Humr komentáře u knih
Pecka, pohlcen knihou často odcházím, tu si dát něco z ledničky, pak si s knihou vlezu do vanz. je mi stydno, že si tak užívám všech výdobytků civilizace. Možná totální ztotožnění s autorem.
I já si myslím, že si lidstvo zahrává a neváží si toho, co má. Nesmyslně plýtvá. Někdy čtu úplně bez dechu. Na konci ni vyhrknou slzy a dokonce hlasitě vzlykám, snad tím, že mám malé dítě vedle sebe.
Snad nejsem sám, komu se tato novela zdá úžasná. Přečetl jsem od McEwana dost knih, ale tahle se mi doslova zaryla pod kůži a když se mi nevrátila od někoho z přátel, koupil jsem si jí znovu. Je to skvělý příběh a nádherně napsaný. Filmová adaptace se nejen nepovedla, ale má jiné vyznění, takže buď se zdálo složité nebo vsadili na jiný výklad. Každopádně z mého pohledu docala plytký.
Myslím si, že je kniha trochu nadsazená. Literárně se podle mého nejedná o bůhvíjaký poklad, na proslulosti se podepsaly spíše skandály autora. Vyprávění je dost jednotvárné a pokud vás neohromuje popis násilí...
Myslím si, že nakladatel měl přeložit původní název Blackhouse. Je v něm totiž více obsažena ponurost námětu a temnota mysli hlavního hrdiny. Jde o zjevnou alegorii. Kniha je výborně napsaná a protínají se v něm dvě roviny - současná kontra dětství a dospívání hlavního hrdiny. Krok za krokem odkrýváme minulost a tím víc se obáváme přítomnosti.
Nebudu psát obsah, těch je tu dost a dost. Chci popsat spíš pocit z knihy. Kazuo je výtečný v popisu prostředí a postav. Díky tomu je vše velmi uvěřitelné, ačkoliv tady jde o sci-fi. Vlastně spíše soc-fi ;-)
Pokud vás námět chytí, příběh vás zcela pohltí a na konci máte pocit beznaděje a smutku.
Chci také doporučit stejnojmenné filmové zpracování z roku 2010 ze kterého mám ještě dnes (např. scéna s lodí na pobřeží) tíživé vzpomínky.
Kniha je velmi obsáhlý americký román, částečně autobiografický a náročný. Sleduje syna řeckého emigranta, který se vypracoval na kreativce v reklamní agentuře a žije si svůj americký sen. Deziluze středního věku, kdy si uvědomuje, že ho nenaplňuje práce ani manželství a objevuje ženu svého života. Zdá se, že příliš pozdě.
Pro mě jedna z nejpozoruhodnějších knih. S postavami jsem plně soucítil a na konci jsem měl v očích slzy. Paradoxně mě Ianova poslední kniha přiměla číst další a už jich mám na kontě pět.
Skvělé. Mohlo by to být ještě lepší, ale to by to nesměla překládat (jako spoustu Kingových knih) Linda bartošková. Ta se nenamáhá zjišťovat, co myslel utor tímto nebo támhletím, ignoruje zažité názvy a někdy je její překlad úplně mimo mísu. Takže kdy se Jake potřebuje vymočit, odchází do koupelny, přestože by měl jít na záchod. Automatický překladač ale má bathroom. Prostě je to škoda. Když si vzpomenu na překlady Kořána, Nenadála nebo Šenkyříka...
Dobrá kniha, i když tady autor tak trochu vykrádá sám sebe z prvotiny Skála. I prolínání časových rovin je podobné. Příběh působí trochu vykonstruovaně, nejvíc samotný motiv vraha. Román je bravůrně napsaný, takže se čtenář ponoří do příběhu.
Někdo tu porovnal autora s Remarquem. Nabízí se to, protože on také psal o hrdinech poznamenaných válkou. Mohl bych ale vyjmenovat tucet dalších autorů. Temná aréna je dle mého lepší než mnohem úspěšnější Mariův Kmotr. Amerika tu knihu nepřijala s takovým ohlasem, jaký Puzo očekával. Kniha mi připadá spíš taková hemingwayovská. Skvěle je popsaná ztracená generace a pocit frustrace z následného života. Báječně to vykreslil třeba film Návrat domů (1978). Zaráží mě, že v době kdy Hollywood vykrade každý lepší námět, co se ve světě chytil, je jedinou adaptací knihy český film Temná aréna z roku 1988.
Musím souhlasit se Siriem, že kniha mohla být větší, aby vynikly Hopperovy obrazy. O ty přece šlo. Když už by to knihu velmi prodražilo, mohl se zvolit aspoň formát na šířku. Přišlo mi až směšné, jak byly obrazy na šířku malé.
Povídky byly velmi rozdílné úrovně a řekl bych, že se na kvalitě podepsal i překlad, který mohl být lepší. Díky této knize jsem se seznámil s některými autory, které si vyhledám.
Vážně galerie. Někdy jsem se bavil, jindy mi bylo smutno, trapně za hrdiny a někdy jsem jim jejich zasloužený osud přál. Pěkná kniha.
Trochu zklamání. Kniha podle mě namá žádný přesah. Je to prostě jen detektivka, která je dokonce občas až nudná a zdlouhavá. Donekonečna omílané touhy a pády hlavní představitelky Rachel se opakují jen s malými změnami. Nechápu to vysoké ocenění kritiky.
Výborná kniha, podle které A. Kachlík natočil v r. 1978 dost slabý film. Páralovy knihy jsou zřejmě nejvíce využívané filmaři. Téměř každá kniha se dočkala filmové podoby.