heavy66 komentáře u knih
Tímto románem dal Stephen King alespoň na chvíli iluzi všem šikanovaným loserům, jak by to mohli jednou svým trapičům vrátit. A to není málo, protože co vás nezabije, to vás posílí!
Moc se mi líbí autorovy vzpomínky, jak jeho žena Tabby vytáhla nástřel Carrie z odpadkového koše a vrátila mu ho k dopracování. Jak psal Carrie v obytném přívěsu s psacím strojem na kolenou, a přemýšlel, za co koupí lék své nemocné dceři. A nakonec dostal od nakladatele 400.000 dolarů. Cesty Páně jsou nevyzpytatelné!
Problematiku závadové mládeže a dětských kriminálních gangů hodně zviditelnil Ed McBain v příbězích 87.revíru. Millerův Prezydent Krokadýlů navíc mluví svébytným harlemským slangem s vynikajícím překladem Josefa Škvoreckého. Příběh je nadčasový, klidně se mohl odehrát v dnešní době. I když dneska by mládenci měli stříkačky minimálně poloautomatické, mobilní telefony a podporu levicových aktivistů.
White man came across the sea
He brought us pain and misery
He killed our tribes, he killed our creed
He took our game for his own need
We fought him hard, we fought him well
Out on the plains we gave him hell
But many came, too much for Cree
Oh, will we ever be set free?
Run to the hills
Run for your lives.... (text Iron Maiden)
Obsáhlá a detailní kniha popisuje slavnou, smutnou a tragickou historii indiánských národů Severní Ameriky. Typický příklad následků neřízené a neregulované imigrace!
„Odejděte,“ křičel na ně Andy. „Rychle odejděte, ještě nikdy neudělala něco takového a nevím, jestli to dokáže zastavit.“
„Nic mi není, táto,“ pravila Charlie. Hlas měla tichý, soustředěný a lhostejný. “Všechno je v naprostém pořádku.“ Vtom začala vybuchovat auta. Vždy zadní část, kde se nachází benzínová nádrž….
Demokrat Stephen King fabuluje rodinný příběh o malém děvčátku s potenciálem jaderné bomby a zlé vládní agentuře, která chce její nadání zneužít. A kdo ví, třeba si ani moc nevymýšlí, ale jako vždy to dělá skvěle!
Dobré, atmosférické počteníčko, zprvu zdlouhavé, se mění v napínavé, záhadné, děsivé, výš a výš a výš, až k vrcholové knize šílenství!
Nebral bych to tak vážně nebýt zmínky o silnici smrti na úpatí Tribeče, mezi Zlatými Moravci a Nitrou. A že prý už to neplatí, protože ji před pár lety nahradila rychlostní silnice R1 a počet tragických nehod poklesl k nule! Ale v knize něco chybí, protože kniha vyšla v roce 2016.
V roce 2019 došlo na této silnici k jedné z nejhorších nehod v historii Slovenska. Nákladní auto naložené štěrkem narazilo do autobusu, který se převrátil do příkopu. Zemřelo 12 lidí, z toho 5 dětí. A stalo se to v listopadu. Takže tak…
Odborná kniha o dávné historii, životě a zvycích našich severních sousedů, s nimiž jsou naše dějiny odedávna spojeny. Suchá historická fakta vyvažují zajímavosti jako je epigram římského básníka Marka Valeria Martiala marnivým římským dámám, které nosily paruky ze světlých vlasů germánských žen.
„Mastí ve své vlasti
Germánka si mazávala vlasy,
až je měla plavé
jako slunce plápolavé
takže, paní, můžeš nyní
honit vodu dík té otrokyni.“
Přeskočil jsem Hovory a Galerie, abych se dozvěděl, jak to dopadne s Luciferem Folterem. Příběh osciluje mezi tóny vážnými, záležitost okolo Tracy patří k vrcholům autorova šílenství, a veselými při popisu Robertova stopování a Lucienových proměn. Nechci spoilovat, ale občas mi přišlo, že detektiv Franta Bidlo pronásleduje Lojzu Kápa, mistra převleků a krále žižkovského podsvětí.
Dohromady je to o kapku krve slabší než Zloba, ale pořád vysoký standard bolesti, zlosti a nenávisti. Při četbě mě podporovala moje oblíbená Teacher’s whisky, autorovi děkuju za tip na další zajímavé značky!
„Raději zemřít než žít v otroctví!“
Pohádky a pověsti z časů tak dávných, že na výstup praotce Čecha na horu Říp a jeho projev o zemi mlékem a strdím oplývající se v předprodeji prodávaly vstupenky. Oblíbená kniha mého dětství s krásnými obrázky a latinskými citáty.
Pro tuhle chytrou kmotru lišku, která pobavila a rozesmála celé generace dětí, přeji všem liškám, ať žijí v klidu a míru v našich lesích, a bezpečně se vyhnou myslivcům, pytlákům i motoristům!
Devatero pohádek, a všechny jsou akurátní, bystré, cituplné, dobromyslné, elegantní, famózní, geniální, hravé, inteligentní, jemné, kouzelné, laskavé, milé, něžné, optimistické, pozitivní, radostné, skvělé, tolerantní, úsměvné, veselé a zábavné.
Všechny by mohly sloužit jako učebnice českého jazyka pro rozšíření slovní zásoby a výuku kultivované mluvy a jazykové kultury!
Sotva za Lucienem zaklaply pancéřové dveře jeho podzemní cely, už Roberta vyzývá k zápasu další sériový magor. Hraje si se svými obětmi jako Ghostface, svého služebníka si vypůjčil od Luciuse Malfoye, a identitu ukradl samotnému Smrťákovi. Případ je složitý! Robert, třebaže je nejlepší, nemá se čeho chytit. Naštěstí Garcia, který si v minulém díle odpočinul, mu s tím může pomoci.
Musím uznat, že i přes jistou počáteční schematičnost, je příběh zajímavě a překvapivě vypointován. Jenom míra brutality mi přijde přehnaná a samoúčelná.
Lucien Folter? Jednoduchým výběrem písmen vznikne Lucifer. Jak průhledné! Agentka FBI, prosklená cela na konci chodby, dírky ve skle, zásuvka na předměty, psychologická masáž? Ale to je přece dobře známý doktor Hannibal Lecter!
Nejlepší trik, který ďábel kdy předvedl, bylo přesvědčit svět, že neexistuje. A potom.....
Chris Carter? Velmistr krvavé řezničiny, správce smrti, anděl zkázy! To, co se mu líhne v hlavě, je pozoruhodně zvrácené. Jeho mozek, který zcela jistě vypadá jako Výkřik Edvarda Muncha, bude jednou naložen do lihové lázně v nějakém prestižním Výzkumném ústavu pro vrozené cerebrální malformace.
Pouštím si ke čtení hororový soundtrack Johna Carpentera. Je to lepší, už se nedivím ničemu. Ani vy se ničemu nedivte a užijte si jízdu temnou propastí Zloby.
Mám k dnešnímu dni na Databázi knih přesně 509 příspěvků, a vzpomněl jsem si na literární postavu stejného jména. Vězeň veterán z raných dob koncentračního tábora Mellern, proto má pouze třímístné číslo. Ostatní zemřeli, jen on přežívá díky solidaritě služebně mladších, kterým se také snaží ze všech sil pomáhat. V některých historických pramenech stojí, že to se vzájemnou pomocí vězňů bylo všelijaké, ale já Remarqueovi věřím, že mluví pravdu, že drželi jeden druhého, aby měli naději přežít, protože jen tak je možno Jiskru života dočíst a akceptovat.
"Často si také myslí, že problém je vyřešen, ačkoliv ve skutečnosti je hotov napůl nebo ze tří čtvrtin." (z psychologického profilu Johna Normana Gravese)
Dvojici jsem poprvé četl už v 80.tých, ale že je autor pseudonymem Michaela Crichtona jsem zjistil až před pár lety. Nevadí, stejně by mi to jméno tenkrát neřeklo nic. Ale Dvojice se mi hodně líbila, je to thriller ostrý jak břitva a každá stránka útlé knihy vydá za deset jiných!
"Dal byste si martini? Tohle by vám mohlo chutnat. Gin habhel, to je v těchto končinách vzácnost!"
Noční můru mám od Scortii a Robinsona nejraději. Nakažlivá choroba, napínavé hledání zdroje nákazy, obětí přibývá, a velké překvapení, když je zdroj konečně nalezen! Gin habhel jsem ještě neměl, a myslím, že ho nikdy neochutnám.
Název titulní povídky nelže. Často se mi vracejí do ruky z té velké police nad televizí, abych se s nimi mohl potěšit. Mrtví ze školní třídy, holubi z římsy výškového domu, odvykací poradce Viktor Donatti nebo ta malá holčička, která čeká, až jí někdo dá pusu na dobrou noc.
Netradiční pojetí detektivky o jednom bambulovi z Předního Balíkova, který rozhodně potřebuje mluvit s policií, a ne a ne se k tomu rozhodnout. Je to až příliš dlouhé, skoro nic se neděje, a volně mi to připomnělo styl Roalda Dahla. EMB má řadu lepších kousků!
Taky mi na svatbě unesli novomanželku. Ale brzy se mi vrátila. Škoda! Škoda, to jako myslím Berta Klinga, jak musel chudák trpět! Jemu se manželka tak snadno nevrátila. Museli ji hledat kolegové z práce, za pomoci Ollie Špekouna Weekse. A krásná Augusta byla ve vážném nebezpečí, žádná legrace!
Protože nechci více spoilovat, přečtěte si sami, co se může stát při únosu nevěsty, než se pustíte do podobně rizikového podniku!
Knihu jsem kdysi koupil svému otci v domnění, že se jedná o literaturu faktu s tématem vražd polských důstojníků. Brzy se zmínil, že je o něčem jiném a číst se nedá. Zkusil jsem to sám a téma mě zaujalo. Je těžké a zpracování ještě těžší. Kontrast křehké pasivní Lízinky a výukových hodin, kde profesoři vysvětlují různé způsoby věšení nebo lámání kolem. Nedopsané kapitoly, časové skoky.
Ta kniha ve mě zanechala divný pocit, tíživý a znepokojivý!