hledaseniki komentáře u knih
Víte vy co, Holmes a Moriarity mě prostě baví. Všichni kdo četli alespoň jednu knihu víme, že Holmes se tak nějak vyžívá v sebelítosti a je to taková fňukna, i tady samozřejmě nezklame a je pravda, že po nastěhování s JX do nového domu bych ho sama propleskla.
Detektivní zápletka zde nebyla kdovíjaká, ale upřímně mi to nevadilo, protože mě neskutečně baví jejich vztah. Líbí se mi, že Kit došel do fáze, kdy můžu říct, že si JX zaslouží, protože konečně mu otevřel srdce a neházel jejich vztahu klacky pod nohy nebo ne moc.
Mrtvola v krabici s porcelánem měla slušně našlápnuto, je škoda, že Kit se vyšetřování vyhýbal, i když se mu to tak docela nepovedlo.
Ty dialogy jsou boží, x krát jsem se při čtení zasmála nahlas, tohle je za mě taková sázka na jistotu, tedy pokud jste otevřený vztahu dvou mužů, ale podle mě Kit a JX si získají každého a to i přesto, že Kit je často na ránu.
Tohle zhltnete jako malinu, ostatně jako i předchozí díly. Zbožňuju to, takže šup sem s dalším dílem! Řekla bych, že je to moje guilty pleasure, ale vlastně ne, protože se rozhodně nestydím za to, že tuhle sérii miluju.
Tohle bylo zase skvělé. Plno hádanek a celkem nečekaná hlavní zápletka. Musím říct, že miluju asi úplně všechny postavy.
Jsem ráda, že autorka se nenechala zblbnout milostným trojúhelníkem, který si vytvořila v prvním díle, protože konečně mohu říct, že za mě tohle byla skvělá volba bratra, protože v knihách mi dost vadí to, že si hlavní hrdinka někoho vybere aby zjistila, že si vybrala špatně. Počáteční nedůvěra mezi hlavními hrdiny ustoupila, Avery i přes svůj věk nebyla hloupoučká ani co se mužů týče a líbí se mi, že vlastně od prvního dílu vyspěla a to samé se dá říct o jiných postavách.
Za mě jedna z nejlepších sérií, která člověka dostane svou jedinečností a vystačí si s tím, spolu se skvělými postavami.
Ano, a těším se na další díl o bratrech, protože řekněme si to upřímně, jsou fascinující.
Na ledě, další kniha, které nebylo možné přehlédnout a musím říct, že jsem se nechala zlákat a víte co, já se bavila až jsem byla překvapená jak moc. Trošku jsem se bála, aby to nebylo něco jako s knihou Co už nikdy nepřebolí, která byla vidět také všude, ale ve finále jsem z ní dvakrát odvázaná nebyla.
Erotická jednohubka Na ledě byla příjemným překvapením, autorka nám naservírovala postavy, které vědí co chtějí, mají sny a touhy a nechovají se jak úplná telátka. Skvělá chemie mezi postavami, tady není absolutně co vytknout a co vnímám jako jeden obrovský bonus je i ta přidaná hodnota ve formě celého hokejového týmu, to špičkování, vtipkování to se opravdu povedlo.
Zábavná, sexy, svižná kniha, která je plná vtipných hlášek, ale překvapivě i vážných témat . Ano, není to vysoká literatura, ale za mě je to jedna z nejlepších romantických/erotických knih.
Rozhodně se těším na další knihy této autorky.
Smrt si nevybírá je pro mě dost překvapivá kniha, která zapadla ve vší té škále detektivek a kriminálek, kterých je v posledních letech čím díl víc.
I když nejsem si úplně jistá, zda se dá označit za detektivku, ano, sice tam nějaká zápletka toho rázu je, ale jde víceméně bokem a je na pozadí událostí roku 1847, kde sledujeme mladého medika, který se stává učněm u slavného lékaře a dostává se nám autentický pohled na lékařství, přesněji porodnictví v té době.
Z počátku jsem byla trochu zklamaná, protože jsem očekávala detektivní příběh, ale nakonec jsem se nechala pohltit příběhem Willa Ravena.
Smrt si nevybírá je vynikající kniha, doma mám i druhý díl a věřím, že se do něj brzy pustím. Tohle mohu rozhodně doporučit.
Kdo nenarazil nebo neslyšel o knize Legendy & Latéčka jako by nežil. Bez okolků přiznávám, že jsem se nechala zlákat i já a po vydání knihy jsem si jí pořídila a teď jsem po ní sáhla, že by mě mohla vytáhnout ze čtecí krize, což rozhodně splnila, ale...
Že je to kniha milá a roztomilá o tom nebudu polemizovat, taková skutečně je, čte se lehce, ale po těch ohlasech a označení feel good román jsem asi čekala trochu něco jiného, něco možná hlubšího. Legendy a latéčka tak nějak plují po povrchu a servírují nám ač milou společnost v příjemné kavárničce, ale to je za mě tak asi všechno.
Čekala jsem od příběhu trochu víc, nebýt té velké propagace, kterou měla jak v zahraničí tak u nás, tak bude vyčnívat hezkou ořízkou, ale dle mého to je průměrné čtení...ale třeba je to mnou, že jsem od knihy čekala víc, ale vzhledem k tomu, že už teď víme, že od autora u nás vyjde další kniha, tak ho zkusím a budu doufat, že mi dá víc.
Slíbila jsi, že budeš žít i za mě
Kniha, kterou mám doma už nějaký ten rok a protože jsem se v letošním roce rozhodla číst také to, co mám v knihovně už dlouho, konečně na ní přišla řada.
Příběh o přátelství a o tom jak se vyrovnat se ztrátou, takových knih vychází rok od roku víc a je to určitě dobře. Jak začít, na úvod řeknu, že kniha se mi četla strašně dobře, až to překvapí pokud víte, že velkou součástí příběhu bude i zármutek. Jenže to byl ten problém, příběh se mě vůbec, no dobře ne vůbec ale nijak zvlášť se mě nedotknul, nešel až na dřeň a spíš to klouzalo po povrchu.
Absolutně jsem se nedovedla ztotožnit s hlavní hrdinkou i přesto, že jí bylo přes 30 let (do té kategorie spadám i já) některá rozhodnutí pro mě byla dost nepochopitelná. Druhá část knihy byla daleko lepší a díky tomu dostává 3 hvězdičky.
Řekněme, že o téhle knize můžete říct, neurazí, ale ani nenadchne.
LAPENI....celkem náhodný nákup. Retellingy mám ráda a Petr Pan a Kapitán Hook,to bylo lákavé a řekněme bylo to především i hodně spicy. Není to klasický retelling ve slova smyslu, protože sice ta kostra příběhu tam zůstává, ale ...
Hook byl hříšně sexy a jemu prostě musíte fandit i když prolije potoky krve, protože tohle je prostě typický bad boy, kterého budete žrát.
Nebudu lhát, příběh mi nabídl něco docela jiného než jsem čekala, protože celý příběh je řekněme hodně toxický.
Je to hravé, sexy a neskutečně čtivé a samozřejmě do jisté míry předvídatelné, ale víte co, v tomhle případě mi to bylo vážně jedno, nemohla jsem knihu odložit a četla jí do rána, protože to prostě jinak nešlo.
Postavy mezi sebou mají slušnou dávku chemie nebo spíš neslušnou? :D Ano, tohle předčilo má očekávání a já se rozhodně pustím do další knihy, která bude součástí retellingové série.
Dashe a Lily zbožňuju, mám na mysli tu první Knihu přání. Po dlouhém čekání na Dvanáct dní Dashe a Lily jsem se s velkým očekáváním pustila do čtení v období Vánoc a musím říct, že tohle mě vyloženě zklamalo.
Ten příjemný a hřejivý a milý pocit, která jsem měla z prvního dílu se vytratil a hodně dlouho mi trvalo než jsem se začetla. Vánoční příběh protkaný víceméně depresí a nedostatkem komunikace mezi všemi postavami.
Rozumím, že kniha je určená hlavně mladším čtenářům a tak i přesto, že já už dávno do téhle kategorie nepatřím, měla jsem jisté problémy s chováním postav, takže tam zůstává jakýsi nádech toho teen, ale tohle je čistě můj problém.
Tentokrát to za mě nevyšlo, ale nezatracuju je a doufám, že u nás vyjde i další díl a já jim dám šanci.
Co víc říct, Agatha Christie, královna detektivek, kterou můžete číst v jakoukoliv roční dobu, ale soubor povídek Mrazivé vraždy lákají k tomu si je přečíst přesně v tom zimním období, kdy se zachumláte do deky, s čajem nebo čokoládou a necháte se unášet jejími příběhy ať už za pomoci malého belgického mužíčka Hercula Poirota nebo slečnou Marplovou a dalšími.
Výborná sbírka povídek, víc není potřeba říct...víte co, je to Agatha Christie!
Tady půjdu proti proudu místních uživatelů, protože za mě je Atlasova šestka skvělá. Je to celkem netradiční řekněme dark akademia. Nemám tušení kolik tahle série má mít dílů, ale posvítím si na všechny.
Knihu mám doma od jejího vydání a dostala jsem se k ní letos, kvůli rozporuplným recenzím a názorům, ano přiznávám byla to chyba jí odkládat.
Líbí se mi ten svět, je jiný než všechny ostatní a v případě téhle knihy musím vyzdvihnout i práci s postavami, protože jak už mnozí říkají tady se nic moc neděje, ano skutečně tohle není o bitvách a není to příběh plný akce, autorka se soustředí na ústřední šestici postav. Střídaní kapitol z úhlu pohledu všech postav, tak to mi vyloženě sedlo, psychologie postav je zde vyloženě hlavním bodem příběhu a dle mého autorka odvedla skvělou práci. Nechápejte mě špatně, ráda čtu o různých fantasy světech kde jsou ať už dnes oblíbené víly nebo čarodějky a jiné potvůrky, tak od těch všech se tahle kniha liší. Je to takové lehce filozofické, což se do toho světa Alexandrijské společnosti hodí.
Ano, já jedu na té vlně podivína Atlase a jeho šestky, kterou se těším, že budu poznávat víc a víc.
Už ani nevím, kdy jsem objevila Aleše Novotného a jeho knihy, ale vím, že mě nikdy nezklamal. Letos je to už třetí kniha, kterou jsem od něj četla a To příchází děsy je asi jedna z nejtemnějších knih, kterou jsem od něj četla, působí neskutečně reálně, což je teda šílená představa, ale při tom čtení jsem ten pocit měla.
V příběhu je víc dějových linek, což mnohým může vadit, mě osobně to vyhovuje, ale jedna věc se kterou jsem problém měla, byl počet postav v příbězích, z počátku jsem se musela vracet, abych si připomněla, kdo je kdo, ale po čase se v tom orientujete, což je za mě jediné mínus knihy. Kniha se nedala odložit, takže jsem jí přečetla na jeden zátah i přesto, že jsem skoro nespala. Tohle mělo všechno co by dobrá kriminálka mít měla, není to žádná bichle, takže je to bez nějaké té omáčky a proto mě jeho knihy baví, jde k věci a navíc jeho vypravěčský styl mi sedí. Rozhodně doporučuji
Máme období Vánoc a to člověka vyloženě svádí k tomu si přečíst příběh zasazený do toho období. Knihu, kterou mám ve své čtečce už roky jsem se rozhodla "oprášit" a dát jí šanci a víte co? Tohle mi sedlo, mám pár dalších tradičních vánočních knih, ke kterým se vracím každé Vánoce, tak Nejkrásnější čas v roce musím do toho zařadit taky.
Hlavní hrdinka nebyla v pubertě, ale byla to dospěla pracující svobodná žena po kterou tradiční návštěva rodiny na Vánoce je spíš stresující hlavně z toho důvodu, že je sama, tak se rozhodne, že sama nepřijede.
Námět není originální, ale řekněme si upřímně nekoukáme na vánoční filmy nebo nečteme knihy, kde hrají roli Vánoce pro jejich originalitu, chceme se nechat unášet tím kouzlem a to jsem přesně udělala a dostala jsem víc než jsem čekala.
Bylo to milé, vtipné, že jsem se u toho smála nahlas, hlavní hrdinové mi sedli a hlavně sedlo to i jim, jejich společné chvilky jsem si užívala, stejně jako praštěnou věčně přiopilou rodinku.
A víte co, kdybych měla souseda Evana, tak bych si ho klidně vzala domu, aby mi dělal přítele a vlastně bych o tom nemusela ani tak přemýšlet jako Emily :D
Jestli hledáte něco vtipného ze světa dospělých v období Vánoc, nechte se okouzlit Emily a Evanem a bláznivou rodinkou.
Konečně!
Ano, další z mnoha Darcy Coates a konečně jsem byla uspokojena. Řekla bych stará dobrá Darcy, která vydává poměrně hodně knížek a je to s nimi jak na houpačce. Tajemství sídla Craven Manor bylo skvělé. Mělo to solidní atmosféru, sympatického hlavního hrdinu a samozřejmě díkybohu za to, tam bylo víc postav a ne jen, strašidelný dům, který vydává podivné zvuky, jak to známe z jejích jiných knih.
Knihou jsem opět proletěla, tohle jí nemohu upřít v žádné z jejích knih. Je to čtivé, svižné, nebyla v tom žádná vycpávka, mělo to dobrou zápletku a tohle je rozhodně to nejlepší co jsem od autorky četla. Jo, zase mě dostala a já jí prostě dávám šanci zas a znovu a jak se zdá, vždycky tomu tak bude.
Jsem velkou obdivovatelkou Agathy Christie a Hercule Poirot byl vždy mým velkým oblíbencem. Přečetla jsem toho od ní mnoho a málokdy nebo spíš nikdy mě její knihy nezklamaly až do Třetí dívky. Co tohle vlastně bylo?! Jestli jste její milovníci jistě Vám neuniklo ani filmové zpracování a Třetí dívka se mi líbila, proto jsem byla nemile překvapená knihou.
Když to řeknu velice stručně, tak v příběhu se vůbec nic nedělo, většinu času Poirot přemýšlel o tom, co mu tam chybí, co mu tam nesedí a celková zápletka se nedá nazvat ani zápletkou, jelikož se nedá mluvit ani o vyšetřování, protože svým způsobem nebyl zločin. Všechno se pořád točilo v kruhu. Velkou výhodou bylo, že se v příběhu kromě Poirota objevila i paní Oliverová, která to zase obohatila svým osobitým způsobem. Kdyby tomu tak nebylo, tak to hodnotím o něco hůře.
Je mi to líto, ale Třetí dívka je podprůměrná kniha, kterou bych ani nenazvala detektivkou.
Nejsem velký nadšenec románů s označením erotický román, ale na knihu Neonoví bohové jsem celkem často narážela a po přečtení anotace jsem se rozhodla knihu vyzkoušet.
Řecké božstvo a vůbec řecká mytologie je má oblíbená a knih s touto tématikou není tolik. Příběh Persefony a Háda mě hodně zajímal a musím říct, že jsem se při čtení vážně bavila. Olymp v moderním hávu si mě dokázal získal a chemie mezi hlavními protagonisty fungovala na výbornou. Od knihy jsem příliš nečekala a asi i proto mě vážně mile překvapila. Zpříjemnila mi pár dní dovolené a vyloženě mi sedla. Není to žádná vysoká literatura, ale to člověk ani nečeká. Kniha na odpočinek, která pobaví a nijak čtenáře nebude pohoršovat, i když Hádes je pěkné kvítko :D
Já a Darcy Coates máme zvláštní vztah, když zrovna nevím co říct nebo mám čtenářskou krizi, ráda její knihy vyhledávám. Dům tajemných stínů patří do série jejích strašidelných domů, ale dle mého tak nějak vybočila z vyjetých kolejí, protože tahle kniha je jiná. Na úvod dodám, že v originále je to dvoudílná série a u nás byla vydána jako jedna kniha, takže se dostávám k problému a to je celkové hodnocení. Protože první část byla vynikající, ano jde o horor, ale jako většina autorčiných knih není strašidelná ve smyslu, že se budete bát jít v noci do koupelny, je příjemně mrazivá, někdy předvídatelná, což mi nikdy v případě jejích knih nevadilo. Líbilo se mi rozvíjení vztahu mezi dvěma hlavními hrdiny, to místo do kterého je příběh zasazen a po dlouhé době jsem byla rozhodnutá, že v rámci tohohle žánru je to výborné čtení, které si zaslouží plný počet hvězd, jenže pak přišla ona druhá část, která mi to zkomplikovala, kdyby to bylo tak jak v originále samostatné dílo hodnocení by bylo jednoduché, ale když to mám brát jako celek :/
Druhý díl působil jako vycpávka, jako kdyby autorka najednou ztratila nápad a jen nechtěla opustit postavy a rozhodla se jejich příběh rovíjet, ale nevěděla co říct, změnilo se místo, hrozba zůstala stejná, ale pořád jsme tak nějak přešlapovali na místě bez nějakého nápadu a pak byl najednou konec, který byl uspěchaný. Takže pokud se do knihy chcete pustit, tak to mohu doporučit, ale jakmile skončí první část, tak to berte jako konec příběhu a nekazte si to druhou zbytečnou částí.
Je to i můj život je kniha, kterou mám doma už roky a stejně tak roky jí odkládám, protože jsem viděla film natočený na motivy této knihy , takže jsem věděla do čeho jdu a protože jsem usoudila, že na tuhle knihu nebude nikdy vhodná doba, dala jsem jí šanci teď. První věc, která mě překvapila, byl fakt, že i přes náročné téma, kterým kniha disponuje se četla velice dobře. Příběh je vyprávěn z několika pohledů a tak má čtenář možnost nahlédnout do uvažování a jednání všech postav. Nemusíme nic nalhávat, tohle je náročná kniha především na psychiku, protože asi nikdo z nás si nedovede představit a samozřejmě ani si nechceme připustit, že bychom něco takového museli prožívat. Je to naprosto nepředstavitelná situace a záleží na čtenáři s kým bude sympatizovat.
Nádherný, smutný příběh jedné rodiny, která se nachází v příšerné situaci.
Jodi Picoult vykreslila naprosto skvostně psychologii postav a jak říkám i přes to náročné téma se to čte dobře a tak nějak tou knihou proplouváte a užíváte si každou stránku knihy.
Kdyby se mě někdo zeptal jestli si knihu ještě někdy přečtu znovu, tak mohu říct, že určitě ne, ale rozhodně stojí za přečtení.
Další z mnoha knih, kterou jsem si koupila hned po vydání, ale přečetla jsem jí až teď, proč já tohle dělám!
Tohle bylo prostě skvělé, odkládala jsem jí i přesto, že jsem o ni četla samou chválu, ale místo toho abych se rozhodla začít číst tuhle autorčinu knihu jako první, přednost jsem dala Magii havranů a to bylo zklamání. Kouzla rodu Thornů jsou všechno jen ne knižní zklamání. Je to čistokrevné fantasy, které i přes svou délku Vám bude dělat společnost velmi krátce, protože tohle se četlo úplně samo. Řekla bych, že i přesto, že je to celkem tradiční fantasy, tak je tu skvěle vystavěný svět, který rozhodně není všední a který knihomol by v tomhle světe nechtěl žít, že?! Překvapilo mě, že tu není prakticky žádná omáčka a příběh se rozjíždí hned od prvních stran a pak už je to prostě jízda. Postavy si musíte zamilovat, protože pardon Silas, Nathaniel a samozřejmě i Elisabeth to je prostě úžasné trio, nemůžete se jich nabažit. Margaret Rogerson si u mě napravila reputaci a rozhodně dám šanci i jejím dalším knihám. Tohle si prostě musíte přečíst, i když nejste cílovka.
Na Nehodu jsem narážela na internetu poměrně často až jsem jí neodolala a musela jsem jí po té vší chvále vyzkoušet. Bylo to mé první setkání s autorkou a po téhle knize nebylo rozhodně poslední. Přečetla jsem jí za jeden den, byla naprosto neodložitelná. Takhle si představuju skvělý thriller. Příběh se rozjíždí na prvních stránkách a nenechá vás vydechnout. Co víc dodat, tohle si rozhodně musíte přečíst!
Kniha, která v zahraničí sklízela úspěch a já se na ní moc těšila a dostala jsem přesně to, co jsem chtěla.
Hlavní hrdinka byla sympatická, chytrá a šla si za svým i přesto, že jí doba nepřála. Příběh není jen o její cestě ke splněnému snu, ale jak už je na obálce uvedeno v příběhu nechybí ani láska a jen nepatrná záhada, rozuzlení příběhu bylo vcelku uspěchané, což je škoda, ale autorka si připravila půdu pro další díl. Knihou jsem doslova prolétla, styl psaní je jednodušší, což beru, protože by to mělo být přístupné především mladším čtenářům. Jsem víceméně spokojená a těším se na další díl.