iceVS komentáře u knih
Nejdřív máte pocit, že jste rovnýma nohama vpadli někomu do života.
Následuje pocit, že jste rovnýma nohama vpadli někomu rovnou do mozku.
Je to absolutně ulítlý a totálně boží.
A zároveň neuvěřitelně romantický --- "...Ochrnul jsem smutkem, škrtil se beznadějí..., ...pochytej mý touhy..."
Dodnes jsem netušila, že existuje Ivan Jemelka. Ale náramně mě baví.
"...jdu do města. Potká mě nějaká nálevna..."
Jako bych četla Brabence :-D
Kniha je z části o Janu Pirkovi a z části o covidu. Není se co divit, v covidové době vznikala.
Jan Pirk je prostě úžasný. Moc mě baví formát a styl celé knihy. Prostě rozhovory. Zrovna teď tohle a příště cokoli jiného. Musím říct, že četbu jsem si opravdu užívala a bylo to blaho pro dušičku.
Díky lidem jakými jsou Jan Pirk, Radkin Honzák, Roman Šmucler (a další a další) jsem přežila vlastní nemoc beze strachu a paniky. Mrzí mě, že dostali v médiích mnohem méně prostoru než zpovykaní panikáři, mrzí mě, že se na ně snášela vlna kritiky a zneuznání.
I když kniha vyšla už před více než třiceti lety, příběh je pořád parádní. Přečetla jsem za jediný den. Všiml si někdo, že k tomu, aby byl děj napínavý a čtivý opravdu není třeba mobilů a internetu, nemluvě o dalších vymoženostech,
Já nevím, mám v ruce jinou knihu než ostatní čtenářky...?
Definice potvory v téhle knize je jasná:
"...Potvora není mrcha v původním slova smyslu, ale žena, která ví, co chce. Potvora je milá... Potvora na muži nevisí, netváří se, že by ho šíleně potřebovala..."
Překvápko :-D
Naprosto vynikající Epstein, skvělé Dvořáková se Soukupovou, překvapivě nudná a nenápaditá Mornštajnová.
Když jsem zahlédla knihu o Hedy, zajásala jsem. Konečně trochu víc informací o té takřka tajemné a nádherné ženě.
A i když jsou v knize moc hezké fotografie, jinak v ní není zas tak o mnoho víc, než dosud známé informace. Tak nějak mám z téhle knihy pocit, že někdo dal dohromady šedesát výstřižků z časopisů, rozstříhal je na odstavce, celé to zamíchal a pak poskládal dohromady. A ve finále to prohnali automatickým překladačem, ta čeština je někdy taková velmi nečeská.
Miloňkovým básním neodolám.
A Pepson to shrnul dokonale, takže netřeba cokoli dodávat.
Ještě že je to jen fikce.
Jinak je to přesně ten týpek, co bych chtěla, aby mi komplikoval život :-D
Po prvních dvou povídkách jsem měla chuť knihu zahodit, vůbec se mi nelíbily, jedna výrazně slabší se pak ještě našla.
Petra Dvořáková byla naprosto nejlepší, kupodivu jsem byla romanticky naladěna, takže i Boris Dočekal mi kápnul do noty.
Tři hvězdičky by byly málo, čtyři se mi zdají moc :-)
Naprosto chlapská knížka... akce, akce, akce, sex, sex, sex (chtěný i nechtěný...)
Stejně se mi to líbilo.
A v mysli mi stále běžely útržky filmu Pěsti ve tmě. Včetně té skvělé hudby, která film podbarvovala. Vím, že děje spolu nesouvisí - to byly jen mé pocity.
Ale jo...
U Mattových knížek vždy kolísám mezi tím, že je to učiněná pohádka a naprostý moudro... Jen tý existencionální filozofie je tam nějak moc. Zato příjemně vyváženo rozborem nekonečného množství vesmírů, což je mé oblíbené téma při probdělých nocích.
A samozřejmě naprosto nemůžu nesouhlasit s myšlenkou, že knihovnice je Bůh.
Text ovlivněný neklidnou a divokou myslí autorky. Nedokázala jsem se v té změti myšlenkových pochodů příliš zorientovat.
A vlastně mě zajímaly osudy ostatních osob víc, než ten autorčin.
Boží...
Chvílemi jsem měla pocit, že čtu životopis Ozzyho :-D
Neurazilo, nenadchlo...
Co se skvěle vyjímá na FB bohužel dost často na papíře skomírá...
Přiznám se, že nemám pocit, že bych se dozvěděla něco o Kubě jako takové, spíš mi to přijde jako výlet s protivným dědou do Benešova.
Protože Benešov má s Kubou společného přesně tolik, co tahle knížečka :-)
Protivnýho dědu.
PS: Pobavil mě rozhovor s autorkou. Děda po přečtení nekomunikuje, protože polovina historek byla nadsazená...
To je divný... :-D
Prostě knížka o kočkách...
A pokud jsou tam základní informace a hezké fotky, tak ta knížka nikdy nemůže být úplně blbá :-D
Skvělá kniha. Jen to dost bolelo, zejména v týhle době.
Velký traumíčka z toho mám.
Jaderná katastrofa, náboženské třenice, pudy, které musí zvítězit, aby člověk přežil aspoň o chvíli dýl než ten druhý...
Už to nikdy nechci číst, bylo to děsivý, pravdivý, bolestivý.
Nesešly jsme se.
Já čekala čísla a logiku.
A kniha byla o magii, symbolice, božstvech a malování si fáze měsíce do deníčku.
Úžasný sledovat, jak se z podivného strejce stává elitní a chladnokrevný zabiják.
I jeho humor je smrtící :-)
A vůbec nejvíc se mi líbí ta boží nekorektnost v každém ohledu.
Balzám.
Chci další díl - pokud možno ihned :-)
Výborný, výborný, výborný...
Jen jsem se půlku knížky bála, aby tam ten papoušek fakt byl :-D