ivetdos komentáře u knih

Woow, tohle teda bylo zajímavý čtení. Já moc Hostovky nečtu, ale tohle téma mě zujalo.
Je to autobiografie francouzské nakladatelky, její upřímná zpověď, přiznání, vysvětlení, formou restrospektivy, kdy se vracíme do jejího pokřiveného dětství s absencí určitých hodnot a sledujeme její milostný vztah se známým spisovatelem.

Teda, tohle bylo tak zajímavý a zvrácený. Krásně se tu ukazuje pohled malého dítěte, docela normální dospívající dívky, které chyběla láska, dotyk, rodina a jak moc se to může zvrtnout a změnit život. Jak takové dítě přemýšlí, vnímá tento “druh lásky” a perfektně nám prezentuje, proč děti do 15 let by neměly mít pohlavní styk a troufám si tvrdit vážné vztahy obecně. Ať už vypadají a smýšlí jakkoliv vyspěle. Nemůžou určité věci pochopit a interpretují si to po svém. Nad tehdejší vnímání literárních umělců společností mi zůstával rozum stát. Jak něco takového mohlo projít. Není to Lolita, tento sexuální predátor jel jiný styl. Autorčinu odvahu obdivuju a po důkladném progůglení se celou aférou se jí vlastně zase tak nedivím. Měl charisma, rozhodně nevypadal na 50 let, dokonce bych se odvážila říct, že to byl fešák. Ale to není první takový psychopat, že?

2 22.03.2021

Čekala jsem, že se u této knihy budu bát. Ne, nebála jsem se a že vůbec ne. Jsem velký strašpytel, ale ani to se mnou nehlo. Možná protože to je spíš psychologický detektivní román s thrillerovými prvky. Temnou atmosféru to má, hlavně teda začátek, ale pak už vůbec. Bylo to neskutečně čtivé, svižné, krátké kapitoly utíkaly, stránky mizely pod rukama. Autorka si s námi hraje, pořád nevíte, co si máte myslet. Taková druhá B. A. Paris, ale trochu promyšlenější zápletky.

Shrnuto podtrženo - měla jsem obří očekávání, ale zase taková dechberoucí pecka to nebyla. Čekala jsem něco víc, i když ten konec mě opravdu překvapil. Moc mě to bavilo, to ano, bylo to neotřelé téma (pořád jsem čekala nějaké ale :D) a docela jsem si u toho odpočinula. Knížku rozhodně doporučuju, stojí za přečtení :)

4 22.03.2021

Tak už to mám konečně za sebou. Uff. Tohle mě stálo opravdu hodně úsilí a vůbec nechápu, co to autorka předvedla. Asi budu hodně přísná, ale tohle byla fakt ztráta času, jestli ten třetí díl nebude stát za to, tak budu vážně naštvaná.

Fakt hodně jsem se na druhý díl těšila, z Holubice a hada jsem byla nadšená a tohle bylo velké zklamání. Krev a med byl naprosto průměrný, vycpávkový díl. Většinu času jsem čekala, kdy se tam konečně začne něco dít, a když má kniha 460 stran, tak to čekání sakra bolí. Měla dlooouhej rozjezd, většinu času mě vůbec nezajímalo, co se tam děje, nepodstatný děj a dialogy, táhlo se to. To, co spolu řešili Reid s Lou, jsem vůbec nepobírala. Občas jsem měla pocit, že mi v ději něco uniká, že autorka nevysvětlila všechno. Až u konce autorka překvapila a konečně byla nějaká akce, která ale neměla žádné pořádné logické vyústění. Divně překombinované a složité.

Achjo. Originální to bylo, to jo, ale stálo to za to? Autorky je mi líto (četla jsem poděkování), měla celkem stres s tímto dílem, ale jako čtenář jsem fakt zklamaná a tahle série měla zůstat jako duologie. Nebo nejlíp stand alone.

2 13.03.2021

Čekala jsem víc, možná i proto, že už mám hodně načteno, věnuju se výživě už hodně let, taky mě minulý rok semlela neskutečná marketingová masáž. Tahle kniha je přesným příkladem. Nechci být zlá, není to špatná kniha, určitě tu najdete plno dobrých receptů, které já běžně používám a řekla bych, že i vy z vás, co zdraví nehrotíte jste o nich už slyšeli. Já ze svých zkušeností vím, že věci nejsou černobílé a ve stravě (zdraví) to platí tuplem. Nemůžeme jet všichni podle tabulek, každý jsme jiný, nemůžeme se na všechno odkazovat na WHO, která má některé limity makroživin stále nastaveny na poválečný stav, to vám řekne každý odborník. Nemůžeme na rovinu tvrdit, že pokud nevypijeme 5 káv denně tak to s náma nic neudělá, i když většina z nás lítá na záchod, ať jsou studie jakékoliv. Prostě jsme každý jiný a mě dost zaskočilo, jak to tu bylo podáváno, jako jedna pravda, takhle to je, EU má limity, WHO má limit, hotovo. Jistě, jde o to se z toho ne po, ale taky nad tím víc přemýšlet.
Pokud si tuhle knihu nekoupíte, o nic nepřijdete, myslím si, že je tu plno jiných knih a e-booků, které jsou za mě rozhodně přínosnější.
Je to krásně zpracovaná kniha, super grafika, krásné fotky, taky cením stručnost a žádné velké okecávání, ale to je za mě tak nějak prostě málo.

6 05.02.2021

Tuhle knížku jsem si chtěla vždycky přečíst, Denisa je pro mě hrdinka a neskutečně silná, inspirativní ženská.
Co si budeme povídat, není to lehké čtení. Chvílemi smutné, ale neskutečně inspirativní. Příběh mi byl vzhledem ke zkušenostem z mého okolí velmi blízký a ještě tím, že jsem z Brna, jsem přesně věděla, o jakých místech a o kom Denisa mluvila a díky tomu pro mě byl její příběh ještě více osobní. Mimo jiné v knížce najdete i nespočet zdravých receptů, které chci jednou vyzkoušet.
Nečekejte jen smutný nebo poučný příběh o tom, jak být lepší člověk díky vážné nemoci. Ano, všechno z toho tam vícemnéně najdete, ale naprosto okrajově, nenásilně a nenápadnou, nevtíravou formou. Denisa si moc nebrala servítky s popisy některých situací, ale její černý humor to často odlehčil :D Co mě hodně překvapilo, byla extrémní čtivost. Příběh letěl, těžko se mi od čtení odcházelo, nenajdete tu hluchá místa. Taky se mi líbilo, jak se Denisa nebrala příliš vážně, napsala věci tak jak je cítila.
Četla jsem už několik knih tohoto žánru, ale tahle byla rozhodně nejlepší. Donutila mě zamyslet se nad sebou, připomněla mi důležité myšlenky, během čtení jsem si dělala poznámky. Hodně se mě celý příběh dotýkal. Člověk vydrží opravdu hodně, nesmí si nechat věci líbit a musí se ozvat, když má pocit, že něco není v pořádku.

8 24.01.2021

Woow! Tak tohle se Colleen opět neskutečně povedlo :) Nemohla jsem čekat ještě rok na vydání, tak jsem ji zkusila v angličtině a musím říct, že to byla pecka. Colleen je prostě geniální autorka, to asi všichni víme, ale tohle mě zasáhlo asi nejvíc, ze všech jejích knížek. Knihu (originál) jsem četla poměrně dlouho, necelé dva týdny, ale užívala jsem si to naplno. Už jsem zapomněla jaké to je číst tak intenzivně a dlouho jednu knihu. Autorka neskutečně dobře obsáhla problematiku vztahu mezi dcerou a matkou snad ze všech úhlů pohledu, sama jsem si uvědomila dost věcí ze svého života. Nastavuje zrcadlo nám všem. Zamilovala jsem si postavy, totálně jsem se s nimi sžila. Byl to velmi intenzivní, hluboký příběh, plný zvratů, lásky a nepochopení. Ačkoliv jde o nenáročnou literaturu, jednoduše napsanou, zasáhne přesně na ta místa, kam má. A to je to, co na Colleen obdivuju. Snadno, přesně a výstižně, aniž byste si toho všimli :) Spolu s Na obtíž se řadí mezi mé nejoblíbenější knihy od Colleen

6 06.12.2020

To byl nádherný příběh! Tak milou knihu jsem už dlouho nečetla, usmívala jsem se pokaždé, když jsem knihu vzala do ruky. Nádherný styl psaní formou dopisů. Říkala jsem si, jak to autorka asi pojme, zvlášť když si dopisuje více postav, odehrává se toho opravdu hodně a my víme jen to, co se napíše do dopisů. Autorka to ale zvládla bravurně. Pohladilo mě to po srdci, hrdinové se mi dostali pod kůži. Jde o hodně odpočinkovou literaturu, ale není to všední příběh. Skrývá toho v sobě opravdu hodně – v jednoduchém (krásném!) textu tolik životních pravd. Musím vás ale upozornit, že kniha je spíš pro dospělejší čtenáře. Je to pomalé, odpočinkové… Taky je to znát ve vyprávění. Ale moc se mi to líbilo. Skvěle jsem si odpočinula a můžu vám to doporučit, pokud hledáte příjemnou a milou knihu, při které opravdu utečete z běžného života

4 12.11.2020

Takhle... celou dobu jsem ji četla s tím, že jde o psychothriller a až na konci jsem nějak došla k tomu, že to skončilo takhle ne proto, že by mi chyběly stránky, ale protože je to psychologické drama :D A tak byste to taky měli celou dobu brát, abyste si to dostatečně užili. Protože tahle kniha je výborná. Pokud ji dáte šanci a nebudete vnímat jen povrchně samotný příběh, předá vám toho mnohem víc.
Postavy se mi zaryly pod kůži, všechno jsem to s nimi prožívala. Paris umí dokonale vykreslit atmosféru, fyzicky to cítíte. Za mě rozhodně doporučení.

4 12.11.2020

Ze začátku jsem byla nadšená, jak je kniha originální a vtipná. S přibývajícími stránkami, kdy se nic moc nedělo, situace se opakovaly, mě kniha bavila míň a míň. Často jsem četla o nezajímavých situacích a občas jsem se ztrácela v ději. Já nevím, přišlo mi to celé nějaké zbytečné... Autor se snažil i o vážnější emocionální dějovou linku, ale za mě mu to moc nevyšlo. Čekala jsem aspoň trochu romantiky, trochu přesahu, ale nic z toho jsem nedostala. Nevím kde se bere ten obří hype na tuto knihu :/ Asi jsem nebyla cílový čtenář nebo jsem měla jiná očekávání

05.09.2020

Tuhle knihu jsem si moc užila. Je to sice čistá romanťárna, která je místy hodně naivní a nepravděpodobná, Ale víte co? Výborně se u ní odpočívá. Je to milá kniha, která pohladí po duši a vezme vás na slunné, chorvatské pláže. Caplinová má neskutečný talent na popis atmosféry, dostane vás do místa příběhu a vy s hrdiny naplno prožíváte jejich životy. Dýchlo na mě horké léto, mořský vzduch a moc jsem si přála se hned sbalit a odletět k moři Je to skvělé a i když jsem občas tiše remcala nad některými popisy a nad archaickou volbou slov, celkově knihu můžu moc doporučit. Pokud zážitek chcete povýšit na další úroveň, doporučuji číst u vody, nebo v přírodě :)

7 05.09.2020

Přijde mi, že slova to nevyjádří dostatečně. Je to výjimečný příběh plný zvratů, emocí, násilí, zla a poučení. Je to ten typ knihy, kterou by nikdo neměl chtít číst, protože vám bude zle z toho, čeho všeho jsme my lidé schopní, zlomí vám srdce. Probudí ve vás odpor, dá vám jisté pochopení a vezme iluze... ale zároveň ji musíte přečíst, protože vám změní život. Snažila jsem se knihu číst jako historickou popisnou literaturu, snažila jsem se nevkládat emoce a být jen pozorovatel, ale nešlo to. Hlavně u druhé knihy. Bylo to hodně živé a silné. Bylo to geniální. Za mě jde o nejlepší knihu z období druhé světové války. Budu na ni ještě dlouho myslet

15 05.09.2020

Koukáte na obrovský poklad mezi thrillery. Od Marrse jsem četla před pár měsíci Spřízněné duše a to se mi líbilo moc. Pasažéři jsou ale trošku něco jiného. Opět tu tedy máme více hlavních postav a ze začátku chvilku trvá než se zorientujete. Kniha je ale míň detektivní a romantická, ale spíš šokující, napínavá a plná nečekaných zvratů, které vrcholí brilantním koncem. Do poslední stránky se všechno mění, emoce se střídají rychlostí světla a vy jen koukáte s otevřenou pusou. Autor je pro mě génius, všechno do detailu promyslel a na věrohodnosti si dal hodně záležet. Je to opravdu děsivá kniha, která vůbec není nereálná a opět mě donutila zapřemýšlet nad plno věcmi.
Těším se, až si knihu přečtu znovu. Moc moc moc doporučuji!

4 26.07.2020

Shari nezklamala! Za mě je tohle její nejlepší kniha, a to jsem byla velký fanoušek její prvotiny Manželé odvedle. Co k tomu říct? Je to klasická Shari Lapena jak ji známe. Úderné, svižné, čtivé kapitoly. Originální, nepředvídatelný motiv a samozřejmě nádherná obálka. Její knihy jsou podle mě nejlepší psychologická dramata na současné knižní scéně a já jsem fakt ráda, že mě tentokrát nezklamala - jako minule u Nevítaného hosta. Moc doporučuju!

7 06.06.2020

Holubice a had je skvělý fantasy román! Několikrát jsem se smála nahlas, moc se mi líbil sarkastický (místy sprostý) humor hlavní hrdinky. Občas to teda bylo až přehnané a přišla mi jako malé dítě, ale většinu času se to přesně hodilo k její povaze. Postavy jsem si zamilovala, všechno jsem to s nimi prožívala. Začátek byl na mě trochu zmatený a chvíli mi trvalo se zorientovat, proto ubírám jednu hvězdičku, ale jako celek se mi to moc líbilo. Jsem ráda, že autorka knihu neuzavřela v půlce napjaté situace - a počkejte si na druhý díl, ale spíš v duchu série Dvorů. Moc doporučuju! :)

2 02.05.2020

Jako pecka nutná k přečtení to za mě není, nebo aspoň ne pro čtvrt století starou osobu jako jsem já :D ale zajímavé to bylo. Myslím, že touhle formou ještě žádná knížka nepojala téma deprese a úzkostí a pro mladé čtenáře to je určitě důležitý titul, který otvírá oči. Na to, že se celá kniha nese ve smutnějším duchu, mě to nijak nesejmulo - na rozdíl třeba od Dívky na kusy - a zároveň ve mě zanechala dojem. Mírně mě vytáčely pasáže s Olivii (ten text ????) a přeskakovala jsem zvýrazněný text Chaosu u Mehrín, ale i tak je to neskutečně čtivé a děj odsýpá, na to že má kniha 450 stran. Pro mladší čtenáře je to asi hodně dobrá kniha, ale já asi potřebuju číst něco jiného. Přišlo mi to jako typ knihy od Petry Dvořákové, akorát pro young adult :D Takže doporučuji spíš mladým, já bych z ní třeba ve 13 byla nadšená

10.04.2020

Třpytivá hodina pro mě byla docela překvapením, a to jak negativním, tak pozitivním. Příběh na téma Velký Gatsby mě fakt lákal, autorka výborně vykreslila tehdejší atmosféru, ale vyprávěcí styl byl na mě až moc pomalý a popisný. Střídají se zde dvě časové roviny dvou postav, a to hlavní hrdinky Seliny a její dcery Alice. Pasáže s Alice mě těžce nebavily a někdy až nudily ???? Měla jsem tendence je přeskakovat, přišly mi zbytečné a na můj vkus by se daly proškrtat. Až na konci knihy jsem trochu pochopila jejich smysl, ale i tak si myslím, že se daly napsat stručněji. Kniha má velmi zdlouhavý začátek, dokonce jsem knihu jednou odložila. Závěr mě ovšem úplně dostal, nic takového jsem nečekala a mrzí mě, že autorka nedržela tento level po celou dobu. To, jak příběh vyvrcholil, emocionálně se mnou zamával a neskutečně se mě dotknul, mě donutilo hodnocení knihy změnit. Oceňuju výborný překlad, krásně nás naladí na poválečné období a také smutné téma, nad kterým bychom se měly my ženy zamyslet. Obálka je samozřejmě nádherná :-) Kniha se řadí mezi odpočinkové čtení, při kterém si užíváte každé slovo a rozhodně není vhodná na rychločtení. Pokud ji dáte dostatek času a nebudete mít přehnaná očekávání, myslím že by se vám mohla líbit

1 10.04.2020

Tak tohle je pro mě menší zklamání. Proč bestseller? Podle mě je to úplně průměrná detektivka. Ne že bych byla odborník, ale čekala jsem napínavý psycho thriller. Rozhodně jsem teda nečekala detektivku s tématem technologii. Odpočinkové to je, ale nenadchne a neurazí. Bylo mi jedno, jak to s postavami dopadne, a taky mi docela vadil způsob vyprávění, kdy do konce nechápete, kdo teda ke komu mluví, a tím, že je to vyprávěné všechno ve třetí osobě, je to dost matoucí. Aspoň pro mě. Možná, kdyby to nemělo nálepku bestseller, neměla bych taková očekávání. Není to špatné, ale téměř vždy jsem věděla, kam se příběh bude ubírat a kde bude “zakopaný pes“ (vyjma úplného konce, jediné lehké překvapení). A to upozorňuju, že já na to u knih z 95% nepřicházím :D Taky musím zmínit, že mi kniha přišla mnohem hodnotnější až v momentě, kdy jsem si přečetla poděkování. Panu autorovi držím palce a cením si upřímnosti. Nečtěte to ale dřív, než dočtete celou knihu. Jako oddychovka dobrý, ale nic by se nestalo, kdyby mě tato kniha úplně minula

21.03.2020

Přemýšlela jsem, jak v krátkosti obsáhnout, co mi tahle knížka předala, tedy Honza Vojáček. Znám ho už dlouho, sleduji Duši K, kde byl hostem a od té doby sjíždím jeho přednášky na youtube. Když jsem studovala výživu, ne jednou jsme ho zmiňovali. Honza a práce, které se věnuje, je podle mě jedna z nejdůležitějších a nejpřínosnějších pro naši společnost. Ukazuje nám, jak prostřednictvím pochopení sebe najdeme řešení nejen našich nemocí. S pokorou a úctou vzdělává lidi k tomu, abychom se nevymlouvali na geny, osud, neštěstí… ale převzali zodpovědnost za svůj život. Není to šarlatánství, jsou to fakta, o které se funkční medicína opírá. Mně a mojí rodině otevřel oči už před nějakou dobou a změnilo nám to život. Tuto knihu by si měl přečíst úplně každý, je to takový návod na život, výcuc toho nejdůležitějšího. Kniha je napsaná čtivou a lehce stravitelnou formou úplně pro každého. Nenašla jsem v knize nic zbytečného, žádné okecávání nepodstatných věcí, vynechávání témat, která často lidi zajímají, ani narcistickou propagaci vlastní práce. Věděla jsem, že tahle kniha bude skvělá, ale i tak předčila má očekávání. Doporučuji úplně všem, i když nejste nemocní a máte pocit, že vás nic závažného netrápí. Seberozvojové knihy se můžou jít zahrabat! :-)

4 21.03.2020

Líbilo se mi jak autorka zvládla ich formu z pohledu muže. Kdybych nevěděla, že je autor žena, tak bych tipovala rozhodně muže. Nebyla z toho cítit žádná ženská energie, pohledy, příliš sexu, trapné dovětky ani popisy. No zkrátka příjemné osvěžení.

2 29.02.2020

Z některých rozhovorů jsem byla úplně nadšená a z některých (většiny) jsem si klepala na čelo. Někteří mě zklamali, jak jsou zaháčkovaní s farmaceutickým průmyslem. Nemluvě o jejich egu. Taky dost často zmiňovali absenci případů “vyléčení z nevyléčitelného” přitom já sama osobně tyto případy znám. Stejně jako občasné zastiňování komplexnějších faktorů na nemoci (zvlášť stravy), ne jen genetická zátěž, mě zvedaly ze židle. Pro nezaujatou zajímavost je to vhodná četba.

29.02.2020