IvaKo komentáře u knih
Zajímavý výběr krimi povídek, jejichž hlavním tématem je láska/vášeň v různých podobách a její důsledky. Klasika. Pohodové čtení.
Vtipně napsaný příběh o peripetiích ošetřovatelské práce, potvrzující, že zdravotnický personál to nikdy neměl (a nemá) snadné, tím spíše během války.
Vyhledávám exotické autory a proto mi tyto originální povídky s působivou orientální atmosférou poskytly čtenářské potěšení, nepochybně i zásluhou skvělé práce překladatele.
Ráda vyhledávám "exotické" autory, včetně těch japonských, a tak jsem se těšila. M. Kawakami se sice v knize dotýká závažných problémů, ale její rozvláčně upovídaný, blogerský styl mě nenadchnul. Zaujaly mě vlastně jen japonské reálie.
Autor patří mezi mé oblíbence a nadchnul mě i tentokrát. Ve strhujícím vyprávění o osudovém vztahu dvou naprosto odlišných jedinců sugestivně předvádí různé podoby lásky - upřímnou, nekonečně obětavou a odpouštějící na jedné straně a sobeckou, vypočítavou a zraňující na straně druhé. Není to ale prvoplánově jen milostný příběh, autor se dotýká i politického a sociálního dění v Peru a Evropě. Rozhodně čtenářský zážitek.
V rámci letošní Výzvy jsem se vrátila do dětských let, kdy jsem tuto knihu z mé oblíbené edice KOD nadšeně hltala. Příběh mě bavil i tentokrát, po mnoha letech.
Skvělý návod jak se naučit nebo zlepšit v angličtině od "nadšeného učitele angličtiny z Brna", kterého už dlouho sleduji na youtube. Napsáno vtipně a opravdu pro všechny. Nejvíc jsem ocenila praktické rady a odkazy na poslech, četbu apod. Doporučuji.
Naprosto strhující příběh o působení neziskových organizací na Srí Lance v době válečného konfliktu. Vyprávění působí velice autenticky a zasvěceně, přináší plno zajímavostí o vzniku a průběhu občanské války na Srí Lance a působivě líčí v mnoha směrech nesnadné působení dobročinných subjektů. Nabízí se podobnost s nynější válkou na Ukrajině, hlavně pokud jde o dopady na civilní obyvatele. Nechybí ani sympatická hlavní postava a její proměna. Doporučuji a gratuluji autorovi ke skvělé prvotině.
Moje první setkání s tímto autorem mě poměrně zaujalo. Tři příběhy, značně bizarní, o překonávání životních traumat, o hledání smyslu bytí, o pochopení a lásce. Působivý styl vyprávění.
Poměrně sugestivně napsaná sci-fi, která je ale v mnoha ohledech velice věrohodná a pokud jde o válečné běsnění, bohužel, i aktuální. Příběh o tom, že válečné události a jejich důsledky krutě dopadají na životy jedinců na obou stranách. Oceňuji práci překladatele.
Po několika stránkách jsem knihu málem odložila, protože vypravěčka mi byla svou povrchností a cílevědomou vypočítavostí krajně protivná, ale postupně jsem musela ocenit velkou míru otevřenosti a sebeironie. Autorka od značné nezodpovědnosti snad dospěla k určitému poznání životních hodnot.
Trochu jsem váhala, jestli číst v dnešní zjitřené době knihu o syrských uprchlících, ale nelituji. Příběh o dopadech války na obyčejné lidi je totiž vyprávěn velice soucitně, občas až poeticky, což mu ale neubírá na působivosti, se kterou ukazuje, že člověk dokáže překonat i největší tragédii, pokud znovu najde naději a lásku. Je to silný příběh, který nám může pomoci vcítit se do pocitů běženců, nejen syrských.
Murakami je už dávno mým oblíbencem, takže mě jeho styl psaní nepřekvapuje, naopak mě baví. Přesto se mi zdálo, že asi v polovině knihy děj nějak ustrnul a začal mě trochu nudit, prostě už bylo až dost těch popisů jídla, oblečení, hudby a celkového nicnedělání hlavní postavy, ale v závěrečné části se věci naštěstí pohnuly a dočtení příběhu zase bylo potěšením. Celkově mám z této knihy trochu slabší dojem než z jiných.
Čtivě a laskavě napsané vyprávění z pohledu devítileté dívky o jejím vztahu k matce, ale zejména o její touze po úplné šťastné rodině. Autor se citlivě dotýká otázek týkajících se smyslu života, uplatnění v něm, schopnosti snít a své sny realizovat.
Moje asi čtvrté setkání s tímto autorem mě opět potěšilo. Komorní příběhy s jemně nostalgickou atmosférou o křehkosti a nejistotě lidských vztahů, ve kterých hraje určitou roli hudba a které zvolna plynou jako ona. Prostě typický Ishiguro.
Moje první setkání s M. Třeštíkem. Autor je člověk s velkým rozhledem i nadhledem, takže jeho deníkové vyprávění je místy poučné a jindy zábavné. Oceňuji jemnou sebeironii. Celkový dojem je ale spíše vlažný, hlavně kvůli poněkud roztříštěnému stylu a neustálému přemítání o teniskách/botaskách.
Indie mě vždycky fascinovala, takže jsem s velkým zaujetím četla tento barvitý příběh o věčném hledání a snaze překročit svůj stín. Bavil mě ironický až sarkastický styl vyprávění.
Kniha se mi hodila do letošní výzvy a příběh lásky osudově ovlivněné politikou, předsudky a odloučením mě zaujal. Líbilo se mi prolínání osudů hlavních postav a překladatelky jejich dopisů a deníků.
Tápající, v životě ztracený mladý muž, sugestivně tajemná atmosféra příběhu s prvky nadpřirozena - prostě klasický Murakami, kterého tak ráda čtu.
Knihu jsem četla před mnoha lety a tehdy mě dost zaujala. Příběh, který částečně vychází z legendy o Tristanovi a Isoldě je vyprávěn lehce ironickým jazykem, často ale dost popisným. Autor kriticky poukazuje na britské koloniální praktiky a pokrytectví aristokracie, které poznamenává společenské i mezilidské vztahy.