iveta3689
komentáře u knih
Stroj času
Herbert George Wells
Dobře napsané, nadčasové. Krátký příběh tak akorát, bez zbytečné omáčky.
Našeptávač
Donato Carrisi
Dost divná kniha. Přeplácaný děj, jako by chtěl autor zužitkovat všechny střípky které ho kdy napadly, nasázel je za sebe a propojil násilně spoustou oslích můstků. Vyšetřovatelé postupují v pátrání chaoticky, dostanou informaci "našlo se to a to" a jedou na místo. Chybí vysvětlení, jak na to autor přišel, vše je tak trochu deus ex machina. Postavy jsou klišovité, detektiv bez osobních potíží se už asi nenosí. Ani autorův styl psaní mě nenadchl. Nakousne myšlenku a nedokončí ji. Potom naopak dokončí myšlenku, kterou nezačal. Chvílemk jsem se ztrácela, musela jsem se vracet v ději, jestli jsem něco nepřehlédla, nečetlo se to dobře.
Loutkové divadlo
M. W. Craven
Autor popsal úplně zbytečně brutální a nechutné zabíjení. Je to dost na sílu vytvořená snaha šokovat nebo zaujmout v záplavě ostatních knih. Spíš jsem měla chuť knihu odložit. Ale budiž. Děj se slušně rozběhl, kniha se četla pěkně. Bohužel vyšetřování probíhalo stylem "teď mě to geniálně napadlo" a řada věcí byla zbytečně komplikovaná. Jako by autor chtěl zužitkovat vše, co ho napadlo. Kdyby byl příběh přímočařejší a víc detektivka (víc pátrání), vůbec by to nevadilo. Takhle je to za lepší 3*. Hodně mě otravovaly poznámky překladatelky, tolik jich snad není ani v odborných knihách.
Dům na samotě
Michaela Klevisová
Tohle není detektivka ani omylem. Absolutně zde chybí jakékoliv vyšetřování. Jde o pěkný společenský román, dobře se čte, autorka psát umí. Ale vyšetření vraždy stylem "teď mě to napadlo a on se hned přiznal", je obrovská škoda. Ráda si přečtu další knihu, ovšem detektivku v ní hledat nebudu. Hodnotím 3,5*.
Vykoupení
Martin Goffa
Dobře napsané, uvěřitelné, hrdina není žádný superman. Příjemná detektivka.
Kdo chytá v žitě
J. D. Salinger (p)
Moc nechápu negativní komentáře, ale proti gustu... Za mě je kniha úžasná. Naprosto výborně popsané myšlení mladíka, který je asi víc problémový, než by musel být. Ty neustálé změny nálad a okamžité nápady, které potřebuje realizovat. A pokud máte možnost vyslechnout si to jako audioknihu, pak doporučuji. Geniální přednes Jana Třísky to ješte povyšuje.
Dítě Stasi
David Young
Velkým plusem knihy je neokoukané prostředí. Samotná detektivní linka je pak dost fádni, ale právě ono prostředí a doba to dost vyváží. Bohužel tak poslední třetina už byla dost nereálná a závěr už byla opravdu slátanina. Za čtivý styl bych dala 3,5*.
Accabadora
Michela Murgia
Zvláštní příběh o věcech, kterým třeba nerozumíme nebo se nedají pochopit. Autorka nesoudí, předkládá věci jako fakt a nechá čtenáře, ať se přikloní na tu kterou stranu. Hezky napsané, čte se samo. Atmosféra a prostředí jsou popsané tak, jako by tam čtenář seděl s hrdinkami.
Žena, po které se slehla zem
Lone Theils
Úplně špatné to nebylo, ale celkový dojem mám dost rozpačitý. Autorka celkem psát umí, ale občas přešlapuje na místě, opakuje témata a příběh to brzdí. Osobní život hlavní hrdinky není vůbec pro děj důležitý a kdyby tam nebyl, kniha by velmi svižně ubíhala a byla by to dobrý detektivka. Vlastní vyšetřování je nedotažené, spousta věcí spadne hrdince do klína. Je to škoda, protože námět má velký potenciál.
Zelená míle
Stephen King
Člověk se neubrání srovnání s filmem, který je úžasný. Ale těžko by byl bez kvalitní předlohy. Na malém prostoru jsou skvěle popsané všechny detaily, které jsou pro příběh nutné, ale vše je bez zbytečné omáčky. Příběh je napínavý a čtivý, i když víte, jak dopadne.
Ostrov šedých mnichů
Michaela Klevisová
Příjemná detektivka. Autorka dobře popisuje krajinu a atmosféru, to mě hodně baví. Stejným způsobem ale rozvíjí i charakteristiku hrdinů a hlavně jejich vztahy, to už mě baví méně. Je to detektivka bez prvoplanových hektolitrů krve a nesmrtelných superhrdinů. Zápletka má hlavu a patu, rozuzlení je nečekané. Hodnocení je na lepší 3*.
Dešťová hůl
Jiří Hájíček
Téměř bez děje, ale vůbec ne nudné. Skvěle popsaná místa, prostředí a charaktery. Je toho tak akorát, aby měl čtenář dokonalou představu, ale ne moc, aby to nudilo.
Zmizela v mlze
Michaela Klevisová
Od autorky jsem četla jen tuto knihu, takže nevím, co všechno je známkou jejího stylu. Ale kniha se mi moc líbila. Mám ráda severskou krimi a ona dobře vystihla prostředí. Hlavní hrdina není samotářský alkoholik nebo jiný podivín, což je sympatické. Popisy krajiny jsou tak akorát, aby nastínily, ale neobtěžovaly. Pro mě tu bylo trochu víc popisů vztahů mezi osobami, než je nutné na krimi, ale to zas může někdo jiný považovat za výhodu. V tomto směru je vidět na knize ženská ruka.
Muž bez minulosti
Tim Weaver
Tuctový námět, ale autor z toho vytvořil bombu. Nenápadně do základu příběhu doplňoval detaily a další zápletky, ale bez zbytečné vaty. Kniha je velmi čtivá a napínavá.
Na okraji
Lina Bengtsdotter
Hlavní vyšetřovatelka má samozřejmě problémy s alkoholem, Švédi asi jinak knihu napsat neumí. Je to škoda, protože kniha snadno zapadne. Je sice čtivá, ale nepřináší nic originálního. Autorka se příliš nevěnuje vyšetřování zmizení dívky, ale neustále se babrá v problémech a vzpomínkách hlavní vyšetřovatelky. Rozhodně kniha není thriller, není totiž napínavá, natož strhující. Nelze ji ani zařadit mezi detektivky. Podle mě je to společenský román s pár detektivními prvky. A konec ve stylu "prostě je to takhle a hotovo a vysvětlovat to nebudu" mě dost zklamal.
Hotýlek
Alena Mornštajnová
(SPOILER) Příběh se odvíjí v malém hotýlku na kraji nejmenovaného města v průběhu 20. století. Sledujeme život jedné rodiny, přátel a kolegů od 2. světové války až po sametovou revoluci a lehce za ní.
Na začátku knihy je majitelem hotýlku Leopold Mánes, který svou práci miluje natolik, že přimhouří oči i nad hosty, kteří z jeho podniku udělají hodinový hotel. Pochopí, že takto může prosperovat víc a začne vše podporovat a využívat pro svůj prospěch.
Sledujeme život jeho dětí a vnoučat, hlavní děj se točí kolem jeho vnuka Václava Mánesa, jehož osud sledujeme až do sametové revoluce. Leopold po válce a politických změnách v republice neudrží vlastnictví hotelu, ale díky svým zákazníkům mu zůstane pozice provozního. Postupně v hotýlku zaměstná další členy rodiny, později předá správu svému vnukovi Václavovi.
Václavův život je velmi pestrý, i když o to sám nestojí. Je přitažlivý pro ženy, což mu způsobí řadu problémů. Sám se snaží jen být se svou životní láskou, což mu nepřeje ani osud ani někteří lidé kolem. Chce proplout životem bez velkých starostí, dělá vše pro rodinu a hotýlek i za cenu vlastního sebezapření.
Objevujeme životní peripetie ostatních členů rodiny. Nevlastní bratr Václava Oldřich se díky své volnomyšlenkářské povaze dostane do potíží, posléze i do vězení. Bohužel ne jednou, i když ne vlastní vinou (je donucen se přiznat ke zločinu) a to ho poznamená až do tragického konce života. Sledujeme Marcelku, servírku volných mravů, která si v hotýlku přivydělává jako prostitutka, otěhotní a několik mužů přesvědčí, aby platili na jejího syna. A to se jí také stane osudným. Václavova nevlastní sestra Jindra je do něj celý život zamilovaná, trápí se, usiluje o něj, snaží se zapomenout, získá ho, neustále se bojí o společný život. Takto se dá pokračovat o každém členu rodiny.
Jednotlivé postavy se v knize objevují postupně, autorka je zapojuje s citem. Čtenář má neustále přehled, kdo je kdo a jak do děje patří. Na pozadí se odvíjí historické změny v Československu, které ovlivní jednotlivé životy členů rodiny. Únorový převrat sebere hotýlek z rukou Leopolda, politická situace po okupaci vojsky v roce 1968 donutí řadu lidí k ústupkům a dožene Václava až ke vstupu do komunistické strany. Po sametové revoluci společenské změny zase umožní návrat hotýlku do rodinných rukou a jeho následný rozvoj. Autorka ale dějiny nekomentuje, jsou zde zobrazeny pro dokreslení situace a upřesnění času. Vše nechá na čtenáři.
Celkově je kniha napsaná velmi lehce, čtivě. Nenápadně vtáhne čtenáře do děje tak, že prožívá jednotlivé příběhy velmi emotivně, aniž by si toho vůbec všiml.
Vila na Sadové
Richard Sklář
Hlavní problém knihy vidím v její hrdince. Nemám ráda nesmrtelné a nepřemožitelné postavy. Ještě bych překousla, kdyby šlo o mladíka v plné síle, ale předdůchodová žena - to už byl opravdu úlet. Ale když odmyslím tuto absurditu kolem hlavní hrdiny, tak je příběh velmi čtivý. Střídání dvou časových rovin mám ráda, příběhu to dodá větší šťávu.
Dítě ohně
S.K. Tremayne (p)
Kniha využívá atmosféru "nevíme, co je pravda a co představy". Také to asi má být duchařina, ale spíš je to splácanina všeho možného. Bohužel je to napsané tak plytce, že mě to nedokázalo pořádně zaujmout. Autor se navíc neustále vrací ke vzpomínkám hrdinů a míchá je s dějem, takže je to celkově nepřehledné a otravné.
Sucho
Jane Harper
Skvělá atmosféra maloměsta. Každý má své tajemství a každý strká noc do věcí ostatních. Do města se vrací po dlouhé době hlavní hrdina, kterého ne všichni přijmou. Smrt jeho kamaráda je dost podivná, navíc oba z minulosti něco skrývají. Vražda celé rodiny také ukazuje právě i na tajemství z minulosti. Je to hodně čtivé, napínavé. Vraha jsem do konce neodhalila.