Horselen komentáře u knih
Tohle bylo skvělé! Od první do poslední stránky jsem se bavila... tedy, jak se člověk asi může bavit nad tématem rodinných tragédií a nevěry. Takže lépe řečeno, moc jsem si užívala, jak je kniha napsaná.
Colleen dokáže naprosto perfektně popsat chování a charakter postav, ať už dospělých nebo náctiletých, a vystihnout všechny rozdíly. Ty jsou na první pohled patrné.
V průběhu příběhu bylo hrozně zajímavé sledovat, jak každá strana - dospělá a náctiletá - vnímá daný problém jinak. Pohledy dvou generací autorka rozhodně umí, věřila jsem jí úplně všechno.
Jedná se o další emocionálně nabitou knížku. Nečekejte obrovské zvraty, ale spíše vývoj a psychologii postav. Ke konci byla náctiletá Clara sice na facku, ale myslím, že přesně takhle by se chovat mohla. A zase na druhou stranu se její chování dá částečně pochopit.
Colleeniny knížky jsou pro mě srdcovka a jsem moc ráda, že jsem ji tehdy před lety objevila.
P.S. Po přečtení anotace jsem byla velmi zmatená, že v první kapitole je Morgan teenager, no ukázalo se, že se odehrává před xx lety :D
Do knihy jsem šla s nulovým očekáváním, vlastně jsem si myslela, že to bude nějaký obyčejný průměr, i podle hodnocení na Databázi knih. Musím říct, že jsem byla velice překvapená. Už jen to neotřelé a řekněme aktuální téma - klonování, dávalo naději, že příběh bude stát za to. Knížka mě neskutečně bavila, četla se hodně rychle a okamžitě mě vtáhla do děje.
Jediné minus vidím v rychlém konci, závěr byl hodně uspěchaný, nedotažený a trochu nereálný, nicméně ten zvrat mě dostal. Moc se těším na další díl.
Ze začátku jsem byla zahlcená obrovským množstvím postav a ztrácela jsem se v jejich charakteristikách - kdo je čí sestra, kdo je starší, kdo je současná generace, kdo s kým žije apod. Ale příběh mě celkově hodně bavil, nemohla jsem se od knihy odpoutat. Atmosféra byla skvělá. Jsem ráda, že autorka nevyužila určitých klišé, které by se nabízely.
Kniha dechberoucí, úchvatná a někdy také hodně detailní, navíc s nádhernou obálkou. Některé pasáže mě strhly, některé byly pomalejší, ale autorka si s příběhem dala velkou práci.
Co se věkového doporučení týče, rozhodně si počkejte, až budete mít alespoň základní souvislosti a znalosti o druhé světové válce. Není to kniha, kterou bych věnovala dětem, co mají rádi koně.
Takže zaprvé: Jakože vážně se takhle někdo chová?!
A zadruhé: Co to sakra bylo?
Autorka nám dává krásný příklad, jak se dneska všechno řeší - alkoholem. Dost jsem se zarazila taky u dvou situací - vážně existuje někdo, komu voní pach cigaret?
Bod za nápad přirovnat slunce a planety k hlavním postavám. A bod za obálku. Poslední bod za konec, který celou knihu trochu zachránil.
Jediná normální postava byla Abigail, která neměla zas tolik prostoru. Ret byla nesnesitelný diktátor, o Jenni a Bex vlastně ani nic moc nevíme a Ellory byla děsně naivní a zmanipulovatelná.
Bonus na závěr: vážně někdo oslovuje své rodiče křestním jménem? V Americe je to asi normální, jinak si nedovedu vysvětlit, proč to všechny postavy dělaly.
Tahounem celé knížky je romantická linka, bezesporu. Co musím vyzdvihnout je neuvěřitelný povahový kontrast hlavních hrdinů. Ten je geniální, postavy jsou dokonale vykreslené. Bylo strašně zábavné sledovat, jak Reida vyvede z míry každá Louina výstřednost.
Reid byl tak přízemní, tak "neposkvrněný", tak sešněrovaný, zato Lou byla nespoutaná jako živel. Kolikrát jsem se nahlas smála, tedy hlavně ze začátku.
ALE přesto všechno si Reid mé srdce nezískal, celou dobu se mi zdálo, že chemie mezi nimi prostě nefunguje. Co mě dál hodně rušilo byla francouzština, protože francouzsky neumím ani slovo a vzadu nebyl ani slovníček. Rozčilovalo mě, že nevím, co výrazy znamenají a při čtení nechci odvádět pozornost tím, že si je budu hledat v překladači.
Jako další minus uvedu anotaci, která dle mého prozrazuje příliš hodně. Celou dobu čekáte a čekáte na ten "zvrat", kdy se vezmou.. přitom je až na straně 90-100 ?!
V neposlední řadě se mi konec zdál příliš zmatený, nechápala jsem, co se vlastně děje. Celkově mě knížka trochu zklamala, asi jsem čekala něco víc.
Jo, jako začátek je šíleně zmatenej - milion jmen, tisíc bytostí, který ani nevíte, jak vypadají, nová vláda atd atd. Prostě Maasová nás do toho hodí rovnou po hlavě. Ale od asi 150. strany děj nabírá grády.
Hodně obsahu tvořily skvělé a kolikrát dost vtipné dialogy. Jenže já pořád úpěnlivě čekala, kdy se na sebe hlavní postavy konečně vrhnou, přestože to ani za mák nebyla hlavní podstata knížky :D, ale Hunt... no prostě jsem ho žrala. Doslova mě otravovaly odbočky s Ruhnem :D.
Kdo by nechtěl mít doma, jako svého ochránce, sexy drsného padlého anděla Umbru Mortis, který nakope zadek každému, kdo se na vás jen zle podívá?
Konec je brilantní, nic jiného bych ani nečekala. Navíc je tentokrát hodně uzavřený - ale ne zcela. Už jsem si kolikrát ověřila, že tolik emocí ve mě umí vyvolat jen kniha od Maasové.
Jako bonus si dokonce zaposilujete, protože odložit tuhle bichli "jen" po hodině čtení prostě nejde. O tuhle knížku se prostě chcete podělit s ostatními a sdílet svoje dojmy.
Ten nejhorší Hel teď bude čekání na další díl. Tady je i 800 stran málo.
P. S. Všimla jsem si toho jenom já nebo autorka vážně zbožňuje otvírání bran do dalších světů? :D
Tak, co o téhle knížce jen říct...
Je znát, že se autorka musela vejít do určitého počtu stran a že ještě není úplně "vypsaná".
Prvních asi 100 stran jsem nevěděla, o co v příběhu vůbec jde a co je cílem postav. A 100 stran je na knihu, která jich má "jen" 344, celkem dost.
Všude tam bylo plno slov, kterým autorka přikládala velký význam, ale čtenář netušil, co znamenají nebo co mají představovat a proč jsou tak důležitá.
Střídání časových linií bylo trochu matoucí, ale až v závěru mi došlo, proč u Dany nebylo napsané, kdy se její dětství odehrává. Trošku mě to rozčilovalo, a tímto se autorce omlouvám, protože to očividně měla promyšlené.
Celkově za mě byla zajímavější a zábavnější dějová linka Dany, nicméně hádanky byly dost zvláštní a moc jsem nepochopila, co má Dany vlastně řešit. Krátké kapitoly každopádně beru jako velké plus.
Abych si ještě trošku postěžovala, nepokládám za nejchytřejší obě postavy pojmenovat na D a ještě ke všemu tak podobně. Ale co už.
V průběhu čtení jsem se nemohla zbavit pocitu, že mi celou knihu něco uniká, že nevidím něco, co v té knize je a proto prostě nechápu, o co tam jde.
Konec byl výrazně nejlepší a nejnapínavější část knihy, jen byl trochu uspěchaný a místy jak z "amerického" filmu.
Abych jen nekritizovala, dodávám, že obálka je naprosto skvělá a zpracování tématu je taky parádní, jen by bylo potřeba svět trochu více čtenářům představit.
Asi bych o téhle knížce dokázala říct spoustu věcí, ale tady uvedu jen nejdůležitější z nich:
- Je to naprosto oprávněný humbook tip. Za mě jedna z top knížek 2020.
- Zamilovala jsem se do každé postavy. Ale zcela určitě mě nejvíc dostalo vykreslení Geoffa a Kristin, protože každý by si přál mít takovou rodinu.
- Není to jen obyčejná YA s pubertálními problémy, je to daleko víc. Má to hloubku, donutí vás to prožívat situace s postavami, všechno v knize je tak "živé".
- Rozhodně byste se chtěli s Revem, Emmou, ale i Declanem a Juliet setkat osobně.
Autorka mi znovu předvedla, že psát vážně umí. Každá její knížka je skvělá a jen tak se nedá zapomenout. Děkuju za to, že napsala zrovna tuhle a budu se těšit na další.
Tuhle knihu bych do YA ani neřadila, protože dostáváme něco jiného, než na co jsme z různých fantasy zvyklí. Bylo to skvělé a doslova mi běhal mráz po zádech.
Jestli tohle má být prvotina, tak smekám pomyslný klobouk. Obálka vypadá taktéž bezvadně. Těším se, až si přečtu další autorčiny knížky, sama působí velmi sympaticky.
Možná, že moje hodnocení není tak docela objektivní, ale fakt je, že tahle knížka mi vykouzlila úsměv na tváři.
Chvílemi mi sice přišla dlouhá, ale na zlepšení nálady je parádní. A při poděkování jsem se upřímně bavila.
Tohle je jedna ze sérií, kde druhý díl je a zůstane nejlepší. Byla tam spousta skvělých věcí, ale příběh mi přišel trochu natažený a konec na mě valný dojem neudělal. Množství sprostých slov bylo podle mě už také na hraně.
Nutno doznat, že tohle je jediná kniha, kde jsem četla o vztahu dvou holek, ne kluků (za což má autor malé bezvýznamné plus), ale ani tak jsem z nich moc nadšená nebyla.
SPOILER
Nejvíc mě zarazilo takový obrovský klišé - Mia musí zemřít, aby ostatní mohli žít.
A druhá věc - i když jsem Ashlinn neměla moc ráda, tak mě sakra naštvalo, co se s ní stalo.
KONEC SPOILERU
A teď k bonusu... Už při normálním čtení mě přesně v té kapitole napadlo, jestli k tomu autor náhodou nesměřuje. A jak se vzadu ukázalo, tak jsem měla pravdu. Nicméně i tak bonus předčil všechna moje očekávání :D
Na to, že se kniha prezentovala jako thriller, moc napjatá jsem teda nebyla. Celkově jsem asi očekávala trochu víc. Vzhledem k tomu, jak rychle se postavy po kapitolách střídaly, k nikomu jsem si nebyla schopná vytvořit nějaký hlubší vztah a bylo mi skoro jedno, co se s nimi stane.
Minimálně do poloviny je kniha pouze o tom, jak uvízli ve škole a snaží se dostat ven. Což je fakt trochu nuda.
SPOILER
To, že jedna z hlavních postav je atentátník, se dozvídáme až téměř u konce (přestože je to podle mě naprosto zjevné už od začátku, že nějaký takový zvrat tam bude, protože proč by se jinak mělo jednat o thriller?), a tam teprve začíná alespoň nějaké napětí.
Bod autorce navíc za to, že se nebála zabít aspoň někoho a udělat knihu trochu uvěřitelnější.
KONEC SPOILERU
Celkově vzato se kniha ale čte dobře a stránky ubíhají rychle, nebýt prostředku, kde se vůbec nic neděje. Nápad dobrý, jen by bylo třeba trochu zapracovat na napětí, protože ve mě kniha moc emocí nevyvolala.
Když jsem si knihu půjčila v knihovně se zjištěním, že patří mladší věkové kategorii, řekla jsem si, že to aspoň budu mít rychle přečtené a splním další bod čtenářské výzvy.
Ale kniha mě mile překvapila. Žádné zdlouhavé pasáže, téměř od začátku akce, originální zápletka, chvílemi i dost drsná, draky jsem vůbec nečekala (i když obálka zezadu mohla napovědět :D) a skvěle příběh doplnili. Škoda jen, že autorka nevyužila potenciál dračí krve.
Jasně, pár věcí bylo řekněme trochu moc jednoduchých, než aby skutečně fungovaly, ale je to knížka pro děti, takže přimhouřím oči.
Tak tohle bylo vesmírně boží - trilogie se stoupající tendencí. Ještě stále se mnou cloumají emoce. Strana 465 OMG!
Nemá asi už smysl říkat jak mega geniální je zpracování celé série, ale já to stejně řeknu. Nejvíc mě bavilo číst zprávy a chaty, záznamy z kamer už tolik ne, ale bez nich bychom se nedozvěděli celý příběh.
Strašně moc jsem se do posledních dvou dílů bála pustit, protože Iluminae jsem četla před skoro 3 lety. Ale na to, abych se do knížky dostala, to nemělo vůbec žádný vliv. Nemohla jsem Obsidio dát z ruky.
Autoři mají brilantní smysl pro humor, trošku mě tady chybělo lízátko od Lexi Blue :D
Dávám rozhodně body navíc za kontroverzní "postavu" SPIRa.
Fascinuje mě, že autor je Angličan a dal si tu práci, seznámit čtenáře s osudem osobnosti, která je významná především pro Česko (Československo).
Byla to jedna z nejzajímavějších a nejlépe napsaných biografií, jaké jsem četla. Zároveň je v knize nenásilnou formou zmíněn historický kontext.
A přestože spousta informací jsou pouze spekulace, já jsem si knížku užila.
Upíři nejsou zrovna něco, na čem bych vyloženě ujížděla a musela o tom hned číst, ale tohle mě strhlo s sebou.
První díl byl průměrný - dobrý, ale ne dost dobrý. Druhý byl lepší, ale při třetím se mi na konci málem zastavilo srdce.
Čtvrtý díl mi ho zlomil. Fakt mě štvalo "vidět" Dimitrije v tomhle stavu.
Dobrá kniha má vyvolat emoce a téhle se to vážně povedlo. Celá série je mnohem lepší, než jsem čekala.
Delší dobu jsem se potýkala s menší čtenářskou krizí a žádná kniha nebyla dost dobrá. A pak jsem si přečetla Sůl moře.
Že nacisti za války vyhladili miliony Židů a dalších skupin, ví asi naprosto každý.
O Wilhelmu Gustloffovi jsem nikdy v životě neslyšela. Nikdy mě nenapadlo uvažovat o tom, jak dopadli němečtí civilisté a lidé, kteří s válkou nechtěli mít nic společného. Vždy se mluvilo jen o těch, kteří bojovali. Ne o těch, kteří neměli kam jít, přišli o rodinu a snažili se utéct.
A nenapadlo mě ani to, že Sověti, kteří u nás byli považováni za "zachránce a osvoboditele", někde působili právě naopak. Že i v Německu bylo spoustu nevinných lidí.
Knížka měla velmi krátké kapitoly, takže se četla velice dobře a ani střídání pohledů mi nevadilo, brzo jsem se zorientovala.
Dlouho jsem ji odkládala a o to víc jsem teď překvapená, jak mě chytla za srdce. Určitě není poslední, kterou od téhle autorky budu číst.
Neskutečně návyková četba, ze které vám vyschne v ústech. Donutí vás přemýšlet, donutí vás se bát a ukáže vám, jak rychle se z lidí mohou stát zvířata, pokud jsou k tomu ty pravé podmínky.
Čtivé? Ano, to příběh je. Styl psaní? Zpočátku asi dost popisný, ale pak jsem si zvykla. Můj největší problém byl, že mi strašně moc věcí přišlo nevysvětlených. Neustále zde bylo zmiňované, že Raven něco provedla, ale já nedokázala pochopit, čím se vlastně provinila?!
Chtělo by to mnohem víc zabřednout do detailů a vysvětlit svět, který si autorka vymyslela, když už to má být fantasy.
Taky mi přišlo, že v knize jiná zvířata než šelmy neexistují.
A navíc jsem za celou knihu nepochopila, v čem je teda Raven tak zvláštní nebo proč se jí všichni mají bát.
Každopádně... autorka má určitě ještě rezervy, ale konec mě navnadil na to, si okamžitě přečíst druhý díl, kéž by už vyšel.