlouho v hlavě), ale i tak osudy tří žen byly zajímavé a děj pěkně plynul, takže mi bylo líto, když jsem knihu dočetla.
Tak z této knížky jsem trochu rozpačitá, na jednu stranu hodně vysoké hodnocení, kniha se opravdu četla dobře, ale na druhou stranu mi to připadalo takové poslepované - ode všeho něco, přesto, že je kniha zařazena do knih o válce (holokaustu). Hodně se mi líbil příběh babičky Minky, příběh její vnučky Sage je trochu taková lovestory okořeněná o řadu mouder (zkrátka americký styl). Příběh o upírech mi nijak nevadil, i když jsem ze začátku nevěděla proč tu je a asi bych se bez něj obešla. V poslední době jsem četla několik knih s válečnou tématikou a byly určitě lepší, takže dávám 4 a to jen díky opravdu zajímavému příběhu z války.
Na Kodaň vzpomínám moc ráda, příběh se zde odehrávající jsem si tak ráda přečetla, stejně jako i ostatní knížky J. Caplin. Možná , že to jsou naivní příběhy, ale což i takových je mi třeba a nestydím se za to, že si je čas od času přečtu a občas i mám slzu v oku. Netrpělivě čekám na Chatu ve Švýcarsku - sem s ní.
Knížka, kterou mám ráda od dětství, taky přání navštívit Korfu, i když mám obavy, že už z popisu knihy tam mnoho nezbylo.
Moc hezký příběh, který jsem si užila od začátku až do konce.
Moc hezká kniha, příběh, který vám musí ještě dlouho ležet v hlavě, který vás nutí přemýšlet, příběh, kdy děj určuje slib, který není planým. Určitě doporučuji k přečtení.
Propletené příběhy, které vás zavedou do kavárny, kde si vypít kávu není jen tak.
Maddie, Jess a Lauren - tři dámy, kterým nelze nefandit, kromě boje s obezitou řeší i další osobní problémy. Není mezi námi mnoho šťastných, které by to nepotkalo. Při čtení jsem pro ně měla hodně pochopení a přála jim štěstí i úspěch při boji s kily i tím ostatním. Kniha je to pohodová se šťastným koncem, takže se při čtení parádně odpočinete a za to to přeci stojí.
Hodně zvláštní kniha, nevšední příběh určitě originální. Anně jsem její životní postoj ani psychické rozpoložení vůbec nezáviděla......jenom ta vášeň pro sběr bylinek byla fascinující. Zkrátka si to musíte přečíst abyste pochopili skvělé komentáře pode mnou.