Hasickat komentáře u knih
Jako vždy za mě oddechovka. Nikdy jsem si nemyslela, že mě detektivky od české autorky budou tak bavit. Na druhou stranu je zde jako vždy zbytečně moc postav, u kterých se zabíhá do detailů, ale které ze scény náhle zmizí a s případem nemají nic společného. Tipuju že minimálně o 50 stran je kniha zdlouhavější.
A upřímně? Jestli někomu docvaklo, kdo je ten chlap na poslední straně, tak mi to napište, protože já nemám nejmenší tušení a děsně me to rozčiluje.
Za mě trochu lepší průměr. Jako téma a zpracování super, ale nezapadá mi do série Stopy hrůzy. Byl to odpočinkový a dost naivní příběh hlavní hrdinky o přátelství, lásce a temných myšlenkách (činech), ale že bych se bála (třeba jen v náznaku), tak to těžko. Žádné napětí se nekonalo.
(SPOILER) Pro mě vždy odpočinkové, ale zároveň napínavé čtení, kdy nemám ani páru o tom, kdo za tím vším stojí. Ale jako vždy u této autorky mám na konci víc otázek než odpovědi…. Jak to dopadlo s rodiči hlavní hrdinky? Jak to dopadlo s Mrázem? Co poslíček pizzy? Atd atd atd. Vadí mi neobjasněné konce vedlejších postav. Proto odebírám jednu hvězdičku, ale jinak prostě má oblíbená autorka detektivek. Hned jdu na druhý díl.
A mimochodem kdo byl tajný ctitel Martiny co chodil do charity? Tohle mě fakt rozčiluje….
Za mě nápad super, nicméně mi dost nesedí do série Stopy Hrůzy. Tak nějak jsem se neměla kde bát. Spíš depresivní a smutný příběh hlavních aktérů.
Jsem taková rozpačitá. Některé pasáže velmi dobré a napínavé a jiné jsem musela číst i třikrát, abych vůbec pochopila, proč tam taková věc je a co tím autor chtěl říct. Za mě takový střed.
(SPOILER) Knizka me chytla az v posledni tretine. Do te doby mi to prislo dost nudne a nezajimave. Mnohem vic me bavi “duchariny, pripadne zahadne vrazdy ze serie Stopy Hruzy. Styl pubertalnich unosu neni mym salkem kavy.
Za mě tentokrát velká spokojenost. Oproti předchozímu dílu ze série zde byla přehlednost postav, nic, kvůli čemu bych se musela vracet v knížce zpět, abych si vzpomněla na souvislosti a hlavně prostě normální příběh, který nebyl nijak přitažený za vlasy a jak z amerických filmů. Opravdu povedené a odpočinkové.
Za me rozhodne lepsi ze serie Stopy Hruzy. Sice jsem uz od druhe vrazdy tusila vraha, ale to k tomu patri. Az me mrzelo, ze je knizka tak tenka. Cist to za bourky, tak ae asi i docela bojim :)
Za mě super čtení pro náctileté, kteří se chtějí bát nebo získat inspiraci na strašidelné historky pro kamarády. Dospělého čtenáře to podle mě možná osloví, ale určite si z historek nesedne na zadek, natož aby měl zlé sny. Napsané je to ale hezky, čtivě, žádné zbytečné detaily nebo komplikované zápletky.
Za mě ta lepší ze série Stopy Hrůzy. Člověk sice tuší, kdo a proč za tím vším stojí, ale s napětím očekává, jestli je to opravdu tak. Knížka se čte sama. Odebírám hvězdičku za četnost překlepů a nesmyslů v překladu.
(SPOILER) Libi se mi styl psani autorky. Tentokrat jsem ale popravde prvnich 150 stran louskala tak nejak bez zaujeti. Vraha bych tu netipla ani za milion let, coz je na jednu stranu dobre, vic me takove knihy bavi, ale tady by se proste clovek nedopidil ani kdyby si delal hromady poznamek z deje. Mnozstvi postav mi nevadilo. Ale zase jako vzdy mi zde chybi vysvetleni nekterych veci a osudu..jak dopadla Broulickova a jeji pripravovane clanky do novin, co Marta, Ivanka a Ivanov (kam se meli stehovat. Spolu? Co vsechny ty penize na uctu Marty), jak to nakonec (ne)bylo se zaveti obeti, co ta roztrosena skleroza? Atd. Drobnosti, ale kazi mi to celkovy dojem.
Autorku mam rada a jeji knizky zhltnu prakticky okamzite. Ani jednou jsem netipla vraha a proto me knizky tolik bavi. Trochu me jen mrzi ty useknute konce. Clovek si vlastne jen domysli, jak to s prezivsimi obetmi dopadlo a jak asi reagovali, kdyz se dozvedeli celou pravdu.
Moc mi nezapada do serie Stopy hruzy. Zaver byl ok, ale jinak spis hodne slaba detektivka ve stylu Scooby-Doo, jen bez psa.
Za mě jedna ze slabších v sérii Stopy hrůzy. Nejvíc mi asi vadily dvě věci.
1) na začátku autor představí hromadu postav z redakce, ale vlastně 3/4 z nich nejsou vůbec podstatné a dál jsou jen okrajově. Kdyby nebyly tyto postavy vůbec, nic by se nestalo a člověk by nemusel pořád vzpomínat, kdo to je.
2) uspěchaný konec. 173 stran duchařiny a trochu toho napětí a pak. Šup šup a na 8 stránkách vše uzavřeno a vyřešeno bez známky napětí.
Vylozene spatne to neni. Nevadi mi ani tzv. prekombinovanost v americkem stylu. Mne akorat chybi zase nejake spoilery, nemam rada v hlave otazniky po docteni knihy: jak to dopadlo s hlavni hrdinkou? Jak se k cele situaci postavila manzelka obeti? Jak doslo k vrazde prvniho vraha druhym vrahem Atd.
Za mě bohužel nejslabší díl s mnohama otazníky. Uspěchaný závěr. Klidně bych zvládla ještě jeden díl. Kde se vzala Lucy, když měl být Frank posledním z rodu? Co se stalo se syny Simona a Angeliky? Věděl otec Nory o prokletí nebo proč chtěl tak moc zmizet z města? Jak to dopadlo s Norou? Atd.