Iki1 komentáře u knih
(SPOILER) Vcelku čtivý detektivní román s nepříliš posunujícím se jednoduchým dějem. Trochu jsem byl na rozpacích z nastaveného klišé: dětský domov = pedofil - a tady přímo celá spolupracující síť. Rozuzlení bylo zřejmé po přečtení necelé půlky knihy. Možná nám ale spíš autorka chtěla představit krásu německých ostrovů a život na nich. A k tomu přidat vztahový mišmaš odehrávající se především v hlavě hlavní vyšetřovatelky.
Klasická autorova tvrďárna s litry a litry krve, vrahem, co stále uniká a překvapivým závěrem, co leccos postaví na hlavu. V tomto díle si masový vrah vezme na mušku policisty a děj se pomalu, ale jistě posunuje téměř do neskutečna, neb takto by postup vyšetřovatelů snad nevypadal. V knize na mě vypadávaly hrubky jedna za druhou a dost kazily ten pravý čtenářský požitek.
Krásné počtení. Padesátky v Československu vykreslené jako víno. Hlavní postavou je obyčejný dělňák, kterému to pálí, a tak fušuje do řemesla bezpečnosti. Vše je pojato s typickým autorovým humorem, psáno hravým jazykem, přidány úžasné dialogy. Prostě pohodová odpočinková detektivka.
Vícevrstevnatá kniha, ve které se navzájem přelévají a prolínají myšlenky hlavních hrdinů s jejich fantaziemi a vidinami, se mi příliš lehce nečetla. Posloužila mi jako náhled do myšlení a života obyvatel Laponska. Život tu pochopitelně není nijak lehký, takže mytologie byla či ještě je běžnou součástí života zdejších lidí. Co se mi hodně líbilo, je autorův jazyk využitý zejména v přímých řečech a jeho obraty. To pro mne bylo hodně oživující.
Něžný romantický příběh ze středověku, který se dotýká Koněpruských jeskyní a tehdejší tajné penězokazecké dílny v těchto místech. Je zajímavé porovnat tuto knihu vzniklou v osmdesátých letech dvacátého století s některými současnými historickými detektivkami. Tento příběh téměř neplyne, není tu totiž téměř žádný dějový posun, takže autor nemá ani na čem gradovat děj. I když je to prosté vyprávění o lásce a lidském charakteru, je psáno velmi krásnou češtinou. Autorovi se tak daří vykreslovat těch nemnoho postav, které tu vystupují, i prostřednictvím jejich dialogů.
Vzhledem k pomalému rozjezdu knihy jsem měl problém se začíst. Ale nakonec stál celý příběh zato. Líbilo se mi postupné dějové prolínání, i když z knihy čiší ponurost a surovost, autor ji skrývá pečlivým vyprávěním dějových linií, celkovou atmosférou a stupňování napětí. Trochu jsem měl problém, podobně jako někteří další čtenáři, s množství postav, některé mi splývaly a musel jsem je dohledávat na předchozích stránkách. Závěrečné rozuzlení mě mile překvapilo, jak je u tohoto autora zvykem.
Tahle původní česká detektivka je od počátku až do konce zaplněna postavami, takže minimálně jako komparz tu vystupuje celá středně velká vesnice. Autorka řeší jejich vzájemné vztahy natolik, že dějový posun je tu jen jaksi na okraj. Sem tam si to uvědomí a vynoří se vražda, nebo aspoň pokus o ni. Do vesnice přijíždí vyšetřovatelky, které kupodivu také musí řešit vztahové problémy či alespoň osobní problémy až tak, že do jejich vyšetřování musí zasahovat jejich šéf, aby došlo k posunu. Naštěstí kniha je psána moderním jazykem, takže čtení vcelku odsýpá pokud čtenář nemusí listovat zpět, protože si nedokáže zařadit postavu, která se tu zrovna vyskytla. Co se týče detektivního řešení, v průběhu čtení se jich nenabízí až zas tolik, takže jeden čtenářský tip se nakonec naplní.
Skvělé čtení, hodně nekorektní, vtipné, ale plně čerpající ze skutečnosti kolem nás. Autorčin jazyk plně odpovídá běžným padesátiletým heterosexuálům, kteří se snaží nastartovat druhou půlku svého života a hledají jeho náplň. Výborné je spojení charakteristik hlavních postav se slovy písní mnoha i mých oblíbených kapel. Do toho je přidána kapka romantiky a hledání vážnějšího vztahu k vlastním dosud nedospělým dětem, trocha ohlédnutí do minulosti, které nám objasní Johanesovo chování. Úžasný čtenářský zážitek.
Superpadouši a superhrdinové, velmi nedaleká budoucnost v Praze s rozvojem genového inženýrství, hodně moderními zbraněmi, sledováním lidí na každém rohu. Jednoduchoučký děj, postavy přímočaře vykreslené podobně jako v pohádce, vítězství dobra. Ale k tomu politická témata tentokrát věnovaná možným důsledkům aktivního tlaku Evropské unie na všednodenní život lidí i rozmísťování přistěhovalců. Líbil se mi autorův humor a psaní jednoduchým jazykem s přímým tlakem na výsledek. Celkově se jedná o dobrou humornou oddechovku s potoky krve a spoustou mrtvol.
Pohodová detektivka s jednoduchým dějem, téměř bez napětí. Děj v ní poklidně plyne, je jasné, kdo je pachatel. Autorčina silná stránka je v něčem jiném - v jejím jazyku, skvělému vykreslení venkovské atmosféry a charakterizaci postav. K tomu přidáni sympaťáci v roli vyšetřovatelů. Fajn oddechovka pro volné chvíle.
Tahle kniha pro mne byla velkým překvapením. O Stalinových názorech na rozvoj hospodářství Ruska jsem neměl nejmenší tušení. Také Fordovy myšlenky o možnostech zapojení širokého spektra lidí do ekonomiky jsem měl velmi mlhavé představy. Zpracování knihy, i když s množstvím gramatických a stylistických chyb, vede k vytčenému cíli, tedy poučení čtenáře. V mém případě jsem si podstatně doplnil vzdělání. Dost často jsem si říkal, jak hodně by projekce Fordových názorů do života v Evropě přispěla ke zvýšení blahobytu a podstatnému snížení plýtvání veřejnými prostředky.
Tak tohle pro mě byla značná výzva. Nejprve jsem se do knihy nemohl pořádně začíst a tím pádem jsem se začal ztrácet v postavách. Poté do půlky mi děj přišel značně rozdrobený, nesourodý, rozmělněný, takže trochu nuda. Teprve ve druhé půlce došlo ke zvratu a já si začal říkat aha, tak konečně trochu živé vody. No, ale pak opět zvrat a z hlavní postavy opět padouch. To už ty veletoče na mě působily trochu komicky. Můj celkový pocit z knihy je ten, že děj je zde příliš překombinovaný a kniha tím pádem velice předlouhá i díky líčení zdlouhavých vyšetřovacích postupů. Za mě to ubralo požitku z četby.
Příjemné humorné čtení i pro učitele (betička). I když se jedná o knihy mapující strasti pedagogů v minulém režimu, mnoho se od té doby nezměnilo. Současní inspektoři jsou ještě méně zběhlí v pedagogickém procesu (většina z nich sem utekla z kanceláří), kontrolují tedy ještě zběsileji výhradně podklady a zapracované změny, co nám kdosi nahoře bez ladu a skladu lopatou hrne. Autor je znalý a je patrné, že mladým začínajícím soudruhem profesorem je právě autorovo alter ego. Dává nahlédnout do vzájemných vztahů na střední škole, humorně podává teoretický náhled na všechny ty blbosti, co jen zbytečně odvádí učitele od smysluplné práce. A autorovo poetické vyjadřování se vcelku dobře čte.
Zpočátku jsem se v postavách dost ztrácel, později ale začal děj plynout soustavně vpřed a hlavní postavy si v mé hlavě srovnaly své skóre oblíbenosti. Ke konci ale děj ztratil tah na branku, byl hodně překombinovaný a tedy i hodně neuvěřitelný. I když je Sonny hodně velký sympaťák, patetický konec v duchu červené knihovny mi nesedl. Celkově mě ale čtení knihy bavilo, rád jsem se k ní vracel, asi i díky osvědčenému schématu umožňující vzájemné jiskření mezi hlavními postavami (stárnoucí detektiv a jeho mladá kolegyně; dívka, co se zakouká do uprchlého trestance). A k tomu v dnešních krimi thrillerech nemohou chybět brutální vraždy a všude přítomné drogy.
Velmi mě zaujaly něžné poetické verše hezky dokumentující vztah otce ke svým dětem. Zvlášť, když si člověk uvědomí souvislosti jejich vzniku. Také vyprávěnky, i když trochu krkoloměji sepisované, jsou krásným vyznáním vzdělaného člověka vězněného komunisty za své politické názory. Knižní vydání motáků doplňují krásné obrázky Marty Veselé Jirousové. Celkové vyznění této knihy je hodně zdařilé, vychutnal jsem si ji.
Tak tohle už byl přímo středověký thriller. Jak bývá u pana Vondrušky dobrým zvykem, je tu výborně přiblížený život za doby panování Přemysla Otakara II. Dějová linka je jasně vedená, sem tam s nějakým tím rozdvojením, ale vše jsem stíhal pojmout. Napětí tak akorát, konec předvídatelný. Za mě tedy příjemné počtení.
Kniha plní to, co na obálce slibuje. Thriller je čtivý, autorovi se daří stále posunovat děj, díky výbornému překladu ději napomáhají také použité jazykové prostředky. Co mě zklamalo, je konec, který je zbytečně rozvleklý, ufňukaný, v kontextu s typickými americkými happy endy.
Výborně zpracovaná kniha. Tohoto autora čtu rád, protože vím, že se vždy něco nového dozvím. Můžu se spolehnout, že to není jen sumář předešle vydaných článků či knih. V tomto vyprávění je kompletně zpracovaný proces komunistické justice, k tomu přidané ohlasy z jedné i druhé strany, zmapovaná tehdejší situace. Autor též přidává osobní život, myšlenky paní Horákové z jejích dopisů a drobně dalšího. I přes hrůzu, která se tu vyjevuje, je třeba tyto činy komunistických pohlavárů s ruskými poradci připomínat i mladé generaci.
Pěkný náhled do doby nedávno minulé. Líbilo se mi, že autorka zpracovala názory a pocity komunisty, který opravdu slepě věřil, i když měl později kolem sebe samé prospěcháře. Nakonec tlačen okolnostmi musel využít kontaktů soudruhů ve prospěch své dcery. Hezky zpracované jsou i rodinné vztahy, i když jsem z toho při čtení občas šílel. Pouze konec (cca 50 stránek) mi přišel hodně, až přehnaně emotivní (úlitba cílovce?). Zaujalo mě, že vyprávění bylo rozdělené do dvou rovin, ty autorka vzájemně propojovala stejnými posledními a prvními slovy.
Na to, aby to byla opravdu motivační knížka, je fakt špatně napsaná. Tohle by bylo tak akorát na větší časopisecký článek. Autor si je toho nejspíš vědom, proto knížku doplnil vyprávěním o slavných chodcích a různými citáty týkajícími se pravidelné chůze. A tyto citáty jsou dle mého soudu jediné kloudné, co v knize najdeme. BTW, autorovi a jeho přátelům doporučím garminy. Ty asi nejlépe dokumentují pokroky nejen v chůzi a bez neustálého dívání se na hodinky poměrně přesně doměří počet kroků.