Jajus komentáře u knih
Dobrá kniha jen tak na relaxační čtení - děj je docela předvídatelný. Přesto oceňuji popis morové rány i slovníček. Co mi ale hodně vadilo, byly překlepy a hrubky (hlavně v první části knihy, pak už se to téměř neobjevuje) :)
Zhlnuto během dvou nebo tří dní. Čtu to jako oddechovku vedle Tigrida. Ano, jsem si vědoma svého zločinu.
Co se týče knihy, prozatím je tam na mě moc kapitol ohledně Keiry, čekala bych trochu víc Mounta. Ale tak uvidíme, co nabídne další díl...
Kniha, která by se teď rozhodně měla číst - souměrně se stoupajícími protiukrajinskými náladami ve společnosti. Autorka sama je příkladem toho, že lidé jsou různí. A tak bychom k nim měli přistupovat! Kniha letí do doporučených!
Moc hezky jsem si početla, velice poutavě napsáno. Doporučuji.
+ oddechovka
- občas podivné jednání postav: vezmu vzácnou věc, schovám ji a pak se divím, že to začne prošetřovat police - bezpečnost
- místy se to trochu táhlo
Kniha se mi ze začátku špatně četla. Ne však, že by byla špatně napsaná, spíš mám z rodiny zkušenosti s podomními obchodníky s energií. Na druhou stranu to byla cenná sonda toho, jak můžou tito lidé přemýšlet. Jakmile toto hrdinovo období pominulo, kniha se mi četla hned lehčeji. Velice mne zaujal hlavní hrdina a jeho myšlenkové pochody. Kniha je skvěle vymyšlená a napsaná :).
Nicméně, jediné, co mi lezlo na nervy, byl výraz "pratáta".
Napřed se mi to nečetlo dobře - ve smyslu toho, že to bylo také roztahané. Postavy se nijak nevyvíjí... Už jsem měla chuť knihu odložit, ale pak jsem si připomněla, že jak by se postavy v příběhu zasazeného do komunismu mohly vůbec vyvíjet, když komunismus se vůbec nezaměřoval na člověka coby individualitu? To mě nakoplo k dalšímu čtení a musím říct, že kniha je brilantní výpovědí života v komunismu... Až strašidelně přesná.
Knihu jsme měli myslím už v povinné četbě při přípravě na maturitu - záměrně jsem ji nečetla. Myslím, že jsem tehdy na ni ještě nebyla "vyzrálá". Nicméně, počkala jsem si a přečetla si ji o čtyři roky později. Vlastně jsem ji zhltla jedním dechem. Na filozofická zamyšlení na pozadí milostného příběhu si opravdu vyplatí počkat. Jen mě trochu zarazilo, že když se Tereza vracela ze Švýcarska zpátky do Československa, že jí to tak vlastně prošlo, to samé o něco později Tomášovi. Nebo mi něco uniklo?
Lanczová pěkně ilustruje a popisuje vztahy v rodině v té nejkritičnější době. Snad si alespoň jedna holka, která si právě procházela podobným, čím si procházela Kristýna, uvědomila, že rozvod rodičů nemusí být konec světa :)
Kniha mě toho hodně naučila. Co ale autorce musím vytknout je, že (alespoň v originále) odkazuje minimálně několikrát v každé kapitole že "o tomto se budeme bavit v kapitole 9" - když jsem ještě v kapitole 3. Pak dočtu ke kapitole 9 a už si nevzpomenu přesně na kapitolu 3.
Malého prince jsem právě dočetla v rámci výzvy 2022 v originále (a zjistila jsem, že moje francouzština fakt už není, co bývala). Naštěstí, příběh je pořád stejně krásný.
Moje hodnocení je veskrze jednoduché - kniha Bohatý táta, chudý táta, vám předá to, co potřebujete, aniž byste tušili, co vlastně potřebujete.
Kniha se mi krásně četla, popisy byly fantastické. Občas se to na některých místech trochu táhlo, jinde to mělo hezký spád. Líbilo se mi, jak děj do sebe komponuje několik příběhů.
Nejprve jsem četla Nininu druhou knihu, takže některé pasáže pro mě nebyly neznámé. Ovšem musím na to koukat z pohledu čtenáře, který druhou knihu ještě nečetl. Kniha se četla docela dobře, ale občas jsem se trochu ztrácela v tom, jak Nina míchala dohromady její první rok v KLDR s rokem druhým.
P.S.: byly tam ale věci, které pro mě novinkou byly
Příjemný návrat do dětských let. Stále se čte naprosto skvěle!
Krásná kniha, ovšem jeho knihu Ze světa lesních samot jsem přečetla předtím a hned se pustila do téhle, takže ne a ne se zakousnout do děje. Určitě se k ní ale navrátím. Doporučuji tedy si dát od Klostermanna trochu pauzu, než se pustíte do další jeho knihy.
Na tuto knihu jsem narazila díky aktuální čtenářské výzvě a nemohla jsem se odtrhnout. Krásně se četla a Šumava, kde jsem trávila jako malá v létě poměrně dost času, ta je krásně vykreslená. Lesy, bažiny, jakoby vyvstávaly před očima. Milá kniha.
Knihu jsem četla jako devatenáctiletá do čtenářského deníku na maturitu. Tehdy jsem tomu dala 3* s tím, že do tohoto žánru musím ještě dospět. A měla jsem pravdu.
Teď jako 23letá jsem se ke knize vrátila a beru jí vyloženě emotivně. Doslova jsem hltala každé slovo, každé gesto milenců. Kniha je napsána krásně. Emotivnost ve mě vyvolává možná také kvůli Rusko-ukrajinské válce, která v tyto dny nepřestává otřásat zbytkem světa (a hlavně Evropy). Jak málo jsme se z válek minulého století poučili... Nicméně, kniha ode mě nyní dostává plný počet hvězdiček, který si zaslouží.