Iki1
komentáře u knih
Prokletý kraj
Michaela Klevisová
Příběhy dvou žen, které osud svede dohromady v pošumavské vesnici jsou dějově umně spleteny. Dozvídáme se podrobnosti o poválečném osídlení Sudet, v tomto případě slovenských Rumunů. Autorka umí velmi pěkně vystihnout atmosféru šumavské přírody, prostředí, charaktery postav, život v chalupách po Němcích i vztahy mezi "sousedy". Trošku vidím problém v dějové lince, ta je tu tady podepřena dost nadbytečnou vraždou, ale jinak není příliš využita a vše jaksi jen poklidně plyne. A na konci mi hodně chyběl wou efekt, vše je příliš očekávané a jakoby bezpohlavní.
Jen další konec světa
Štěpán Kučera
Zajímavá kniha se sumářem různě kvalitních rozhovorů s lidmi, kteří se nějakým způsobem zabývají problematikou vlivu člověka na život na Zemi. Jak to u takovýchto knih bývá, s některými názory lze plně souhlasit, s jinými méně a s některými vůbec. Na druhou stranu jsem byl hodně překvapen, jaké obory se dají v Česku studovat s masivní podporou státu a čím vším se dá zabývat v profesním životě, nejspíš s nějakým tím počerpáním dotací EU.
Czechy. To nevymyslíš
Aleksander Kaczorowski
Knížka je takovým mišmašem. Nejen život v Česku, nejen naše zvyky, postoje, ale i takový menší průvodce po zajímavých místech a poměrně rozsáhlá sonda do naší historie. I přes neuspořádanost a autorovu rozevlátost je kniha poměrně čtivá. I když obsažené informace nejsou pro nás nikterak nové a neznámé, zajímavý je onen pohled zvenčí - očima občana jiného státu, který se ovšem dlouhodobě zajímá o Čechy. A z mého pohledu je super, že jeho hodnocení pro nás pořád ještě nevyznívá špatně, i když poslední dobou za našimi sousedy hoódně zaostáváme.
Kmotr Mrázek
Jaroslav Kmenta
Kniha pana Kmenty je napsána jednoduše, srozumitelně a s naprosto jasným záměrem - přiblížit nám neuvěřitelnou dobu devadesátek za vlády pana Klause, kdy bylo téměř vše dovoleno. A je dobré si i dnes tuto dobu připomenout, protože onen pocit "nedotknutelnosti" politiků vede i dnes k podobným praktikám. Je mi jasné, jak obrovský kus poctivé novinařiny stojí za tím, aby měl autor vše ozdrojováno. Do knihy jsem se začetl s chutí a po přečtení mě napadlo, zda někdy vypluje na povrch vše a o všech spřízněných.
Osud motýlka
Jaroslav Velinský
Další "proletářská" detektivka Kapitána Kida, tak jako předchozí, co jsem četl, je zábavná, přiměřeně napínavá. Taková velmi solidně napsaná detektivková jednohubka pro odpolední letní válení u vody. V této detektivce mi připadlo, že je tu trochu jednodušší děj, byť s promyšlenou zápletkou, a přestřelený konec a lá divoký západ. Ale vzhledem k době, kdy se odehrává, to klidně mohl být náš divoký východ.
Jsi tam, brácho?
Marek Herman
Jasné, přehledné a hlavně srozumitelné. Autoři zde uvádějí názory na výchovu, které vycházejí z hoóóódně dlouhé tradice a především fungují. Velké plus je množství praktických příkladů z psychologické praxe. A pokud člověk vyhledá na YouTube videa těchto pánů, doplní si skvěle vzdělání. Tahle kniha by měla být pro dnešní rodiče povinná.
Dívka v ledu
Robert Bryndza
Za mě skvělé počtení. Děj se postupně rozvíjí a košatí, podezřelí přibývají a můžeme tak odhadovat skutečného pachatele. Nakonec (ne)čekané rozuzlení a happy end. Trochu přitažené za vlasy mi snad přišla Eričina nesmrtelnost a záchrana jejím kolegou. Ale to nijak neubírá na čtivosti knihy. Autor dokáže postupně budovat atmosféru, konstruovat zápletky a tak si udržet čtenáře v napětí. K tomu členění příběhu do kratších kapitol dost napomůže. Prostě výborný thriller.
Pokrývač
Miloň Čepelka
Jednoduchý, nekomplikovaný příběh ze života převážně v sedmdesátkách a osmdesátkách v dobách reál socialismu. Autor dokáže takříkajíc ťuknout hřebík na hlavičku a vybrat ke svému vyprávění opravdu to nejdůležitější tak, aby si čtenář mohl plasticky představit, jak jsme v té době žili, co bylo pro nás důležité, jaké životní radosti pro nás byly dostupné. K tomu autorův báječný vyprávěčský styl a úžasná čeština. Prostě, tuhle knihu jsem četl moc rád.
Ticháček
Veronika Černucká
Tahle spisovatelka umí psát. Velmi pěkné je vyjadřování jednoduchým jazykem s přidanými popisy krajiny a míst, kde se příběh odehrává. Také charakteristiku postav i s jejich vývojem má perfektně zmáklé. Detektivku jsem četl v rámci letního spočinutí převážně u bazénu, takže mi čtení ubíhalo poměrně rychle. Přesto mi příběh přišel dost překombinovaný (i když klobouk dolů, vymyslet takovou dějovou zápletku dá jistě zabrat). Kniha je zaplněná řadou postav, občas jsem si musel zalistovat pár stránek zpět, abych se v nich zorientoval. Také záměna postav mi přišla hodně nepravděpodobná. Dost často jsem si říkal, co asi autorce udělali příslušníci policie, že jejich význam při vyšetřování vražd tak snižuje. A jak už v komentářích zaznělo, hlavní představitelka mnohých autorčiných knih, Tara, je čím dál víc protivnější.
Osudné svědectví
Robert Bryndza
Příjemné čtení s postupně se rozvíjejícím dějem. Kladem je nevšedně použitá zápletka (nahrávání krimi podcastu). Autor skvěle vykresluje prostředí i jeho atmosféru, v souladu s moderními detektivkářskými trendy nás oblaží také poměrně rozsáhlými sondami do soukromí hlavní vyšetřovatelky. Méně uvěřitelný je závěr knihy, kdy se vrah snaží o likvidaci vyšetřovatelky. Je opravdu tak padlá na hlavu, že se tajně a sama vydá vyšetřovat? V každém případě se jedná o příjemný krimi román.
Bestie z Tamberku
Jaroslav Velinský
Skutečně skvělé počtení. Děj přirozeně plyne, sem tam nějaká odbočka, zašmodrchání tak, jak by to mělo být. K tomu úžasný autorův téměř básnický jazyk, kterým nám nejen charakterizuje postavy, ale též popisuje prostředí. To je skutečně idylické, takže dějová linka je k němu téměř kontrastní. Vyústění děje je přiměřeně napínavé i se závěrečným aha efektem. A do toho je třeba ještě zmínit autorův jemný humor a máme před sebou velmi kvalitní českou "drsnou" detektivku.
Vesničko má genderová
Oto Linhart
Knížka je takovou klasickou jednohubkou k vyplnění volného času. Autor se tu snaží humorně reagovat na novoty, které nám přináší konání Evropské unie. Děj umístil do městské části, způsobem života se bude jednat asi o větší vesnici. Při čtení jsem si několikrát říkal, jak napsat opravdu humornou povídku, je skutečně obtížná disciplína. Autorovi se to dle mého názoru příliš nevyvedlo, i když zvolený námět humorných situací přináší bezpočet.
Les v domě
Alena Mornštajnová
Tahle kniha je vcelku jízda. Autorka umí psát, vystihnout atmosféru, pár črty charakterizovat postavy a navíc je nenechá jen tak zahálet, ale snaží se i o jejich další vývoj. Také téma knihy je vybráno velmi dobře, lze na něm dobře vystihnout psychické rozpoložení i celkový duševní vývoj dítěte. Otázka je, jestli autorka nešlápla vedle se zde popsanou nečinností státní správy. Jako učitel určitě nesouhlasím, že by učitelský sbor ve škole jen tak přehlížel jasné znaky zneužívání a i přes nesouhlas matky nepodal podnět na OSPOD. A v závěru knihy jednání pracovnice zmíněné instituce by již nahrávalo trestnímu oznámení či minimálně vnitřnímu šetření věnované její práci. Nicméně, autorčin vypravěčský styl je mi velmi blízký, knihu jsem přečetl rád a určitě ji mohu doporučit i přes některé výhrady.
Smrt podle druidů
Josef Klíma
Řemeslně velmi dobře zpracovaná kniha. Devadesátky se v ní vyjeví jako na talíři. Stále sympatičtější vyšetřovatelka spolu s málo uvěřitelným kaplanem a zbytečně v bahně máčeným kriminalistou bývalého režimu postupně rozkrývá tajemství série vražd. Všechny postavy jsou skvěle vykreslené, postupně se vyvíjejí. Autorův jazyk pomáhá zrychlovat děj i napětí. V letním žáru jsem si u vody pěkně početl.
Konec perského prince
Jaroslav Velinský
Moc obdivuju autorův lehce vtipný jazyk. Jeho postřehy zapracované do této detektivky krásně a nenásilně předestřely život v devadesátkách. K tomu uvěřitelný příběh s dějovým spádem (i když jdoucí přímo na branku bez rozvětvení), jasně charakterizované postavy rozdělené na dobré a špatné. Prostě čtivá detektivka mírně přesahující škatulku žánru.
Vyhlídka na věčnost
Jiří Kulhánek
Snad na přeložení jsem zvolil knihu ze žánru, který příliš nečtu a kterému jsem se věnoval spíš v jinošském věku - fantasy. A musím říct, že od té doby, kdy hlavním námětem byla technika a objevování jiných světů, udělal tento žánr poměrně velký krok dopředu. Dnes jsou námětem hlavně boje s všudypřítomnými potvorami - démony, upíry, zombie... - a v této knize dokonce menší výlet do pekla se vstupem v Etně. Oceňuji autora a jeho představivost, že je schopen takhle komplikovaně vymýšlet. I když jsem si občas říkal, jaké asi musí mít sny. K různým bojům hlavního hrdiny totiž též zamíchal poměrně hodně sexuálních scén i perverzní brutality.
Havířovina
Iva Hadj Moussa
Tahle kniha o hledání je totálně neukotvená, takže se ono hledání promítá i sem. První polovinou jsem se zuřivě prokousával, autorčin vnitřní svět mě neoslovil. Teprve ve druhé půli jsem se rozečetl, objevila se tu alespoň jakás takás dějová linka. Baví mě ovšem autorčin jazyk, přijde mi hodně civilní, ale chápu, že je dost těžké sepsat tímto stylem myšlenky, které mě napadnou. Pěkně popsaný je tu život na vesnici, vztahy mezi lidmi i jejich charakteristika. To je dle mého názoru na téhle knize to nejcennější.
Kurátor
M. W. Craven
Výborné počtení a jako bonus hodně překvapivé rozuzlení. Autorův jazyk je mi hodně příjemný. Autorův styl psaní s postupným rozvíjením a zakrucováním dějové linky mě nutil pokračovat čtením dalších kapitol a s přibývajícím napětím jsem se s knihou téměř nemohl odloučit. Přímé řeči hlavních postav, jejich jednání a povahy jsou laděné do lehkého humoru, takže tahle kniha mě chytla a její čtení jsem si užil.
Vraní oko
Michaela Klevisová
V knize mě zaujal autorčin vypravěčský styl. Ten spolu s jejím jazykem tvoří skvělý základ této povídky s detektivní zápletkou. Převažuje tu totiž spíše líčení života na jižní Moravě, proplétání lidských osudů spolu s tajemným příběhem z mládí hlavních představitelů. Děj tak čtivě a příjemně plyne. Překvapily mě autorčiny nápady, jak obohatit děj (bylinkářství, ornitologie, ochrana životního prostředí). Čtenářský zážitek vylepšilo i překvapivé rozuzlení.
Chameleoni
Jan Souček
Tahle kniha má k románu dost daleko. Je na ní na sto honů poznat, že autor je novinář a svého stylu psaní se nedokáže nejspíš zbavit. Takže v knize najdeme značně zploštělý a přeskakující děj psaný nepříliš uhlazeným jazykem, navíc s velkým množstvím překlepů a nedoklepů, takže autor po sobě svůj text evidentně moc nečetl. Pro román by asi bylo potřeba využít vztahových linií mezi hlavními představiteli a děj tak rozvést do různých linek. A hlavně psát mnohem krásnějším jazykem, abych si jako čtenář užil dalších vrstev naší mateřštiny. Souhlasím s názorem, že si autor uhryzl příliš velké časové sousto, asi by pomohlo zredukovat roky, kdy se příběh odehrává. Na druhou stranu nám představil typické Čecháčky i s jejich prospěchářstvím, úplatností, točící korouhvičkou po větru vlastního prospěchu.
