hrdlickova_61 komentáře u knih

Knížka, kterou jsem znávala skoro zpaměti. A podílejí se na tom i obrázky Milady Marešové, že jsem ji měla (a pořád mám) tak ráda. Těším se, až si přečtu i nové vydání, kde jsou pohádky v původních verzích psaných pro dceru pana Kožíka.

1 31.03.2019

Knížka je podle mého soudu velmi výstižná a dobře napsaná. Pomáhá pochopit mentalitu lidí od cirkusu, jejich lásku k němu, ale i problémy, které jsou s ním spojené. Vyprávění Karla Kludského je citlivě zaznamenáno Václavem Cibulou. Četla jsem tuhle knížku několikrát v dětství a nedávno jsem se k ní vrátila ještě jednou. Znovu mě to vše velmi zaujalo. Zároveň ale zastávám názor, že v dnešní době by bylo nanejvýš žádoucí postupně cirkusy přeměnit tak, aby v nich už nevystupovala zvířata.

31.03.2019

Knížku jsem četla jedním dechem. Je plná užitečných informací, vše je navíc podáno velmi čtivým stylem. Pamatuju si, jak jsem se během čtení nemohla dočkat večera, tak jsem si ji otevřela i na dvoře, kde si moje malé děti hrály na písku. Musela jsem si na sebe dávat velký pozor, abych se nezačetla až příliš a abych vnímala současně i děti. Hned druhý den jsem si ji šla koupit ještě jednou, abych ji mohla půjčovat kamarádkám. Jim se pak knížka líbila podobně jako mně.

31.03.2019

Tuhle knížku jsem jeden čas četla pořád dokola a těšila jsem se zároveň i z krásných černobílých fotografií, které jsou k veršům připojeny.

2 31.03.2019

Moc pěkný výbor, navíc s nádhernou gramodeskou.

31.03.2019

Knížku mi půjčila spolužačka o přestávce mezi přednáškami, s tím, že ji bude chtít ještě ten den zase zpátky, aby ji mohla půjčit dál. Filmy jsem oba znala, o existenci takto vydaných scénářů jsem nevěděla a bylo to pro mě velké překvapení a radost. Knížku jsem otevřela, začetla se - a okolní svět zmizel. Tak dokonale jsem se začetla. Kdyby mě přednášející vyvolal, netušila bych to. Nevšimla bych si, ani kdyby spadl strop, dokud jsem nebyla na poslední stránce.

2 30.03.2019

Knížku jsem dostala k 15. narozeninám. Rádi jsme se s rodiči dívali na filmy pro pamětníky, a tak je napadlo, že vyprávění o hercích z nich by se mi mohlo líbit. Hned tehdy jsem byla čtením této knížky nadšená a mám ji moc ráda doteď. Stejně tak tu další - Adaptace není legrace. A snad ještě více než text B. Bezoušky obdivuji obrázky Miloše Nesvadby. Mám je ráda i v jiných knihách a v těchto dvou obzvlášť. Později jsem si ještě koupila vynikající LP.

30.03.2019

Vždycky jsem měla ráda všechny foglarovky - a tuhle obzvlášť, i když je nenápadná a někomu může vadit, že děj je roztříštěný do drobných epizod. Pořád mám před očima i autorovy prosté obrázky. Úvod ("Pojď se mnou tam, kde nebe je vysoké a modré... ") znám doteď celý zpaměti.

4 30.03.2019

Knížku mi darovala naše paní sousedka, když mi bylo asi tak deset let. Měla jsem od téhož autora moc ráda příběhy o Neználkovi, a tak jsem zajásala a přečetla si s chutí i o Víťovi, Kosťovi a jejich kamarádech. Moc se mi líbilo hlavně to, že se tu vypráví o všedních starostech, jaké může zažít každý. Realistické obrázky ten dojem ještě posílily, a protože jsem vždycky měla sklon číst oblíbené knížky několikrát, vracela jsem se ráda i k téhle.

Na knížku mě navedla animovaná groteska Miroslava Štěpánka. Líbilo se mi jak filmové zpracování, tak potom i knižní podoba.

30.03.2019

Knížku mi doporučila paní učitelka, která ji s velkým úspěchem předčítala svým čtvrťákům. Až na pár detailů se líbila i mně a jsem ráda, že ji i dnešní děti tak dobře přijaly.

Knížku jsem četla ve studentském věku (což už je dost dávno), ale i tak si ji dobře pamatuju a hlavně se mi vybavuje nadšení, které ve mně vyvolala. A to nejen proto, že mě dané téma zajímá. Podat tak složitou problematiku čtivě a srozumitelně, to je samo o sobě velkou hodnotou, takže bych autory obdivovala, i kdybych jinak byla zarytým nepřítelem přírodních věd : o)

1 30.03.2019

Knížka se podle mojí zkušenosti výborně hodí nejen pro všechny, kdo chtějí zhubnout, ale i pro štíhlé a zdravé - a to díky zajímavému příběhu autorky v úvodu, díky jejímu čtivému stylu a spoustě všeobecně platných a použitelných tipů pro zdravý způsob života.

30.03.2019

Text ke knize v úvodu je výstižný - přesně taková tato nenápadná knížečka je. Ještě bych dodala, že je velmi čtivá a srozumitelná, že neopakuje totéž, co jiné knihy, ale přináší i spoustu vlastních zkušeností autorky.

Téma odkyselení je myslím velmi důležité, protože výsledky se vztahují k mnoha různým nemocem. Zjednodušeně by se dalo říci, že odkyselení působí jako všelék - je to tím, že silně odlehčí náš vlastní imunitní systém a umožní mu pracovat naplno.

1 30.03.2019

Jedna z mých (mnoha) nejmilejších, a nejen v době dětství : o)

1 29.03.2019

Miminko jsem četla jako malá s velkým zaujetím. Líbily se mi i obrázky. Zapamatovala jsem si jméno autorky Anny Malinské, kterou jsem znala i z knížky Náš Adámek. Po letech mi moje děti knížku Miminko sehnaly jako dárek a udělaly mi tím velkou radost. A když jsem pak četla Miminko znovu, zjistila jsem navíc ještě to, že obrázky namalovala Květa Pacovská - dnes slavná ilustrátorka, ale tehdy teprve začínající. Těším se, až budeme Miminko i Našeho Adámka číst s vnoučaty.

1 29.03.2019

Knížku jsem četla několikrát v dětství a měla jsem ji moc ráda. Pak jsem si ji znovu přečetla jako dospělá a musela jsem obdivovat, jak jednoduše a působivě uměl pan Nový vyjádřit nejen příběhy, ale i dojmy, atmosféru, krajinu... Totéž mi potvrdili i všichni, komu jsem ji půjčila, a to jak děti, tak i rodiče nebo učitelky.
Na knížce se mi líbí i to, jak je Davídek autentický. Když najde cestou do školy mrtvou veverku, vezme ji s sebou, aby se pochlubil... Když potká hranostaje, pozoruje ho a přijde až po zvonění... Když plují po vodě kry a maminka mu zakáže jít k řece, ale Radek (dobrý kamarád, takže také autorita) ho k řece pozve, poslechne samozřejmě Radka, a ne maminku... Když se děti vyptávají Honzíka na jeho zranění, Davídek chce být také středem pozornosti a honem začne vyprávět, co se kdysi stalo jemu... atd. atd. Děti se při čtení setkávají s tím, co někdy "uklouzlo" i jim. Není tam k tomu žádné hodnocení, ale popis toho, co bylo dál, jak se Davídek pak cítil, co si pomyslel, jakou zkušenost si tím udělal. Poučení pro čtenáře, malé i dospělé, je nenápadné, přichází tak přirozeně, jako je tomu ve skutečném životě.
Děti zde prožívají všední příhody. Sem tam se stane něco výrazného (nemoc, trapas před školní tabulí, nová spolužačka, návštěva prarodičů, Mikuláš...), pak se zase vše zklidní a ozdobou jednotlivých dní jsou obyčejné hry a fantazie. Není myslím vůbec od věci, když kromě napínavých knížek čtou děti i takovéto poklidné a potvrzují si, že i běžný život je velkým dobrodružstvím.

3 29.03.2019