imy.angel komentáře u knih
Zajímavé téma, věřím že takové věci se děly, jen se o tom nemluví.
Autor upustil trochu více fantazie (na můj vkus až moc) a proto je příběh spíš pohádkou, než literaturou faktu. Chtělo by to uvést zdroje a nedělat z toho takovou senzaci. Takové rodiče, které by nechali dítě v sanatoriu co chvíli na několik měsíců a nebylo jim podezřelé nic bych chtěla poznat! Možná kdyby napsal - děti ulice byli špióny, ale děti z chudých rodin ?!
Skvělá kniha pro ty, co zajímá jóga.
Co se mi líbilo:
poutavý příběh - smutek, naděje, láska, bezvýchodnost, bída, autentičnost
prolínání děje a postav - některé zápletky (např . zjištění, že Moory otec byl slavný politik a že s Joy byly nevlastní sestry)
rychlá čtivost knihy
Co bych vytkla:
stručnost, krátké kapitoly
příliš erotiky, popisy sexu byly opravdu rozsáhlé, někdy víc než popisy jiných událostí
zakončení knihy - nevím jestli je to pravda ale zklamalo mě. Co s tou unesenou ženou s dítětem dělali, to ji někde zavřeli a čekali až na ni manžel zapomene? Divný závěr knihy, i to jak se vrátila na Štědrý den kde na ni čekal ve slumu manžel s dárky?
místy až moc náhod..
Pokud chcete rychle čtivou knihu (jednoduchý styl psaní) k vodě nebo při jízdě autobusem doporučuji, pokud chcete mistrovské dílo ve psaní - hledejte jinde. Za mě vcelku spokojenost.
Spíš než příběh, byla kniha sbírkou informací, emocí přeživších, vzpomínek.
Inspirující. Zajímavé čtení. Rozhodně doporučuji přečíst!
1* za svědectví. Smutný příběh.. Rusáci byli stejné prasata jako Němci a žádnému z nich bych nechtěla padnout v té době do rukou.
Kniha byla příliš stručná, zachycovala pouze pár dní ze života Gabi Köpp. Dny těsně před útěkem a pár dní po - utrpení a teroru ze strany ruských vojáků, které autorka zažívala při rabování její země. Zbytek knihy byl spíš statistický, pojednával o válečných zločinech a kolik lidí zasáhl.
Nejslabší kniha co jsem o 2.svět četla.
Zoufalá doba si vyžaduje velké skutky! Tito bratři se k situaci postavili čelem a zlu se postavili.
Fotografická příloha přidala textu na hodnotě. Příběh byl i zfilmován ale kniha byla tisíckrát lepší, poutavější.
Dobře napsaná kniha, která vypráví svědectví o koncentračních táborech a utrpení v nich z dob 2. svět. války. Rozhodně stojí za přečtení!
Tady platí věta : "Příběh předčil formu". Tak tomu musím dát 5* a četla se dobře. Obdivuji obětavé srdce modelky Názanin, klobouk dolů za to, co dokázala! Krása, peníze a politika ovládají svět, ale zde se ukázalo že krásná tvář může mít i krásnou duši!
Největší špína světa- tam by se dala zařadit nechvalně proslulá KLDR, kterou vede do záhuby tlusté prase Kim Čong-un, nemám slov. *Smajlík znechucení*
Silný příběh a silná žena. Kniha se četla dobře, líbilo se mi vyprávění o autorčině životě od raného dětství až do dospělosti, i informace o režimu KLDR, a závěr knihy. Jak představitelé státu mohou takhle mučit a zneužívat lidi? Mentalita těchto lidí je smutná- bezohlednost, krutost, zneužívání moci, touha po penězích. V knize jsou popsány i taktiky vůdce, zavírání "nepohodlných" zakazování literatury, trestání projevů kritického myšlení,kdo nemá stranické myšlení, jako by ani nebyl...
"Svět nezničí ti, co páchají zlo, ale ti, co tomu nečinně přihlíží."
Zbytečně vyhozených 500! Paní Eva Kiedroňová si hraje na odborníka, kterým vlastně ani není.
Existují zásady, kterých bychom se při manipulaci s dítětem měli držet, ale některé doporučené metody z úst paní Kiedroňové … udělejte si názor sami. Některé polohy fungují a ráda jsem je využila, ale kupovat kvůli tomu takovou bibli?! Přece každý ví, že dítě se zvedá způsobem, aby se neprohýbalo do luku, netahá se za ručičky, neposazuje se předčasně, ani se mu nepomáhá chodit když ještě není na to zralé (nemá posílené svalstvo), nepoužíváme chodítka ani hopsadla, a ve vajíčku bych také dítě nenechávala na relax!
Vytvořením neměnných rituálů (dle doporučení v knize) ze svého dítěte nejspíš vychováte neurotika, nepřizpůsobivé dítě, které bude mít v životě problém se adaptovat a přizpůsobovat se změnám. Jistá pravidelnost je třeba, ale... cituji „ Rituál „kojení“. Kojíme vždy ve stejném křesle, na stejném polštáři, při stejné hudbě atd. Co to ksakru má být?
Plusy: grafické zpracování (fotografie, rozdělení kapitol, popisky, dvd, plakát)
Některé informace (První kontakt s dítětem po narození, podpěra hlavičky malého dítěte, dokud ji nedrží samo,, klubíčko, procvičování oboustrannosti..)
Paní Kiedroňová se mnohokrát ohrazuje proti poloze na bříšku, která je mimochodem skvělá a prospěšná (pod dohledem už i v prvních dnech), a poloha svislá se zakulacenými zády je taktéž v pořádku (tedy v nosítku, šátku…s podsazením)
Jestli chcete žít krátce a nezdravě, tak ji radši nečtěte. Autor patří mezi mé oblíbené, i když nevím jestli mohu důvěřovat všem informacím v jeho knihách.
Mimořádně zajímavá a odvážná žena. O té by měli učit ve škole v hodinách dějepisu!
Kniha se četla skvěle, i přes opravdu velmi smutné téma, díky paní Irence za záchranu tolika dětí (i dospělých), kniha dává naději že dobro na světě bude i když "nachvíli" se zmocní otěží života samo zlo.. Doplňující fotografie mě potěšily. Tak to má být, pravdivý příběh a k tomu fotografie. Tleskám!
Rozhodnuto, chci tučňáka! Příjemná oddechovka, chvílemi neuvěřitelná!
Kniha mě upoutala tím že v ní vystupují krysy a potkan, ale poté co jsem začala synovi číst, tak jsem se zhrozila.
Kniha Vaše dítě naučí lhát a ještě to považovat za ctnost! Krysáci pijí alkohol ....a co se ještě nedozvíme?Kdo tento paskvil napsal? Nemám odvahu číst dál ale zlatý Ferda mravenec- to byla pěkná kniha..ne toto!
Příšerný příběh který není k pochopení ani pro dítě, kterým jsem byla když jsem ji četla ani pro dospělou ženu- matku kterou jsem. Nepředstavitelné že matka dokáže takhle dítěti ubližovat. Obdivuji autora že měl sílu o tom napsat knihu, snad odpustil a žije dále - již šťastně.
Kniha mě naprosto pohltila svým kouzlem a přečetla jsem ji téměř na jedno nadechnutí. Na konci jak naštvalo mě, že není pokračování. Určitě se k ní v budoucnu vrátím!
Velmi zajímavý příběh který napsal sám život. Kniha se mi líbila i když začátek byl trochu vleklejší a konec, až moc smutný.
Zajímavé, netypické a zvláštní čtení.
Přiznám se, že to není můj šálek kávy. Knihu jsem dočetla, ale nepotřebovala bych ji znovu číst. Některé pasáže se mi líbily a jiné nikoliv, měla jsem z toho takový neurčitý pocit, něco tomu chybělo ale nevím co. Chvílemi jsem si říkala, že čtu zápisky depresivního alkoholika! Třeba autorovi dám jednou zase šanci a přečtu si jednu z dalších knih.
Jinak skvělý název knihy!