jan14s
komentáře u knih

Zajímavá knížka, velice graficky povedená. Čekal jsem od ni ale více popis bitev a jejich rozbor než srovnání s historií. Přesto její koupě nelituji.

Skvělá kniha, nikdy jsem se u knihy tak nezasmál. Musím uznat, že začínám mít rád dokonce i Zafoda, což jsem po zhlédnutí filmu nepovažoval za reálné.


O něco slabší díl. Hlavní první polovina. Přišlo mi, že spisovatel místy až moc tlačil na pilu. Od rozhovoru se hrrabětem Schwarrzenberrgerrem kvalita výrazně vyskočila.


Velice příjemné čtení. Nedivil bych se kdyby bylo inspirováno skutečnými situacemi.


Nejhorší a zároveň nejlepší kniha, jakou jsem četl. Nejhorší pro to, že ve mě vyvolala pocity, které bych raději necítil. Jako nenávist, bezmoc a nejhlubší lítost. Nejlepší pro to, že jsem při čtení pocítil i lásku a naději. Pokud váháte nad přečtením, neváhejte ani minutu. Možná mě nebudete po dočtení mít rádi, že jsem Vám poradil knihu přečíst, ale čím více lidí si ji přečte, tím menší bude šance, že se historie bude opakovat. To se nejspíš, ale nestane. Jak píše paní Mornštajnová: ti lidé, kteří čtou klasiky, jsou dost chytří, aby chápali nesmyslnost války i bez líčení její krutosti, a ti, kdo by se poučit potřebovali, po žádné z moudrých knih nikdy nesáhnou.


Asi jsem už literárně dospěl. Přes to, že jsem knihy o Drizztovi vždy hltal, jsem se přes tuto, stěží prokousal. Děj mi přišel zdlouhavý a některé pasáže vyloženě zbytečné. Neporazitelnost hrdinů mi přišla úsměvná, ne že by byli nezranitelní, ale po chvilce odpočinku a lehkém ošetření, mohli zase pokračovat ve svém dobrodružství. Snad další díl bude lepší.


Chvilku mi trvalo se do knihy začíst, trošku mi dělalo problém zorientovat se v ději, který se z ničeho nic změnil. Jakmile jsem si na tento způsob vypravování zvykl, byl jsem vtažen do knihy a nevnímal okolní svět. Četlo se mi malinko obtížněji, příběh se může jevit jednodušší, přesto na mě kniha zapůsobila. Konec, který snad nemohl být ani jiný, mi zůstane v paměti hodně dlouho. Určitě si pustím i film, který jsem, jako jeden z mála adaptací Hrabalova díla, neviděl.


Velice povedená kniha. Občas jsem se zasmál i nahlas, což nedělám skoro nikdy (usmívám se v duchu :-) ). Nejvíce se mi líbily části přímo z Průvodce, škoda že nejde na Zemi sehnat.


Absolutně nejlepší knížka od Tolkiena, jakou jsem četl. Trochu mi to připomínalo stará řecká dramata, kdy proti sudbě není žádného úniku. Sice nejužší, přesto nejsilnější příběh ze Sředozemě.


Ze začátku trochu složitější než jsem se plně ponořil do dějin Noldor. Tolkien ode mě zase nemůže dostat méně než pět hvězd. Měl jsem trochu strach, že vyčet historie nebude tak zajímavý jako klasicky vyprávěný příběh. Naštěstí jsem se splet.

Nádherná knížka, na rozdíl od trilogie Pána Prstenů, je více pohádková a kouzelná. Nemohu se dočkat až ji budu předčítat své dceři.


Je těžké napsat něco jiného než u předchozích dílů. Znovu mě kniha úplně pohltila. Nejvíce se mi líbilo zakončení. Na rozdíl od filmu, ze kterého máte pocit, že po poražení Saurona je všechno zlo rázem pryč a už bude vše jen dobré, je v knize ukázáno, že Sauron napáchal mnoho zla, které je potřeba napravit.


Stejně jako předchozí díl, mě i tento plně pohltil. Je pravda, že jsem hodně ovlivněn filmy a neubránil jsem se neustálému srovnávání rozdílů. Možná mě to bavilo více než kniha samotná. Tento díl mi přišel nejvíce odlišný od filmu (když nepočítám Hobita), ale to je dle mě jenom dobře. Jak kniha tak film nabízí trošku něco jiného, nejvíce mě překvapila jednoduchost popisu bitev. Čekal jsem něco trošku akčnějšího. To však nebylo na škodu, od té akčnější stránky tu jsou právě filmy.


Poprvé jsem četl někdy ve třinácti letech a po několika kapitolách knihu odložil. Bylo to na mě takové zdlouhavé. Nedávno jsem se ke knížce vrátil, trochu se strachem, že z ní budu mít stejný pocit jako kdysi. Opak byl pravdou. Hltal jsem stránku za stránkou. Zajímal mě sebemenší detail z historie hobitů i celé Středozemně. Jednoznačně jedna z nejlepší knih, jaké jsem četl.


Většina povídek mi přišla zajímavá, pouze několik z nich jsem nepochopil. Nejspíše proto, že jsem se nedokázal ztotožnit s autorovými pocity. U jedné z těch kratších jsem naopak věděl přesně co autor cítil (alespoň mám ten pocit) a tím pádem pro mě nabyla úplně jiný rozměr.


Líbí se mi Kunderův styl, přemýšlí o všem možném, všemi možnými způsoby. Občas mám pocit jak kdybych četl své myšlenky.


Vtipné, dobře se čte. Až na Falešný autostop, dějově není špatná. Hlavní hrdina mi ale až moc připomíná mne. Mám pocit, že bych se zachoval stejně a z toho nemám moc dobrý pocit.


Tak tuto knihu jsem četl tak často jak to šlo. Vždy jsem Robinsonovi záviděl jeho dobrodružství, při ohlédnutí zpět, ale není co závidět :)


Po spoustě let jsem se ke knížce znovu vrátil a tak jako v mých třinácti letech i tentokrát mě pohltila.
Kniha je velmi napínavá, občas napětí poleví a děj začíná být poněkud nezajímavý, nicméně vzápětí nabere na obrátkách. Pořád Vás nenechá chladným, cože se to na tom ostrově děje.
Přesto by se tam dalo nalézt několik výtek. Nejvíce mi asi vadila nevraživost osadníkům vůči dravcům na ostrově. Při první příležitosti se je snaží vyhubit. Dále mi ve Vernových příbězích chybí více žen. Přece jen by to příběh obohatilo. A určitě by to přišlo vhod i osadníkům. Tyto dvě výtky nejsou nijak zvlášť důležité pro děj knihy a spíše než vadou jsou odrazem smýšlení v době napsání těchto románů.
Čtení těchto příběhu ve mne vyvolává nostalgii, kdy jsem potajmu četl tyto knihy až do pozdních večerních hodin a snil, že někdy zažiji podobná dobrodružství.

Krásná kniha, jak jsem si jako kluk přál být na ostrově s ostatními chlapci.
Edit:Po spoustě let, jsem se ke knize znovu vrátil. Bohužel, již pro mne ztratila kouzlo. Celkově musím říct, že knihy Julia Verneho jsem si vychutnával spíše jako náctiletý. Přece jen už mám něco načtené a vnímám ty příběhy jinak. Což je škoda, přemýšlím, že další knihy raději číst nebudu abych si nezničil krásné vzpomínky, které na ně mám.
