Janeyx21 komentáře u knih

Heřmánkové údolí je moje druhá kniha od paní Körnerové. Příběhem Anny si to u mě autorka trochu napravila. Nejspíš pomohlo i to, že se jedná o zpracování reálného příběhu.

Kniha plyne svižně a nenechá čtenáře, aby ji odložil. Líčí život jedné ženy v těžkém poválečném čase, která je zkoušena nejen dobou, ale i lidmi. I vlastní rodina pro ní není tím nejbezpečnějším místem. Nakonec se Anna, v mladém věku vhozená do manželského života, se vším pěkně po svém popere a zařídí budoucnost sobě a svým dětem podstatně lepší, než se původně mohla zdát.

20 30.08.2024

Jako odbornice pracující se staršími i úplně starými lidmi, kteří se ztrácí dříve psychicky nežli fyzicky, se vždy snažím jejich rodinám co nejlépe vysvětlovat, že jsou věci, které už neovlivní a nejlépe udělají, když svého starého člena rodiny nebudou trápit a dohadovat se s ním. Ať si poslední měsíce či roky raději užijí své společnosti navzájem. Často neposlechnou. Jsou dospělí a sami vědí, co je nejlepší. Samozřejmě. Většina z nich na to pak přijde až pozdě. Nekteří se za mnou i vrátí a tohle trápení se mnou sdílí, omlouvají se...někteří se i rozčilují, proč jsem jim to neřekla důrazněji. Lidé jsou různí a i "na věci přicházejí" různě. Proces "přicházení na věci" je to, o čem Frederik Backamn nejčastěji píše a líbí se mi, jak přicházecí myšlenky umí nabídnout.

20 01.01.2022

Musím říct, že ze začátku jsem si nebyla jistá, jestli se do knihy začtu. No nějak se mi to povedlo. S příchodem Rockyho už pak nešla odložit.

"Tvůj obličej prosakuje..." Rocky je parádní postava a moc mě to s ním ve vesmíru bavilo.

19 09.08.2024

Knihu jsem si vybrala zcela náhodně. Zajímalo mě, jestli tam ten růžový králík na záchodě vážně bude. A byl! Je to zajímavý příběh o lidech, rozvíjí se postupně a dění se vždy odhalí tak akorát. Pomohl mi taky vyřešit otázku, kam schovat víno :-) Parádní čtení.

17 25.11.2021

Kniha mě zanechává plnou emocí. Sama jsem bojovala s psychicky náročnou rodinou. Doteď nemůžu najít svojí zdravou hodnotu. Čtení Símky mi leccos připomnělo. Pořád mi zní v hlavě ty různé věty (Jsi k ničemu. Proč nejsi kluk? Jsi šeredná. Jsi blbá. Dej mi pokoj. Buď zticha. Mě to nezajímá.....). Bohužel v knize je popsaná realita mnoha rodin. Tedy spíš se obávám, že většiny.

Vzhledem k tomu, jak na mě kniha zapůsobila, ji považuji za dobře napsanou. Taková literatura prostě má být. Má působit.

Poučení: Toxického člověka nikdy nezajímate. Žádný toxický člověk nestojí za to, abyste si zničili život. Někdy je lepší nemít rodiče/partnera/sourozence, než mít toxickou pijavici.

15 04.08.2024

Čtení Oveho jsem dlouho odkládala. Pan Backman mě sice jako autor velmi zaujal, ale já se prostě nijak nehrnu do extrémě vychvalovaných knih. Tenhle odtup mi pomohl nehltat věty rychle, ale příběh si pěkně užít.
Manželství Oveho a Sonyi mi dost připomíná to moje, jen ty vlastnosti máme rozdané trochu jinak :). Všechny možné druhy lásky, které příběh ukazuje jsou dojemné a syrovost s jakou jsou popsané je prostě zasahující. Jako jedna z lásek je tu i naděje v to, že i když člověk ztratí smysl života, ještě má nakonec dost sil najít další. Samozřejmě, i když se tomu zuby nehty brání. Stejně tak, jako se zpočátku člověk zuby nehty brání oblíbit si Oveho.

Asi jako mnoho čtenářů jsem se k této knize dostala ve škole jako k povinné četbě. Přirozeně již ta samotná povinnost mě v mém problematickém věku odrazovala. Stejně jako dnes ani tehdy mi moc nešlo číst "na povel". Vzpomínám si, jak jsem ji tehdy prolistovala a zkusila z ní přečíst pár vět. No, žádní draci, vermírné lodě ani krásní elfové. Moc šancí jsem jí nedala. S odstupem času zasáhl osud a roztomilým způsobem mě k Betty MacDonaldové zase nasměroval. Já jsem za to ráda.
Kniha je vlastně krásný záznam své doby a života v Americe, jak je dnes už nepoznáme. Nějak si neumím představit, že by v současnosti některé pasáže, zvláště ty o indiánech, prošly dnešní přecitlivělou atmosférou. Život s Bobem, který na tehdejší dobu patřil nejspíš k těm lepším manželům, také nebyl žádný med. Příživničtí sousedé jsou také o nervy. Celé dny a noci o samotě, ve sněhu, v děšti, s medvědy za humny...a ten zoufalý boj se sporákem. Spoustu z těchto nepříjemností autorka popisuje s nadhledem, jaký je v tomto případě nejspíš potřeba k udržení zdravého rozumu.
Životní moudra v knize člověk docení až s postupem času. Možná se ke knize vrátím znovu, až budu zase o chlup zkušenější a snad i rozumnější :-)

14 04.08.2022

Toto je jedna z knih, které v člověku nějakou dobu rezonují. Celý příběh je velmi čtivě napsaný. Charlie vás vtahuje do svých myšlenkových pochodů a jejich prožívání. Co je na knize velmi smutné, je její pravdivost. Bohužel, problémy, na které Charlie v různé fázi příběhu naráží, jsou skutečné i v reálném světě. Vlastně není výhra být super inteligentní a stejně tak ani úplný opak není žádný med. Společnosti je jedno, jaký je váš hendikep. Všímá si jen toho, jak moc vyčníváte a tím víc upozorňuje na odlišnosti, aby zakryla svoje průměrné nedostatky.

12 03.08.2022

Paní Trpková nezklamala. Někdo z nás je pro mě již čtvrtou knihou autorky. Příběh, i přes pomalejší začátek, běžel rychle, byl napínavý, nedal se skoro odložit. Zápletku o Nele jsem nakonec celkem přesně odhadla. Kdo bude vrahem jsem ale opravdu nečekala.

Myšlenka na konec: Domácí násilí je u nás bohužel téměř netrestané. Obrovské procento těch, kteří se dostanou před soud, vyváznou opravdu s minimálními tresty (podmínkou). Druhů násilí je mnoho, ne jen takové, po kterém zůstanou modřiny. O obrovském množství domácího násilí se úřady nikdy nedozví. Z toho je mi smutno. Takže na sebe lidi buďte hodní, nevíte nikdy, co ten druhý zažívá doma.

10 01.11.2024

Dramatické zakončení série o vyšetřovatelce Lauře Linhartové obsahuje několik překvapivých zvratů. Autorka mě opět nechala napjatou až do konce.

8 20.08.2024

Stejně jako babystar mám pocit, že pokud bych nezvolila formát audioknihy, nedočetla bych to. Je to dejme tomu detektivka v historických kulisách s jakýmsi filozofickým rozměrem a naprosto zcestným náhledem na ženskou sexualitu hodným slabšího porna. Je třeba však zmínit zajímavě podané historické souvislosti z dějin Země Koruny české. Člověk si tak hezky zaloví v paměti, co tak slyšel v hodinách dějepisu a trošku se navnadí na nějaké toulky hlavně historií Prahy.

Je mi docela líto, kolik mi tahle knížka připomněla z mého dětství. Hned mě napadlo několik lidí, kteří by si takový příběh potřebovali přečíst. Proto, aby pochopili, proto, aby přestali, proto, aby neopakovali chyby. Nemyslím si, že konec byl rychlý nebo unáhlený. Možná se to někomu tak nezdá, ale skončilo to vlastně dobře. Přesto, že paní Dvořáková nepíše mě úplně blízkým jazykem, i můj upřednostňovaný žánr je úplně jiný, knihu jsem přečetla za jedno odpoledne. Je to sice smutné, ale čtivé. Jsem ráda, že mě letošní knižní výzva k tomuto příběhu zavedla.

7 23.05.2020

Ke knize mě přilákala krásná obálka. Jsem už prostě taková. Příběh ve mě střídavě vyvolával různé a často velmi odlišné emoce. Když už čekáte, že by se z Baggeho mohl stát ten vysněný muž v romantickém příběhu nebo, že by Allis mohla dostat rozum, hned vám oba připomenou, že tomu tak není. Považuji se za čtenáře, který dobřé předvídá, jak to všechno dopadne. Tentokrát jsem zklamala. Nečekala jsem, že to bude mít nějaký božský happyend, ale přesto mě závěr nakonec překvapil.

6 25.10.2023

Nádherně zpracovná kniha s laskavým obsahem, která mě donutila na chvíli se zastavit a užít si jí.

6 20.07.2021

Až na ten konec dobrý....:-) Kniha dělá čest svému názvu. Je to pěkné, zábavné a oddychové čtení, i přesto, že se dotýká témat jako smrt, truchlení, stárnutí, rozchod... Zápletka se smrtkou mě bavila. Je to taková hodně lidská situace. Tři lidi, tři generace, tři různé pohledy, ale docela jiná a docela obyčejná realita.

5 24.08.2023

Moc pěkný a svěží příběh pro milovníky oddychové literatury. Mňau.

5 18.01.2023

Vskutku, mám dojem,že umírám na rakovinu plic za všechny ty cigarety v knize. Každý holt máme svůj zlozvyk. Ačkoliv jsem to vůbec nečekala, kniha mě celkem bavila a pomohla mi na chvíli se dostat od mých starostí zabýváním se starostmi nešťastné Diane. Pro mě to byl oddech, i když téma příběhu samo o sobě až tak oddechové není.

Psané je to celkem čtivě, takže jsem zvládla celou knihu během jednoho odpoledne. Myslím, že to nebude poslední kniha, kterou si od autorky přečtu. Přesně takovéto osvěžování odborné literatury, kterou obvykle čtu, je důvodem, proč chodím na tyto stránky.

5 19.04.2021

Luční harfu slyšel každý, kdo se umí na chvíli zastavit v přírodě. Možná tomu říkáme jinak, ale já jsme si jí představila přesně tak, jak jí znám hlavně z dětství. Samotný pocit měl nejspíš přiblížit rozpoložení vzpomínajícího autora. Život plyne a i pocity z jeho událostí se mění. Snad budu i já po letech takto poeticky a s nadhledem vzpomínat na některé své životní údálosti.

4 22.07.2023

Tato kniha zřejmě není pro každého. Možná ani pro mě. Zanechává ve mě velmi neutrální pocity. Myslím, že jako zkušenost s tímto druhem literatury, to není ta nejhorší volba, nicméně je mi už nyní jasně, že se do tohoto žánru nijak dramaticky nepoženu :-).

Jsem ráda, že jsem se pročetla všemi třemi díly až na konec. Poslední úkol pro Gwendy je pro mě nejlepší z celé trilogie. Gwendy svůj poslední úkol splnila. Jaký? No, na spoilery mě neužije :-D

3 29.05.2023