IreneP
komentáře u knih
Na co Alice zapomněla
Liane Moriarty
Moc příjemné překvapení! Přečetla jsem jedním dechem a některé věci mi v hlavě asi zůstanou navždy. Alici můžu jen doporučit.
Země divů
Zoje Stage
Je mi líto, ale končím po straně 100. Vůbec mě to nezaujalo. Je to nuda zabalená do spousty zbytečných slov. Autorka se marně snaží budovat jakousi atmosféru tajemna a pocitu ohrožení. Tohle je ZKLAMÁNÍ.
Windsorský uzel - Její Veličenstvo královna vyšetřuje
S.J. Bennett
Ke královně pocítíte sympatie skoro od první stránky, na prince Phillipa se budete těšit. Případ je zamotaný a konec možný, prostředí paláce zajímavé. ALE žádná bomba to není. Pokud bude další díl, pravděpodobně si ho nechám v klidu ujít.
Rybář
John Langan
Knížka, která je opravdu napsaná v lovecraftovském duchu. I proto se vyvíjí pomalu, ale má to svůj důvod. Vypravěč i Dan mají svá osobní traumata, ztráty milovaných, ze kterých se pokoušejí dostat a rybaření v tom u obou hraje velkou roli. Asi ve třetině knihy je vloženo vyprávění z minulosti, které se věnuje tajemnému potoku jménem Dutchman´s Creek, kam se oba muži právě chystají vypravit. Po této vsuvce následuje poslední třetina, vyústění a rozřešení všeho. Je to pomalé, tajemné, okultní.
Honicí psi
Jørn Lier Horst
Poslouchala jsem jako audioknihu, která je tedy pěkně načtená a má i dobrý hudební doprovod. Příběh se rozplétá pozvolna, hodně pozornosti se věnuje dceři Line a jejímu novinářskému pátrání. Příběh o unesených dívkách a vraždě jednoho staršího muže mě moc bavil. Oceňuji, že tu činy nejsou nijak krvavě vylíčené. Další povedená krimi z této série.
Zrádné mlhy
Katherine Arden
Myslela jsem, že si knížku přečtu s dětmi (kluci 6 a 9, když je na obálce napsáno, že je od 8 let). Nakonec to vyšlo jinak a já ji četla sama. Jsem ráda, že jsem ji nezačala s nimi! Knížka je napsaná sugestivně a je opravdu strašidelná, z těch strašáků mi ještě teď běhá mráz po zádech (pravda, nemusím klauny s tím jejich úsměvem a tohle je podobné). Moc se mi líbila. Ale doporučila bych ji až tak od 12 let.
Sanatorium
Sarah Pearse
Sanatorium je dobrý thiler. Ale není v něm ani nic nového, ani nic podobného Osvícení (kromě hotelu a sněhu). Poslední dobou mám problém, že anotace na knížce mě připraví na něco jiného, než o čem kniha je. I tady. Sanatorium prostě není místo opředené pověstmi. Ani, jak by odkaz na legendární Osvícení napovídal, tu člověk nemá halucinace atd. Je to jen opuštěné bývalé švýcarské sanatorium pro lidi s tuberkulózou, ze kterého se stane super luxusní hotel v moderním minimalistickém stylu (ano, obálka s příběhem taky nekoresponduje). Takže pravda o knize je, že jde o dobrý thiller zasazený do hotelu s určitou minulostí, ve kterém se kvůli sněhové bouři a následně spadlé lavině ocitá určitý počet hostů a personálu. Jednou z nich je i britská policistka - momentálně mimo službu - která v té zoufalé situaci pátrá po ztracené skorošvagrové. Příběh se čte rychle, dobře, je napínavý a určitě potěší spoustu čtenářů.
Vražda potřebuje reklamu
Dorothy L. Sayers
Velice vtipné, hlavně ty reklamní slogany. Já bych trošku krátila, ale jinak jsem spokojená. Napínavé, vtipné a lord Peter je sympaťák.
Za dveřmi tma
Anna Bailey
Čekala jsem thiller a velké pátrání po zmizelé dívce ve stylu Mizející dívky apod. Ale to knížka Za dveřmi tma není. Navíc je zpočátku tak zvláštně psaná, že člověk neví, jestli číst dál. Ale ano! Mě chytila asi po první třetině. Když jsem přistoupila na to, že budu číst tenhle příběh a opustila svá očekávání. To americké maloměsto je příšerná díra plná děsných (a děsivých) lidí a jejich tajemství. Příliš mnoho Boha, ale také drogy, domácí násilí, nesnášenlivost ke gayům i imigrantům atd. Není to vůbec snadné čtení. Ale stojí to za to.
Legenda o Podkinovi Jednooušku
Kieran Larwood
Parádní fantasy pro děti (i dospělé). Moc se líbí mým klukům (6 a 9 let). Akorát tak správně napínavé a drsné, aby to děti bavilo, ale aby se nebály až moc. A krásné ilustrace.
Zimní kniha o lásce
Dora Kaprálová
Knížku jsem poslouchala na Rozhlase a moc se mi líbila. Těšila jsem se pokaždé na dalšího muže, střípky o něm, o nich. Bylo to takové i poetické a ženské s dobrém slova smyslu.
Maxl žhář
Anna Strnadová
Mám moc ráda knížky napsané na základě listin či historek nebo částí deníků. Tady autorka pěkně domyslela příběh, který našla v archivech. Postavy byly jako živé, jejich jednání uvěřitelné a ačkoliv jsem Maxla z počátku ráda neměla, časem jsem si k němu našla cestu a poslední kapitoly jsem se skoro modlila, aby se jemu ani Anežce už nic špatného nedělo.
Útěk ze světa
Lucinda Berry
Konec mě napadl, ale ono o to vůbec nejde. Nejvíc mě zajímal ten vývoj. Jak se rodina vyrovná s tím, že máma zmizela, že se po 11 letech objevila a pak s celou pravdou o zmizení. Spíš psychologický román. Velká spokojenost!
Páni času
Eva García Sáenz de Urturi
Dobré a kvalitní zakončení trilogie, ačkoliv propojení se středověkem pro mě bylo nejméně záživné (mystika minulých dílů mi seděla líp). Přesto jsem knížku slupla jako malinu a užila si ji. Po Vitorii se mi bude stýskat.
Miss AmeriKa
Miřenka Čechová
Slyšela jsem audioverzi knížky stejně jako mnoho dalších tady a Tereza Dočkalová je moje oblíbená herečka na čtení. Od Miřenky jsem ještě nic neznala, jen ukázky z Baletek, ale něco podobného jsem očekávala. Bylo to živé, postřehy výborné a jako bych se ocitla v New Yorku osobně.
Sedmikostelí
Miloš Urban
Sedmikostelí čtu už podruhé. Poprvé se mi dostal do ruky, když vyšel poprvé a myslím, že byl prvním románem od Miloše Urbana, který jsem četla. Naprosto mě okouzlil, hlavně tím, jak se postavy pořád pohybovaly na mých oblíbených místech a také takovou tou detektivní linkou. Teď je se k němu dostala přes Rozhlas, kde byl výběr z románu načtený. Poslechla jsem si ho a znovu přečetla. A líbí se mi pořád. I ta myšlenka. :-)
Piranesi
Susanna Clarke
Piranesiho jsem se bála tím víc, čím víc chvály jsem na něj slyšela. A pak takové ty řeči, že se to nedá vyprávět atd. Ale není se čeho bát. Jen je třeba se pustit do čtení a číst a vnímat, i když z počátku to nedává žádný velký smysl. Ale s každou stránkou se člověk víc ponoří do toho divného světa Domu a nakonec se opravdu všechno vyjasní. Není to román bez ukončení. Je úžasný a krásný.
Cesta
Cormac McCarthy
Knížku jsem nebyla schopná přečíst, vždycky jsem se zasekla už na počátku. Ale teď jsem si ji vyslechla jako audioknihu a díky předčítání a doplňkové hudbě jsem došla až na konec Cesty. Chápu, že je to plné hlubokých myšlenek a pěkného jazyka, ale pro mě příliš temné od popílku a příliš beznadějné. Já bych v takovém světě nikam nešla. Pro mě by to nebyl svět, ve kterém bych chtěla žít a vychovávat dítě. Takže jsem měla velký problém se z hrdinou-otcem ztotožnit. Jsem ráda, že tohle dílo znám, ale nepočítám, že bych se k němu vrátila, někomu ho doporučila nebo chtěla vidět film.
Poupátka
Hana Lehečková
Jak je knížka psaná z pohledu malé, vlastně zmanipulované holky, je to síla. Mirek je hnusák prakticky od prvního zjevení se v ději a je hrozné, jak to ty děti nevidí a rodiče taky ne, nebo vidět nechtějí. Já bych to dala jako povinnou četbu na základce. Explicitní popisy se tam nevyskytují a poselství je silné.
Prostor pro duši
Vlastina Svátková
Asi je to tím, že ačkoliv jsem podobného věku, nemám tolik odžito. Měla jsem pěkné dětství i dospívání, zatím jsem se nerozvedla a evidentně nejsem tolik citová, rozháraná a vášnivá. Proto některé věci z knížky nechápu. Prostor pro duši beru jako velice otevřenou soukromou výpověď jedné talentované, krásné ženy-matky-herečky-umělkyně. A jako takové se to čte rychle a s mnoha větami a prožitky nelze než souhlasit.
