Iki1 komentáře u knih
Jak slibuje podtitul, je tato kniha opravdu téměř neodložitelná. Její čtení tak říkajíc odsýpá a děj se pomalu, ale jistě rozvíjí i do šíře. Trochu mi vadil prvek nadpřirozenosti, přišel mi tu nadbytečný. Ale jako thriller patří kniha k těm lepším hlavně proto, že postavy jsou pojímány dost osamoceně, jsou tak i charakterizovány a teprve postupem času se jejich osudy začínají proplétat a autorka nám dovoluje nahlédnout pod pokličku jejich vztahů. Hezkým nápadem je vnitřní vězení hlavního hrdiny jako trest za jeho přestupek v mládí. Trochu mi nešlo při čtení přes brýle příliš náhod, co potkávaly hlavního hrdinu, a "zu viel" dojemný happyend.
Poetické vyprávění s krásnými ilustracemi jsem si vybral na začátek nového roku, kdy tak trošku bilancujeme a přemýšlíme, kde v životě přidat, či v tomto případě ubrat. A ano, velkou pravdu má autorka, že spěch je cesta do pekel a alespoň občasné zastavení a zapřemýšlení nad vlastním životem je určitě ku prospěchu věci. Už jen proto, že málokdo z nás se vydá v neděli do kostela.
Pohodové čtení pro volné chvíle. Kniha patří do té nadprůměrné části produkce s názvem Původní česká detektivka. Autorka umí velmi výstižně popsat a charakterizovat jak postavy, tak i prostředí, život a vztahy na vesnici. Je pravda, že takových lidí (tichá voda břehy mele) je mezi Čechy poměrně dost. Autorka jeho konání ústy jedné z hlavních postav příliš neodsuzuje, ovšem je třeba zvolat, že to není normální. Dojel na to, ale kdo je vrahem, mi nebylo příliš jasné hodně dlouho.
Knížku otvírám o Vánocích, v době, kdy většinou bilancuji ten rok odcházející a vyhlížím do roku následujícího. Protože jsem starší ročník a s Krylem jsem zažíval nejen rozdělení Československa, ale i třeba "bratrskou" pomoc, mluví mi z duše. Jiná věc je, že tehdy, na začátku devadesátek, jsem mu moc nechtěl naslouchat. Dnes, kdy jsou Klausové a Zemanové na smetišti našich dějin, je hodně zajímavé přečíst si jeho komentáře a zamyšlení. A tiše smeknout, protože skutečně viděl i v té uměle vytvořené mlze. A onoho "zaklínaného optimismu" u nás valem ubývá, je-li ještě jaký. Škoda té opravdu velké, ale bohužel promarněné šance.
V prvé řadě je autor velmi dobrý vypravěč.
V druhé řadě vzpomínky na vojnu - v paměti uvíznou jen ty humorné a pohodové.
A v řadě třetí je fajn, že lidé vzpomínky sepíšou, protože pak se tyto stávají velmi dobrým odrazem tehdejší doby.
Takže kniha je dobrou volbou pro oddech a pobavení, zvláště pro ty, kteří sami sloužili v československé armádě a zažili podobnou blbárnu jako autor. Ovšem na druhou stranu jsem si říkal, že autor mimo jiné sloužil na západní hranici jako ozbrojená pěst komunistů a zabraňoval lidem ve svobodném rozhodnutí, kde žít. A jak vyplývá z jeho doslovu, chybí mu alespoň jakás takás sebereflexe.
Je poznat, že se autor sledování jevů v přírodě zabývá delší čas. Výsledky svého bádání popisuje velmi fundovaně, doplňuje je kresbami a fotografiemi. Ovšem čtení této knihy je dost únavné, je tu shromážděno velké množství informací, autor je několikrát opakuje z různých úhlů. Je tedy třeba čtení rozložit v čase a hlavně prakticky ověřovat. Přece jen, knihu psal Brit a když leccos bude aplikovatelné i u nás, vše nejspíš ne. A přece jen, pořád ještě máme aplikace k předpovědi počasí v mobilu.
Pokud bychom se ocitli například v první republice, říkalo by se tomuto žánru soudničky. Autor je píše spíše popisně, bez přikrašlování a spisovatelských manýrů. Protože by však byly v rámci povídek příliš krátké, autor je nastavuje historickým ohlédnutím, či postřehy a popisy z místa či města, kde se odehrávaly. Dále do knihy přidal několik historických pohlednic. Čtení je to oddechové tak, jak to má vročeno ve svém mottu vydavatelství Víkend.
Výborné počtení, které jsem si teď před Vánoci vyloženě užil. Děj příběhu je parádně strukturovaný, napětí se postupně zvyšuje i s konečným aha efektem. Dále se mi líbí, jak autor charakterizuje postavy - stručně zhodnotí a my je poznáváme spíše prostřednictvím jejich konání, k hlavní postavě také zapadá jeho parádní suchý humor. A Tilly? Tak ta je pomalu k popukání. K tomu prostředí, které tomuto příběhu vyloženě sluší. Prostě tahle kniha nemá chybu.
Dějově naprosto nezvládnutá kniha. Po celou dobu autorka líčí vnitřní pocity hlavních postav, v podstatě stále dokola se opakující, čímž mě dokonale otrávila. Pořád jsem si ale říkal, že jednou se to snad musí zlomit. Pořád nic, pokračujeme... Až téměř na konci konečně expozice, snaha o jakés takés vyvrcholení. Bohužel nelze mu ani při sebelepší vůli uvěřit. K tomu v celé knize neuvěřitelný počet pravopisných i lexikálních chyb, nelžu, i dvě vyjmenovaná slova, tedy jevy, které dnes Word běžně opravuje.
Klasicky silou tlačený humor bez snahy o ucelenější dějovou linii je pro tuto knihu zátěží. Ne že by humorné situace byly vždy špatné, sem tam jsem se i zasmál, ale celek působí dost uboze. Knihu čtu na přechodu podzimu v zimu, čekal jsem, že ty chmurné dny trochu prozáří. To ale moc nevyšlo. Tak ale kdo očekává do pytle sesypané, sem tam dost vousaté vtipné historky, zde je najde.
Tak to jsou studentská a učňovská léta mé generace. Velmi slušně napsáno, líbily se mi dějové linie před a nyní. Mladá dívka těsně před maturitou, která hledá své místo na slunci, odhaluje své nitro. Starší "kotlíkář", který psal a hrál trampské písně, trochu prokoučoval svůj život a také hledá, co dál se svým životem. Autor do textu umně doplnil texty písní, které se tehdy mohutně hrály a zpívaly u táboráků i v hospodách. Takže hodně milá vzpomínka, hned jsem si vyhledal tehdejší elpíčka z Porty, aby se mi lépe četlo.
Hodně obsáhlá příručka zpracovaná hodně srozumitelně se spoustou příkladů. Autor neváhá uvést různé trapasy, kterých byl svědkem. Zpracovává i moderní etiketu, kterou přinesla současnost (pracovní obědy, jednání s klienty...). Porozumění jistě napomáhá také jednoduchý jazyk, kterým je příručka psána.
Nejsem cílová skupina písní Karla Gotta, ale tuto knihu jsem si přečetl s chutí. Mám v úctě lidi, kteří se vypracovali vlastní pílí, a k těm určitě zpěvák patřil. Kniha je sestavena velmi pečlivě, jedná se o opravdu kvalitní práci. Leckteré detaily Gottova života i jeho vztahů s jeho spolupracovníky byly pro mě novinkou. A při čtení jsem dostal chuť poslechnout si leckteré písně, o kterých je v knize řeč. Tak jsem si vyhledal sumář jeho hitů 80/80 z let 1964 - 2019. No, prozradím, že jsem názor na zpěváka nezměnil a nestal se fanouškem jeho písní.
Klasická výletní příručka s pár dobrými nápady. Popisy doporučených míst včetně historického exkurzu jsou spíše slabší, trochu to vyvažují fotografie. Součástí jsou i mapové podklady. Ty jsou ovšem méně přehledné, bez vyznačených zastávek. Pokud mohu posoudit, téměř stejné informace a doporučení dnes už naleznu na google mapách či na české variantě téhož, o což se přičiňují "místní průvodci".
Skvěle vedená dějová linka mi ukázala mnohé skutečnosti o firmě Baťa, které mi dosud nebyly známy. Je opravdu poznat, že autor má zjištěny mnohé informace. Představeni jsou velmi uvěřitelní hrdinové, jejich charaktery plně v souladu s prožívanou dobou. K tomu spousty citů a prožívaných pocitů. Ty vrcholí v poslední kapitole, i když ta byla podle mého názoru v celém románu nejslabší. V souladu s americkým dobrým koncem. V každém případě jsem si při čtení hodně užil autorův parádní námět i několik dějových zvratů.
Kniha je prezentována jako detektivka, ale jedná se o společenský román s prvky detektivky. Starosvětský vyšetřovatel i se svými kolegy řeší různé případy pěkně v klidu v pohodě. A podobně v klí-deč-ku a po-ho-dič-ce jsou tyto případy v knize sepsány, takže občas je to tak zdlouhavě natažené, až čtenářova pozornost trpí. Na druhou stranu je tu perfektně popsán tehdejší život jak ve městě, tak i na vesnici.
Pokud tuto knihu hodnotím v kontextu dalších motivačních příruček, je tato nadprůměrná. Solidně zpracovaný teoretický úvod, z něho postupně vyvozeny různé rady pro zlepšení životního stylu čtenářů. A na závěr jako opakování 21 různorodých domácích úkolů, jejichž splnění si postupně odškrtneme. Ano, většině z nás život skutečně proteče mezi prsty a zpomalení stylu žití nám umožní zachytit krásu okamžiku, sem tam i více smysly. Pokud se ohlédneme, nejspíš se nám vybaví zážitky s našimi dětmi z prázdnin a dovolených, kdy jsme se aspoň na čas zpomalili a užili si jeden druhého a krásy přírody a okolní krajiny na společných toulkách.
Výborně zpracovaný pohled do komunistické budoucnosti, která nás taky mohla potkat. Autorka se ptá opravdu cíleně, odpovědi sepisuje jednoduchým jazykem, a o to víc je kniha působivá. Skvělé je, že sem, až na malé výjimky, na které upozorní, neprojektuje své postoje, nýbrž je ponechá plně na čtenáři. Důležité je, že nechybí sebereflexe respondentů a, což mě až chytlo za srdíčko, vzpomínky na dětství a na to, jak hodně těžko se tu žije nejmladší generaci.
Suché vyprávění o různých životních propletencích plně ve stylu byvších soudniček autor koření svým vlastním stylem a vypravěčským umem. Jeho jazykové prostředky jsou bohaté a v této edici nemají konkurenci. Povídky jsou přiměřeně dlouhé (krátké), takže před spaním jako když najdete.
Tak jako v předešlých dílech výborně popsaný středověký život z pohledu vyšší i nižší šlechty, měšťanů a poddaných. Autor přidává své názory na dobu husitskou, které jsou ovšem adekvátní. Příběh má přímočarý děj, bez dějových odboček a přílišného zauzlení. To je dle mého soudu u historických románů spíše ku prospěchu věci. Hynek zůstává svůj, je charakterizován jako přímočarý, přemýšlivý, čestný a poctivý, což ho odlišuje od mnoha dalších šlechticů. Autorův vypravěčský styl způsobil, že jsem se na pokračování četby knihy těšil.