Hesonit komentáře u knih
Autor je žurnalista. A jako žurnalista i pojal svou knihu o Ivanu Roubalovi. Využil praxe a lexikálně pracuje s emocemi, používáním velkých slov jako drzost, cynismus, bohužel... Vkládá věty typu "jak se později ukáže". To v podstatě vyvolává pocit, jako by se čtenář ponořil do velikého novinového, lehce bulvárního čtení. Přesto, a to je důležité zdůraznit, je za textem cítit velká práce, bádání, přemýšlení a opatrnost a obezřetnost nesklouznout ke spekulacím. A to je to, co mě krom samotného případu Ivana Roubala, zaujalo nejvíc, forma vs. obsah.
Tato kniha přináší radost z předmětu jako takového. Je to estetický zážitek plný emocí.
Pokud jde o příběh samotný, to už takové nadšení nevzbuzuje, přestože námět je pěkný. Myslím, že mu uškodila zvolená Ich forma, ačkoliv chápu autorův záměr po osobní zpovědi hlavního hrdiny.
Třetí díl Letopisů obsahuje méně vulgarismů (k mé radosti), uchovává si bohatý slovník, vtip, čtivost, avšak dobrodružství nejsou už tak nervy drásající a autor/autoři, pokud jde o hlavní postavy, značně vyměkli.
Velká fluktuace postav, bez sentimentu, svěží tempo, spousta dialogů, řada vulgarismů (nemusím je ani pro dokreslení prostředí). Příběhy vyprávěné ze zorných úhlů různých postav. Kniha má nápad a spád. Milovníci Dračího doupěte jistě zamáčknou slzu nostalgie.
Nejsem si jistá, jaké věkové kategorii je kniha určena. Roboti s podobou medvěda, králíka, kuřete a lišky zaujmou nejvíc děti kolem 8 až 10 let. První díl v tomto směru byla hitovka. Druhý díl je pro mě jako dospělého čtenáře dějově zajímavější, ale pro malého čtenáře je zmatečnější, náročnější a ne tak přitažlivý.
YA fantasy příběh šmrncnutý muslimským světem, předvídatelné, ne moc originální, plný klišé, patosu, zbožnosti, Boha Všeslitovného, Proradného anděla, citátů z Knihy zázraků, slz na krajíčku a unavených seniorů... A zbojník "bohatým bral, chudým dával" se jmenuje Hamáz... Šovinistickými postoji se to jen hemží, i když s nimi autor statečně bojuje. Jsem v rozpacích. I z množství chyb, což je pro Gorgonu netypické.
Není to román, ale (rádoby) vtipné vyprávění o životě Bohuslava Balbína. Fabulace střídá fakta a někdy je to obtížné od sebe odlišit. Akcent kladený na Balbínovu homosexualitu je úporný, navíc je líčena v intencích osmdesátých let minulého století, kdy každý gay byl zároveň i promiskuitní, bez hlubšího citového prožitku. Hlavně když je chlapec hezký... Je to škoda. Je patrné, že autor má co říct a je velmi vzdělaný, ale tuto formu a pojetí považuji osobně za dost nešťastné.
Jsem velká fanynka krajky. Na téhle knížce je krásně vidět, kolik možností poskytuje jeden vzor a jakou úžasnou variabilita tvarů umožňuje. Velmi inspirativní!
Velmi milá, regionálně laděná pohádka o ne zrovna šikovné víle Komolíně. Jazykově nápaditá a jemně veršovaná.
Zatímco v prvním svazu se charakter vyprávění postav lišil, zde se rozdíly setřely. Sága si zachovává svěží tempo i napětí.