janarzk komentáře u knih
Tak konečně jsem ho (Okresní město), já ostuda, přečetla. A to jsem krajanka! Ale všechno zlé pro něco dobré, zamlada bych si knížku tolik neužila.
Děj se odehrává v Rychnově nad Kněžnou - rodném městě autora (postava Jarouška je patrně inspirována jím samotným).
Trochu jsem pátrala.
Kdo Rychnov zná nebo má cestu tímto směrem, může se kouknout na tento text:
https://www.idnes.cz/cestovani/kolem-sveta/okresni-mesto-sto-let-pote.A_2001M023C05A
Článek je sice z roku 2001, ale stále se dá podle něho dobře orientovat.
Dále mě v knížce zaujalo jméno žebračky Hladká Ančka. U nás v kraji se totiž ještě stále vaří polévka "hladká ančka ". Hned mě napadlo, že název jídla byl inspirován Poláčkovou žebračkou. Ale je to právě naopak. K rozklíčování vzniku názvu polévky odborníci použili pravděpodobně základní nářeční název, a to "hladká kučka", zmiňovaná dalším východočeským rodákem Karlem Čapkem. Hladká (ve smyslu hladová) a kučka (kaše, kašovitá). Název kučka byl pak dobrým podkladem pro tzv. adideaci — žertovné zkřížení s jiným, významově naprosto vzdáleným, zvukově však blízkým výrazem — osobním jménem Ančka.
Za informace o tom, jak alzheimerova nemoc probíhá, bych určitě dala 5 hvězd. Obzvlášť za pohled a prožitky ze strany nemocného. Ale hodnotím bohužel jen třemi, protože mi příběh kolem moc nesedl, přijde mi zidealizovaný, chvílemi mi připomínal červenou knihovnu, přestože se jedná o takové těžké téma.
Knížku jsem četla už před delší dobou a neskutečně jsem se na ni těšila. Čekala jsem, že získám nové informace v této oblasti a vzhledem k počtu stránek a hodnocení tady jsem očekávala i spoustu zajímavostí. Ale bohužel... Co jsem se dozvěděla nového, by se vešlo do jednoho článku v magazínu. Jinak to byla taková ta typická "americká agitka", která ve mně vždy vzbuzuje odpor k vnucovanému. Takže pokud bych sama nevěděla, jak je spánek důležitý, po dočtení by se mi do něho opravdu moc nechtělo.
Navíc s některými tvrzeními, vzhledem ke zkušenostem, opravdu nemohu souhlasit. Například jenom u nás v rodině jsou někteří členové, kterým celý život plně dostačuje 5-6 hodin spánku denně, další potřebují 8 hodin k plnému odpočinku a pak máme v rodině i takové, kteří pokud nemají svých 9-10 hodin denně, a přitom plně pracují a plní své povinnosti, za nedlouho onemocní. Třeba jen virózou, ale tělo spánkovou deprivaci prostě nevydrží. Proto bych se přimlouvala za to, aby si každý své potřeby a limity vypozoroval sám. A nedržel se striktně šablonovitých osmi hodin uváděných v knize.
Číst Knihu Dininu je jako poslouchat symfonii, jež Vás hřeje i mrazí, uchvacuje a pohlcuje Vás a proniká Vámi až do morku kostí.
Luxusní vydání z roku 2020, ilustrované Mílou Fürstovou, je jednim z klenotů v mé knihovně. Nádherné a působivé zpracování této klasiky ještě umocňuje čtenářský zážitek.
Skvěle podané dvě části života Karla IV. O které dvě časové roviny se v tomto díle jedná již hezky popsala likaf, nebudu se tedy opakovat. Knihu hodnotím na čtyři hvězdy, kdybych měla hodnotit audioknihu, tak ta svým nádherným zpracováním vyzvedává literární podobu ještě o dost výš, za tu bych dala jistých pět hvězd.
Inteligentní humor... Připomíná mi styl Ivo Šmoldase, kromě toho, že se u čtení usmíváte a občas třeba i nahlas zasmějete, takže hned máte lepší náladu, stačí pár řádek k tomu, byste viděli i své problémy z vyšší perspektivy. Aspoň teda u mě to tak fungovalo ;-)
Zvláštní, až zamrazí... Vše na mě dolehlo až po přečtení a hvězdu jsem přidala.
"... Tam dole, taky tam dole kolem útulku, kde životy dohasínaly, měl večer podobu tesklivého smíru. Na dosah smrti si maminka jistě připadala oproštěná a přichystaná prožívat všechno znova. Nikdo, nikdo neměl právo nad ní plakat..."
Kdyby nešlo o tak útlou knížečku s tak dobrým hodnocením, určitě bych ji už v první části odložila. A to by byla velká škoda.
Ajajaj, tak tohle se mi nepovedlo. Sáhla jsem vedle. Na knížku jsem se neskutečně těšila, ale asi jsem očekávala něco trochu jiného. Skutečný historický román. Ale tady mi styl psaní připadal takový moc jednoduchý, až primitivní. Nevím, možná to může být i překladem. Nakonec jsem nedočetla. Ty dvě hvězdy dávám za příběh, který dle mého soudu není špatný, ale pro mě by musel být kvalitněji zpracovaný.
Moje první knížka od tohoto autora a smekám Pane spisovateli! A děkuji.
Od začátku až do konce je nabitá historickými fakty, která postupně objevujete při četbě tohoto nádherného románu a budete si připadat jako byste "u toho byli". Já osobně jsem cítila kolem sebe ve vzduchu i déšť, který zrovna začínal skrápět Ratibořické údolí... Koho jen trochu baví historie, vřele doporučuji!
Zajímavě a čtivě podaný kousek historie z oblasti umění, kousek velmi málo známý. Obohacující, odpočinkové čtení, kterému nechybí autentičnost. Doporučuji!
Jako oddychovka dobrý. Sice jsem se u ní přímo neválela smíchy, ale na odreagování posloužila skvěle.
Autentický pohled na způsob života jedné americké rodiny, manželů se čtyřmi dětmi, pro nás nezvyklý způsob, od rodičů nezodpovědný, bohémský, dobrodružný, zacházející do extrémů, pro děti často nebezpečný a ponižující.
Víc než knihu jako literární dílo oceňuji obsah, čtenář má jedinečnou možnost nahlédnou do odlišné životní filozofie, pro většinu z nás nejspíš těžko pochopitelné. Být to fikce, řeknete si, že tohle už je moc přitažené za vlasy. Ale není, je to fakt.
Mám hlubokou úctu k autorce a hlavní hrdince v jedné osobě - s jakou lehkostí a bez zášti dokázala své dětství popsat, že dokázala své rodiče pochopit namísto odsouzení.
Nádherné, zpěvné verše Vítězslava Nezvala a k tomu krásné obrázky namalované Vladimírem Sychrou. Pro mě působivý, umělecký zážitek! Tuto publikaci z roku 1977 jsem si koupila tady na databázi a jsem vděčná, že ji mohu mít ve své knihovničce a kdykoliv po ní sáhnout...
Líbila... Momentálně jsem potřebovala něco na odreagování, co se lehce čte a co by mě takříkajíc pohltilo. A přesně to mi tato knížka splnila. Četba mě udržovala v neustálém napětí, že se nedalo jinak, než ji přečíst na jeden zátah.
Knížka je zajímavě pojatá, nádherné ilustrace, ty mě přímo nadchly, text mě ale vůbec nevtáhl do děje, klouzal jakoby po povrchu, četla jsem a četla jen, abych ji dočetla.
Knížku jsem nedočetla, proto nebudu hodnotit. Možná na ni není ta správná doba, možná jsem čekala něco jiného, nevím. Prostě se do ni nemohu začíst. Ve třetině odkládám.
Kdybych měla hodnotit pouze provedení knihy, tak by to bylo určitě plných pět hvězd. Jak už tu je psáno, nádherné ilustrace, barevné provedení, křídový papír... Když ji vezmu do ruky a jen tak si v ní listuji, působí na mě velmi pozitivně a vyvolává ve mně příjemné pocity. U mě je však problém v tom, že se s tímto učením úplně neztotožňuji. Ale i přesto jsem si v ní našla pár poselství, která mě oslovila :-)