hs777 komentáře u knih
Všechny povídky mne zaujaly (samotnou mě to překvapilo) a bavily i do konce, což u povídkové knihy nebývá zvykem, takže jednoznačně pět hvězd.
Knihy Chrise Cartera s Robertem Hunterem jsou těžce návykové. Nepodaří se vám najít hluché místo a zhruba od poloviny přestanete jíst, pít, dýchat a vůbec všechno. Naprosto super a teď zase jen dlouhé čekání.
Přečetla jsem už hodně příběhů s podobnou tématikou a většina z nich mne silně zasáhla a dojala. Tato kniha je druhá, u které mi navíc tekly slzy.
Někdy je člověku líp v lese mezi houbami než ve městě mezi lidmi. Smutné je, že si Sára své místo a způsob života nevybrala úplně dobrovolně, byla k němu donucena chováním a slepotou nejbližších. Další ožehavé téma, další výborná kniha této mladé české autorky a další šťastná ruka Hostu.
Mockrát jsem o této knize slyšela, tak v rámci čtenářské výzvy jsem se na ni vrhla. A abych řekla pravdu, o nic jsem nepřišla. Ten koncert humoru a vtipných hlášek jsem fakt hledala marně. Nechápala jsem, nebavilo mě, prostě nic pro mne, bohužel.
Skvěle napsaný a promyšlený příběh, nevšední námět, spojení fantasy prvků, židovského náboženství a detektivky, atmosféra temného metra, záhadných stínů, černých vran - všechno naprosto výborné. Přesto hodnotím jen čtyřmi hvězdičkami, ale jen proto, že nevysvětlitelným jevům prostě neholduji. K přečtení ale rozhodně doporučím.
Excelentní psychodrama. Vysněná narozeninová oslava, dvě tajemství a obrovské dilema - svěřit se a sdílet, nebo mlčet a ochránit... a přitom obojí je špatně. K přečtení mě nalákal komentář Šánky a i já vřele doporučuji.
Jelikož mám farmářské trhy na Kulaťáku za humny, byla pro mne povinnost Tržiště si přečíst. Četla jsem hezky od začátku do konce a podle mne je toto pořadí kapitol ideální. Na malém plácku tržiště se mi odkryla pestrobarevná mozaika postaviček a osudů, což je jen zlomek toho, co kolem nás probíhá a co kolikrát bez povšimnutí míjíme. Perfektní a příjemné čtení.
Až po přečtení doslovu jsem přišla na to, co mi celou dobu vadilo -chyběly mi emoce, opravdovost vlastního prožitku. Cilka byla mladá dívka, která se po osvobození z Osvětimi ocitla v gulagu. Autorka sice čerpala z dochovaných historických materiálů a vzpomínek tatéra Laleho, ale výsledek je plochý, prázdný, předvídatelný a s černobílými postavami bez jakékokoliv vývoje. Měla jsem dost podobné pocity jako u Tatéra - nedotklo se mě to.
Osud jednotlivců ve vyhrocených dějinných dobách. Ještě nikdy se mi nestalo, aby mě soubor povídek tak bavil, aby každá ve mně dlouho doznívala, honila se mi hlavou a přestože jsem se těšila na další, záměrně jsem ten okamžik oddalovala. Vrba mě svým Prakem překvapil a teď jen potvrdil, že to nebyla náhoda. Jazykové i stylistické diamanty nápaditě pospojované, no prostě fantastické ... všem doporučuji.
Excelentní! Sebastián opět zazářil a dění kolem Billyho a Vanji bylo jako bonbónek navíc. S tak otevřeným koncem bude čekání na další díl nekonečné.
David Raker pátrá po zmizelých. V osmém pokračování je to trochu jinak, zmizelá není osoba, ale její paměť. A tím začíná neuvěřitelná jízda, která se větví, zaplétá, na chvíli se nitky začnou spojovat, aby se vzápětí zase zašmodrchaly a já, jako už poněkolikáté, jsem měla problém se odtrhnout. Se shovívavostí k Davidově supermanovství doporučuji.
Nechápu, jak se mi podařilo dosud se nepotkat s knihami Dominika Dána. Naprosto excelentně napsané, realisticky, civilně, s nadhledem a čte se jedna báseň. Hned s první knihou řadím DD mezi své oblíbené autory.
U některých knih mám pocit, že mají stránek víc než dost, ale tady je to právě naopak. Dokonalá úspěšná rodina sešněrovaná společenským postavením a pravidly a na druhé straně avantgardní matka a dcera nespoutané nikým a ničím. Tolik rozmanitých postav, z nichž žádná není černobílá, každou jsem měla ráda a dokázala pochopit. Tolik ožehavých témat a nejen o podobách mateřství a vztahu mezi rodiči a dětmi, o kterých bych ráda četla a přemýšlela dál, protože otázky jsou položené, ale odpovědi si každý musí najít sám. Celeste Ng napsala nádhernou knihu, už druhou.
V poslední době mě povídky překvapují. Velkou Sovu mám ráda, tak jsem se pustila i do téhle knihy. První povídka dobrá, druhá ještě lepší a třetí naprosto zastínila obě předchozí ... a ten konec, no prostě bomba.
Fantastické a dokonalé, nádherný jazyk a styl. Padesátá léta u nás a v Rusku, na jedné straně výchova estébáckého agenta a na druhé fantaskní proměna lišky v člověka, k tomu přehršel odkazů do historie, literatury, umění a ještě nezvyklé a přitom příjemné zasahování vypravěče do děje ... uf, kniha, na kterou jsem narazila jen náhodou, jsem s úžasem a zaujetím přečetla za den.
Viděla jsem dokument i film a je pravda, že mnoho nového jsem se nedozvěděla. Také je pravda, že autentická líčení Katky je nekonečná smyčka slibů, šancí, záchvěvů naděje a následných selhání. Katka se Michaelu Třeštíkovi přiznala, jak ji oslovila a přitahovala kniha My děti ze stanice ZOO. Kdyby jenom jednoho člověka tato kniha naopak odradila, má i vedle vynikajících natočených dokumentů smysl. A fotografie jsou nádherné a nekompromisní.
Třetí díl, znovu bomba a maximální počet hvězdiček. Jude mi trochu připomíná Bryndzovu Eriku Foster nebo Kim Stone Angely Marson. Všechny mají za sebou nelehkou životní situaci, se kterou se statečně perou. Kniha má neuvěřitelné tempo a já mohu jen doporučit.
Jak je těžké být dítětem. Připomnělo mi citát Antoine de Saint-Exupéryho: “Všichni dospělí byli dětmi, ale málokdo si na to pamatuje”. To, co je pro dospělého banalita, může pro jemnou dětskou duši znamenat zásadní až neřešitelný problém. Tím spíš, když díky své jinakosti nezapadá nebo ani nechce zapadat do dětského kolektivu. Myslím, že není zdaleka jen pro dětské čtenáře.
Nejdříve se ztratí kocour a poté ho nečekaně opustí manželka. Od té chvíle se začne Tóru Okada brodit svými vzpomínkami, představami a sny, aby se dostal do svého nitra. Do cesty se mu připlete několik tajemných žen, tradičně nechybí hudba, sex a studna. Murakamovsky citlivé, hloubavé a já jsem si jako vždy tento magický, fantaskní svět a příběh velmi užila.