helenah komentáře u knih
Zamilovala jsem si hrdinky této úžasné knihy. Smála se s nimi, zpívala, držela jim pěsti.....ale i plakala, měla vztek, cítila jejich bolest a bezmoc. Tohle prostě paní Moyesová umí. A přiznávám- jsem vděčná za happy end. Ne za takový červenoknihovnický;-) Prostě za šťastný konec dlouhého trápení, po kterém můžou hrdinky začít žít docela príma normální život. Ta kniha mě povzbudila. Někdy je to, co musíme prožívat jako temná noc. Díky Bohu za hvězdy-když zasvítí i jen jedna hvězda, tma už nemůže říct "tady vládnu já"
Jako vše od paní Körnerové-velmi čtivě napsáno. Narozdíl od romantiky jejích historických příběhů z Francie se děj odehrává ve velmi neromantických časech našich dějin. Jednání postav knihy je tak uvěřitelné....začala jsem číst včera,dočetla prve a určitě se ke knize budu vracet. Doporučuji...a děkuji za čtenářský zážitek.
Nádherný příběh o trochu drsné a bolestné proměně jednoho Vidřiducha....miluju tuto knihu. Není to ani trochu sladkobolně vánoční vyprávění. Vždycky znovu je mi u některých kapitol do pláče. Hodnoty jako jsou štědrost, soucit, věrnost, solidarita....byly, jsou a pořád budou největšími dary, které můžeme jeden druhému dávat. Děkuji za tuto knihu.
Od četby mě trochu zrazovaly zdejší negativní komentáře. Zvědavost mi ale nedala...a jsem moc ráda. Nečekala jsem "nic světoborného". Prostá dívka jako služebná v bohaté rodině.... jako z červené knihovny. Čte se to však velmi dobře a už se moc těším na další díly.
Nestává se mi moc často,že bych při čtení cítila opravdu radost, smála se nahlas nebo v duchu žasla, jak úžasně jemně, bez patosu, frází, zato s pokorou a moudrostí dokáže pan Eben do svých krátkých sloupků vetkat tak krásné myšlenky...ono je to asi pravda, že čeho je srdce plné, tím ústa....nebo v případě knihy řádky,přetékají:)
Děkuju pane Ebene za to, že...a jakým fajn člověkem jste
Kdo má rád styl psaní paní Körnerové,bude spokojený. Život postav knihy zasazený do historických souvislostí, takových jaké skutečně mohly být, proměna charakterů, trocha napětí, nenávist i láska...konec který nebudu prozrazovat:-) Jsem spokojená, moc jsem se na knihu těšila a nezklamala mě.
Omnia mea mecum porto...neboli všechno své si neseme s sebou. To krásné...i to co jsme nezvládli,zvorali, zničili. A když máme stejně jako Helena štěstí na ty, kteří jsou schopni a ochotni odpouštět, protože i oni "všechno své nesou a někdy možná táhnou s sebou", může nastat prostý a krásný happyend.
Knížka Olivovník je krásná a já za ni děkuji.
Mám ráda knihy, jejichž autor dokáže navodit atmosféru, která vtáhne do příběhu a nepustí. V duchu jsem si k postavám přiřadila tváře, jako by se přede mnou odehrával napínavý prvorepublikový film. Byly to prima tři dny četby. Tři dny proto, že jsem si knihu šetřila,abych si tu atmosféru mohla vychutnávat déle. Doporučuji a moc se těším na další díl série
Asi ještě nikdy jsem nečetla knihu psanou tak zvláštně stroze...je to jako reportáž ze života jedné židovské dívky, její rodiny, jejích dvou kamarádů, ze kterých se stali nápadníci. Mohl to být krásný příběh lásky, zklamání...jenže doba, ve které se děj odehrává přidala do života hlavní hrdinky tolik trápení, bolesti a hrůzy až zůstává rozum stát.
Nemohla jsem se od knihy odtrhnout, upřímně ji doporučuji..a modlím se "kéž tohle už navždy zůstane jen hroznou historií"
Dvě ženy z nichž mi popravdě nebyla sympatická ani jedna a mezi nimi muž, který....věděl nebo nevěděl co vlastně chce? Poslouchala jsem jako skvělou četbu na pokračování v Českém rozhlase. A určitě doporučuji.
Nejen ženy, ani muži to v životě ani v tomto románu nemají lehké...a
všichni v sobě neseme otisk našich předků a to jak se chováme je někdy prostě jen proto, že to jinak neumíme...nebo kolik trápení jsme museli unést.
Knížka Podbrdské ženy se mnou zacloumala. Četla jsem předchozí komentáře....že se vlastně v té knize neděje nic světoborného. Možná, že hrdinové knihy měli sílu žít dál všemu navzdory právě proto,že věřili, že už musí být líp, že válka skončí, nemoc se vyléčí, nevěry přestanou, neúspěchy a útlak přestanou.
Vím že se k této knížce budu vracet a moc děkuji, paní Poncarová, za dva úžasné dny, které jsem při čtení prožila.
Smutné,krásné vyprávění o lásce,odvaze,vytrvalosti,víře,věrnosti...a hrůze doby hladomoru v Irsku. Doporučuji. A těším se na druhý díl.
Jsem ráda, že jsem nepodlehla pocitu "tohle přeci já...v mém věku...nebudu číst". Mám toto souborné vydání, dostala jsem ho k ..sátým narozeninám :), protože jsem drahé kamarádce po přečtení prvního dílu řekla, že se mi to moc líbí. A teď o tom filozofujeme s vnuky, čteme stále dokola, pokaždé najdeme něco nového co nám dřív uniklo...radujeme se, žasneme, máme vztek a strach a smutek, když drahé postavy zažívají těžké chvíle.
Najít si na prahu stáří něco tak úžasného jako jsou Letopisy Narnie je prostě krásné. Přestanete mít strach ze stárnutí, protože to ve vás probudí věčné dítě, které v každém z nás od věků je...
Děkuji Vám, pane Lewisi.
Taková "líbivá" ťafka protivné (svaté) Anežce a křesťanství.... Mně osobně to trochu mrzí,řečeno slušně.
Koupeno pro vnuka. A mohu říct,že je to úžasný příběh s atmosférou, která vtáhne a nepustí ani babičku ;-)
Taková moje srdcovka, ke které se pravidelně vracím. Nejprve jsem přečetla, pak viděla i televizní film Montana Sky, který podle ní byl natočený. Postavy knihy dostaly tvář-ty kladné mám ráda ještě víc, ty záporné mi jsou ještě víc protivné :-) Doporučuji jako příjemnou letní četbu.
Moc jsem se na pokračování osudů Marie,jejího muže a ostatních postav románu těšila. Kniha má spád a už se moc těším na třetí díl.
To si seženete knihu od spisovatelky, kterou máte rádi ale počet stránek a nedostatek času brání začíst se...a pak číst začnete:
a tu knihu nejde odložit. Není možné číst ji rychle. Děj má tolik vrstev, které do sebe zapadají a jedna neruší druhou, běží klidně ale zároveň je tak napínavý, jako když procházím obrovským domem a každé dveře skrývají něco nového, důležitého.
Uff, to bylo úžasných víc než 500 stran. Paní Mortonová psát prostě umí..a její příběhy plné tajemství vždycky překvapí a drží v napětí až do poslední stránky.
Klasika, krásný příběh, který -přiznávám- jsem si přečetla až poté, co jsem jako malá holka kdysi dávno viděla černobílý televizní seriál. Obojí -knihu i seriál, si občas ráda připomínám, protože seriál vyšel na dvd a knížku mám v knihovně a neprodám:)))
Kde by se nám, pamětníkům, snilo o tom, že někdy vyjde kniha plná fotek z našich milovaných filmových mayovek....když jsme sháněli a vyměňovali filmové pohlednice a každou kterou jsme sehnali jsme schraňovali jako poklad.
Tuto a ještě obrazový průvodce filmem Poklad na Stříbrném jezeře od stejného autora, máme jako krásné skvosty v knihovně - pro atmosféru a navození pocitů, které se vždycky při jejich prohlížení dostaví.