JanaŠpe
komentáře u knih
Tři Sekery
Kateřina Surmanová
WOW! Já jsem nadšená. Horory většinou čtu pouze ve štafetách ale po této knize mám chuť naběhnout do knihkupectví a pořídit si další tituly tohoto žánru a to nejen od Kateřiny, ale i od dalších autorů které ve své knize zmiňuje.
Myslela jsem si, že jsem hodně otrlá a že mě jen tak něco nevystraší. Autorka má ale veliký talent a její popisy prostředí, atmosféry a zločinů jsou tak věrohodné, že mi při čtení naskakovala husí kůže. V knize se vyskytuje snad všechno. Nadpřirozeno, duchové, týrání zvířat, kanibalismus, znásilnění a bohužel i násilí na dětech. To bylo asi jediné co mi na knize vadilo. Ničí mě něco takového číst a mám nutkání takové knihy odkládat. Tady se to ale nestalo - prostě jsem musela vědět jak to všechno je/bylo (při výběru dalších knih budu samozřejmě opatrnější).
Příběh je volně inspirovaný několika skutečnými událostmi a zločiny. Hodně jsem při čtení googlila abych si doplnila informace k případům a o to víc jsem příběh hltala. Velice oceňuji kolik toho autorka dokázala dostat na pouhých tři sta stránek.
Ještě bych ráda zmínila, že je kniha vedená jako poslední díl trilogie. Pro ty kteří nečetli předchozí díly (tak jako já), nebojte se po knize sáhnout. Příběh nijak nesouvisí s předchozími díly a nebýt poznámek od ostatních čtenářů bych to ani nezaznamenala.
Než zjistíš pravdu
Elena Minářová
Anotace této knihy je úžasná a těšila jsem se na zajímavý příběh. Co jsem ale netušila je, že anotace je psaná z pohledu Maddie, která v příběhu hraje sice zásadní roli ale knihu v podstatě vypráví jiná hlavní hrdinka a to Amanda. Na thriller byl děj málo napínavý a předvídatelný až tedy na ten konec. Bohužel to ale nemyslím jako že: WOW! tak to jsem nečekala, ale spíš: WTF pochybuji že by se to skutečně mohlo stát. A takových scén bylo v knize více. Hlavní hrdinka mi byla nesympatická a to hlavně svojí naivitou. Naopak oceňuji kreativitu a vytrvalost Maddie do které jsem se dokázala více vcítit.
Celkově kniha rychle utíká, prostředí i postavy jsou věrohodně popsané a díky tomu si ráda přečtu i další knihy této autorky.
Škola dobra a zla
Soman Chainani
Jsem absolutně nadšená jediné co mi vadí je, že nemám pokračování.
Kdo z nás kdysi nechtěl být princeznou či princem? Myslím si, že snad každý. Narozdíl od nás má ale hlavní hrdinka Sofia šanci. Pochází totiž z vesnice kde každé čtyři roky unese záhadný Školník dvě děti. Jedno do školy dobra a druhé do školy zla. Určitě to nebude spoiler když prozradím že Sofie je jednou z těch unesených dětí. Druhou unesenou dívkou je Agáta, která se za každou cenu snaží dostat domů sebe i Sofii. Jak to má ale udělat, když její kamarádka chce zůstat a získat svého pohádkového prince? Dočkají se obě svého šťastného konce?
Jak jsem už psala tak mě příběh absolutně pohltil navíc je kniha provázena ilustracemi jako v opravdové pohádce. Pokud ale myslíte že je to čtení pro děti tak vás můžu ujistit že to tak není a na své si přijdou asi všechny věkové kategorie.
Teorie býka
Magdalena Maxová
Šestadvacetiletá Elena žije s Radimem ale zamiluje se do Itala jménem Francesco. Na svůj věk se chová jako puberťačka a ve vztahu absolutně netuší co chce, naopak v práci si jde přesně za svým cílem. Konec knihy byl za mě nejlepší, zdá se mi že Elena konečně prozřela a začala se chovat podle svého věku a to je taky jeden z důvodů proč nakonec dávám větší hodnocení než jsem měla původně v plánu.
Co se týká stylu psaní tak mi přijde jako kdyby se autorka vyvíjela stejně jako hlavní hrdinka. Na začátku vysvětluje svoje vtipy nebo ironii a na můj vkus až moc závorek. Vše jsem chápala i bez toho vysvětlení. Často se opakovala stejná slova, třeba papakiamobil už mi lezl krkem, někdy stačí prostě jen auto. Bohužel za mě je to jedna z těch knih u které si za pár dní ani nevzpomenu o čem vlastně byla.
Noční motýl
Ondřej S. Nečas (p)
Já této knize nemám co vytknout. Příběh se odehrává v patnáctém století takže kousek historie, hlavní zápletkou je podivná smrt urozené dívky doprovázená tajemnou legendou o víle žijící v lese a kdo jí potká, toho čeká rozkoš nebo smrt, tudíž o tajemno a vyšetřování není v knize nouze. Přibližně 250 stránek je tak akorát na to aby příběh nenudil, krásně odsýpal a vše bylo řádně vysvětleno. Popis prostředí a postav byl za mě velice věrohodný, konec a rozuzlení celého vyšetřování bylo jedno velké wow. Klobouk dolů před autorem a tím jak měl vše promyšlené do posledního detailu, já tam žádné mezery nebo nesouvislosti neodhalila.
Černý jícen
Ronald Malfi
Příběh o tom jak vám trauma z dětství dokáže změnit život. Jamie Waren vyrůstal s mentálně postiženým bratrem Dennisem, matkou alkoholičkou a otcem tyranem/alkoholikem. Už jen tahle kombinace je šílená ale Jamie k tomu ještě potkává podivného muže, který žije v Černém jícnu (zavalené hornické doly) a říká si Kouzelník. Učí Jamieho a jeho další dva kamarády různé triky. Pod příslibem kouzelné moci je donutí k hroznému činu, který se se všemi táhne celý život.
Po dvaceti letech, právě když Jamie prochází proti alkoholickou léčbou ho okolnosti donutí vrátit se zpět do rodinného domu, kde se setkává s bratrem a kamarády z dětství. Společně začínají pátrat po tom, kdo vlastně onen záhadný kouzelník byl a zda vraždy o kterých se dočítají jsou dílem stejného muže.
V knize se stále vracíme ze součastnosti do minulosti. Vše je ale velice dobře napsané, takže neztrácíte přehled v jaké době se zrovna nacházíte. Za mě to určitě není žádný velký horor, i když prvky tohoto žánru to má. Určitě bych se spokojila i s jiným vysvětlením na konci jelikož kapitola ,,U studny" pro mě byla spíš fantasy a kdyby jí autor z knihy vynechal vůbec by to nevadilo. I tak jsem ale s příběhem spokojená, napínavé a nepředvídatelné tak jak to mám ráda.
Obchodníci s dětmi
Hana Hindráková
Velice temný a emotivní příběh inspirovaný skutečnými událostmi. Většina lidí ani netuší nebo si spíš nechtějí připustit jaká zvěrstva se ve světě dějí. Autorka této knihy odhaluje zákulisí adopce dětí z Afriky. Pokud se někdo rozhodne pro adopci dítěte, nedělá to pouze pro sebe ale i v domnění, že tomu dítěti poskytne lepší život, vzdělání a hlavně lásku. Bohužel ale netuší že velká většina těchto dětí je z vlastních domovů unesena nebo pochází z ,,továrny na výrobu dětí". Mladé dívky jsou prodány nebo uneseny na místo kde je i několikrát denně znásilňují a to i v období těhotenství. Jakmile porodí, miminko jim nemilosrdně seberou a následně prodají.
Bylo opravdu těžké číst takové téma a autorka má můj velký obdiv za to, jak dokázala příběh velice čtivě zpracovat. Doslova na jedné straně knihy popisuje hlad, bídu a smrt v uprchlickém táboře v Nigérii a hned na druhé straně luxusní dovolenou v hotelu na Zanzibaru. Vážte si toho co máte, protože mít denně co jíst a mít střechu nad hlavou není samozřejmost jak si hodně lidí myslí
Černá linie
Jean Christophe Grangé
Za mě naprosto promyšlený a strhující příběh o sériovém vrahovi čekajícím ve vězení na rozsudek smrti. Na druhé straně novinář Marc, který o něm píše článek. Aby byl příběh poutavý a dostal Marca zpět mezi úspěšné novináře potřebuje proniknout do vrahovi mysli. Naváže proto s vězněm spojení a vydává se do Asie po jeho stopách. Postupně odhaluje děsivé metody Reverdiho zločinů. Jak se z úspěšného, celosvětově známého potápěče stane zrůda? Je možné proniknout do vrahovi mysli a vyjít z toho bez jakékoliv újmy?
Nejednou jsem nad knihou zůstala přemýšlet. Je tohle všechno vůbec možné? Opravdu to takhle funguje? Přes pomalý začátek mě příběh velice bavil, možná tam bylo pár zbytečných stránek kde se autor opakoval ale závěr knihy byl strhující. Určitě si ráda přečtu další knihy tohoto spisovatele, protože on psát prostě umí.
Královna mrtvol
Heather M. Herrman
Sedmnáctiletá Molly opouští sirotčinec a jde bydlet ke své bohaté tetě, ta má ale podmínku. Pokud u ní Molly zůstane, musí jí pomáhat s její prací, která je velice netradiční. Shánění mrtvol na přednášky medicíny, které probíhají u ní doma. Jelikož Molly nemá kam jít, na dohodu přistoupí. Navíc si je jistá, že díky této práci vypátrá vraha své kamarádky. Každou noc tedy jezdí se sympatickým mladíkem Tomem do ulic města a hledají těla, která jsou něčím zajímavá nebo zvláštní. Nicméně to není tak jednoduché, hledačů mrtvol je plné město navíc v ulicích běhá vrah, který zabíjí mladé ženy. Molly je velice inteligentní a anatomie lidského těla jí natolik uchvátí že sama začne navštěvovat přednášky a pitvat těla, která předchozí den přivezla. Děj knihy ubývá svižně, popis scén není tak drastický, takže žádné nechutenství při popisu těl nebo samotných pitev se nekoná. Možná jsem od knihy čekala maličko víc ale i tak mě námět a myšlenka příběhu bavila.
Rod nebes a dechu
Sarah J. Maas
Jak už jsem u autorky zvyklá, druhý díl byl o dost lepší než ten první. V knize je více zvratů, svižnější děj a navíc se přidávají pohledy dalších postav. Jeden zvrat střídá druhý a to čtenáře nutí číst dál a dál. Co mě nejvíce bavilo, byla dějová linka Runa a závěrečného odhalení Světla dne. A konec naprostá bomba, autorka prostě ví jak čtenáře nalákat na svoji další knihu. Po dočtení jsem celou noc přemýšlela nad různými scénáři co a jak se bude dít dál. Bohužel teď musím půl roku čekat na další díl. Co mě ale na knize mrzelo byl opět český překlad s neskutečným množstvím chyb.
Rod země a krve
Sarah J. Maas
Jako velký fanoušek Maasové jsem se konečně dostala na tuto knihu. Začátek byl pro mě dost matoucí jelikož na vás autorka hned od prvních stránek začne chrlit tuny věcí. Nejen že se ztrácíte ve jménech postav a nevíte kdo je co za tvora (víly, vlci, lidi, měniči, skřítkové, andělé, čarodějnice..) ale musíte se vypořádat i s velkým množstvím názvů ulic, částí měst a dalším místům mimo Půlměsíční město nemluvě o hierarchii která ve městě vládne (místodržící, králové, princové, velitelé klanů...). No ale když se tímto vším prokoušete a porozumíte kdo je kdo, tak už je to ta Maasova kterou všichni známe. Sexy hlavní hrdinka která poktá tajemného sexy chlapa a vzájemně je to k sobě táhne. Dvorům se tato série určitě nevyrovná protože prostě Feyre a Rhys jsou nejvíc ale i tak se moc těším na další díl.
Nehoda
Natalie Barelli
Zajímavý ale bohužel dost předvídatelný psychothriller. Na to jak o hlavní hrdince všichni mluví jako o velmi chytré ženě, mě přišla naopak hloupá a naivní. Člověk který každý den pracuje s počítačem a dokáže vydělávat hromady peněz díky průzkumům si nedokáže vyhledat informace na internetu? Za mě by to byla první věc kterou bych udělala ale hlavní hrdinka se raději nechá zastrašit řečmi. Nicméně v knize bylo pár zajímavých zvratů a celkově příběh rychle utíkal.
Sleduješ mě?
Vincent Ralph
Za mě to sice není kniha co bych vyloženě doporučovala nebo si jí někdy chtěla znovu přečíst ale rozhodně má zajímavý námět. Děj byl občas zbytečně zdlouhavý a nudný. Příběh jako takový byl ale dobře promyšlený a čtenáře udržoval v nevědomosti až do úplného konce.
Moje upřímná posedlost jménem anorexie
Petra Lukešová
Skutečná a velice emotivní zpověď české autorky o tom, jak pro někoho ,nevinná a vtipná' poznámka může druhému člověku obrátit život vzhůru nohama a dohnat ho ke smrtelně nebezpečné nemoci.
,,Tvoje špeky jsou jako pneumatiky!" Tak přesně tato věta odstartovala u teprve desetileté Petry začarovaný kruh plný hladovění, cvičení a celkové sebedestrukci. Proč mi zrovna tato věta utkvěla v paměti? Protože i já takové věty v dětství často slýchala. Bála jsem se jezdit k prarodičům kde byli bratranci a sestřenice, kteří mi říkali ,,hrochu, slone, traktore..." Zatímco se ostatní smáli, já brečela. Můžu jen děkovat bohu, že to u mě nevedlo k podobnému příběhu jako u autorky (i když snaha tam byla. Zkoušela jsem jíst vatu a zapíjet to vodou aby se mi zaplnil žaludek nebo zvracení po jídle. Ale jak říkám štěstí že jsem měla slabou vůli a nikdy mi to nevydrželo déle jak tři dny). Nyní mám malou dceru a pokaždé, když má někdo nemístné poznámky na její váhu se ihned ohradím, že takhle tedy ne! Většinou jsem pro ně přecitlivělá matka co nechápe srandu a to už pěním. Vím, jak jsem se cítila, jak to může dopadnout a pro svoji dceru si nic takového nepřeji, pokud s tím dotyčný nepřestane raději s ním ukončím kontakt. PROSÍM TEDY VŠECHNY KDO ČTOU TUTO RECENZI, ZAMYSLETE SE NAD TÍM CO KOMU ŘÍKÁTE A ŽE SLOVA NĚKDY DOKÁŽÍ UBLÍŽIT VÍC NEŽ ČINY.
Teď zpět ke knize. Je zde hodně popisována psychická stránka nemoci. Co vše se člověku honí hlavou, jak si myslí, že je stále tlustý i když váží neuvěřitelných 29 kilo! Jak je pro ní těžké něco sníst, protože každé sousto přepočítává na kalorie a když už se donutí k bílému jogurtu, musí ho jíst svojí speciální lžičkou, protože je přesvědčená že na příborech, které používají ostatní můžou zůstávat zbytky tuků. Co se týče fyzické stránky tak ta už moc popsána není. Čekala jsem větší popis vedlejších účinků, které tuto nemoc doprovází jako třeba oslabení imunity, vypadávání vlasů, selhávání orgánů, záněty... Samozřejmě je to skutečný příběh, takže pokud se podobné příznaky autorce vyhnuli je to jedině dobře .
Stejně jako na své váze je Petra závislá i na pozornosti mužů. Bohužel potkává jen samé idioty, kteří jí buď využívají nebo týrají. V knize se setkáváme i za mě nepochopitelným laxním přístupem rodičů. U mamky aspoň občas vidíme snahu ale u otce a sestry absolutní nezájem. Stejně tak jsem nepochopila chování psycholožky, která místo naslouchání a podpory Petře vyhrožovala a ještě jí vydírala. Naštěstí alespoň v tomto případě se dokázala Petra bránit a poslala doktorku do patřičných míst.
Tato kniha mě donutila zuřit, soucítit a dokonce i plakat. Hodnotím plným počtem hvězdiček, nejen za to jak je příběh napsaný ale i za odvahu autorky zveřejnit svůj nelehký příběh.
Úzkosti a jejich lidé
Fredrik Backman
Na knihu jsem se moc těšila, po všech těch hororech co jsem teď četla to chtělo nějakou humornou oddychovku. Je pravda, že jsem se u knihy hodně nasmála ale oddychové čtení to rozhodně nebylo. Naopak kniha hodně nutí k zamyšlení o tom co děláme a jak naše činy ovlivňují okolní svět. Kniha je jeden velký paradox ale i přes to dává ve výsledku smysl. Zkrátka ,,je to příběh o lecčem, ale hlavně o nás blbcích."
Musíme si promluvit o Kevinovi
Lionel Shriver
První třetina knihy byla na můj vkus moc zdlouhavá. Osobně mám raději, když je děj svižný a rychle to utíká. Stále se točí kolem otázky zda mít dítě, co tím ztratí (nikoliv co získá). Ačkoliv se Eva v knize několikrát označí za nesobeckou a nerozmazlenou ženu, mě připadá že je pravý opak. Upřímně jsem v téhle části knihy až moc prokrastinovala což mi vůbec není podobné.
Druhá třetina knihy už je mnohem zajímavější. Eva porodila Kevina, který podle ní už od samého začátku záměrně bojkotuje vše co udělá. Například kojení - Nechce se přisát a odporem se odtahuje. Pláče pouze, když je s ním sama ale jakmile přijde otec domů je dítě jako vyměněné. Nic ho nebaví, ke všemu je apatický. Jak Kevin stárne, začínají se kolem něho dít zvláštní nehody. Jeho otec to vždy přejde slovy ,,je to jen dítě." ,,Určitě to neudělal schválně" nebo ,,to neudělal, vidíš v něm jen to nejhorší Evo".
Poslední část knihy jsem doslova hltala. U jedné kapitoly jsem měla dokonce husí kůži, což se mi dlouho u žádné knihy nestalo. Byl tam i moment kdy jsem tušila co bude následovat a prostě jsem odmítala číst dál jako bych tím mohla změnit to co přijde..
Závěrem: Od knihy jsem čekala asi víc ale rozhodně nejsem zklamaná že jsem do ní šla. Co mě ale neskutečně štvalo, tak byla korekce textu. Plno chyb od začátku až do konce. Například bylo psáno roketa místo kroketa, odrbat - podrbat, ohled-pohled. Věta: ,,Jistě, většina dětí má SLONY ničit." Mě dostala do kolen Právě díky té korekci a slabšímu začátku dávám knize 4/6
Pokoj mrtvých
Franck Thilliez
Velice dobře napsaný příběh. Krátké kapitoly, díky kterým děj rychle utíkal a v každé se něco dělo, za celou dobu nenastala žádná nudná část. Popis prostředí a uvažování jednotlivých postav bylo přesvědčivé, místy až drsně popsané. Je smutné co všechno je člověk schopný udělat pro peníze a jak jedna událost rozpoutá hotové peklo.
Co mi na knize ale vadilo, byl za mě velice rychlý konec. Celou dobu autor úžasně popisuje události při kterých vás až mrazí a najednou jako by toho měl už dost a BUM - o tři týdny později. Právě kvůli tomu konci dávám 5/6.