iceVS komentáře u knih
Tady nejde ohodnotit jinak než plným počtem hvězdiček. Skvěle, přímo mistrně, napsáno. Je zjevné, že si autorka dala obrovskou práci s přípravou, v knize je neuvěřitelné množství historických, geografických i odborných údajů. Nemluvě o skvělém užití prolínajících se jazyků a nářečí.
Jenže... Nejspíš si s klidným srdcem nechám ujít plánovaný třetí díl. Už teď je předvídatelné, že se všem stanou ty nejhorší možné věci. Všichni zase budou ukrutně trpět. Přiznám se, že jsem se v průběhu čtení stala lhostejnou k osudům těch bezúsměvných, setrvale nasraných lidí.
Kniha je zkrátka brilantní, a to nejde neocenit. Jenže vím s jistotou, že už nikdy ji nebudu číst znova; natož že by snad měla patřit mezi ty knihy, které beru s radostí a potěšením znovu a znovu do ruky a s chutí se do nich začítám klidně popáté, podesáté...
Co je lepším měřítkem pro knihu? Hvězdičky nebo chuť přečíst si ji znovu?
Velmi nekorektní čtení :-)
Knihu jsem brala do ruky s myšlenkou - tak se ukaž, chlapče...
Už v půlce knihy jsem ovšem ztratila tvář a smála se nahlas. Takže jsem se prochechtala nedělním dopolednem a jsem skvěle naladěná.
Co si přát víc?
Úžasné vyprávění. Někdo potřebuje zápletky, vzruchy, akce a věřím tomu, že spoustu lidí tato kniha nezaujme. A přitom to tam všechno je, jen tak trochu víc v poklidu a jako bonus je tam moudrost, nadhled, přátelství a porozumění.
Tihle dva kluci lehce za zenitem mě moc bavili. Byly to naprosto reálně vykreslené postavy, od samého počátku jsem je před sebou úplně viděla. Místy byla bolest a smutek, místy humor, ponejvíc černý a celé to prostě bylo skvělé. S výborným překladem a bezchybnou češtinou.
Nadšení.
Ezoterika je mi bytostně vzdálená. Ale proč nepřijmout fakt, že bolest není radno potlačit, nýbrž najít její příčinu?
Kniha vcelku důsledně vysvětluje, že mysl a schránka spolu souvisí víc, než jsme si ochotni přiznat. Některá fakta jsem přijala za své, některá úplně přijmout nechci či nedokážu, ale převládají pozitivní pocity.
A autor je velmi charismatický muž :-)
Nadšení. I když je to taková prvouka pro dospělé...
Měla jsem pocit absolutního uvolnění, doslova mi nad hlavou plula oblaka, povíval větřík, zpívali ptáci, kytky voněly, hraboši hrabali...
Prostě absolutně pohodová knížka pro ty, kteří mají rádi přírodu a chtějí se kolem sebe dívat a vnímat. A jedna z těch, které budu svým čtenářům ráda doporučovat.
Ani ne...
Asi to autor myslel dobře, ale nelíbí se mi ta urputná snaha přesvědčit mě, že je v pořádku a navíc vtipné, když neevropan beztrestně a ještě navíc s posvěcením policie zabije Evropana. A i když to k Jonassonovi patří, tentokrát mi ta překombinovanost úplně nesedla.
Doplněné 8. vydání z roku 2020.
Výborná kniha, obsahující informace nejen proč jak na to, ale také objasňující, co se v těle i v hlavě při hladovění děje, v čem hladovění pomůže (snad ve všem), co nastane, až začnete jíst.
I covid má své klady - ztráta chuti a čichu je skvělý spouštěč odhodlání -D
Musím dát plný počet hvězdiček. I když se mi ta kniha nelíbila, doslova jsem u ní prokrastinovala a všechny postavy jsou mi naprosto nesympatické, jsou nereálné a protivné, sebestřednost z nich odkapává z každého póru a hrají si na elitu všech elit.
Anebo právě proto těch pět hvězd dávám. Protože když autor donutí čtenáře dočíst knihu, ke které má čtenář doslova odpor, pak je to bezesporu mistr pera.
Kdyby to pro mě byla první kniha od Ferrante, pak bych byla nadšená. Jenže není a já nemůžu nepostřehnout jak je to pořád stejné, stejné a stejné... Byť mistrně napsané.
A jen jsem utvrzena ve svém názoru, že ať už je Ferrante kdokoli, nesnáší ženské plemeno.
Za posledních 15 let jsem třikrát četla pouze jedinou knihu - Stoletého staříka. A pak tuhle :-)
Nepovažuji ji za detektivku, spíš za skvělý psychologický román. Dokonalý pohled do všemožných lidských duší i osudů, do profesí... Je toho tolik, co mě na autorových knihách baví. To dokonalé zacyklení všeho se vším. Paralelní vesmíry s poutavou provázaností.
Trošku mě mrzí, že z mého pohledu byli čtenáři ochuzení o grafické ztvárnění Sklenářových myšlenek, které nabízí kniha Soud - pro mě to byla lahůdka.
Nemůžu si pomoct, už se těším na další knihu.
Předchozí autorčiny knížky ode mě dostaly vysoké hodnocení. Zde jsme se nesešly. Po blbém roce, který byl plný omezení, mě kniha, kde se na každé stránce objevuje covid, rouška, karanténa a nakažení, opravdu nenadchne. Prožíváme to všichni, nepotřebuji si to dokola připomínat. Měla jsem potřebu pobavit se, odpočinout si, zapomenout. Takže mě kniha prostě nepotěšila, čekala jsem něco jiného.
Bavím se. Přemýšlím. Hledám souvislosti. Kochám se. Jen je mi smutno z toho odcházení.
Příjemné, úsporné a civilní vyprávění. Téma, které tu už párkrát bylo, byť v nějaké té obměně. A dvě tak ošklivé hrubky, že musím dát o hvězdičku míň, než jsem chtěla. Protože se mi tahle povídečka četla pohodově.
Miluju staré fotky míst, která jsem znávala. Ráda si přečtu cokoli na toto téma. Jediným problémem jsou sochy. V devadesáti procentech jsem nedokázala rozluštit, co mají představovat :-). Ale kniha je velmi zajímavá.
Jasné, stručné, přehledné. Kdyby k tomu byla přidána i pevná vůle, hvězdiček by bylo pět :-)
Pana Hvížďalu já čtu ráda. Z nostalgie sice už lehce přechází místy až do patetična, ovšem i tak je to čtení, které dává... Každému to, co chce a co si umí najít.
Vřele doporučuju.
Netušila jsem, že celý život praktikuji poševní věšení :-D
Kniha mě velmi bavila a pobavila. Autorka má veškeré mé sympatie.
Téma, které musí přitáhnout. Tajemný Kim Čong-un, důmyslně obestřený absolutním informačním tichem, případně dohady. Ač si uvědomuji, že se musím plně spolehnout na autorčiny vědomosti, přijdou mi zasvěcenější, než sporadické články na internetu. Úplně se nedokážu popasovat s vyjádřením autorky, že její morální zásady jí neumožňují platit za informace uprchlíkům z Kimovy velmoci. Zejména, když na jejich výpovědích je kniha ze 2/3 postavena. Autorce jistě přinesla nemalý zisk. A pochybuji, že šel ryze na charitu.
Z mé strany omyl. Nalákalo mě atraktivní téma - a pak jsem se musela brodit myšlenkami hlavního hrdiny, který byl tak rozerván, tak sexuálně puzen, tak žádoucí, tak chápající, tak jiný a vyčnívající... Kombinace Dylana McKaye a Olgy Schinepflugové. Její "myšlénkování" jsem taky příliš nedávala.
Korektura to dorazila. Množství překlepů, slova mezi řádky rozdělena proti všem pravidlům, názvy ulic ve tvaru Na příkopě, Staré město...
Kniha se tvářila jako intelektuálský vrchol, ale nějak jsme se spolu nesešly.
Neuvěřitelně odvážná, tvrdošíjná a nezlomná žena. A kniha bez jediné pravopisné chyby.
Autorka shromáždila rozsáhlé množství informací o své hrdince. A bohužel je zřejmě použila úplně všechny. Dokážu si představit, že kniha by byla o něco čtivější, pokud by nebyla tak detailní. A překladatelka má zřejmě velkou víru v jazykové schopnosti čtenářů. Jinak si neumím vysvětlit množství jednotlivých výrazů a místy i celých vět ve francouzštině. Tu a tam jsem si domýšlela, stoprocentně jistá jsem si byla pouze u slovíčka "merde".