Jaehyun komentáře u knih
Knížka byla fajn, jen jsem čekala něco víc, vzhledem k tomu jak všichni autorku vynáší pomalu až do nebes.
Neměla jsem ráda Feyre jako hlavní postavu a ani Tamlin mi nebyl sympatický, spíše mě rozčiloval tím, jak nic nedělal.
Jediné dobré postavy byly za mě Lucien a Rhysand. Jsou to i jediné postavy, které jsou nějak zajímavé. Nejlepší byl boj Feyre s Amaranthou, jinak trošku nuda. Hádanka, kterou měla Feyre vyluštit mohla být rozhodně složitější. Zkusím ale další díl i když mě děsí ta tloušťka.
Další kniha do které jsem měla problém se začíst. Asi v polovině přišel největší zásek kdy se mi už nechtělo pokračovat ale přesto jsem se donutila ji dorazit do konce.
Na to že je kniha staršího data je velmi čtivá a přímočará, to ji upřít nemohu. Také na ní nepotřebujete žádné znalosti ohledně šachů což je fajn.
Možná je to tím, že už jsem viděla seriál a proto mě to tolik nebavilo, nicméně pokud jste tedy viděli seriál je asi zbytečné se do knihy pouštět, nedostanete v ní nic míň ani nic víc. A pokud váháte do čeho se pustit tak určitě doporučuji seriál, který je velmi pěkně zpracovaný a jinak nudné šachové partie vám tu vyrazí dech, což se o knize říct nedá.
Knihu jsem přečetla během jednoho dne. Je to taková příjemná oddechovka o přátelství. Příběh se mi moc líbil. Pokud si chcete dát oddech od náročnějších knih tak tohle rozhodně pobaví.
Knihu jsem si dneska koupila a ještě jsem nezačala číst. Co mě totiž trochu zarazilo byl hřbet, který je oproti ostatním čtyřem dílům otočený!! Vážně?? Čtyři díly jsou stejně a pátý je obráceně?! Nevím jestli je to jen moje kniha nebo jsou tak všechny ale je to docela zklamání :/
Knihu budu hvězdičkami hodnotit až ji přečtu ale tohle podle mě stojí za zmínku...
První díl mi přišel lepší :/ tohle byla trochu nuda za ty peníze. Zbytečné řešení toho co vlastně Nick je. Autorka druhý díl mohla využít trochu jinak a líp. Navíc ty "zvukové efekty" přeložené z aj do čj jsou ehhh. Kdyby ta kniha nebyla v aj dražší tak bych si koupila, protože si myslím, že by byla čitelnější.
Upřímně moc nevím co k tomu všemu říct. Na tuhle knížku jsem se opravdu hodně těšila a dlouho jsem kolem ní chodila v knihkupectví a pouštěla si o ní i videa která mě opravdu nadchla. Nakonec se objevila i v knihovně, tak jsem si ji půjčila. Ze začátku mě trochu mátlo to, jak byl příběh každou kapitolu psaný pohledem někoho jiného, což trochu dělá problém vžít se s některou z postav a tak jsem to musela číst v kuse bez větších přestávek abych si vše mohla dobře zapamatovat a nepřemýšlet o ničem jiném, jen o té knize a příběhu jako samotném.
Jako příběh byl docela dobrý jen bych řekla že moc nesplnil moje očekávání. Z videí jsem si myslela že to bude trochu víc... no.. nevím jak to říct.. prostě že to bude něco víc, když o tom všude tak mluvili. Ale nemůžu říct že to bylo špatné, třeba si to ještě někdy v budoucnu ráda přečtu..
Tenhle díl byl ještě lepší než ten první :3
Ze začátku mě sice Morfeus docela štval ale však víte.. Morfeus je Morfeus a takovej je nejlepší, podlej a zlomyslnej :D
Opět mě ale na celé knize nejvíce pobavila část *134-138* kde nad ním Alyssa měla alespoň na chvíli převahu a naše můřička nám nabrala nádech zelené barvy v obličeji, kdo to četl, bude vědět proč :D Líbil se mi i konec a popravdě už se nemůžu dočkat dalšího dílu, doufám že si s ním pospíší a dostane se mi do rukou co nejdřív :D
(SPOILER) Tak tohle byla naprosto skvělá knížka!
Na to, že je pro mladší čtenáře si myslím, že ji může číst opravdu kdokoliv. Už po první kapitole jsem věděla, že ji dám 5 hvězdiček a teď po dočtení s tím na 100% souhlasím. Skvělý, skvěle napsaný, vtipný, drsný, úžasně vystavěný svět, prostě pecka! Ukazuje to, že mezi dobrem a zlem je opravdu jen tenká hranice.
Nejvíc mě bavila Sofie a její villain story. Vlastně její frustraci i docela chápu. Doufala, že se dostane do Školy dobra a nakonec skončila ve Škole zla a nemohla ani získat vlastního prince a svoje šťastně až navěky, jak si vždycky přála i když se tak snažila, zatímco Agáta v jejích očích žila její sen.
Agáta taky nebyla ani zlá ani hodná. Přišlo mi, že se tak moc snažila dostat Sofie zpátky domů proto, že nechtěla být zase sama, protože Sofie byla v Gavaldonu její jediná kamarádka. Jenže zas nebrala ohledy na to, že Sofie to tak nechce.
Už se těším na další díl a sérii i autora si řadím mezi oblíbené. Něco tak dobrého jsem dlouho nečetla.
Tak já jsem dostala přesně to, co jsem čekala a s čím jsem počítala - sex s mimozemšťany. Normálně NC v knihách nevyhledávám, ale na tohle jsem prostě byla zvědavá a musela jsem si to přečíst. A že se to četlo opravdu skvěle, to musím uznat. Jen mi vadilo časté opakování faktů, jakože hlavní hrdinka je slabá, měkká a holá... jo, my chápeme, netřeba to opakovat na každé stránce z pohledu Vektala.
Chvilkama jsem se u knížky i bavila a byla to prostě sranda. Možná mě jen zklamalo, že ti mimozemšťani vypadají až moc jako lidi, čekala jsem větší bizár a ne jen modrou kůži, rohy a ocas, ale budiž. Další díly si ráda přečtu, hádám, že se ponesou v podobném duchu.
Pěkná vánoční knížka o zvířátkách z útulku, kterým se podaří najít nový domov. Líbila se mi postava Quinn, jelikož je to malá umělkyně a to je mi dost blízké. Knížka se mi líbila a čtení jsem si užila.
No jo no, zase jsem se nechala nalákat nádhernou obálkou a to je pro mě vždycky kámen úrazu. Ušlo to, víc k tomu asi nemám co říct, ani jsem si nikoho neoblíbila a do dalších dílů se pouštět nebudu. Pro mě další zklamání s tématem LGBT.
Určitě se mi líbí kresba, to je jedna z nejdůležitějších věcí u každé mangy. Suwa je zlatíčko a jsem ráda, že aspoň v jedné z budoucností skončil s Naho. Dějově je to sice pomalejší, ale jsem zvědavá na pokračování, protože už si ho moc nepamatuju. Naho je pushover a měla by se naučit říkat ne.
Bonusový komiks nečtu, ten mě nijak nezaujal.
Tuhle mangu jsem četla poprvé někdy před čtyřmi lety, ale měla jsem šanci si přečíst jen tři díly. Teď se chci pustit do celé série znovu a konečně zjistit, jak celý příběh dopadl. Hodnocení prvních tří dílů tedy nechávám stejné a měnit ho nebudu i když už bych teď možná dala 4 hvězdičky místo pěti.
Tenhle díl se mi líbil z těch tří nejvíc, pak se mi líbilo Láska a gelato a nakonec Láska a štěstí, které bylo takové nic moc. Ale doporučuji všechny, autorka umí hezky psát. Jen mě mrzí, že jsme na konci nedostali rozhovor Olive a Daxe, docela mě jeho reakce zajímala i když měl k Olive celkově dost laxní přístup.
Příběh o učiteli a jeho bývalé studentce, kteří mají mezi sebou velký věkový rozdíl. Na mě byla knížka možná až moc pomalá a začala mě bavit až ke konci. Nicméně se mi líbilo jak byla napsaná. Chci si od autorky přečíst ještě Manazuru, třeba se mi bude líbit víc.
Pět lehce na sebe navazujících povídek o lidech, kteří jsou nespokojení se svým životem nebo neví co dál. Osobně mi tam něco chybělo, líbily se mi pouze dvě povídky, zbytek byl ok.
Holly Black je jedna z mých oblíbených autorek, ale tohle bylo opravdu o ničem... nedozvíte se tu nic nového, nic vám to nedá a podle mě bylo úplně zbytečné tuhle novelu tisknut. Sorry Holly but I hate the taste of nothing...
Tak já se podle všech těch špatných recenzí docela bála, že se mi nebude knížka líbit. Tím spíš mě překvapila a dost mě bavila. Celý děj se odehrává v takovém ponurém prostředí a je obehnaný tajemnem, mlhou a houbami... což z téhle knihy dělá skvělého adepta na halloween nebo čistě podzimní čtení. Takže za sebe můžu doporučit!
Tak na začátek musím říct, že jsem od knížky čekala něco jiného. Už jen díky tomu obalu a obsahu jsem si myslela, že to bude drsnější a temnější a ono nebylo. Dějově to bylo mírnější než jsem očekávala a na začátku trvá dlouho, než se něco začne dít. Tím ale neříkám, že by se mi to nelíbilo. Příběh mě bavil, dobře se mi četl a když se dostanu k dalším dílům, přečtu si je.