janarzk komentáře u knih
Vyposlechla jsem jako audio, jedná se o záznam ze čtení Jana a Ivana Krausových. Příjemné poslouchání na odreagování, u některých epizod jsem se i docela zasmála.
Je to už delší doba, co jsem knížku přečetla, ale nemohu si nechat ujít možnost jí tady udělit pět hvězdiček.Tenkrát jsem ji přímo zhltla. Teď jsem se chtěla podívat na seriál, ale nejde to, končím u prvního dílu, vize, které jsem si vytvořila četbou, se neshodují s tím, co vidím na obrazovce.
Nádhera! Po dočtení ve mně ještě stále doznívá poutavý příběh francouzské dívky Eugénie (Désirée), pozdější královny Švédska a Norska, díky kterému se moje hluboké mezery v oblasti historie zase o trošičku zcvrkly. Škoda, že nám podobným způsobem nevykládali dějepis ve škole, to by bylo jiné kafe. Pomocí příběhu se obeznámíte se spoustou důležitých historických událostí i osob. A že si autorka občas pomohla fikcí, není myslím, vůbec na závadu. Zásadní fakta zůstávají. Kontrolovala jsem si s wikipedií. Objevila jsem pouze, že Désirée neměla pouze sestru a bratra, jak je zde popisováno, ale 4 nevlastní a 8 vlastních sourozenců.
Ponuré až depresivní, přitom nádherné, čtivé a literárně vytříbené dílko.
Historická část se mi velmi líbila, ovšem prolínání s příběhem ze současné Ameriky na mě působilo velmi rušivě. Sotva jsem se stihla položit do děje - klap a máme tu příběh zcela jiný, z jiné doby, jiného místa. Připadalo mi jako bych četla dvě různé knihy na sobě nezávislé, ale nemohla si zvolit, které se chci zrovna věnovat.
Tím však nechci odradit další čtenáře, někomu tento styl může vyhovovat. A i kdyby ne, tak nahlédnutí do jedné pekařské rodiny v nacistickém Německu, přiblížení osudu jejích členů a jak již tu bylo zmiňováno - pohled na život za války zase z jiné strany, za to stojí.
Poutavě psaná, příjemná oddechová četba. Druhá polovina mě strhla a knížku jsem neodložila dřív, než jsem ji dočetla. Ta by u mě měla pět hvězd, ale hodnotí se celá kniha, takže dávám krásné čtyři.
Zvláštní, zajímavé, netradiční, nadčasové, ...! A velmi čtivé.
Pro mě několik málo pasáží (spíše v druhé polovině) zbytečně zdlouhavých, proto dávám "jen" čtyři hvězdy.
Moc hezké čtení. Žádné zdlouhavé a zbytečné popisy, má spád a přesto vtáhne do děje. Během četby jsem se dokázala ztotožňovat s různými postavami tohoto zajímavého příběhu o adopci. Úžasný je i vhled do dvou různých kultur, jejich markantní rozdíl - mezi americkou a indickou, ale i propastný rozdíl života bohatých a chudých v Indii. Je vidět, že autorka život v obou zemích dobře zná. Co mi malinko zkazilo dojem, že na konci celého vyprávění mi některé události přišly moc zidealizované (např. kdo zapálí hranici pod zemřelým dědečkem...), proto ubírám jednu hvězdičku. Ale to nic nemění na tom, že knihu vřele doporučuji.
Nedočetla jsem. Vůbec mě nebavila a nijak vtipná mi taky nepřišla. Asi mám ráda jiný styl humoru.
Ráda se zasměji, ale fekální humor zrovna nemusím.
Tak tato kniha mě naprosto pohltila. Obdivuji, jak mladá autorka dokázala naprosto bravurně a procítěně vystihnout atmosféru doby i prostředí, psychologii postav a vztahů, přiblížit děj natolik, že máte dojem, jako byste tam žili. Spolu s hlavními hrdiny prožíváte krutý příběh, který se stal začátkem 19. století v drsném podnebí islandských hor, kde život na odlehlých farmách ubíhá svým specifickým způsobem. Knížka je psána poutavým, literárně vytříbeným jazykem a působí natolik emotivně, že jsem na poslední stránky přes slzy skoro neviděla.
Vyposlechnuto jako třídílná rozhlasová hra. Rozmýšlela jsem se mezi dvěma a třemi hvězdami, ale působivé rozhlasové zpracování si ty tři určitě zaslouží. Přiznávám však, že tato kniha by se mi číst nechtěla.
Je to vlastně taková pohádka pro ženy. A jako v každé pohádce se i tady občas vyskytne nějaké to moudro. Jen díky tomu, že jsem si knížku takto pojala, se mi ji podařilo přečíst a dočíst. Jako bájný příběh to bylo chvílemi i docela zajímavé, ale než jsem ji začala brát tímto způsobem, myslela jsem, že ji hned odložím. Dráždil mě primitivní způsob vyprávění i za vlasy přitažený obsah.
Jestli si chcete přečíst skutečně hodnotnou a obohacující knihu, kde se prolíná duchovno se životem na zemi, vřele doporučuji autobiografii Musela jsem zemřít od Anity Moorjani.
Myslím, že název je zavádějící. Dle mého soudu by bylo "Se šarmem Pařížanky po Paříži" mnohem výstižnější. Já jsem si díky recenzím tady knížku nekoupila (jak jsem původně zamýšlela), ale vypůjčila si ji v knihovně. Žádné převratné poznatky jsem tedy neočekávala, takže účel zpříjemnění jednoho zimního večera splnila. A to hlavně díky velmi hezkému a nápaditému dizajnovému zpracování.
Nadčasové, působivé, emotivní, vybízející se zamyslet. Surový a neotřelý pohled na život a smrt. Kniha postupně graduje. Ze začátku jsem si myslela, že to budou 3, pak 4 hvězdy, ale po dočtení mi připadá i 5 málo.
Perfektně jsem se bavila. Kromě toho má tato kniha i hloubku. Závěr úžasný.
Pro mě velmi čtivá kniha, úžasný příběh a zároveň rozšíření vědomostních obzorů naprosto nenásilnou formou. Mám ráda historii i asijskou kulturu, která v té době byla ještě více odlišná od naší evropské, než dnes. Kniha mě naprosto pohltila a po dočtení ve mně ještě dlouho doznívala.
Naprosto souhlasím s komentářem od Vltaava. Lépe bych to asi nevyjádřila. Dávám pět hvězd.