Janek komentáře u knih
Rozpačitý, trochu zdlouhavý začátek, dech beroucí závěr.
"Vy máte kuráž. Vám je opravdu jedno, co si o vás lidé myslí, viďte?"
"Naopak," řekl jsem, "já chci říkat pravdu. A oni by si měli myslet: Tady je někdo, kdo říká pravdu."
"A? Myslí si to teď?"
"Ne. Ale už si nemyslí to, co předtím. A to je vše, čeho je třeba dosáhnout. Zbytek udělá neustálé opakování."
Čtivá, fascinující a velmi inspirativní kniha, přestože na některých místech (především v samotném závěru) s autorem nesouhlasím. Doporučuji, a to ne jen k jednomu čtení.
Asi jsem od knihy (po přečtení hodnocení i tady na databázi) čekala víc. Náročné čtení.
Občas zdlouhavé a příliš popularizační, občas naopak - pro lingvistu náročné. Kniha, která každopádně rozšíří obzory, a proto stojí za přečtení.
Inspirativní kniha otvírající velký prostor k dalším úvahám.
Kniha, která mi nedovolila usnout, hned dvakrát se mi o ní zdálo (během tří dnů, kdy jsem ji četla). Text zachycuje jen minimum z vnějšku pozorovatelného děje, jen minimum činností. Napětí ale skvěle graduje. Autorka úctyhodným způsobem zachycuje vlastně stále stejný stereotyp, který dává tušit, že se blíží průšvih. Doporučuji.
Ne že by v knize nebyly zajímavé pasáže. Ale. Cítila jsem píliš mnoho balastu a opakování. Na odborný text se mi zdá Velký kód nepřehledný, na popularizační knihu pro studenty se mi zdá příliš hutný. Možná by stálo za to zúžit probírané téma...
Čepovy texty neztrácejí ani po letech svou výmluvnost. Myslím, že Čep byl velký mystik.
Bratři moji, nemůžu říct, že by ta knížka nebyla čtivá... Přesto se neubráním otázce, byl-li autor textu duševně zdráv. Trochu silný kafe.
Vystudovala jsem bohemistiku a mám ráda provokatéry - tuhle knihu jsem si opravdu vychutnala. Ale zdá se mi, že i když Compagnon píše o "běžném myšlení" a o pojmech, které užívají prakticky všichni, kniha nemíří ke čtenářům, kteří se literaturou a literární teorií nikdy blíže nezabývali. Škoda.
Možná by mi pomohlo, kdybych věděla něco více o A.C. Doylovi, kdybych znala Sherlocka Holmese. Řekla bych, že text je tentokrát zbytečně dlouhý. Přesto i tohoto Barnese opět doporučuju!
Těžko vybrat jeden nejlepší sonet, ale hodně mě oslovil 52.
Výborná kniha jako pomůcka k mnoha meditacím. Pro mě byl nejvíce podnětný především závěr, tedy kapitolky o smrti a věčném životě.
Dlouho jsem nečetla tak zvláštní a provokativní knihu. (Ne)důvěryhodná Paměť a Smrt (sebevražda) - zřejmě zásadní autorova témata. Doporučuji. Stejně jako další knihy - Vědomí konce i Žádný důvod k obavám.
Myslím, že literatura provokaci potřebuje.
Výborný, mnohovrstevnatý text. O andělovi se mi dokonce dvakrát zdálo.
Výborná, úsporně psaná kniha, která nutí k dalším čtením. V závěru si snad nelze nepoložit otázku: četla jsem dost pozorně? Nevodil mě autor (respektive vypravěč) celou dobu za nos?