HermanekB komentáře u knih
(SPOILER) Tak tohle bylo skvělé. Tato knížka je opravdu velice dobře napsaná.
Svět je promyšlený a všechny dílky skládačky se postupně navzájem propojují, až nakonec vyústí v nečekaný konec. Jsem ráda, že démoni jsou vázáni určitými pravidly, takže si nemůžou dělat, co se jim zlíbí a celý příběh dával logiku.
Také mi přišlo zajímavé, jak se postupně měnila hlavní hrdinka. Emilie byla zprvu hrozně naivní a musela pokazit hned první zaklínadlo na přivolání prince, aniž by příliš uvažovala, co všechno se může pokazit. Od té doby mi přišlo, že se měnila, byla více obezřetnější a opatrnější, i když občas se zachovala unáhleně kvůli zlosti ze smrti své sestry.
Princ Ira mi přišel také jako velice zajímavá postava. Stále netuším, kolik z jeho chování byla pravda a co pouhá přetvářka. Myslím, že možné je všechno, i když by to nebyl asi pořádný slaďák, kdyby se v dalším díle neukázalo, že jeho úmysly byly z větší části čisté (pouze odhaduji).
Kapitoly byly krátké a tak akorát výstižné, příběh ubíhal rychle, zbytečně se nezastavoval u hloupostí a detailů, což oceňuji.
Knížka je dobře napsaná a velice chytlavá, nemohla jsem se od ní pořádně odtrhnout. Postavy jsou tajemné a je u nich znát vývoj jejich osobnosti a chování. Dávám pět hvězdiček a doporučuji všem lidem, co rádi řeší tajemství a zároveň je potěší vsazená romantika *****
(SPOILER) Na to, kolik čtenářů tvrdí, že kniha je propadák, mi nepřišla tolik špatná. Je sice slabší než předchozí díl, to ano, ale knihu jsem dočetla a uvažuji nad pokračováním.
Děj mě tolik nezaujal jako v minulém díle, vlekl se zvláštním způsobem. Postavy mě nebavily, přišli mi tak nějak... ploché. A prostředí se mi nelíbilo vůbec, ale to bude můj osobní problém, nějak mi prostě nesedlo.
Nejvíce mě rozčilovalo, jak se z Jeleny začíná stávat člověk, co umí všechno a je všem nadřazený a neohrožený hrdina. Vážně musí náhle získat všechny možné skryté schopnosti? A být něčím extra? Tohle jsem četla tolikrát, že mě to pomalu přestává bavit. Proč autorka neukázala nějakou její horší stránku? Jediná její chybička v knize byla ta, že se sama nebojácně pouští do nebezpečí i přes varování ostatních. A já skutečně nechci číst o dokonalých hrdinech.
Velké plus je, že Jeleniny rodiče jsou živí! Tohle se moc nestává v příbězích, kde náhle získá outsider úžasné nadpřirozené schopnosti, které nemá nikdo na světě.
I přes to musím říct, že mě kniha bavila způsobem, který nedokážu jasně vysvětlit.
(SPOILER) Knížka je napsaná hezkým jazykem a nesla se v pozvolném a pozitivním duchu. Pak přejdu k těm horším věcem, což jsou určitě postavy. Myslím, že to bude asi spíše můj osobní problém, ale postavy mi prostě nesedly. Animant se chovala věčně panovačně, vcelku povrchně a především hloupě.Ke konci knihy jsem až doufala, že spolu Animant a pan Reed neskončí a že se tak Thomas vyhne takové fúrii ve svém životě.
Pan Reed na mě nepůsobil až tak nepříjemným dojmem, každopádně je toho taky spoustu, co by se mu dalo vytknout. Celá zamilovanost těchto dvou mi připadala hrozně hraná a... nepřirozená. Přišlo mi, že se postavy do sebe vůbec postupně nezamilovávaly, ale spíše mi přišlo, že si Animant na Reeda stěžovala na konci jedné kapitoly a na začátku druhé zčista jasna zjistila, že ho vlastně miluje. Já nepopírám, že se nemůže z nenávisti stát láska, ale tohle mi přišlo dost hrané a rychlé. Nejvtipnější mi přišlo, jak Animant ke konci nadávala, jak si jen pan Reed mohl dovolit zlomit jí srdce takovým nehorázným způsobem, přitom ona sama udělala to samé panu Boylovi a tak hrozné jí to nepřišlo. Ostatní postavy nebyly taky nic extra, ale dalo se to snést. Jinak si myslím, že příběh měl zajímavý děj.
Další věc, co nechápu je, že Animant sledovala pana Reeda do domu, kde vyučoval chudé děti a pak se o tom téměř vůbec nezmínila. Odhalila obrovské tajemství a potom si řekla, že je to od něj šlechetné a dál se to rozhodla neřešit (pokud se mýlím, tak se omlouvám, ale já si skutenčně nepamatuji, že by to bylo nějak více rozebráno).
Na závěr musím říct, že se jedná pouze o můj názor, který se mnou nemusí nikdo sdílet, ale myslím si, že je dobré knihu představit i v jiném světle. Své čtenáře si kniha určitě najde.
Spousta lidí očekávala od knížky mnohem víc. Jenže mně to tak nepřipadalo. Po válce to bylo celkem milé uzavření příběhu ze strany Feyre a Rhysanda. Nečekala jsem nějakou velkou akci, i když by příběhu neuškodila. Krásně autorka odkazuje na další pokračování knihy ze stran vedlejších postav a „nachystala si pro ně půdičku“. Jinak je kniha napsaná čtivě a svižně jako vždy.
Knížka měla obrovský potenciál a originální nápad. Jenže příběh postupoval hrozně... nudně. Všechno ubíhalo pomalu, rozhovory byly nudné a postavy mi přišly bezcharakterní. A romantická linka mi přišla jako nepovedený žert.
Tak tohle... byla naprostá bomba. Když jsem knížku dočetla, došla mi veškerá slova. Jako úplně. Tahle série se stala mou srdeční záležitostí. Neznám snad lepšího autora než tady Victorii Schwab. Tohle byla pecka. Ještě dlouho potrvá, než mi děj přestane otravovat mysl a já se budu moci přesunout nad jinými úvahami. Čtěte tuhle sérii, opravdu stojí za to.
*SPOILER*
Konec byl velice zajímavý a řekla bych, že dokonce správný... až na jediné. Celou dobu jsem v podvědomí tušila, že Holland na konci zemře. Nečekala jsem ale, že mě to tolik bude bolet. Ve skutečnosti by mi jeho smrt tolik nevadila, kdyby umřel šťastný, kdyby jeho oběť stála za všechnu tu bolest, kdyby se bílý Londýn uzdravil a začal konečně vzkvétat. Ale on zemřel smutný a zničený... A to celkem zničilo mě.
Na závěrečný díl série jsem se skutečně těšila. A musím přiznat, že byl celkem dobrý. Cassandra Clare píše takovým stylem, že máte možnost oblíbit si každou z postav - anebo právě naopak. Části, kde se objevovaly postavy, které mě nebavily, jsem musela přetrpět. Proto mi tak dlouho trvalo dočíst knihu.
Děj byl překvapivý, nemohla jsem ho předvídat. I když ta závěrečná část s Julianem a Emmou mi přišla dost... divná, tohle jsem opravdu nečekala, že se stane a přišlo mi to hodně divné, celkem i odpudivé. Ale jinak se nedá říci, že by autorka psala špatně, rozhodně má talent, i když ne každému se její svět a postavy líbí. Já jsem někde na pomezí.
Jak už jsem řekla, některé postavy jsem si oblíbila... ale více z nich moc ne. Sice jsou svým způsobem originální, ale přesto jsem si je nedokázala zamilovat. Mají své klady i zápory, ale nějak mě... nebavily.
Prostředí je popsáno srozumitelně a nijak zvlášť zdlouhavě. Tak akorát sedí k jejímu stylu psaní a převládají zde rozhovory.
Kniha měla zajímavý děj, i když závěr mě trochu nemile dostal. U některých postav jsem musela trpět. Příběh hezky plyne, autorka skutečně umí psát. Dávám čtyři hvězdičky ****.
Upřímně jsem nečekala, že mě zrovna tohle bude bavit. Sociální sítě, Twitter,... Tohle nejsou zrovna věci, kterými bych se bavila ve volném čase. Ale musím přiznat, že tohle nebylo vůbec špatné.
Knížka je hezky napsaná a svižně se četla. Milostná zápletka nepřekvapí, ale jinak tomu u YA knížek být snad ani nemůže. Líbilo se mi, jak se vyvíjel vztah obou hlavních hrdinů. (*SPOILER* I když epilog skončil teda až moc sluníčkově. Nečekala bych, že by si najednou úplně všichni sedli dohromady pospolu, přestože si myslím, že se někteří z nich na sebe v průběhu roku sotva podívali.)
Hlavní postavy mi byly hodně sympatické, každý měl něco svého a krásně se doplňovali. Příběh nebyl žádné extra velké drama, i když by někdo mohl tvrdit opak.
Prostředí bylo popsáno hezky a pochopitelně. Myslím, že více popisu nebylo třeba.
Ačkoliv se dal závěr příběhu i milostná linka předvídat, myslím si, že tato kniha stála za přečtení.
Zajímavý děj, sympatické postavy. Předvídatelný konec a milostná linka. Kniha se mi líbila, dávám pět hvězdiček *****.
(SPOILER) Kdybych měla krátce popsat knihu, použila bych slova „Správně napsaná klasická fantasy“. Dobře, možná to zní trochu nudně, ale nudné to rozhodně nebylo.
Knížka je opravdu velice originální, a přesto mi připadalo, že kdyby někdo vytvořil šablonu na správnou fantasy bez chyby, vypadala by jako tato kniha. Všechno bylo tak nějak správně napsané, s velkou částí originality, napínavého průběhu a poklidným zakončením...
K té originalitě bych chtěla dodat jen, že se i zde nacházelo pár klišé detailů, které ale nijak neničily děj. Například vyznání typu: Miloval jsem tě už tehdy, když „nějaký hrdinský skutek, který provedla hlavní hrdinka na začátku knihy.“ Ale vlastně jsem se ti vyznal až skoro na závěr knížky, protože by to jinak nebyla taková zábava,“ měli by dodávat.
K tomu kniha obsahovala hned několik nesmyslů, jedním z nich je třeba, že je několikrát zmiňováno, že Elizabeth se neúčastnila žádného bojového výcviku, ale přesto hned od začátku se zlotvory a šotky vytírá podlahu a téměř se nezraní. Jako pardon, ale vážně?
Postavy byly jiné, ne vyloženě jedinečné, ale jiné. Elizabeth byla sice odvážná, ale zároveň hrozně naivní. Nathaniel byl sice ohleduplný, ale zároveň místy mrzutý a nesoběstačný. A Silas... dobře, tahle postava nejde objektivně posoudit, protože byla napsána tak, aby zosobňovala dokonalého sluhu/ochránce a ke konci ještě citlivého tvora. To k tomu příběhu tak nějak sedělo. Ashcroft byl zase padouch, který chtěl po svém přispět a pomoci světu, ovšem nepochopil, že způsob, jakým chtěl pomáhat je špatný. A takto má, podle mě, vypadat správný záporák.
Samotné prostředí na mě působilo kouzelně. Opravdu krásně popsáno, připadala jsem si jako ve skutečné středověké a magické vesnici/městě, kde lidé věří, že kouzla jsou skutečná. Nádhera, málo knih ve mě dokáže vyvolat až takovou představivost.
Knížka je originální, postavy realistické, romantická linka sice předvídatelná, ale neurazila. Až na jedno klišé a pár nesmyslností se kniha opravdu povedla. Dávám pět hvězdiček *****.
Klasická Westovka. Myslím, že není třeba rozvádět úplně do detailů. Všichni je známe.
Děj řeší téměř nepodstatné problémy, k tomu nějaký ten zamilovaný příběh. Samozřejmě je nám hned od začátku jasné, kdo bude naším Romeem. Romantické linky Westové vážně jdou, sice jsou pokaždé totožné, hrdinové jsou si celkem podobní. Nic extra nečekejte, prostě klasická Westovka, pokud se vám její předešlé knihy líbili, tato bude taky. Žádné zklamání, žádné překvapení. Oceňuji, že se můžeme ztotožnit věkově s hrdinkou a jejími problémy, které někteří možná zažili také.
Kniha mě bavila, ničím nepřekvapila ani neurazila. Prostě klasika. Dávám čtyři hvězdy ****.
Když jsem byla mladší, četla jsem ráda knížky plné strašidelných příběhů. Obzvláště ráda jsem měla knihu „Ve škole straší,“ na autora si už ale nevzpomenu. Tato kniha mě opět vrátila do těch let a myslím, že by si ji moje mladší já oblíbilo ještě více než to přítomné. (I když by šlo pravděpodobně spát s hnědými kalhotami...)
Příběh je napsán svižně a chytlavě, zbytečně se nezastavuje u žádných pasáží a je vcelku jednoduchý. Pro cílovou kategorii akorát. Nečekejte ani zdlouhavé popisy, spíše dialogy.
Postav je v knize málo, ale zato je velká šance, že si je oblíbíte. Nedá však od nich čekat nic extra. Jejich kroky a chování jsou naprosto předvídatelné a záporné postavy neexistují (je zde samozřejmě „padouch,“ ale není v knize žádný otrava, který by nám pil krev svým chováním). Občas se mi zdá, že jsou hrozně ploché, ale co čekat od knížky pro tak mladé čtenáře?
Samotný příběh mě nepřekvapil. Taktéž byl vcelku předvídatelný a nic mě zde neuchvátilo, nepřekvapilo. Originalitu moc neočkávejte, spíše se zaměřte na přátelský vztah mezi hlavními hrdiny a tím, jak autorka všem známé téma zpracovává, jak si pohrává s drobnostmi (*SPOILER* třeba sklíčka na náhrdelníku, způsob, jakým odvádí Cassidy duchy zpět na onen svět,...).
Knížka hezky plynula, přiměla mě vrátit se do dětství. Děj není složitý, postavy předvídatelné. Můžeme krásně sledovat přátelství dvou lidí. I když je kniha pro mladší čtenáře, čtení jsem si užila a dávám proto čtyři hvězdičky ****.
Série Zaklínač patří k jedné z mých nevíce oblíbených. Ačkoliv samotný jazyk je zastaralý, svět a příběh je vytvořen naprosto úžasně.
Postavy jsou úplně jiné než v jakýchkoliv předešlých knihách, které jsem četla. Mají odlišné názory a postoje a jejich činy se nedají moc předvídat. Zdá se mi, že nám ale z Geralta začíná stávat pěknej podpantoflák. Baví mě jeho otcovské sklony k Ciri a to, jak občas neví, jak se pořádně starat o dítě (především v minulém díle). Ciri se chová jako malé dítě, nerozvážně a vzhledem k svému původu nafoukaně, to lze ovšem předpokládat. Je zajímavé vidět, jak naivně pohlíží na svět a jak ho teprve poznává. Yennefer jsem nenáviděla už od samotného začátku. Někdy když čtu dialogy, ve kterých vystupuje, mám chuť někoho pobodat. To je ale pouze můj názor na ni.
Příběh neměl chybu. Obzvláště konec, který byl naprosto nečekaný.
Jazyk, kterým je kniha napsaná je zastaralý, ale k Zaklínači prostě patří. Často se usmívám nad nadávkami tehdejší doby.
Popis okolí je dobrý, i když se mi občas stává, že musím hledat významy některých archaismů.
Kniha je dobře i když zastarale napsaná. Postavy i děj mají šmrnc. Dávám čtyři hvězdičky ****.
Už první díl této fantasy série jsem si nevysloveně zamilovala a to kvůli tomu, že hlavní „hrdina“ knihy vlastně žádným hrdinou není. Kellen je zbabělec a má vcelku dost záporných vlastností a přežívá díky pouhé náhodě. Není to žádný svatoušek, je psancem, vrahem, srabem a zároveň se autor nebojí poukázat, že ve skutečnosti je to pouze mladý chlapec, který zažívá i chvíle slabosti a cítí stejně jako každý jiný člověk. Samozřejmě má i své kladné vlastnosti, ale oceňuji, že se autor nebojí poukázat i na jeho nedostatky. Tohle jsem viděla pouze u málo autorů, ale u téhle knihy mi to připadalo více... realistické.
Postavy jsou velice zajímavé. Taktéž i vedlejší postavy mají charakter, své klady i zápory a jsou každá něčím jiné. Upřímně se nemohu dočkat, až se v pokračování objeví znovu Ferius a Nephenie. Jejich osobnosti mi chybí obzvláště a doufám, že se jich dočkám v dalším díle.
Samotný děj neměl chybu. Autor píše poutavě, bez zbytečných keců kolem a příběh mu pokaždé krásně zapadá do sebe. Umí vystupňovat napětí a náramně přitom pobavit, jeho smysl pro humor je nezaměnitelný.
Co se týká popisu prostředí, tak toho se v knize nedočkáte. Ani si nevzpomínám, že by v knize nějaké popisná pasáž byla a jestli ano, tak nebyla rozhodně něčím zvláštní, spíše strohá (anebo jsem ji ve srovnání se vším ostatním v knize téměř vypustila). Vůbec mi to ale nevadilo. Knize to nijak neuškodilo, protože by popisy možná ubírali něco na jejím charakteru. Ech, nevím, jak to popsat, prostě je dobrá tak, jak je.
Kniha má napínavý a zajímavý děj. Hlavní hrdina se chová akorát na svůj věk a nebojí se vyjádřit své emoce a především není vybájeným hrdinou z pohádek, právě je to ten typ hrdiny, kterému nebylo dáno. Vedlejší postavy mají podobně jako Kellen také originální postoje a vlastnosti. V knize není moc popisu, což jí nijak neubírá na váze. Dávám pět hvězdiček *****.
(SPOILER) Tak tohle bylo něco úžasného.
Autorka má neuvěřitelný talent tvůrčího psaní. V.E. Schwab se stala mou srdcovkou, její knihy mi pokaždé připadají, jakoby byly psané přímo pro mě. Její knihy doprovází stejný smysl pro humor, jaký mám já a příběh samotný je pokaždé zvláštní, podivný a trhlý svým vlastním způsobem. Způsobem, který mi vyhovuje a rozumím mu. Autorka by mohla klidně psát o stokrát omílaném tématu, zápletce nebo by jen psala o tom, jaké je venku počasí a já bych její knížky hltla na posezení.
A teď raději k samotné knize.
Děj byl už od samotného začátku hrozně přitažlivý. Přeskakovali jsme z minulosti do přítomnosti hlavních postav, ale takovým způsobem, který mi nepřipadal matoucí. Možná někomu přišlo, že děj není originální, protože se zde vyskytují „hrdinové se superschopnostmi“. Ale když jsem knihu četla já, podobný názor jsem nesdílela, protože se hned na začátku musel čtenář ptát, jaké to je být hrdina? Kde jsou jejich hranice a kam až mohou zajít? Děj proto je originální svým vlastním způsobem.
Samotný styl psaní je, dle mého názoru, naprosto skvělí. Nic zde nebylo navíc, nic nechybělo. Knihu jsem prakticky nemohla bez výčitek odložit. Popisy jsou napsány skvěle, napětí se stupňovalo a dostavil se i strach nad osudem hlavního hrdiny.
Už samotné hlavní postavy jsou něčím, co autorka zvládá s přesahem. Každá její postava je výjimečná, každá má své klady i zápory. Jejich zvyky, které také dodávají knize svou váhu (Victor Vale škrtá slova z knih svých rodičů, Holland si opakuje jména lidí, které zabil,...). Jedinou postavu jsem nedokázala nenávidět. Všichni byli svý. Někomu možná vadil Victorův postoj typu „Eli mě vytáčí už jen svou existencí a chci se mu pomstít, i kdybych měl u toho umřít a říkal jsem už vlastně, jak moc ho nenávidím? Proto ho chci vidět krvácet a trpět“. Já ale celou dobu cítila spíše pocit jako: „Jo Victore, držím ti palce, musí ti to vyjít“. Zvláště mě zaujal jeho postoj k Sydney. To, jak zneužívá jejích schopností, ale přitom jsem se často ptala, jestli mu na ní záleží i jako na člověku.
Prostředí bylo dostatečně popsáno. Akorát pro vytvoření představy o jejím vzhledu, s dostatkem prostoru pro vlastní fantazii a bez zbytečného tří stránkového popisu. Tak akorát.
Kniha byla, na můj vkus, bez chyby. Hrdinové byly na knize asi to nejlepší hnedka vzápětí se samotným dějem. Neobyčejní je krásně napsaná kniha, kterou nesmí minout žádný milovník fantasy. Dávám pět hvězdiček vzhledem k tomu, že nejde dát víc *****.
Na knížku jsem se chystala poměrně dlouho a od jejího vydání už uběhla nějaká ta doba. Proto jsem čekala, že příběh už pro mě nebude tolik zajímavý, jako by pro mě byl v době vydání. Mýlila jsem se.
Příběh je velice krásně napsán a ubíhal velice rychle. I přes krátké pasáže mi připadalo, že příběhu nic nechybělo ani popis prostředí. Vše mi připadalo tak nějak kouzelné, i když místy také kruté, ale to k tomuto převyprávění patří.
Každá postava měla charakter, každá byla něčím zvláštní a výjimečná. Měli své klady i zápory, což oceňuji, protože když jsou hlavní hrdinové dokonalí a ctnostní, ihned se mi příběh znechutí.
Příběh byl zajímavý, nepamatuji si, že bych se u něj nudila a řekla bych, že i originální, i když se jedná o převyprávění.
I přesto ale příběh nepatří mezi největší pecky, které jsem kdy četla, každopádně doporučuji. Příběh potěší svou krásou a nerozčílí. Možná se k ní jednou vrátím.
Knížka byla zajímavá, poutavá a postavy originální. Příběh hezky plynul. Dávám čtyři hvězdy ****.
Příběh knihy pro mě není ničím nový a ničím originální. Byl dost předvídatelný vzhledem k tomu, že podobné téma zpracovalo nehorázně mnoho autorů před touhle knihou a tím pádem příběh celkem zůstal nudný. Kdyby autorka vydala knihu tak rok dva zpátky (nebo ji přeložili do našeho jazyka dříve), myslím si, že by si ji lidé více oblíbili. Bohužel tomu tak nebylo.
Postavy šly také snadno předvídat a staly se nezajímavými, všedními, vše pro mě bylo tak nějak... známé.
Autorka umí psát hezky, ale není natolik dobrá, aby tím zachránila omílané téma.
Prostředí se mi zdálo jediné zajímavé na celé knize. Ponořila jsem se v mysli do chladného a zimního prostředí, které bylo, dle mého názoru, popsáno velice hezky. Vcelku příjemná změna.
Kniha byla předvídatelná, postavy neoriginální, ale měla příjemné prostředí zimní krajiny. Knize dávám dvě hvězdičky **.
(SPOILER) Začala bych tím, že knížka byla úžasná. Bavilo mě sledovat tak uzavřeného člověka, který se technicky vzato skrývá před světem a vidět jak se postupem času dostává ze své komfortní zony. I když to pro ni bylo těžké a v několika málo situacích mi připomínala mě samotnou (což bylo celkem znepokojující). Od čtení mě neodradilo ani když Eliza začala trpět depresemi a její svět se začal postupně hroutit, aby za nějakou dobu opět povstal z popela.
Příběh měl nápad, byl originální a rozhodně stojí za to si ho přečíst.
Postavy byly obzvláště zajímavé, jejich postoje a strachy a celkově jejich charakter.
Romantická linka mohla být dle mého názoru trošku... něco víc. Nevím ale jak „něco víc“ vyjádřit. Samozřejmě to nebyla žádná katastrofa, jejich vztah se vyvíjel krásně a plynule a to, že mi tam „něco“ chybělo je jen můj pocit.
K tomu všemu je knížka doplněna skvělými ilustracemi a celkově hezky upravená.
Knížku určitě doporučuji. Krásný příběh s krásnou myšlenkou. Dávám pět hvězd *****.
(SPOILER) Dopředu chci varovat, že článek je delší, ale především se jedná o můj názor, se kterým nemusí každý souhlasit. Nechci někoho urazit především ne autorku, protože obdivuji každého, kdo má odvahu vydat něco svého, ale chci se vyjádřit upřímně. Kdo nesnese kritiku, prosím, vynechte tento komentář.
Když jsem si knížku pořizovala, nečekala jsem nic extra. Nečekala jsem originalitu, které se mi také ani moc nedostalo. Knížku jsem kupovala s tím, že se vrátím do dob, kdy jsem začínala číst, konkrétně jsem myslela na knížku Mezi elfy proti své vůli od Sandry Regnier, která mě tak dávno okouzlila (hádám, že teď už by mě ta knížka taky moc nebavila).
Ze začátku knížka ušla až na to, že mě hlavní hrdinka abnormálně vytáčela a má zlost se časem stupňovala, až jsem měla ke konci chuť knížku vyhodit z okna (což jsem neudělala kvůli úctě ke všem autorům).
Anna se od samého začátku chovala, slušně řečeno, jako malé rozmazlené dítě. Její naivita a hloupost neznala mezí. Věřím, že bylo pro ni těžké srovnat se vnitřně se svým osudem atd., ale většina věcí, které udělala, byly naprosté hlouposti. Obzvláště ta v poslední kapitole.
Další věc, co mě srážela na kolena, byla její zamilovanost do Damiena, která neměla nijaké opodstatnění. Jedině jeho pohlednost a krása byla vysvětlením, což mi nestačilo (ale nejsem zrovna romantická duše, takže se omlouvám všem romantikům). Vždyť ho ale ani neznala! Já chápu, že člověka na první pohled zaujme vzhled, ale ona o něm nic nevěděla, nevěděla kým, čím je nebo jaký je a stejně s ním chtěla chodit a všechno ostatní dohromady.
Zbytek postav mě ničím nenadchnul ani neurazil, jediný, kdo mě trošku víc zaujal bych Cedrik (nevím z jakého důvodu).
Samotný příběh nebyl pro mě ničím speciální, ale to jsem ani nečekala. Zároveň nebyl ničím otravný ani nepříjemný, takže bych hodnotila ho průměrem.
Myslím, že spoustu lidí oslovilo prostředí Prahy a já bych ráda tvrdila totéž, ale bohužel nejsem z Prahy, byla jsem v ní maximálně 2x a stejně bych se dokázala ztratit i na nádraží metra. Takže jsem využívala spíše vlastní představy o prostředí Prahy. Ale věřím, že pro znalce Prahy to byl zážitek.
Styl psaní byl velice dobrý, děj hezky plynul (když jsem se zrovna nerozčilovala nad hlavními hrdiny), dialogy byly dobře napsané a jde poznat, že má autorka talent tvůrčího psaní.
Knížku hodnotím vcelku záporně, znovu bych si ji nepřečetla, ale chápu, že se někomu příběh líbil. Sto lidí, sto chutí. Děj nebyl ničím speciální, hrdinové nehorázně otravní. Styl psaní na velice dobré úrovni. Dávám dvě hvězdičky **.