išinda15 komentáře u knih

S vidinou skvělé detektivky, dle hodnocení, jsem se vrhla na svou první knihu od R. Bryndzi. A tohle jsem fakt nečekala. I když se autor do ní "namontoval" co si doba žádá /kouření jako akt zoufalství, etnickou pestrost, homosexualitu/, to podstatné, co dělá dobrou detektivku jsem tam nenašla. U hlavní vyšetřovatelky jsem postrádala osobnost, důvtip, pro nějaký smysl pro humor se vůbec nenašel prostor.
Drsné vraždy servírované v řadě, podivný způsob vyšetřování s proplétajícími se pracovními vztahy mezi policisty, no taková obsáhlá slohovka na téma Superdetektivka.
Poněkud propracovanější se mi zdály části týkající se Darryla, i když alespoň z objasnění jeho jednání by asi šlo vytěžit víc. Proto jsem také vydržela číst do konce a i to zklamalo.
Kniha mi neseděla ani po jazykové stránce /opakující se slova, fráze/.
Jediný přínos: nyní vím, kde je femorální tepna.

3 18.10.2020

Jelikož mne zajímá historie a 20. století je na zvraty opravdu bohaté, jsem vděčna za objevení autorky A. Mornštajnové. Myslím, že nejlépe se dějiny běžnému člověku přiblíží jsou- li zasazeny do příběhů konkretních lidí. Nehodnotím, jak mi byly hlavní hrdinky blízké, ale jsem ráda, že mne provedly velkou částí 20. století.

02.09.2018

Toto jsou takové moje životní knížky, vracím se k nim čas od času už 18 let, co byly vydány. Duchovní principy vsazené jako démanty do příběhů. A příběhy mají v sobě také cosi zvláštního. Já nevím proč, ale pokaždé co jsem se povídky četla vzpomněla jsem si na K. Čapka a jeho Povídky. Ne pro obsahovou podobnost, ale pro formu zpracování.

2 02.09.2018

Tuto knížku děti léta vyžadovaly číst před spaním. I po téměř 20 letech si vybavím odpověď na otázku, co budeme číst. Samozřejmě bylo přečteno spousta dalších knížek, ale k "Krtek a Orel" jsme se vracely jako k refrému. Hlas při předčítání musel mít stále stejnou intonaci a nesmělo být vynecháno ani slovo. A já byla ráda, že si děti oblíbily tak milý příběh. Tak jsem si trochu zavzpomínala. Pomalu se začínám těšit až jednou tuto knížku, zřejmě dětské dušičce blízké, budu číst svým vnukům.

3 02.09.2018

Na knížku jsem si vzpomněla po mnoha a mnoha letech a znovu si ji přečetla. Zaměřuje se na krátký úsek života Vincenta van Gogha. Na jeho úsilí zdokonalovat se v malířství, zajistit obživu pro sebe i ženu, kterou si myslí, že miluje. Snaží se dát a také najít lásku u ženy, která nedokáže docenit hloubku Vincentova intelektu i citu. Kniha na mne působila hluboce, ale také velmi smutně. Nejedná se o žádný příběh s milostnou zápletkou. Je to spíš o osamění.
Myslím, že koho zajímá postava tohoto velkého a nešťastného umělce, měl by si tuto útlejší knížku přečíst. Je chuďera taková zapomenutá.

1 01.09.2018

Kniha mi připadla skvělá. Ani nevím, co o ní napsat nového, než co bylo již zděleno v předchozích pozitivních komentářích. Kniha poskytuje možnost pobývat duchem ve viktoriánské Anglii. V období, které člověka zároveň fascinuje a přitahuje, ale asi stejnou mírou až mrazivě děsí. Právě obě tyto stránky dokázal autor skvěle vykreslit. A aby člověk mohl v této historické epoše chvíli pobýt, je také zapotřebí patřičný počet stránek.

7 01.09.2018

Tak tato kniha mi přišla trochu jiná, než knihy , které jsem od autora četla. Zajímavé bylo sledovat "jiné" myšlení duševně nemocného člověka, jeho reakce a úsudek na okolní události, snaha porozumět životu. To jsou ty zajímavé části knihy. Samozřejmě spolu s překvapivým řešením. A dokonce není kniha ani tak překombinovaná, jako některé jiné autorovi knihy. Mínusově jsem pociťovala zbytečně rozvláčné sledování, pronásledovatelů je chvílemi nějak moc a narážejí na stejné stopy ... děj se brzdí. Což jsem už řešila tak, že jsem některé pasáže pouze proletěla očima.

01.09.2018

Kniha se mi moc líbila. I když toto slovo zrovna moc nesedí. Autorka velmi přirozeně a přesvědčivě dokáže vykreslit atmosféru lidských vztahů i atmosféru doby.
Při čtení tak těžkých osudů, životních zvratů a trápení jsem byla vděčná, že mám co jíst, je mi teplo a za relativní jistoty kolem sebe.

9 01.09.2018

Dobrá detektivka. Z počátku jsem se poněkud neorientovala, ale pak děj nabral spád i smysl. Zápletka sahající do minulosti byla uvěřitelná a zajímavá.
Co na mne působilo rušivě, byly vztahové problémy hlavního hrdiny. Na oplátku jsem si ale zase rozšířila zeměpisné znalosti o ostrov Groix.

2 31.08.2018

Knihu jsem začala číst s nadšením, slibovala témata, která mne zajímají.
Postupně však nadšení sláblo. A nejen to. Kniha se chýlila k takovému závěru, který mi byl nějak proti srsti. Hlavní hrdinka, která byla vykreslena v superlativech /krásná, duchaplná, citlivá/, vložila své talenty k propagaci nacizmu. V době krátce před válkou a po celou dobu jejího trvání se zasazovala o zmanipulování mysli prostých lidí u rozhlasových přijímačů /odůvodněné zabírání dalších území, spravedlivý boji Němců/. V průběhu války začala sice pochybovat, dokonce souhlasila s dodáváním zpráv. Tyto zprávy však, ruku na srdce, byly nicotné. Vůbec nestály za nebezpečí, kterému se vydávala. A právě zde mi kniha připadá nejvíce paradoxní. Po léta ovlivňovat myšlení lidí v Anglii a posléze v Americe, aby schvalovali politiku Německa a německé expanzi se nebránili, a na druhou misku vah položit několik dopisů a lístků s postřehy. V době, kdy toto prožívala, nemohla vědět o všech hrůzách, které nacisté páchali. Ale v době následující, kdy zvěrstva vyšla najevo, by Maggi měla spíše mít chuť prostřelit si hlavu, že něčemu takovému roky napomáhala, případně na ni být vydán mezinárodní zatykač.
Hrdinku jsem v ní rozhodně neviděla a kniha mne zklamala.

31.08.2018

Kniha mne zaujala již svou černo-zlato-bílou obálkou. Stylu Art Deka si v Rusku asi příliš neužili, ale přebal působí elegantně.
A její obsah též nezklamal. Má obava, že příběh, omezený odehrávat se pouze mezi zdmi hotelu, klesne do určité fádnosti, se nepotvrdila. Čas, který člověk věnoval čtení knihy byl velmi příjemný. Jako by jedl čerstvý, voňavý krajíc chleba s máslem ... .

4 21.06.2018

Na tuhle knihu jsem narazila v knihovně náhodou. Moc jsem si od ní neslibovala, vzala ji jen tak, pro zajímavost. A ona mne moc příjemně překvapila! Popis doby i prostředí, kde Wolf Messing vyrůstal by mohl potěšit ty, kdo se zajímají o život židovského obyvatelstva. Navíc je text občas proložen trefnými židovskými moudrostmi. Na ukázku:
" Znamením moudrosti je mlčení, ale mlčení samé moudrostí není."
"Kdo je ve dvaceti ještě dítětem, je v jednadvaceti oslem."

No a název knihy mi připadá také zbytečně zavádějící.

22.01.2017

Kniha se mi moc jednoduše nečetla, poněkud jsem se ztrácela v dějových líniích. Také moje znalosti stran severské geografie, způsobu života a především historické události Finska mi byly známi jen velmi okrajově. Tato kniha mě donutila vyhledat si některé údaje a souvislosti, jsem tedy zas o kapánek chytřejší. Jinak příběh syrový a silný. Myslím, aby měl tuto syrovost a sílu, bylo zapotřebí poněkud nestandartních výrazových prostředků.

3 20.01.2017

Kniha se mi moc líbila. Vzpomínkových knih je na trhu hodně, ale snad každá dává svůj díl k obrazu této přetěžké doby. Také zde můžeme sledovat částečky životů obyčejných lidí v naprosto nenormálních situacích a prostředí. A jakým pokladem se může stát několik ošuntělých knih. Velká odvaha tento poklad chránit a nepřestávat toužit se dále vzdělávat.
Myslím, že španělský autor vzpomínky z českého prostředí dokázal napsat mistrně.

4 20.01.2017

Moc hezká kniha. Jemná a elegantní. Nevím, zda 20. století bylo moudré, ale paní Sommerová jistě moudrá byla. Prožít tolik, a místo zatrpklosti se naučit pokoře, toleranci, pochopení.

2 20.08.2015

Skvělá kniha. Napsaná velmi poutavě, vnesen byl také humor, který neurazí, ale osvěží. Je zajímavé podívat se na zachovalé části filmu "Vůdce daroval Židům město" např. na YouTube.

13.08.2015

Od knihy jsem měla jiné očekávání. Neměla spád, ve vratkém ději jsem se ztrácela. A tak jsem od očekávání upustila a se zájmem sledovala popisy všedního, prostého způsobu života. Co se nosilo, vařilo, jak byly vybaveny domácnosti... .A vlastně jsem byla celkem spokojená.

12.08.2015

Při čtení jsem vystřídala více pocitů. Na úvod - zklamání. Pachatele znám, a to mám číst skoro 500 stran? Vydržela jsem a byla nadšená - spád, zrníčka psychologie. Nabízené řešení i motiv uspokojující .Avšak jede se dál. Další motiv a řešení.... Jako bych se divila, kolik se vleze do kornoutku kopečků zmrzliny. Taková porce se zdá fajn , ale pak se to nějak rozpouští, přetéká, chutě se míchají.... Ale ty první 3/4 rozhodně stojí za to.

1 08.08.2015