hs777 komentáře u knih
Role autora jako pouhého zprostředkovatele je skvělý nápad a jestli je to pravda nebo fikce, je mi úplně jedno. Strohý přepis komunikace s Igorem, odkazy na existující webové stránky a autorovy skeptické poznámky jsou velmi sugestivní a přispěly k mé rozpolcenosti ohledně autenticity příběhu. Přitom dohromady o nic nešlo - parta čtyř lidí (plus minus jeden) si vyrazila do hor, kde se pár lidí ztratilo. A já přitom měla splašený tep a při nečekaném zvuku jsem nadskakovala na židli. Tohle se Jozefu Karikovi vážně povedlo.
Nenápadná a přitom neuvěřitelně napínavá záležitost už od prvních písmenek. Vlastně celá série je velmi podařená, na prvních dílech bych pár much ještě našla, ale s každým dalším se úroveň výrazně zvyšuje. Klevisová dokáže nenásilně vtáhnout do jakéhokoliv prostředí, ať je to klasický český venkov se strašidelným mlýnem, stájemi a typickou hospodou, pražská vilová čtvrť nebo odlehlý holandský ostrov. Pro mne jednoznačně objev dalšího výborného českého autora.
Spolu s Tkaničkami je součástí série nazvané Citové trilogie a je to znát. Neobvyklý příběh celoživotního zvláštního vztahu středoškolského profesora a jeho studentky je stejně intimní, emočně nabitý a pro mne znamenal příjemný čtenářský zážitek.
Tři kamarádi z univerzity se sejdou poprvé po čtyřiceti letech. Kromě vzpomínání na staré časy možná trochu doufají, že se jim vyjasní záhada ohledně dívky, do které byli tenkrát všichni zamilovaní. Když jsem přežila dost rozveklý a rozvětvený úvod (naštěstí asi jen 50 stran), byla jsem hodně zvědavá, proč a hlavně jak Jacy zmizela - a upřímně - takovéhle rozuzlení jsem nečekala. Není to nezapomenutelná kniha, ale bavila mě.
Strach, tak ten jsem opravdu měla skoro celou dobu. Franck Thilliez umí geniálně naservírovat napětí, a když si myslíte, že už se to nedá vydržet, tak ještě přidá. Za konec jsem ráda a těším se. Super !
Že Sharon Bolton píše úžasně a její knihy mi málokdy dovolí je odložit, jsem věděla. Jenomže u Rakváře chybí Lacey Flint, vrah je známý už z anotace, navíc hned v první kapitole má pohřeb a čáry máry nemusím. Ale hned po prvních stránkách bylo jasné, že to bude stejně jízda - zběsilá, dokonalá, naprosto strhující (duchařinu odpouštím), takže za den a půl přečteno... štěstí, že byl víkend, jinak by mě čekal noční maratón.
Moje pátá kniha od Delphine de Vigan a zase až na dřeň. Všechny ode mne dostaly pět hvězd, ale téhle bych dala i víc.
Četla jsem skoro celý týden, což je na mne strašně dlouho. Téma víc aktuální, Asadovo tajemství poodhaleno a přesto to úplně nešlapalo.
Všechny tři knihy autorky jsou o zvláštním druhu mateřství, nepřirozeném až nezdravém. Nemá smysl je srovnávat, každá je jiná a všechny jsou výborné, i když velmi deprimující ... ale i tak doporučím k přečtení (nejlépe po něčem humorném či oddechovém).
Udělovat hvězdičky takovým knihám je trochu zvrácené. Čím větší počet, tím hrůznější obsah. Film jsem neviděla a přestože vím, že Roman Polanski je výborný režisér, nehodlám ho zhlédnout. Některé scény mi stačilo číst, vidět bych je nesnesla.
Knihy Roberta Bryndzy jsou prostě sázka na jistotu a ke zdejším pochvalným komentářům není co dodat. Potěšilo mě, že ani s pátým dílem neztratil dech.
Backmanovy knihy má moc ráda a na každou novou se vždy hodně těším. Dovede se dokonale vcítit, popsat emoce, rozpitvat myšlenky svých postav tak, že nakonec i ty záporňáky dokážu pochopit a soucítit s nimi. Pokračování Medvědína je stejně dobré jako první díl, lidské, nečernobílé. Jen toho temna a násilí, zášti a intrik už bylo pro mne příliš, proto příště prosím trochu veselejší příběh.
Moje první kniha od Michaela Robothama a hned taková pecka. Když vězeň Audie Palmer pouhý den před vypršením desetiletého trestu za ozbrojené loupežné přepadení uprchne z vězení, bylo jasné, že to nebude jen tak. A nebylo - pomalu se vyplňovala mozaika událostí před deseti lety, tempo se zvyšovalo a posledních sto stran už mi, navzdory pokročilé noci, nedovolilo knihu odložit. Určitě si přečtu i další knihy - škoda jen, že jednotlivé díly série s Josephem O’ Loughinem vychází tak chaoticky.
Každý další díl se mi zdá lepší a lepší, Matěj Mlynář mě fakt baví, stejně tak jako v poslední době české detektivky. Doporučuji.
Ujeté, bláznivé, ale bavilo mě od začátku do konce.
Odpočinkové, takové nahlédnutí do hlubin mužské duše (ale velká hloubka to teda nebyla).
Tradičně vynikající Odeonka a také skoro tradičně velmi těžký a bolavý příběh. Pouta, která by měla chránit, všechny čtyři postavy tohoto dramatu drtí. Nejsmutnější je, že mezi nimi jsou dva teprve dvanáctiletí chlapci. Doporučuji a Delphine de Vigan řadím mezi své oblíbené autory.
Senzace - neskutečné tempo, našlapaný děj a ani jeden nudný odstavec. Knížky s Kim vždycky přečtu závratnou rychlostí ... teda spíš než přečtu, normálně zhltnu. Žádný krimičtenář si tohle nemůže nechat ujít.
Kdo ví, co se děje za zavřenými dveřmi a lze někoho přesvědčit o zrůdnosti bezchybného charismatického úspěšného advokáta, který obhajuje ženy týrané svými partnery, že vězní vlastní manželku? Nelze, a proto si musí Grace poradit jinak. Tak moc jsem jí fandila, že jsem nemohla přestat číst. Doufám, že v mém okolí se za zavřenými dveřmi neskrývá žádný takový psychopat.
Jsem překvapená a nadšená, děj poutavý od první stránky. Návrat do rodného města, pomalé odkrývání tajemství z minulosti. Nejen Aaron Falk chce znát pravdu. Hlavně to chcete vy, a proto čtete bez přestání dál a dál. Doporučuji a doufám, že Host nám přinese i další díl.