jadunka
komentáře u knih
Skrytá tajemství Prahy
David Černý
Stejně jako u předchozích knih jsem některé zajímavosti věděla, jiné ne, ale nejvíce se mi rozhodně líbila poslední kapitola "kaleidoskop zajímavostí" a je mi jasné, že kdyby byla příští kniha na toto téma celá, tak neváhám a kupuji ji hned. :)
Emoční inteligence
Daniel Goleman
Upřímně jsem se do knížky bála pustit, když jsem ji otevřela a viděla, jak moc je v ní text nahuštěn. Když jsem se překonala, tak mě naopak překvapilo, jak moc čtivě a zároveň prakticky je kniha napsaná. Dokážu si představit, že pro laickou veřejnost může být její čtení náročnější, ale určitě stojí za to. Pro učitele by měla být téměř "povinná". :)
Porodní sestra z Osvětimi
Magda Knedler
Kniha by to byla dobrá, kdyby mi sedl ten způsob vypravování. To se ale nestalo. Před, po, teď, předtím a teď zároveň... Přišlo mi to hrozně zmatené. Kdyby byly kapitoly koncipované nějak lépe a uspořádány smysluplněji, bylo by mé celkové hodnocení knihy a pocity z ní úplně jiné. Takhle jsem prostě rozčarovaná. Očekávala jsem něco a dostala něco jiného. Každopádně ty popsané hrůzy budu muset zase chvíli rozdýchávat u nějaké jiné, oddechovější knihy.
Najděte si svého marťana
Marek Herman
Odborných knih na toto téma je mnoho. Tahle knížka je však jiná. Taková nenucená. Lidská. Čtivá. Jsou tam věci, které všichni tak nějak víme, ale prostě na ně vlivem času zapomínáme. Takže neuškodí si ji přečíst, zamyslet se, a zase jednou zkusit dělat některé věci jinak, podle návodu. Prostě si zkusit najít toho svého marťana. :)
Jak si správně přát
Pierre Franckh
Je tady už mnoho komentářů, které knihu popsaly líp, než bych zvládla já. Neodpustím si však jednu větu, kterou jsem tady nikde nenašla. Kouzla prostě existují. :)
Už nikdy pěšky po Arménii a Gruzii
Ladislav Zibura
Většinou čtu v noci, když přítel spí. Tuto knížku jsem takhle číst nemohla, protože jsem ho několikrát probudila svým smíchem. Knížka se četla opravdu sama, kromě toho, že byla vtipná, tak jsem se i něco nového přiučila. Rozhodně doporučuji. No a abych nezapomněla, tak nejlepší příběh byl samozřejmě o gombajzovi, který se živí žukami. :-D
Filosofská historie
Alois Jirásek
Snad všichni učitelé mě od čtení Jiráska odrazovali se slovy, že je to moc těžká literatura se složitým jazykem. Já jsem si však u této knihy nádherně odpočinula, připomněla jsem si historii a navíc jsem se ujistila, že i před více než sto lety byli lidé ve své podstatě skoro stejní jako jsou dnes. Doporučuji.
Stroje jako já
Ian McEwan
Myšlenka knihy parádní. Ale to zpracování... Už dlouho se mi žádná kniha nečetla tak těžce. Musela jsem se do toho nutit, politické části jsem vždy pouze přelítla očima, ale jinak jsem je vypouštěla. Nevím, jak píše autor jindy, a nehodlám to ani zjišťovat, ale vidím v této knize opravdu promarněný potenciál.
Odemykání dětského potenciálu
Jan Mühlfeit
Přínosná kniha, která je psána příjemně a pochopitelně. Nejpřínosnější myšlenka, kterou se snažím propagovat dlouhodobě, je ta, že se máme zaměřit více na to, co dětem jde, a méně na to, co jim nejde. Lepší je být výborný v jedné oblasti než průměrný ve všech. :)
Zítra přijde Olah
Martin Sichinger
Narodila jsem se v devadesátkách, takže tohle pro mne bylo strašné retro. A to slovo strašné jsem použila schválně, protože je pro mne naprosto nepředstavitelné, že se věci takto ještě docela nedávno opravdu děly. :)
Já a ty, navždy
Jo Watson
Jo Watson píše knihy, které se čtou dobře, ale ty příběhy... To je něco tak naivního a nereálného... Ale jak říkám, čte se to hezky, takže ji mám vždycky v mobilu a čtu ve chvílích, kdy to na náročnější četbu není.
Hodinky
Veronika Jonešová
Nechci této knize křivdit jen kvůli tomu, že jsem ji dostala darem, a bohužel se vůbec netrefila do mého vkusu, jenže i když je kniha skvěle čtivá, má tolik nedostatků po stylistické i faktické stránce, že víc než tu jednu hvězdičku dát nemůžu. Nejvíce ji podle mě vystihuje slovo naivní.
Imaginární přítel
Stephen Chbosky
Jak už zde zmiňovala většina, knížka je hrozně roztahaná. Přečíst posledních sto stran pro mne bylo utrpení, a celkově se mi ten konec moc nelíbil. Takový slabší průměr no.
Kuře melancholik
Josef Karel Šlejhar
Příběh určitě je silný a má svou hodnotu, to nezpochybňuji. Mně to však nesedlo. Přečíst ten archaický jazyk pro mě bylo utrpení. Navíc mi to celé přišlo hrozně plytké, jako ten nespecifikovaný věk chlapce a předvídatelný děj.
Cesta praštěné slepice za štěstím
Martina Skala
Mně na tom hrozně vadilo, že posloupnost textu nedávala smysl. Zleva doprava, shora dolů, nic takového zde nefungovalo, bubliny s textem byly rozloženy úplně náhodně a absolutně to neumožňovalo plynulé čtení. Stejně tak střídání písma, fontů, náhodně umístěno, co se napíše velkým textem a co malým. To prostě není koncipováno pro děti, které se teprve učí číst. Nespisovné výrazy v dětských knihách mi vadí obecně.
Dávám jednu hvězdu za to, že jsem se jednou zasmála, ale jinak považuji koupi této knihy za vyhozené peníze.
Kůň a jeho chlapec
C. S. Lewis (p)
Tenhle díl z Letopisů mě zatím osobně bavil nejméně. Ale to rozhodně neznamená, že je špatný! :)
Slova posledního dalajlamy
Francois Gautier
Enormní množství překlepů mě rušilo při čtení. Jinak je to zajímavá kniha shrnující základní informace o Tibetu, Dalajlamovi a buddhismu.
Kouzelná skříňka pro Gwendy
Stephen King
Chtěla jsem od Kinga přečíst něco v originále, protože prožitky z překladů mi většinou pokazí obří množství překlepů, takže jsem sáhla po této krátké povídce a určitě to bylo správné rozhodnutí. Odpočinková knížka, která se čte velmi rychle a zároveň člověka donutí zamyslet se, co by sám dělal, kdyby takovou krabici vlastnil...
Jedna želva za druhou
John Green
Občas si člověk potřebuje přečíst něco nenáročného. Pokud bych měla hodnotit detektivní zápletku, kterou jsem podle popisu čekala, tak by hodnocení nebylo dobré, děj této knížky není úplně nejlépe stavěný. Jenže mně se prostě líbí Greenovy myšlenky. Ty věty, které si člověk prostě musí zapsat, protože jím hodně a dlouho zní...