harena komentáře u knih
Údajně finální díl série, ale je to podle mne zvláštní zakončení. Jeden díl by si série ještě zasloužila, protože závěr mi neseděl. Jinak zpočátku je děj pomalejší, četlo se mi to pomalu, od poloviny to je taková jízda, že kniha nešla odložit. Sérii ale mohu určitě doporučit.
Jako vždy pěkná oddechovka u které se pobavím a zasměju, když ne nahlas, tak určitě čtu s úsměvem Jako nejlepší jsou opět moudra Pepíkovy babičky. Stejně jako předešlé díly jsem si i taky příjemně početla.
Tak to je opravdu strhující a poutavý román o životě lidí v Rumunsku za vlády Causesca. I my jsme poslouchali radio Svobodná Evropa, ale toto jsme si nedovedli představit. Kniha plná emocí, napětí, strachu se čte sama. Velké štěstí, že u nás to takové letech sametové revoluce nebylo. Velký čtenářský zážitek, doporučuji.
Vražda se přímo dotýká Josie, protože je zavražděna matka jejího přítele. Pravda je, že psychologie postav šla do pozadí, ale vražd postupně přibývalo a napětí pomalu stoupalo. Stejná úroveň jako minulé díly, čekám na další díl.
Jako vždy se čte detektivka od DD dobře, vtípky létají sem a tam, jen jsou některé věci zbytečně několikrát opakovány. Ale zůstal jeden nedořešený případ, takže asi jdeme do dalšího dílu.
Možná trochu slabší Lapeňa než minulé díly. Čte se svižně, krátké kapitoly, krátké věty a neustálé zvraty. Neurazí, nenadchne. Víkendové, rychlé čtení, další Lapeňu si ale taky přečtu.
Skvělá kniha, moc se mi líbila.Nejprve úsměvná, pak je člověku víc a víc smutno. Pouhých 150 stran stačí, aby se člověk znovu zamyslel. Poučíme se? Těžko, čím víc se člověk bojí, tím lépe se ovládá, to se přece ví a s tím se pracuje.
"Každá lež zdůvodněná obecným blahem, která se omílá dost dlouho dokola, dokáže své."
Proč si neosvěžit vzpomínky? Perfektní kniha, čtěte.
Stejně jako v prvním díle jsou tu hlavně boje a bojůvky. Antonia založila Nový Řím a stala se i díky robotu (Serena) polobohyní, ale stále hrozí, že ji někdo podrazí, sesadí a zavraždí. Ještě že jim Číňan dává nanoroboty za své krve, díky kterým neumírá tolik vojáků. Mužské části lidstva se knížka asi bude líbit víc
Právě jsem dočetla a myslím, že na tu knihu hned tak nezapomenu. Je to příběh z třicátých let, z období velkého sucha a velké hospodářské krize v Americe. Žena se dvěma dětmi se vydává z Texasu do Kalifornie za velkým americkým snem, kde budou mít všichni práci, nic nebude pro ně, jako pro Američany, nemožné. Skutečnost je ale děsivá a pro mě je téměř nepředstavitelné, co musí hlavní hrdinka překonat. Celý příběh je psaný čtivě, líbil se mi víc, než Ohnivé okovy.
Celkem je to pomalejší thriller, pro mne by stačila polovina stránek. Hodně se spisovatelka rozepisuje o tom, jak se snaží mladá žena, dvanáctiletá dívka a později invalidní hoch utéci z domu, kam je psychicky nemocný únosce zavřel. Také se tu mnoho informací několikrát zbytečně opakuje, ale kdo má rád takovéto pomalejší pátrátí, tak si jistě užije.
Kniha není jen o stárnutí a stáří, je to srozumitelné a čtivé vyprávění se širokým záběrem o medicíně, fyzice, biologii, o štěstí, vlastně kniha o životě. Našla jsem si na ČT šestnáctidílný pořad Metuzalém s MUDr. Koukolíkem, to mě těší, určitě si ho také pustím. Z celé knihy vyzařuje, jaký je pan Koukolík vlídný, inteligentní a vzácný člověk. Dávám šest hvězdiček.
"Přeji si zemřít mlád, jak nejpozději to bude možné"
Po přečtení "Zahrady" jsem nutně potřebovala něco oddychového, milého pro ženy. Ano, je to pěkná červená knihovna, je tu láska, zdráhání se, trošku erotiky a protože jsem ji četla právě ve správné době, líbila se mi. Hezké, lehce vtipné a čtivé.
Velmi silný příběh, až někdy i srdce zabolí. . Nepředstavitelné, s čím vším musí někteří lidé žít. Petra Dvořáková bravurně zpracovala těžké téma, má veliký dar empatie, takže jsem se i já dokázala plně vcítit do pekla hlavního hrdiny a držela mu palce, aby tu hrůzu v sobě ustál.
Dopisuji po týdnu:
Ale pravda taky je, že kdyby to byl můj soused, neměla bych chvilku klidu a snad bych se raději s dětmi odstěhovala.
Děkuji i za ten konec, skvělá kniha, doporučuji.
Sláva, mojí oblíbené spisovatelce Bolton se opět povedl výborný, spíš psychologický thrillet. Celý příběh se odvíjí před očima jako film. Zaujme od první stránky, kdy parta si mladých potřebuje zvýšit hladinu adrenalinu v krvi a způsobí smrt několika lidí. Když se Megan vrací z vězení, napětí se stupňuje každou kapitolou a závěr už je hotová smršť. Pěkných pět hvězdiček.
Jsou chvíle, kdy člověk ví, že nastal čas přečíst si znovu určitou knihu, protože mu může třeba pomoci v dalším životě. Proto jsem sáhla hluboko do knihovny a znovu si začala číst "Hovory k sobě". Není to kniha, ke které sednete a 160 stránek přečtete, je to kniha u které si člověk popřemýšlí, vrací se, souhlasí nebo naopak. Je to dílo plné mouder, meditativních myšlenek a hlavně je to reflexe nitra jednoho z nejmocnějších mužů všech dob, které mu dodávalo odvahy, když se proti němu spikla příroda i lidé. Hlásí světoobčanství, protože všichni jsme podrobeni týmž kosmickým zákonům, všichni jsme občany téhož vesmírného státu.
Jen se neztotožňuji s tím, že jestliže stejně umřu, tak je jedno, jestli teď nebo za 50 let. Ale aspoň se tím netrápím.
"Je třeba míti na mysli nejenom to, že se život každým dnem krátí a že se jeho zbytek zmenšuje, ale je zapotřebí se zamyslit i nad tím, že i kdyby byl člověk déle živ, je přece jen nejisté. zdali potom i nadále jeho rozum stejnou měrou stačí na chápání všeho dění a na uvažování. které směřuje k poznání věcí božských i lidských."
" Kdyby ti některý z bohů oznámil: Zítra, nejpozději pozítří zemřeš", pak bys asi nepokládal za zvláštní výhodu zemřít spíše pozítří než zítra - ledaže bys byl svrchovaný zbabělec. Neboť jak velký je to rozdíl? Právě tak nepokládej za zvláštní výhodu zemřít raději po mnoha letech než zítra."
"Kdo se bojí smrti, ten se bojí buď ztráty svého cítění nebo změny cítění. Ale nebude-li pak už vůbec cítění, nebudeš mít ani pocit něčeho zlého a jestli se ti dostane jiného cítění, staneš se jinou bytostí a nepřestaneš žít."
Je dobré si v knížce občas zalistovat, je v ní útěcha i povzbuzení. Nechám si ji na stolku.
Dobrý detektivní příběh, neurazí, nenadchne. Tady ale byla příjemná změna oproti jiným detektivkám, a to, že šéfinspektror Kett, který přišel z Londýna vypomáhat "vesničanům" , nebyl ani superman bez chyby, ani libový frajer, ale otec tří malých holčiček, které leckdy musel brát k vyšetřování. Takže bylo i trochu veselo. Zkusím i další díl.
Jako vždy super čtivá, krátké kapitoly a teď ještě navíc velice aktuální!!! To hlavně. Minier nás zavede do současné Francie. Demonstrace, bouře v ulicích, úpadek v soudnictví i v novinařině, nenávist mezi lidmi s rozdílnou barvou pleti a v tomto koktejlu vznikne společenství lidí, kteří chtějí zachránit civilizaci alespoň takovou, jaká je, než se celá zhroutí a zanikne, stejně jako .....Ovšem co je zlo? Co je pravda? Není to jenom vyšetřování, je to obraz současné Francie, proto se to asi čtenářům klasických krimi nelíbilo, ale pro mě to byl jeden z nejlepších dílů. Můžu se jen modlit, aby to tak nevypadalo za chvíli i u nás.
Těšila jsem se na další setkání s Poem a Tilly, také na jejich vtipné hlášky, ale tentokrát se mi to nečetlo až tak dobře. Začátek byl pomalejší a hlavně politika mě moc nezajímala. Bylo to opravdu hodně zamotané, ale asi od poloviny nabral příběh obrátky a konec byl, jako vždy u Cravena, překvapivý. Další díl si určitě přečtu.
Jedna z knih, které pohladí po duši. Jednoduchý, milý a snad i pohádkový příběh o lásce ke knihám a o přátelství, který je psán s laskavosti, vlídností i porozuměním. Ráda si ji přečtu někdy ještě jednou.
I třetí díl je dokonalý thriller, stejně jako dva předcházející díly. Přečteno jedním dechem, skvěle propracovaný a napínavý děj, čistá profesionální práce. Litovala jsem, že se blížím ke konci, užívala jsem si každou stránku. Celou sérii bych zařadila mezi přední místa v této kategorii. Doporučuji všem milovníkům napětí.