iceVS komentáře u knih
Patřím k davu, který má mnohem raději Ed McBaina než Evana Huntera.
Tahle knížka byla nečekaná.
Zvláštní.
Divná.
Poutavá.
Vůbec netuším, zda v mé knihovničce zůstane...
Carelly tam bylo pomálu a celý to bylo takový bezútěšný...
Sedmaosmdesátka to není. A ten překlad to vážně poněkud zabil.
Nebylo to nejhorší.
Jen mi to osobně přišlo tak nějak školácky urputné...
Život Coco Chanel netypicky pohledem mladší sestry.
Moc se mi to líbilo a asi bych unesla ještě víc románku s tajemným Luchem :-)
Jak se mi moc líbila kniha Mazl tov, tak o to víc mě nezaujala tahle. Fakt jsem se nudila. Víceméně mi to celé přišlo jako popis jedné výstavy, přepis několika rozhovorů a celkově tak nějak o ničem.
Respektive o tom, co už je známo, tedy že ortodoxní mají zakázáno vlastně takřka vše a mysl svázanou okovy :-)
Nemůžu říct, že bych byla úplně urvaná z první třetiny knihy, ale pak už jen nadšení z mé strany... Tedy alespoň, co se příběhu týká.
Musím říct, že některé obraty absolutně odmítám pobrat... a těch "perel" tam bylo nepočítaně...
- je podobná na Audrey, je podobný na otce, je podobný na matku
- dnes mám pět roků, mám třináct, mám tři
- otěhotněl jsem holku
- valčík na raz dva tři čtyři, raz dva tři čtyři...
Naprosto skvělé čtení, sama jsem nečekala, že by mě tak bavil příběh patnáctileté holky.
Je to poutavé a četla jsem, dokud jsem nedočetla.
Hvězdička dolů je za:
- prapodivnou a patologickou fascinaci zvracením (zvracel tam každý na každé stránce)
- za větu "Renda ji políbil zpět" (z tohoto obratu se mi chtělo zvracet taky :-D)
- za legíny v roce 1982
Ale jinak fakt hodně dobrý.
To...
Bylo...
Divný...
A jakkoliv to bylo divný, nedokázala jsem se od toho utrhnout a přečetla to za jediné nedělní odpoledne... Oči mi šly šejdrem a pak už i mozek...
A asi bych vyměnila "jakkoliv" za "právě proto, že" :-D
Tuším, že autorka je blondýna... ať už přírodní nebo moc kysličníku...
Úplně nevím, co si o knížce myslet. Děj měl spád a bylo to takové nenáročně čtivé. Letní, tak jak jsem chtěla :-)
Ale nelogičnost stíhala nelogičnost a když už nebylo zbytí, autorka to vyřešila větou "dávaly jsme si pozor, abychom na místě činu nezanechaly žádné stopy"
V tomhle konkrétním případě polovinu noci dvě ženy střídavě zakopávaly a vykopávaly mrtvoly, a to ještě na místě, o kterém policie věděla... To fakt jde beze stop? :-D
To jsem měla vědět :-D
Hvězdiček tak aspoň 9.
Hodně zaujalo :-)
Jen nevím, v anotaci je psáno, že pro všechny, kteří nemají rádi celer - a já ho miluju :-D
Bála jsem se, že to bude "třeskutá divočina" a ono zatím milé příjemné úvahy o životě. I ten lehce motivační faktor byl vlastně fajn.
"V řádu je svoboda, ale neřád má také své kouzlo!"
Zajímalo by mě zadání těchto povídek...
Po dvou letech covidu a při aktuální politické situaci bych si raději užila prvoplánově letní čtení.
Tady drama střídá drama. Sice výborně napsáno, leč nekorespondující s letní náladou :-(
Někdy se chechtám, někdy se dojímám. Jindy se kochám a dost často jsem úúúplně mimo. A právě proto mě Brabencovy texty tak baví. Je v nich všechno a ještě něco navíc, podle gusta toho kterého čtenáře.
...většího blba na cestě
- pouti svý -
nepotkáš než sebe sama
a neukazuj na nikoho...
Taková příjemná vančurovsko-warholská desetiminutovka :-)
Mraky jsou z citrónový zmrzliny.
Vod krámu s kytkama nás zdraví sto dvacet kilo květinářky.
Jako bych si podřezal žíly. Vytrácí se to a mizí.
Dvě reprodukce Edwarda Hoppera.
Každá tahle věta má na mě absolutně obluzovací kouzlo.
Napadá mě jediné - není asi moc lidí, na které tolik jejich blízkých vzpomíná s takovou láskou.
Příjemné čtení
Pokud má někdo rád fantasy, bezpochyby bude nadšen. Pro mě tato kniha znamenala pouze pár promrhaných odpolední.
Anotace slibovala, že kniha zanechá ve čtenářích hlubokou stopu. Ta jediná, kterou zanechala kniha ve mně je ta, že jak překladatelka, tak korektura absolutně nevnímaly svou práci. Na straně 433 tvrdí, že Zénónovi bylo v roce 2020 osmašedesát let. Takže pokud se v knize do bezvědomí opakuje, že válčil v korejské válce, tak pak zřejmě jako novorozenec. Dobrá práce.
Poučení pro mě - už fakt nesmím číst knihy podle jména autora...
Hned na prvních stránkách jsem se zasekla nad tím, zda mravenci koušou nebo štípou...
Než jsem zpracovala tuhle myšlenku, přišla bomba skrytá ve větě "Chcete bít zdravé?".
Musím říct, že jsem byla ráda, že jsem v tu chvíli sama, záchvat smíchu a představ jsem nemohla zastavit.
I po zbytek knihy jsem se bavila, takže určitě opráším QR čtečku a mrknu na kapitolu pro dospělé :-)
Copak lze tuto knihu nepochválit...? :-)
Přiznávám ovšem, že jsem ji četla s "internetem v ruce", kniha je natolik odborná, že jsem spoustu výrazů musela (chtěla) dohledat.
Byť je kniha nejen velmi odborná, ale také velmi obsáhlá, stejně mi tam trošku chybělo víc informací třeba z meziválečného období.
Osobně mě nejvíc zaujala poslední třetina - doba, která už je mi bližší. Bavilo mě najít jména, která znám, i když některá tam z mého pohledu chyběla.