Hyaenodon komentáře u knih

Příběh o ženě, která neví, co chce, a nedá pokoj, dokud toho nedosáhne... Bavila mě "malost" všech postav, kterými je Ema obklopena, s lékárníkem Homaisem v čele. Nuda a šeď, ze které se Ema snaží vymanit nakupováním luxusním předmětů a mileneckými vztahy, od kterých marně očekává naplnění.

6 21.04.2024

Naprostá klasika. Přestože jsou povídky staré 65 let, neztratily nic ze své působivosti a nějakou tu "elektronku" jim milerád odpustím. Nejvíc mě bavily Vpád a Noc a plíseň, Krysa v Labyrintu zmiňuje základní problém při komunikaci s mimozemšťany - viz Pánův hlas.

14.04.2024

S Frédéricem Moreauem bych tedy chtěl mít dvojdomek... Nespolehlivý, nestálý, kam vítr, tam plášť. Svou posedlostí po nedostupné ženě mi připomínal Octavia ze Zpovědi dítěte svého věku, ale ten aspoň neměnil obden své názory. Na druhou stranu, všichni Frédéricovi "přátelé" byli diletanti, tak se není co divit, že chtěl "zapadnout". Perfektně napsaná (otravná) postava.

1 08.04.2024

Trochu zklamání. Čekal jsem aspoň trochu realistický popis českého venkova, ale dostal jsem... Co vlastně? Popis atmosféry vesnice, pár obrazů, několik silnějších motivů (matka tající úkryt zběhlého syna), ale jinak vlastně nic. Klíčí ve mně podezření, že jsem pointy nepobral, protože tam vesměs nejsou. Dvě hvězdy za jazyk.

31.03.2024

No, tak to byla pecka. Zase jedna z těch knih, u které bych Alanův příběh s chutí sledoval dál - až do jeho smrti. Atmosféra knihy mi poněkud připomněla Kameny mluví od Thórbergura Thórdarsona (venkov, zvířata, toulání se divočinou), příběh je ale samozřejmě o velmi působivé cestě malého Alana k normálnímu dětství.

3 31.03.2024

Kniha je to jistě zajímavá a z historického hlediska nesmírně cenná. Co mi na ní vadilo bylo opakování jednoho schématu po celou dobu pouti Městem (všichni se hádají, Poutník se naštve a jde se jinam). Druhá část mi přišla paradoxně zajímavější, protože nalezení klidu ve vlastním nitru je něco, co myslícímu člověku umožňuje přežívat setkání s blby a praštěnými ideologiemi, kterými je dnešní svět (Město) přeplněno.

4 20.03.2024

Pecka. Mrazivé příběhy o špatných rodičích, kanibalech a o strachu. Moc jsem si ji užil.

2 11.03.2024

Naprostá klasika, s chutí jsem si ji připomněl. Století výzkumu Solaris - a nic nevíme, i když byly potištěny tuny papíru. Nádhera.

3 11.03.2024

Myslím, že je kniha i na dobu, kdy vznikala, zbytečně ukecaná; posledních cca 80 stran je pak vážně jízda. Nanu nechci hodnotit, pouze využívala hlouposti bohatých mužů.

03.03.2024

(SPOILER) Oproti Listopádu docela jízda. Musím říct, že jsem podezříval (nevlastního) otce, přestože je kniha přecpaná narážkami na skutečného viníka. Trochu nedotaženě na mě působí další osud Jakuba a vlastně i jeho bratra, protože z něj není sňato falešné obvinění. Babi je svině a snese srovnání i s panímámou Boučkovou z Kalibova zločinu (za mě nejotravnější ženská, jakou jsem v literatuře poznal). Ale jo, bavil jsem, šňupl jsem si knížku na jeden zátah.

18 19.02.2024

Svižná jednohubka, možná až trochu hektická. A myslím, že mnohem děsivější je to, co nevidíme (viz Lovecraft). Škoda, že je samotná invaze vylíčena tak zkratkovitě, mohla to být super "zombie" atmosféra.

5 10.02.2024

Moje druhá autorova kniha - podle mě obecně lepší průměr. Porno části mi nevadily (k Lady Fuckingham se to ani nepřibližuje), komentáře západní civilizace jsou jářku velmi trefné. Neskutečné pokrytectví naší (francouzské) společnosti, která předstírá spořádané rodiny (na sociálních sítích) a jejíž členové se nemohou vystát. Práce pro práci, zavírání očí před skutečnými problémy a morální cirkusy u pseudoproblémů, kde ukazujeme svou správnost... Nemůžu říct, že bych byl autorem ohromen, ale klidně po nějaké další knize sáhnu.

6 09.02.2024

Skvělý překlad. Jedna z knih, u kterých si člověk vyčítá, že ví tak málo o křesťanství nebo o antice.

2 12.01.2024

Naprostá klasika. Jaký malý Hyaenodon jsem je poslouchal z gramofonové desky.

3 12.01.2024

Podle mého by kniha mohla být klidně delší. Vždy jsem si říkal, že by mě život na majáku bavil, ale to jsem ještě nevěděl, kolik bylo s jeho obsluhou spojeno dřiny.

2 12.01.2024

Ale proč ne, krásné obrazy a detaily v popisech přírody. První část mi připomněla Portrét umělce v jinošských letech, ta druhá mi asociovala Džínový svět. Ve své době to musela být pecka, ale jakožto cynickou bestii po čtyřicítce mě Ratkinovo srdeční pnutí moc nebere.

2 31.12.2023

Moje první autorova kniha. Musím říct, že jsem nevěděl, do čeho jdu. No, je to námět na depresi...

Parafráze WTF momentu: V budoucnosti nás čeká jenom štěstí, kde nebude prostor pro humor, ironii ani veselí.

1 26.12.2023

Čekal jsem nějaký "masakr" ve stylu U snědeného krámu a dostal jsem Ulici z konce 19. století. Manželé Kondelíkovi mě bavili tím, jak se mezi sebou neustále štětili, Vejvarovi mi přišli jak rodina cvrčků ze Ze života hmyzu... Příběh sám o sobě je dost chabý (opravdu by dcera takhle vyváděla?). Tři hvězdy za humorné verbální přestřelky, na víc to nevidím.

05.12.2023

Zamarovský prostě uměl a i díky němu jsem se začal zajímat o dějepis. Jeho adaptace původní předlohy je svižná a čtivá a myslím, že převedení do prózy (zejména vzhledem k fragmentaci původního textu) rozhodně příběhu neškodí. Lahůdka.

3 28.11.2023

Další klasik, který mi léta unikal. Osobně nemám rád ukňourané (pre)romantické hrdiny a Chamyl to ve svém příspěvku pěkně shrnul. Octavius nemá žádný životní cíl a tak veškerou svou energii vrhá do emoce, které říká láska, ale jde o posedlost ideálním stavem. Celkem osvěžující byly kritiky "současnosti" a opět se mi potvrzuje pocit, že jsme jako společnost v podstatě pořád stejní.
WTF moment: Nemoc tohoto století pramení ze dvou příčin: Nic z toho, co bylo, už není a všechno to, co bude, ještě není.

1 20.11.2023