iz67
komentáře u knih
Havířovina
Iva Hadj Moussa
Čtivá, vtipná kniha, dostatečně krátká, abyste ji s chutí slupli za 2 večery.
Češi v dějinách nové doby (1848-1939)
Podiven
Unikátní a obří dílo, kritická oponentura k většině, co bylo napsáno o tomto období. Věc, která motivuje pro lepší budoucí. Pro mě někdy přiliš kvetnata, esejisticka forma. Ale povinná četba pro toho, kdo se chce opravdu něco o nás a tomto období dozvědět.
Až se ti zatočí hlava
Ondřej Štindl
Druhá odložená kniha od Stindla, takze bych asi nemel hodnotit. Z druhe strany, kdyz po ctvrtine, krome zajimaveho napadu, zase nenachazim další duvod pokracovat, tak je nekde chyba, a protoze jsem par knih docetl, premyslim, proc tomu tak je. Co Stindlovi funguje v radiu nebo novinach (a funguje naramne) v romanu nudí. Vytvorit komplexni dilo je neco jineho nez byt schopen rict ci napsat vtipnou glosu (i kdyz je to ta sama prace se slovy). Proc? Je tam sice zajimavy napad. Ale postavy deklamuji neco, co me nezajima. Stindl mozna postavy projektuje, aby plnily potrebu cele knihy, ale neni schopen je skutecne prozit jako jednotlivce (tady je mozna na skodu jeho schopnost szirave komentovat, protoze to muze znamenat, ze se do daneho cloveka nejsem schopen vcitit). Vsechny plni stanoveny ukol (protoze cela konstrukce romanu byla jiste intelektualni drinou), ale neprozity generuji slova nekdy dulezita pro cil pribehu, ale naprosto nezivotna ve vztahu k sobe. Proto jsou postavy spis intelektualni konstrukci nez prozitou predstavou. Pouhym dvourozmernym modelem, takove modely pak ale rozsah romanu neunesou, plní potrebu autora, ale samy o sobe nudí. O to hůř, kdyz tezistem romanu jsou uvahy jednoho z modelů ...... A je to skoda a mrzi me to, protoze jsem Stindlovi drzel palce (abych nebyl za Rubeše! I kdyz to se zjevne nepovedlo :( )
Alternativa II
Mikoláš Chadima
Druhy Chadimuv dil se do 2/3 cte stejne dobre jako prvni. Je to zase unikatni vhled do osobni, kapelove, ale i cele historie skupiny lidi, ktera chtela a delala jinou kulturu nez jim bolsevik povolil. Posledni cast pro pametnika uz tak zajimava neni (listopad a svazky), krome pripradu Chadimova - to me zajimalo dost. Diky konci teto knihy si taky musim doplnit, co mi vlastne dal dil prvni. Chadima je slozita osobnost (citim tam komplex jedineho spravedliveho), prisna k sobe i ostatnim a to je hodne zabavne. Jeho rychle soudy jsou ale casto zalozeny hlavne na pocitech, ktere casto nemusi se skutecnosti uplne sedet. (Hodne legracni je napriklad jeho stanovisko, ze nevi o tom, ze by se Kocab zajimal v minulosti o Zappu, takze to znamena, ze se proste nezajimal, a basta [i kdyz zajimal urcite nejmene od r.80]). A velky problem mam s jeho (ne)schopnosti zobecnovat, resp. zobecnovat na zaklade velice dilci zkusenosti. At uz u lidi (udelals jednou neco spatne, tak jsi spatny), tak i u udalosti a historickych dějů. Kdyz vsak tohle clovek vede v patrnosti, tak je jeho opus stale unikatnim vhledem do mnoha let zivota skupiny unikatnich lidi.
Netopýr
Jo Nesbø
Muj druhý Nesbo. Hezký se to poslouchá (Čermák), ale je to takový průměr plný mírných nelogicnosti a sablonek.
Cesta
Pjér la Šé'z (p)
Je hodně zajímavé číst dnes tuhle knihu (2018) a vědět, že je ze začátku devadesátých let. A to je na ní to nejzajímavější. Že už v té době to Pjér měl takhle srovnaný.
Samota
Andrew Michael Hurley
Divná kniha. Docela čtivá, ale celkový pocit z ní jako z totálního blabolu. Asi by z toho byl dobrý scénář, ale jako knihu nedoporučuji
Boss Babiš
Jaroslav Kmenta
Doporučuju každému, kdo si není schopen dát o Babisovi dvě a dvě dohromady. Je tam asi víc slov než potřeba, ale o vzniku a 'rozkvětu' Agrofertu určitě kniha dodá zajímavý obrázek.
Kniha smíchu a zapomnění
Milan Kundera
Předně: Kundera patří k mým oblíbeným spisovatelům. Ale tohle mi nějak nesedlo. V prvních povídkách, kde mluví hodně o své komunistické minulosti, tak tam to na mě působilo ne jako doznání, ale spíš jako výmluva. Jakože : Takhle se to prostě často děje (všem) a i když to nebylo dobré, tak je to vlastně normální. No a povídky z druhé části mi přišly spíš jak manýra než to, co se mi na jeho dalších věcech (hlavně z exilu) tak líbí.
A nebo ne manýra, ale příprava na to, aby objevovaná forma románu v dalších opusech už skutečně zazářila.
Rybí krev
Jiří Hájíček
Naprosto zoufalá kniha, která mě ničím nevtáhla. Nezajímavý příběh, vztahy, které nás mají trápit tím, že nefungují, ale vůbec netrápí; rádoby šokující sdělení nakonec. A to nejhorší, autor to hrozně prožívá, ale bohužel beze mě.
Příběh inženýra lidských duší
Josef Škvorecký
Marně přemýšlím, který spisovatel popsal líp 2. polovinu 20.stol než Škvorecký. Nikdo. Zbabělci, Mirákl a Příběh inženýra je to nejlepší, co se dá o nás přečíst. Úžasná záležitost pro smích a pláč.
Kdo zabil Snížka?
Petra Soukupová
Pro děti, ale do auta i pro dospělé se skvělou Martou Issovou.
Nejvyšší karta
Petra Hůlová
Nejvíc iritující tím, jak je to plné blábolu, který Hůlová chce vydávat za extrakt moudra. Nebo otravná manyra nadužívat přirovnání, o kterých nejdřív přemýšlíte, abyste u dalších jen přeskákali, protože už víte, že je to jen vata. Karikatura dneška skrz Juditu přepálená jako z Echa. A všechno vyvrcholí tak násilně hysterickou scénou... Sem tam něco probleskne. A ano, přiznávám se, že hlavní důvod si to přečíst, byl voyer ve mně, a proto se mi to, bez ohledu na to, co jsem napsal nahoře, četlo docela snadno. Takže bych se měl stydět i já.
Hypotéza štěstí
Jonathan Haidt
Četl jsem tuhle knihu až po mistrovské Morálce lidské mysli, kde si myslím Haidt popisuje svoje zkoumání plněji a celistvěji než v této knize. Proto tuto knížku vlastně chápu jako připravenou studii na zmiňovanou knihu druhou. Přesto opět skvělá věc, která čtenáři řekne hodně o tom jací jsme (jedinci, společnost,...)
Sběratel
John Fowles
Ničím to nepohorsi ani nenadchne. Jeden z JF slabších kousků. Vlastně se tam nestane nic, co by vás překvapilo. A tak by to snad být nemělo, ne?!
Muž bez tváře
Caimh McDonnell
Nelogická nudná a ukecaná slátanina, která se nehodí ani na pláž
Proč selhal liberalismus
Patrick J. Deneen
Docela otravná záležitost. Ne pro svoje myšlenky, ty jsou sice provokativní, ale to je v pořádku . Problém vidím v tom, že obsah by vydal na delší článek, ale knihu tohoto rozsahu neunese. Autor se k uzoufani opakuje, těžko drží strukturu. Tam, kde by měl argumentovat, prostě jen klade tvrzení za tvrzením (většinou to samé za. tím samým)! A po té, co na 150 stránkách opakuje 2 a 3 postulaty, vyvrcholí tryskem na posledních 10 víc než vágní vizí té správné alternativy, kterou vám k lepším zítřkům ale nepomůže.
