hledaseniki komentáře u knih

Tohle je moje první setkání s touto německou spisovatelkou se kterou se v poslední době roztrhl pytel, její prvotina Erebos není vůbec špatná a je víc jak jasné, že autorka psát umí, příběh je zajímavý a především se velmi dobře čte, i když na knize je trošku znát, že je pro mladší čtenáře. Upřímně přiznávám, že jsem byla poměrně zklamaná, protože kniha nesplnila to, co obálka slibovala, tedy do jisté míry. Erebos nepovažuji za nějaký velký knižní trhák, ale na Ursulu Poznanski si určitě posvítím a ráda si přečtu její další knížky a jsem zvědavá s jakým originálním nápadem zase přijde.

1 10.09.2015

Zátiší s kousky chleba je příjemnou oddychovkou, která čtenáře dokáže okouzlit. Všední život jedné starší ženy která se proslavila několika fotografiemi a která po letech upadla v zapomnění.

Příjemné čtení, které dokáže zaujmout především ženy. Některé části jsou sice trošku roztahané, ale když se člověk začte a překouše se tou úvodní částí, tak se mu dostává velmi dobré čtení, které má rozumnou délku a několik sympatických postav. Příběh ze života, který je lehce uvěřitelný a přesto, tak nějak kouzelný.

4 08.09.2015

Dlouhou dobu se mi kniha válela v knihovně a konečně na ní přišel čas, i když nemůžu popřít, že jsem se do ní pouštěla s nedůvěrou.

Belgický detektiv Hercule Poirot patří k mým oblíbeným postavám v detektivkách mé milované Agathy Christie. Sophie Hannah je jistě vášnivou čtenářkou královny detektivek a to je na Vraždách s monogramem jasně poznat, přesto děj mi přišel až přehnaně překombinovaný. Našla bych tam několik podobností s několika detektivkami A. Christie, což jí nemám vůbec za zlé ba naopak, ale i tak tomu chyběl ten rukopis královny detektivek.
Poirota vystihla vcelku bez chyby a postava Catchpoola byla sympatická a myslím, že se měla podobat dobře známému Hastingsovi, který dělal vždy Poirotovi společnost při jeho vyšetřování, přesto jestli Vám někdy Hastings přišel mimo mísu, tak jste se ještě nesetkali s Cathpoolem, který věčně neví která bije. Catchpool je taková Alenka v říši divů, která spíš působí dost komicky.

Agatha Christie byla velmi originální a to v mnoha ohledech, vše do sebe zapadlo, tak jak mělo a čtenář si jen říkal, jak je možné, že neodhalil vraha, když je to tak logické. U ní všechno dávalo smysl, ale v případě Sophie Hannah a její knihy Vraždy s monogramem tu logiku prostě postrádám tedy v té zápletce. Všechno zbytečně překombinované a čtenář se v tom velmi lehce ztrácí, což by se v případě detektivek a v případě detektivek ve kterých vystupuje geniální mysl Hercula Poirota prostě stávat nemělo.

2 15.07.2015

Jedna z nejlepších kriminálek jakou jsem v tomhle roce mohla číst. Příběh je velmi nápaditý a přesto prostý, dokáže Vás vtáhnout do děje ani nemrknete a jste na poslední stránce.
Josepha O´Loughlina je sympaťák každým coulem a především je velmi inteligentní muž se kterým je radost trávit nějaký ten čas.
Styl psaní byl dalším příjemným překvapením stejně jako probíhající vyšetřování.

Řekni lituji je kniha, kterou by si žádný milovník krimirománů neměl nechat ujít, protože litovat nebudete!!!

7 15.07.2015

Přirovnávat Percyho Jacksona k Harrymu Potterovi je dle mého názoru naprostý nesmysl, protože oba hrdinové toho mají společného opravdu velmi málo.

Zloděj blesků je příjemné čtení, které Vám dokáže zpříjemnit víkend. Rick Riordan se dost možná nechal inspirovat Rowlingovou, ale zvolil cestu Bohů, řecká mytologie je zajímavá a myslím, že každý kdo po téhle knížce sáhl, to udělal právě kvůli tomu. Čtení je to zábavné, vtipné a samozřejmě čtivé, ale je to čtení spíše pro mladší čtenáře, které jsou ve stejném věku jako Percy i když nepohrdnou ani starší čtenáři, já jsem toho důkazem.
Postavy jsou dobře zpracovány a myslím, že si lehce hlavní hrdiny zamilujete ať už je to Percy, Annabeth či Grover.
Zloděj blesků je příjemné, pohodové čtení plné zvratů.

6 18.05.2015

John Green je mistrem svého řemesla, on prostě psát umí, tohle mu nikdo nemůže vzít!

Všechny jeho knihy mi zdobí knihovnu a tak bylo jasné, že Příliš mnoho Kateřin si ujít nenechám, pouhé dva dny postačily k tomu, abych jí dočetla, což svědčí o tom, že to kniha byla vynikající. Stejně jako tomu v každé jeho knížce, tak i tady si přejete, aby jeho postavy vystoupily ze stránek a staly se vašimi kamarády třeba jen na jediný den. Humor je hlavní složkou snad každé Greenovské knížky, ale tady je ve větší míře než jsme zvyklí, což příběhu rozhodně prospívá, postavy hláškují jedna báseň a čtenář se musí jen přitrouble usmívat nad těmi geniálními větami a příhodami které postavy podnikají. Samozřejmě nesmím opomenout citáty, protože on je opravdu básník.
Ze začátku mi trošku vadilo to vysvětlování pod čarou, ale nakonec jsem si po pár stránkách zvykla a nakonec jsem byla ráda, že to tam bylo - jednak to jsou většinou zajímavosti a hlavně se tím i kniha odlišuje od ostatních autorových knih. Každá Greenova kniha je jiná a přesto stejná a přesně proto ho mám tak ráda, takže Příliš mnoho Kateřin nepovažuji vůbec za zklamání!

9 08.04.2015

Šílená hra mě dokonale pohltila. Děj je nepředvídatelný, příběh plný zvratů. Po přečtení Zaklínače duší jsem se o Sebastiana Fitzeka začala zajímat a jeho druhá nebo vlastně první kniha mě dostala stejně jako Zaklínač duší. Kniha je velmi čtivá, sedí mi i styl autorova psaní a já byla jednoznačně spokojená.
Sebastian Fitzek mi u nás přijde nedoceňovaným autorem a já jeho knihy budu chválit kde jen budu moct, dokáže zaujmout, překvapit, každá kniha je o něčem jiném. Obě knihy které jsem četla mají přesně to, co by měl správný thriller/krimi/detektivka mít.

2 11.03.2015

Klasiku Pýchu a předsudek jsem ještě nečetla (ano, stydím se), ale tahle detektivka mě přilákala kvůli postavám z tohoto románu, ani nevím v co jsem doufala, ale v tohle určitě ne.
První kapitola tak nějak shrne, co se dělo v klasice a pak jde na řadu P.D. James, která dle mého nedomyslela zápletku. Stále se opakující pasáže, jedna vražda ve které nebylo žádné vyšetřování až na šaškování před soudem, možná naivně jsem si myslela, že autorka zapojí do vyšetřování Elizabeth, která by dle mého názoru byla vynikající detektiv. Bylo to zbytečně zdlouhavé i přesto, že to nemá moc stránek, pořád jsem se musela ke čtení přemlouvat, což nikdy nebývá dobře.
Přesto, že jsem milovnicí detektivek, od P.D.James to byla má první kniha a obávám se, že se k ní už nevrátím...

3 18.02.2015

Zklamání, to je to slovo, které by nejlépe dokázalo vystihnout mé pocity z knihy. Knihy jsem si všimla, když se poprvé začalo hovořit o filmu a protože většinu knih, které získají filmovou podobu, čtu vždy raději první, pustila jsem se do knihy, která je vyprávěna formou příběhu. Exorcismus, ďábel, paranormální jevy, to jsou věci, které mě zajímají ať v podobě knih nebo filmů či seriálů. Očekávala jsem strašidelné příběhy při kterých mi bude běhat mráz po zádech nebo, že nebudu chtít zhasnout apod. Bohužel nic z toho se nedostavilo, se začátkem knihy jsem se dost prala a trvalo docela dlouho než jsem se do ní začetla, četla jsem jí necelý nebo dokonce celý měsíc, což se mi stává opravdu zřídka, což značí, že mě Ralph Sarchie se svými příběhy příliš nezaujal.

Jednoznačné zklamání!

3 10.02.2015

Dlouhou dobu jsem knihu chtěla, když se mi konečně povedlo jí získat ponořila jsem se do ní jedna báseň. Začátek byl docela zmatený, protože v příběhu se vyskytuje velké množství postav a skáče se (ne moc často)ze dvou časových úseků. Když se, ale začnete orientovat, číst Zaklínače duší je splněným snem čtenáře detektivek, protože přesně Zaklínač duší je, vynikající detektivka ve které jsem našla několik společných znaků s mou milovanou Agathou Christie. Nikdy dřív jsem se blíž s německý autorem Sebastianem Fitzekem nesetkala, ale už teď říkám, že si velmi ráda přečtu jeho další knihy. Jeho styl psaní je mi sympatický stejně jako myšlenka příběhu a můžu říct, že jsem velmi ráda, že jsem knihu sehnala a určitě se k ní vrátím znovu a co víc, své čestné místo má hned vedle Christie (v mé knihovně).

09.02.2015

Už nějakou dobu jsem se na tuhle knihu chystala, teď nastal čas a já musím říct, že to určitě nebyla ztráta času, protože kniha mi dělala společnost několik večerů a čím víc jsem se blížila konci nemohla jsem knihu odložit, což je samozřejmě dobře, což knize nemůžu brát, protože se čte velmi dobře. Jedná se o prvotinu britského autora, který ukazuje, že umí psát a nenechá se zahanbit skandinávskými autory, přesto něco tomu chybělo, asi pořádná finální jízda, která by čtenáře uzemnila, to se nekonalo, což mě zklamalo....
Celou dobu čekáte na odhalení pravdy, protože po celou dobu jako by autor čtenářům házel klacky pod nohy a zamotával jim hlavu, což je naprosto v pořádku, jen po tom dlouhém hraní nenásledovala žádná bomba a překvapení se taky nekonalo, alespoň já překvapená nebyla. Přesto kniha byla dobrá a doufám, že to nebyla poslední kniha S. J. Watsona.

2 02.02.2015

Kniha s temnou obálkou se čte velmi jednoduše, dokážete jí přečíst za jeden večer nebo za jedno odpoledne, to je její velké plus, přesto, že příběh má dost neobvyklou a velmi zajímavou zápletku, která dle mého názoru nebyla využita naplno, stejně jako to, že díky tomu, že kniha má něco okolo 180 stránek tak čtenář byl ochuzen o to poznat postavy pořádně, dostat se jim pod kůži, to mi přišla jako škoda.
Do hororového žánru bych to nezařadila, protože to by se kniha musela pyšnit nějakou tou pořádně temnou zápletkou, přesto znepokojující určitě byla. Kniha by to byla skvělá, kdyby se autorka držela té její hlavní myšlenky a dokázala z ní vytěžit mnohem víc!

16.01.2015

Kniha Chyť mě asi většinu z nás nalákala díky anotaci, která je velmi zajímavá, ostatně a troufám si říct, že má dost neobvyklou zápletku, přesto úplně nadšená jsem z ní nebyla. Příběh má dobrý spád o tom se nehodlám přít, ani jsem se nenadála a byla jsem za polovinou knihy, takže v té čtivosti bych problém neviděla, přesto něco mi tam nesedlo a to něco je finále. Přišlo mi takové laciné, hodně odfláknuté nemůžu si pomoct, při čtení knihy jsem s nadšením otáčela jednu stránku za druhou a těšila jsem se až se dostanu do samotného finále, které mě vykolejí, bohužel to se úplně nestalo, nechci říkat, že kniha byla předvídatelná, protože nebyla, ale za to finále, které mě zklamalo hodnotím, tak jak hodnotím. Přesto, Chyť mě je dobrá kniha, která si zaslouží pozornost.

1 10.01.2015

Kniha Tajemství letního odpoledne od Kate Morton se mi dostala do ruky poprvé a především z toho důvodu, že byla označena zlatou medailí z edice světových bestsellerů. Kniha na mě při čtení působila hrozně příjemně až jsem z toho byla překvapená, rodinná tajemství, která se kvůli jedné události derou na povrch i když po mnoha letech. Přiznávám bez okolků, že kniha mi v mnoha momentech vyrazila dech, našla jsem tam sice jednu slabší pasáž u které jsem se malinko nudila a byla jsem rozhodnutá za to strhnout jednu hvězdu, ale druhá polovina knihy mi naservírovala velmi zajímavé čtení a dokázala mě plně pohltit vtáhnout do děje, že jsem otáčela jednu stránku za druhou. Líbilo se mi, že kniha byla psaná z několika úhlů pohledu a tak máme možnost přečíst si vyprávění tří žen.
Postavy i celý příběh působí neuvěřitelně reálně, vše je promyšlené do detailů na které autorka dává důraz. Kniha by se dala označit za historický román, který má prvky detektivky a i když nejsem velká milovnice podobných románů Tajemství letního odpoledne mě očarovalo a to doslova a já si určitě nenechám ujít ani další knihy této autorky.

9 14.12.2014

Do Každé sedmé vlny jsem se zakousla stejně jako do Dobrý proti severáku. Přesto, že kniha je psaná stejným stylem neznamená to, že je stejná protože rozhodně není. Příběh pokračuje tam, kde předchozí díl skončil jen s malou pauzou, příběh je jiný v tom, že Emmi a Leo se konečně sejdou a stále si dopisují, znají se už mnohem lépe nic se nemění snad jen to, že jejich city se prohlubují a hlavně Emmi v druhém díle je daleko vyzrálejší je stejně zábavná, kousavá. Leo se oproti Emmi vůbec nezměnil je to ten stejný rozumný chlap, který býval a já ho kvůli spoustě jeho dalších vlastností mám raději než Emmi.
Kniha není už tak vtipná a vsází spíše na tu vážnější kartu, což není vůbec špatné, protože to pak působí víc skutečně. Stejně jako Dobrý proti severáku i Každá sedmá vlna mě pohltila tak, že jsem knihu za jednu noc přečetla, navíc jsem se několikrát přistihla jak to prožívám, člověk se s hlavními postavami sžije natolik, že ho to nutí prožívat každé jejich slovo, kterých je tam opravdu hodně. Přemýšlím jestli je Každá sedmá vlna horší než Dobrý proti severáku a s klidným srdcem a s velkou radostí musím říct, že není. Druhý díl mě nezklamal a to jsem to i čekala. Úžasná, originální kniha ke které se jistě ještě vrátím.

Spisovatel Daniel Glattauer před dvěma dny byl pro mě jednou velkou neznámou a dnes ho nejen znám, ale získal mé sympatie.

5 02.12.2014

Ke knize Dobrý proti severáku jsem přišla hodně náhodně a, i když mě zaujal její název i samotný popis, jisté obavy jsem měla a to především kvůli tomu, že kniha patří mezi čtivo pro ženy, přiznám se, že tento druh příliš nevyhledávám, ale nakonec jsem to zkusila a udělala jsem velmi dobře. Včera večer jsem se začetla do této čtivé knihy, která mě zaujala hned v úvodu a to svým stylem psaní, nesetkala jsem se nikdy s knihou, která by byla psaná formou e-mailové komunikace, což z ní dělá unikátní a zajímavou knihu, ale ten styl Vás chytne a pustí až na konci, tyhle knihy mám moc ráda. Vtipná, inteligentní konverzace mezi dvěma lidmi, kteří si denně píší, tak prosté a jednoduché to je. Je to ironické, je to zábavné, někdy je to kousavé a sarkastické a nepodobá se to žádné knize, kterou jsem četla.

To, že je kniha velmi čtivá dokazuje fakt, že jsem jí začala číst včera večer a Emmi ani Leo mi nedovolili jít spát a tak jsem jí v brzkých ranních hodinách dočetla .

3 01.12.2014

Vražedný chlad je o chlup lepší než jeho předchůdce Zátiší, Louise Penny se drží svého detektivního stylu, i když na můj vkus je tam několik řada zbytečností, což byl i problém předchozího dílu. Podobnost se Zátiším se nezapře, i když tohle mělo daleko zajímavější zápletku a celkové vyšetřování bylo daleko lepší. Postavy jsem víceméně už znala, což musím přičíst k dobru už v tom nebyl chaos a člověk v tom neměl hokej, přesto jsem si nemohla nevšimnout toho, že postavy jsou tak nějak až zbytečně vyumělkované, idylická vesnička Three Pines plná hodných, milých a laskavých lidí jedinou odchylkou je Ruth, která nakonec působí stejně laskavě jako ostatní jen svým vlastním drsným způsobem. Inspektor Gamache je ukázkou charakterního muže se srdcem na pravém místě, který má navíc velkou zálibu v básních, neříkám, že to je špatně, on ostatně patří mezi mé oblíbené postavy v knize, jen mi to všechno přijde tak idylické až to působí hrozně strojeně. Nicméně zápletka se vyvedla a já už teď vyhlížím další případ.

4 01.12.2014

Celkem náhodně jsem narazila na knihu s podivným názvem, při bližším zkoumání jsem zjistila, že i přesto, že nejsem velký příznivec reality show Trosečník, mě její popis velmi zaujal. A hned na začátku říkám, že jsem velmi ráda, že jsem si knihu přečetla. Obrovským překvapením pro mě bylo to, že knihu napsal český a hlavně mladý autor a navíc tohle byla jeho první kniha.

Kniha se hodně dobře čte, někteří soutěžící jsou víc sympatičtí než ti druzí, je tam velký počet postav, jak název napovídá, 15 a tak myslím, že si každý najde tu svou oblíbenou nebo hned několik. Kniha Vás dokonale vtáhne do děje ani nebudete vědět jak, nebudu zde nic prozrazovat, protože by byla škoda, abyste tak přišli o výborný zážitek, který kniha nabízí. Všechno je to perfektně vymyšlené, všechno do sebe zapadá a každý hraje svou roli navíc je všechno do detailu popsané, což v některých pasážích buďto oceníte a nebo ne, záleží na Vás. Našla jsem tam jednu pasáž, která mě osobně příliš nezaujala a moc mě nebavila, ale nebyla tak dlouhá na to abych knihu odkládala nebo nerada četla ba naopak, tenhle problém jsem chtěla promítnout do hodnocení, ale nakonec jsem se zbytkem a s koncem byla velmi spokojená a tak knize neuberu ani hvězdu.

Výborná, zábavná, velmi zajímavá kniha ke které se za čas určitě vrátím a vůbec mi nebude vadit, že vím kdo a kdy a jak zemře. Rozhodně to stojí za přečtení!!!

7 24.11.2014

Sirotčinec slečny Peregrinové patří nade vší pochybnost mezi zajímavé knihy. I když jsem se tak nějak nechala napálit názvem, který mi spíše než fantasy pro mládež připomínal spíše knihu s hororovou tématikou, ale vůbec nelituji toho, že jsem knihu přečetla, i když přiznávám, že jsem objevila několik pasáží, které potěší především mladší čtenáře.
Příběh je hodně zajímavý a poutavý stejně jako samotná kniha, která obohatí čtenářovu fantazii za pomocí dobových fotografií.
První díl mi připravil několik překvapení, příběh Vás pohltí a doslova vyplivne na samém konci. Na druhý díl se rozhodně chystám a dokonce přiznávám, že se na něj těším, škoda, že takových knih v době mého dospívání nebylo víc.

3 15.11.2014

John Green je bezpochyby vynikající spisovatel, dokazují to jeho již dvě vydané knihy Hledání Aljašky, Hvězdy nám nepřály a jsem moc ráda, že tam můžu zařadit i Papírová města. Já osobně si dovolím tvrdit, že Hledání Aljašky a Papírová města jsou dvě odlišná díla, to že mají společné hledání ať už sebe sama nebo hledání lásky je věc druhá. Takže v tuhle chvíli zapomenu na dvě vynikající knihy a soustředím se pouze na Papírová města.
Název není absolutně mimo mísu naopak je přesný. Johna Greena jsem si zamilovala kvůli mnoha věcem jednou z nich je vynikající popisování postav, oni působí hrozně reálně, všechno to co dělají je lidské a konkrétně v Papírových městech se hodně lidí najde, takže se dokonale ztotožníte s postavami. To, že je celá kniha hrozně čtivá o tom nemusím ani mluvit, protože se do ní ponoříte velmi snadno.
Poslední část s názvem Plavidlo je rozhodně nejvtipnější na tom se shodneme snad všichni. Vynikající kniha, která mi stejně jako předchozí dvě knihy Johna Greena zdobí knihovnu a já se k ní opět s radostí vrátím.

5 09.11.2014