hellena1523 komentáře u knih

Absolutně nechápu tu popularitu.
Nereálné, neuvěřitelné, naivní s faktickymi chybami.
Postavy ploché jak přistávací dráha na letišti! Milostná zápletka, na níž měl příběh stát, bylo zoufalým plýtváním papíru a času náročnějších čtenářů, nebo těch, kteří mají načteny romány i faktografické publikace s tématikou holocaustu. Už čtení úvodního slova autorky mě mělo varovat.
Chápu, že nedokázala využít potenciál příběhu a hlavně prostředí, ale pokud cítila, že na to nemá, měla si to napsat do šuplíku, nebo zvolit jinou formu - například stvořit fiktivní svět inspirovaný událostmi holocaustu, ale ne napsat takhle okleštěný román a zasadit ho do prostředí, které zřejmě vůbec nechápe a nemá o něm nejmenší znalosti, protože jinak by z Osvětimi nemohla udělat div ne dětský letní tábor pro zocelení rozjařené mládeže.
Postrádal jsem emoce. S jedinou výjimkou naštvanosti, jak se mohl stát tak populárním tak strašně špatný román.

Nejlepší kniha s tématem autismu, jakou jsem dosud četla. Žádné vyumělkované a nereálné odpovědi na otázky nebo za vlasy přitažené romány.
Tohle je skutečný náhled do světa autistů. Ale i na duši člověka, jenž je s lidmi s tímto postižením v dennodenním kontaktu a jak je z toho třeba sám unavený.
V knize je řada velmi vtipných situací, ale zároveň takových, u nichž se člověk zamyslí nejen nad životem s postižením, ale i nad tím svým vlastním.
Řadu lidí jistě vůbec neosloví, ale za sebe a své zkušenosti s lidmi s postižením, včetně autistů, mohu říct jedině to, že je kniha skvělá právě tím, že se nic nesnaží vylepšovat, ani zhoršovat a Selner píše o tom, co důvěrně zná, a to bez příkras.

16 10.10.2018

Nejodpornější kniha, co jsem za posledních 25 let četla! Měla jsem tak naboxováno v trenýrkách, že jsem několik dní musela spát s rozsvícenou lampičkou a pouštěla jsem si před spaním Broučky, abych neumřela strachy.
Jasně, hodně dělá to, že mám obecně z lesů zvláštní pocit, možná dokonce strach. Ale to, co jsem prožívala při čtení Trhliny se dalo rovnat rozpuku psychického onemocnění (fakt jsem před spaním chodila kontrolovat všechny dveře a okna, dokonce i ta do světlíku). Tomu strachu samozřejmě hodně přidalo to, že jsem byla tak pitomá, a dívala se na ty odkazy pod čarou (jak jsem mohla být tak blbá?!).
Takže za mě super, ale jestli ještě někdy uvidím jen obálku, asi se na místě po*eru!

15 29.04.2018

Další klasika ověřená časem. Příběh mě velmi zaujal i coby mladou čtenářku, moc se mi líbil a dodnes se mi vybavují smíšené pocity, když jsem knihu dočetla - hrozná deprese a zmar, přitom nezdolné odhodlání bojovat dál navzdory všemu, co život přináší.

14 02.01.2020

Četla jsem po 20 letech a musím říct, že mě to snad bavilo úplně stejně nebo i o chlup víc, než v těch 10 letech.
JKR píše bezpochyby velmi čtivě, poutavě a ten první díl, kdy se vlastně čtenář seznamuje s hlavními hrdiny a prostředím kouzelnického světa, je - jak jinak - velmi okouzlující.
P. S.: Já vím, že je Hermiona neskutečná, chvílemi otravná šprtka, ale já ji stejně miluju!

13 29.04.2020

Okamžitě jsem se začetla a musím říct, že to bylo až strašidelné čtení.

13 02.01.2020

Kniha - napsaná přenádhernou češtinou -, která chytne za srdce především ty, kteří propadají kouzlu přírody, rostlin, není jim cizí zahradničení. Takoví čtenáři si, myslím si, tento kus užijí asi nejvíce.

12 03.01.2020

Opět brilantní práce s napětím a neskutečně skvělý závěr.
Dočetla jsem v noci a bála se tak, že i pes musel vydržet do rána, jelikož jsem neměla odvahu opustit byt. Ještě pár Carterových knih a pravděpodobně budu shánět léky na agorafobii.
Přestat ale nemůžu, přece se dobrovolně nevzdám svého nejoblíbenějšího spisovatele thrilleru!

12 30.12.2019

Vůbec mi nesedla. Ten boom okolo fakt nechápu. Nedá se to číst. Popisovat přípravu snídaně na celou stránku, a to včetně citoslovců, které mají přiblížit rachotící nádobí?! To je kniha napsaná pro paka, který v životě nedrželi v ruce pánev?! Ne, je mi líto, je to otřesný! Téma, nápad dobrý, ale číst se to nedalo. Takže jsem radši zvládla dvouhodinový film, který se místy taky táhne jak smrad.
Reklama dělá svoje...knihu jsem koupila předloni a doteď toho hořce lituji.

12 13.06.2016

Matěj Brouček je božan. Je to takový správný zaprděný měšťan, který se na Měsíci setkává s (i na můj vkus) trochu moc citlivými, romantiky. I z toho ale vzniká řada situací takřka komických, některé ovšem hodí se i na dnešní dobu a jsou zamyšleníhodné.

11 07.10.2020

Jak nemusím tento žánr, tak právě na tento titul jsem si dlouho brousila zuby. A po přečtení mám tak akorát dojem, že bych bývala o nic moc nepřišla.
Když pominu to, že skutečné přátele většina lidí získává na základě své povahy a vrozeného charismatu, nikoli tím, že se snaží být jiný, než mu jeho instinkty a emocionální inteligence velí, tak je to spíš kniha vhodná pro ty, kteří asi tápou, jak se chovat k ostatním. Ten, kdo byl vychováván v tom, že druhé ctí a chová se k nim slušně, nebo při nejmenším tak, jak chce, aby se chovali k němu, knihu zvlášť neocení.
Ano, každý na sobě může pracovat a může se snažit být víc empatický, víc naslouchat, jednat s lidmi uvědoměle, ovšem nikdy nepřekope to, kým ve skutečnosti je, takže kniha na mě působila spíš jako návod "Jak se přetvařovat 24/7, abyste oblbli všechny kolem", což stejně nemůže fungovat a když, tak určitě ne dlouho.
Pravda, v knize byly hromady inspirativních příběhů lidí, ale na mě asi trochu moc idealistické a řada z nich aplikovatelná možná tak na Stepfordské paničky, ale určitě ne všeobecně. Lidé jsou různí a ať chceme nebo ne, každý národ má trochu jiné cítění, způsob komunikace, jedním slovem mentalitu (A co národ? Ono stačí jiný kraj a už je ten rozdíl znát, že?). A pokud se ztotožňuji s tím, že nelze generalizovat, pokud mluvíme o lidech, pak logicky nemohu souhlasit ani s touto příručkou, coby aplikovatelným návodem pro všechny.
Ne, že bych čekala, že mi kniha změní život, tak naivní fakt nejsem, ale vzhledem k tomu hodnocení a popularitě jsem asi čekala něco lepšího, za mě klasicky podprůměrná sebekoučovací příručka, kde můžete najít nějakou inspiraci, ale jen těžko vám změní život, natož abyste rozšířili okruh přátel a měli nějaký zásadnější vliv na lidi.

11 09.01.2020

Myslím si, že YT má svoje určité místo. Popravdě, taky si občas k uklízení nebo vaření pustím raději nějaké to "kecací video", než třeba Ulici a jiné podobné nesmysly.
Ale tato kniha je tak zoufale zbytečná, až se mi chce brečet nad tím, kolik kvalitního materiálu bylo spotřebováno na její distribuci...tato a jí podobné knihy jsou výsměchem všem dobrým autorům, kterým nakladatelství vybírající si raději tyto sra*ky někdy poslali odmítavý email/dopis.
Pak nemá úroveň českého čtenáře, potažmo mladé generace klesat...

Přečteno jedním dechem a dodnes mám husí kůži, když si příběh vybavím. Jedna z klasik, kterou jsem si zamilovala už v pubertě.

11 02.01.2020

Musím říci, že už dlouho mě žádná kniha takhle nepohltila. Autorka má skvělý cit pro to, jak udržet čtenáře v napětí a jak dávkovat emocionálně náročné momenty.
Knihu jsem přečetla během necelého jednoho odpoledne, nemohla jsem se od ní odtrhnout.
Postavy byly bezvadně vykreslené a příběh opravdu promyšlený. Kromě toho jsem byla nadšená (a uřvaná jak tele) na konci, kdy už jsem nečekala, že by mě ještě něco mohlo rozházet. Vřele doporučuji!

11 26.12.2017

Kniha se, jako už dřívější autorčiny knihy, četla velmi dobře. Chválím opět krátké kapitoly, které mi vyhovují.
Námět dobrý, postavy hezky vykreslené, i když některé působily poněkud šablonovitě, ovšem nemůžu si pomoct, nakonec mi to přišlo trošku přitažené za vlasy a malinko překombinované... Přibližně od půlky jsem si říkala, jak to dopadne, ale zároveň jsem se ubezpečovala, že to určitě ne, protože by to bylo moc, a nakonec jsem zklamaně zjistila, že jsem tipovala správně.
Na plný počet * to není, ale i tak super detektivka,kterou můžu klidně doporučit.

10 04.09.2020

Ten jazyk, můj bože, ten jazyk! Čapek používal naši mateřštinu s takovým citem, až srdce zaplesá.
Pravda, já osobně strašně nemám ráda detailní popisy v knihách, což je paradoxem, jelikož Anglické listy jsou převážně popisem, ale tak kouzelně napsaným, že jsem nemohla odolat.
Knihu jsem si užila ve formě audioknihy v aplikaci Radiožurnalu a snad i způsob, jímž byla namluvena, a který tak krásně seděl k atmosféře, mě tak okouzlil, že jsem si ji pustila znovu.
Pokud máte chuť strávit příjemné odpoledne ve společnosti Čapka a představ o Anglii, neváhejte, budete spokojeni.

10 30.12.2019

IG účty prostě nejsou knihy!!! Ke každému příspěvku jsem čekala nějaký pamflet, vtipnou glosu, zkrátka něco, ale nic! A fotky? Tak 99% z nich bych si nedala ani na tu sociální síť. :-(
Účet @ESTERAJOSEFINA mám strašně ráda, ale měl zůstat účtem na sociální síti, protože tohle je jen urážka a totální výsměch nejen všem autorům, kterým někdy někdo odmítl vydat knihu, ale i čtenářům, milovníkům literatury a knih obecně.
Navíc textové chyby v úvodu, který má tak dvě stránky?! To už je opravdu vrchol. :-(

Láska na první sloku! Myslím, že u knih, které prověřil čas, je zbytečné pokoušet se o nějakou recenzi nebo hodnocení. Tady už je to jen o tom, zda člověku sedne, nebo ne. Mně sedla...uchvátila, pohltila a často se k ní vracím...

10 04.02.2017

Měla jsem ji ráda jako dítě...po letech jsem se k této sbírce vrátila a jsem dojatá...Vzpomínám, že jako dítě jsem ocenila především krásné ilustrace a básně, které se hezky pamatovaly...Dnes, "o pár let starší" si daleko více uvědomuji hloubku Seifertových veršů. A jsem neskutečně vděčná, že své mamince pořád můžu nosit kytičky fialek a poslouchat ji, jak láteří, že nemám utrácet...

10 11.12.2016

Tisíckrát ohraný příběh lásky, který autorka vystavěla na tématu, o němž neví vůbec nic, tudíž je kniha povrchní, nepropracovaná a naivní (to je ještě slabé slovo). Autorka sice píše čtivě, ale neměla by se pouštět do různých úhlů pohledu, pokud nedokáže vyprávění přizpůsobit charakterům postav, tzn. že v jejím podání všechny postavy vypráví stejně, což je přece hloupost.
Postavy byly poněkud ploché a Moyes zabila potenciál, který se nabízel v postavě Willa.
Na konci mi sice slza ukápla, ale řekla bych, že spíš radostí, že už to končí.
Rozhodně nedoporučuji, pokud chcete od knihy víc, než tuctový podprůměrně napsaný příběh.

10 13.06.2016